Ve srovnání s rybami mají obojživelníci (také známí jako obojživelníci) tyto výrazné evoluční inovace: plíce, tříkomorové srdce a druhý kruh krevního oběhu, pětiprsté končetiny, střední ucho a kloaka. Při obecném popisu obojživelníků je však popsáno více jejich znaků.
Třída obojživelníků je první skupina obratlovců, která se dostala na zem. Nadále si však udržují úzké spojení s vodním prostředím. Většina druhů se tedy rozmnožuje ve vodě a ve vodě se vyvíjejí i jejich larvy.
Druhová diverzita obojživelníků je nízká. Podle různých zdrojů existuje 3 až 5 tisíc druhů.
Většina druhů obojživelníků žije ve vlhkých tropech. Tato klimatická zóna má vysokou vlhkost a teplotu, což je důležitou podmínkou pro jejich životně důležitou činnost. V mírném podnebí upadají obojživelníci během zimy do strnulosti.
Kůže obojživelníků je holá a slizká. Nemá šupiny (jako ryby) a rohovité útvary. To umožňuje obojživelníkům dýchat, a to i kůží.
Během individuálního vývoje obojživelníků se ne všechny jejich chrupavky stanou kostí, takže jejich kostra je lehčí než u ryb. To je důležité pro život v suchozemském prostředí, protože vzduch je méně husté médium než voda, a proto při stejné hmotnosti bude zvíře těžší.
Páteř se skládá ze čtyř částí (krční, trup, sakrální, kaudální). To je běžná vlastnost obojživelníků, která je odlišuje od ryb, které mají pouze dvě části (trup a ocasní). Vzhledem k přítomnosti krčního obratle, hlava obojživelníka je pohyblivá.
Přední končetina se skládá z ramene, předloktí a ruky. Zadní končetina se skládá ze stehna, bérce a chodidla. Tato struktura umožňuje pohybovat některými částmi končetiny vzhledem k ostatním, což je důležité pro pohyb na zemi.
Končetiny jsou připojeny k končetinové pásy. Pásy předních končetin se skládají z klíčních kostí, lopatek a vraních kostí a ze společné hrudní kosti. Pletence zadních končetin se skládají z ilium, ischium a pubis. Pletence hrudních končetin leží volně v tloušťce svalů. Pletence zadních končetin jsou přichyceny k sakrálnímu obratli pomocí ilia.
Svaly jsou více specializované (rozdělené do samostatných svazků) než u ryb. To platí zejména pro končetiny obojživelníků. Segmentace je zachována především na svalech trupu.
Většina dospělých obojživelníků se vyvíjí plic jako dýchací orgán. Jejich povrch však není tak velký, aby plně vyhovoval potřebě výměny plynů. Kůže se proto aktivně podílí na dýchání obojživelníků.
Důležitou obecnou vlastností obojživelníků, která je odlišuje od ryb, je vzhled druhého kruhu krevního oběhuprocházející plícemi. Zároveň se mění stavba srdce, objevuje se v něm druhá síň, do které přichází krev z plic a tím srdce se stává tříkomorovým. Ze srdeční komory krev je částečně promíchanáz tohoto důvodu jsou orgány hůře zásobovány kyslíkem. Metabolismus obojživelníků proto není tak vysoký a zůstávají stejně jako ryby chladnokrevnými živočichy.
V trávicí soustavě objevují se slinné žlázy, jehož sekret zvlhčuje ulovenou potravu. Tvoří se zadní část tlustého střeva cloaca, do kterého proudí i vývody močového a reprodukčního systému. Dospělí obojživelníci se živí živočišnou potravou (hmyz, drobní hlodavci atd.).
V nervovém systému nejsou žádné zásadní rozdíly od ryb. Nicméně u obojživelníků přední mozek je již rozdělen na dvě hemisféry. Mezi smyslovými orgány zaujímá vůdčí roli zrak (protože průhlednost vzdušného prostředí je lepší než průhlednost vody) a objevuje se mazací membrána. Společným znakem obojživelníků je vzhled středního ucha, včetně ušního bubínku. Ryby mají pouze vnitřní ucho, které nijak nesouvisí s vnějším prostředím.
Charakteristicky vnější hnojení. Žáby plodí vajíčka ve vodě a samci je zalévají semennou tekutinou. Z vajíček se vyvíjejí pulci, které jsou svou stavbou podobné rybám (dýchají žábrami, mají dvoukomorové srdce a jeden kruh krevního oběhu, mají postranní čáru). Pulec se postupně mění v žábu. Je tedy typický pro obojživelníky vývoj s metamorfózou.
Obojživelníci se vyvinuli z lalokoploutvých ryb.
Dnes existují tři řády obojživelníků (Tailless, Tailed, Legless). Nám známé žáby a ropuchy bezocasé patří k bezocasým druhům. Mezi ocasaté obojživelníky patří čolci a mloci. Mezi bezocasé patří ceciliani.
