Kočičí hemobartonelóza je infekční onemocnění koček přenášené vektory způsobené členem čeledi Mycoplasmatacea. haemofelis (dříve nazývaný Haemobartonellafelis, odtud název nemoci). Existují i jiné typy Haemophilus mycoplasma, ale tento typ je nejpatogennější a častější.
Mykoplazmata jsou extracelulární prokaryotické (prenukleární) organismy, které mají něco společného s bakteriemi a viry, které parazitují na povrchu červených krvinek.
Nemoc se nejčastěji přenáší kousnutím krev sajícími členovci, především blechami, méně často ranami způsobenými při kočičích rvačkách. Infekce je také možná použitím nesterilních nástrojů nebo krevními transfuzemi od pacientů s hemobartonelózou a nekontrolovaných dárců.
Častěji touto infekcí trpí toulavá zvířata a zvířata cestující mimo město, ale to absolutně nevylučuje možnost infekce koček žijících pouze doma. Infekce se může objevit v jakémkoli věku.
Podle našich pozorování se onemocnění vyskytuje v 80 % případů u toulavých koček postižených blechami.
Klinicky se onemocnění projevuje jako chudokrevnost, horečka, slabost, až smrt, ale může se vyskytnout s minimálními příznaky nebo i bez viditelných klinických projevů, což závisí na imunitním stavu a individuálních vlastnostech organismu.
U koček trpících infekčními chorobami, jako je virová leukémie a imunodeficience, je infekce závažnější a léčba je obtížnější.
Inkubační doba je ve většině případů do dvou týdnů, může však být jeden a půl až dvakrát delší. Během akutního období onemocnění může dojít ke zvýšení teploty zvířete a následně k anémii různé závažnosti. V některých případech se mohou vyvinout leukemoidní reakce.
Mechanismus anémie je spojen jak s ničením červených krvinek přímo parazity, tak s agresí vlastního imunitního systému proti postiženým červeným krvinkám. Je třeba si uvědomit, že takové procesy mohou vyvolat tvorbu trombu, což může vést k náhlé smrti zvířete.
Všechny výše uvedené tělesné reakce mohou způsobit klinické projevy, jako je hypertermie, letargie, snížená nebo nedostatek chuti k jídlu, to znamená, že symptomy jsou společné mnoha nemocem, které nelze považovat za specifické pro danou nemoc.
Neměli bychom zapomínat, že infekce může být i asymptomatická, proto je diagnostika onemocnění založena na identifikaci parazitů v krvi, a nelze ji opírat pouze o údaje z klinického vyšetření pacienta, pro které je většinou stěr z periferních cév často se vyšetřují kapiláry ucha.
V rámci vyšetření má u pacientů se závažnými příznaky anémie smysl dále posoudit stupeň její závažnosti, pro který se provádí obecný klinický krevní test. Ve vzácných případech je nezbytný biochemický krevní test k posouzení funkčního stavu vnitřních orgánů, ale zpravidla je to způsobeno doprovodnými onemocněními.
V některých případech se provádí PCR studie k typování mykoplazmat, ale z praktického hlediska je to nepraktické a tato metoda se používá jako součást vědeckého výzkumu.
Pro léčbu hemobartonelózy jsou specifická antibiotika nutně předepsána po dobu 2 až 4 týdnů. V případech, kdy jsou anémie a doprovodné klinické příznaky výrazně výrazné, je předepsána symptomatická léčba.
V závislosti na závažnosti stavu a úrovni určitých monitorovacích parametrů je předepisován prednisolon ke stimulaci tvorby červených krvinek. Při absenci chuti k jídlu a špatného celkového zdraví mohou být předepsány infuze s živnými roztoky.
Při výrazně sníženém hematokritu a kriticky nízkých hladinách červených krvinek a hemoglobinu dává krevní transfuze pozitivní výsledky, ale je třeba si uvědomit, že u koček lze takový postup provést pouze po testu kompatibility krve. dárce a příjemce.
Ne vždy účinnost léčby dosahuje 100 procent. U oslabených zvířat nebo zvířat trpících jinými infekčními chorobami (VLK, FIV) je účinnost léčby nižší než u ostatních. Často při sledování léčby takových pacientů lze mikroorganismy detekovat v krevním nátěru, přestože klinické ukazatele stavu zvířete a červené krevní obraz jsou normální. Jsou však pacienti, u kterých se nemoc opakuje. Proto je u takových zvířat nutné pravidelně sledovat celkový stav a krevní obraz, aby bylo onemocnění pod kontrolou.
Prevence hemobartonelózy se provádí především ošetřením zvířat proti blechám insektoakaricidy, protože tito ektoparazité jsou hlavním faktorem přenosu mikroorganismů. U koček je prevencí kastrace, a to snížením rizika přenosu patogenů kousnutím a škrábanci při rvačkách. Preventivními faktory tohoto onemocnění jsou také absence přeplněných podmínek ve školkách a útulcích, dodržování aseptických pravidel při výkonu veterinární činnosti a také kontrola dárců krve.
