Jak se naučit česky? V tomto článku nebudu mluvit o umístění diakritiky (pomlčky a zaškrtnutí nad písmeny) nebo o vlastnostech dialektů. Ne. Budeme si povídat o tom, jak porozumět češtině, začít ji cítit a rychleji se ji naučit.
Obecná minulost slovanských jazyků
Krátká poznámka z historie. Kdysi dávno existoval jeden velký a mocný praslovanský jazyk. Ale na konci desátého století se původní národy tohoto jazyka začaly usazovat na nových územích a postupem času se praslovanský jazyk rozdělil do tří skupin: východní (ruština, ukrajinština, běloruština), jižní (balkánské země) a západní (polský, slovenský a náš oblíbený český jazyk). Vzhledem ke společné minulosti mají všechny tyto jazyky mnoho podobností. A pokud již jedním z nich mluvíte, pak bude učení druhého mnohem snazší, na rozdíl od jakéhokoli cizího jazyka, který není ze slovanské skupiny. A přesto si nedělejte iluze. Jiný jazyk je jiný jazyk.
Česko jako pražská dominanta
Když přijedete na týden do Prahy jako turista, může se vám zdát čeština velmi srozumitelná. Opravdu to není těžké slyšet. Jazyk turisty je však zredukován na minimum frází – pozdravte se v pražském hotelu, objednejte si oběd v pražské restauraci, vydejte se za pražskými památkami. Na této úrovni se můžete naučit jazyk jakékoli země, do které cestujete. Ale pokud jste odhodlaní mluvit a rozumět, budete muset tvrdě pracovat a navštěvovat jazykové kurzy nebo si najmout lektora. Studium v České republice vám prospěje.
Vaším trumfem bude pasivní slovní zásoba – slova dochovaná v obou jazycích, např. dům, chléb, medvěd; Slovanská slova nám známá z textů starých pohádek: oči, ústa; cizí slova, která již dávno znárodnily: diskotéka (diskotéka), klinika (klinika). Pasivní slovní zásoba však není větší než deset procent té aktivní. To znamená, že 90 procent se bude muset naučit a věnovat pozornost gramatice. A v češtině to není jednoduché.
Pamatujete si, jak jsme ve škole nacpali konjugace sloves? Takže v českém jazyce je jich ještě více. Nemluvě o všech ostatních gramatických rysech.
A přesto jsem pro vás připravil několik užitečných tipů, které vám umožní naučit se cizí jazyk snadněji a rychleji.
Užitečné tipy
1. Poslouchejte. Čím více budete jazyk poslouchat, tím snazší to bude. Můžete si vybrat, zda budete poslouchat zprávy nebo hudbu, najít místní rádio nebo pohodlný webový zdroj, nejdůležitější je málo a každý den. Poslouchejte ty, kteří mluví, zpívají nebo dokonce křičí česky;
Zde je malý výběr mých oblíbených rozhlasových stanic, které můžete poslouchat online:
Poslouchejte rádio Spin (český a zahraniční hip-hop).
Poslouchejte FAJN Radio (pop music).
2. Mluvte. V dnešní době není těžké najít partnera. Na internetu existují speciální stránky pro online výměnu jazyků, jako je interpals.net, kde můžete najít partnera v reálném životě. Třeba se učí i váš rodný jazyk a můžete si být vzájemně užiteční tím, že budete mít schůzky, na kterých budete mluvit půl hodiny česky a půl hodiny rodným jazykem. Mluvte o tom, co máte rádi. Nebojte se mluvit a dělat chyby (pouze praxe dělá mistra). Používejte svou slovní zásobu. Mluvit s cizinci. Propast od nacpání se z učebnic k plynulosti jazyka můžete překlenout studiem s rodilým mluvčím. Tohle opravdu pomáhá. Například v Pražském jazykovém institutu jsou všichni učitelé rodilí mluvčí.
3. Pozor také na online kurzy, ve kterém vám rodilí mluvčí pomohou začít se učit. Na Youtube a telegramech je obrovské množství kanálů. Mimochodem, naše škola je také na Instagramu – @prague-institute a má svůj vlastní blog na YouTube.
4. Přečtěte si. Posílíte si tak gramatiku a slovní zásobu. Čtěte každý den, získejte gramatické zkušenosti. Ke čtení se nemusíte učit gramatiku, stačí se ji naučit.
5. Co nejčastěji opakujte, co jste se naučili. Bez ohledu na to, jak triviální to může znít, naše paměť je postavena tak, že vždy na něco zapomene. Ideálně neopakujte látku, kterou jste právě probrali, ale látku, kterou jste již probrali před 3-5 lekcemi. Paměť si tak procvičíte jako každý sval v těle – napněte ho a dopřejte mu čas na relaxaci. Jedná se o ověřenou účinnou metodu.
6. Vyplňte svůj volný čas češtinou. Přes den jsme všichni zaneprázdněni, ale když si u snídaně prohlížíte české weby, posloucháte podcasty v metru a večer relaxujete u filmů v češtině, uděláte za chvíli viditelný pokrok. Nechte tyto zdroje zapnuté, i když děláte něco jiného. Pokud cestujete, nasaďte si sluchátka a poslouchejte audioknihy v češtině. To vás uvolní a jazyk, který se učíte, vás „zahalí“. Hlavní věc je nepromeškat svou zastávku!
7. Nepřekládejte slovo od slova. Cizí jazyk má své vlastní zvláštnosti konstrukce frází. I bez porozumění každému slovu jednotlivě se stále rychle seznámíte s tím, jak „funguje“ živý jazyk.
8. Někteří lidé říkají, že je užitečné při studiu poslouchat klasickou hudbu. To vám umožní soustředit se a rychleji se naučit, co potřebujete. Zkuste to někdy 🙂
9. Vytvořte seznam slov podle tématu, rozvěste je po celé své ložnici a před spaním si je všechny přečtěte v pořadí! Do konce týdne je všechny budete znát nazpaměť! Určitě se také podívejte po zábavném česko-ruském slovníku nebo jeho online verzi. To je skvělé pro rozvoj paměti a slovní zásoby.
10. Sledujte filmy s titulky a několikrát. Již při druhém zhlédnutí začnete více rozumět a budete schopni opakovat nová slova. Sledování filmů pomáhá rozšířit vaši slovní zásobu a zlepšit vaši výslovnost.
Tím náš seznam tipů končí. To však neznamená, že jsou uvedeny všechny způsoby, jak se naučit jazyk. Můžete studovat pomocí karet se synonymy, sestavovat diagramy a mentální mapy a různé proprietární techniky. Stačí si vybrat metodu, která s vámi bude „fungovat“. A uspějete!
Už šest měsíců se učíme česky a dosáhli nějakého úspěchu
Dnes bych se rád podělil o své dojmy o tom, jak snadné je naučit se česky?
Pro zájemce jsem to studoval v Poděbradech: první semestr, začátek druhého semestru.
K zamyšlení nad touto problematikou mě přivedlo toto: má se za to, že čeština je pro studenty ze zemí bývalého SNS velmi snadná.
Celý podnikatelský plán většiny ruských byznysmenů v ČR je založen na tomto mýtu – „pojďte, je to tu tak snadné, že i my vás to můžeme naučit“.
Jazyky se věnuji už dlouho: studoval jsem školu s prohloubeným studiem angličtiny, dokonce jsem vyhrál pár olympiád, pár let jsem chodil na kurzy francouzštiny a němčiny (a dodnes si pamatuji málo z nich), studovala jsem na institutu španělštinu – obecně mohu věřit ❤
Nejprve bych rád hovořil o několika mýtech, odkud se berou a potvrzují/vyvracejí je.
Mýtus jedna. Čeština je velmi snadná, stejně jako ruština, pouze latinkou
Česká republika je pro turisty poměrně atraktivní zemí. Hlavní proud turistů samozřejmě míří do Prahy. Oblíbené je především jeho centrum.
Podnikatelé nejsou hlupáci, a tak své služby poskytují v různých jazycích. Ruština, angličtina – včetně.
Nepřipravený člověk zde udělá své první závěry poté, co uslyší ruskou řeč a uvidí mnoho znaků. Ve skutečnosti se však jedná o čistě turistické místo a dělat zde závěry je hloupé.
Další dráždivá byla reklama na pivo, která hovořila o podobnosti slov jako „pivo“, „ulice“, „most“. Obecně platí, že úspěšný tah pro marketéra je zátěží pro lingvistu Pamatujete si tohle?
Velké problémy nebudou mít ani ti, kteří se poštěstí dostat se mimo Prahu. Zde je například to, co můžete vidět v Poděbradech – slova „muzeum“, „církev“, „ostrov“ (viz cedule vpravo). Rus na to bez problémů přijde, a pokud je něco nejasné, lze to odhadnout podle piktogramu.
Z toho také můžeme usoudit, že čeština je velmi srozumitelný jazyk, nicméně není tomu tak. Cedule jsou vyrobeny tak, aby zaujaly maximální počet lidí, proto jsou psány co nejjednodušeji. V takových případech se často používají mezinárodní varianty slov.
Když už jsme u toho, jakému jazyku je čeština podobná – je podobná pouze ve slovenštině(S češtinou budete 100% rozumět Slovákovi), částečně do polštiny. S těmi ostatními je pouze podobnost, která ne vždy pomáhá a častěji jen překáží.
Mýtus druhý. Česky se naučíte rychle
Tento mýtus se rodí především mezi těmi, kteří se již pokusili tento jazyk začít učit. A tady je těžké polemizovat – první období studia je pro rusky mluvící studenty docela snadné – v prvním měsíci našeho studia měli téměř všichni vynikající známky.
Pak velmi často vše zapadne na své místo – gramatika se stává složitou. Hlavním problémem (pro mě osobně) je častá nelogičnost.
Platí-li pravidlo v jednom případě, není skutečností, že jej lze použít v jiném. Tato vlastnost je však vlastní mnoha slovanským jazykům, včetně ruštiny.
Výsledky testů na konci roku jsou důkazem mých slov. Málokdy student dokončí test na více než 90 %. Většina studentů ovládá jazyk na úrovni „B“, tzn. asi 80 %, a to v letech, kdy školení probíhalo offline.
Pokud jde o přijetí na špičkové pražské vysoké školy, jen mlčím.
Mýtus třetí. Český jazyk se můžete naučit i mimo Českou republiku
O tomto problému se dá diskutovat hodiny, ale řeknu jednu věc: můžete se naučit psaný jazyk, ale ne ústní.
Právě pobytem v českém prostředí se můžete naučit správně vyslovovat hlásky a správně sestavovat věty. Člověk, který každý den slyší cizí řeč od různých lidí, bude v jazyce mnohem úspěšnější než ten, kdo slyší pouze audio nahrávku jednoho učitele.
A to nemluvím o tom, že mezi Čechy jsou i negramotní lidé (taky je potřeba jim nějak rozumět), lidé různého věku (babičky po celém světě nemluví jazykem, kterým mluví mladí lidé), cizinci ( rozumět stejné vietnamštině – speciální buničina). V České republice je také mnoho dialektů a frazeologických jednotek, naučit se je na dálku je téměř nemožné.
Než se naučíte jazyk, musíte se správně rozhodnout. Pokud jej potřebujete pouze k přečtení několika knih, nemůžete se pár měsíců obtěžovat a učit se jazyk doma. Pokud je jazyk vyžadován pro každodenní použití, musíte se jít učit na místě.
Mýtus čtvrtý. Jsem technik (lékař/právník/sportovec/idiot), češtinu ve své profesi nepotřebuji
(Pokud chcete vědět, zda český student může pracovat, může!).
Všechno je zde také značně kontroverzní. Za prvé, pracovat v České republice bez znalosti českého jazyka je přinejmenším zvláštní.
Za druhé, musíte mít velké štěstí, abyste okamžitě získali práci v cizí zemi.
Zatřetí je potřeba studovat a tady se bez jazyka neobejdete – zahraniční studenti mají stejná práva jako čeští studenti (a tedy i stejné povinnosti), což znamená, že jejich studium bude probíhat v češtině.
A nakonec si dříve nebo později budete chtít také s někým promluvit.
Jedním z podtypů tohoto mýtu je mýtus, že zde stačí znalost angličtiny. Přiznám se, taky jsem si to myslel. Zdálo se mi, že když jazyk umím já, znají ho také všichni. A to je Evropa, civilizace. Oh, jak jsem se mýlil.
Anglicky mluví většinou vzdělaní lidé, s běžnými úkoly vám pravděpodobně nepomohou: v obchodech, bankách, na poště je vše v češtině. A pokud najednou někdo umí anglicky, je také nepravděpodobné, že vám to pomůže. Obvykle se to učilo ve škole a zapomnělo se bez praxe, takže své znalosti nebudete moci předvést.
Náhodou teď pracuji pro AVG (ano, ten antivir). Pracovním jazykem je angličtina, s kolegy se domluvíte i česky. Myslíte si, že je tady mnoho techniků, kteří se chlubí tím, že jazyk je jen nástroj? Stručně řečeno: pokud neumíte jazyk, dobře, jděte pracovat někam, kde nemusíte komunikovat s lidmi.
Mluvil jsem o mýtech. Nyní stojí za to mluvit o češtině a dívat se na ni svýma rusky mluvícíma očima.
Čeština patří do indoevropského jazyka rodina (jako hindština, perština, španělština – myslíte si, že jsou si všichni podobní?).
Čeština patří ke slovanskému jazyku skupina jazyky (tedy stále má něco společného s ruštinou), a přesněji řečeno se západoslovanským (spolu se slovenštinou a polštinou, které už mají s češtinou vlastně hodně společného).
Češi píší latinkou s diakritikou. Existují 3 diakritika: charka (a), gachek (c) a krouzek (u). V české abecedě je 42 písmen, začít rozumět českému písmenu je velmi snadné.
Nyní – o obtížích, se kterými se s největší pravděpodobností setká každý rusky mluvící student.
Falešní přátelé překladatele
Tento jev je znám již dlouhou dobu. Například slovo „město“ (čteno jako mnesto) se překládá jako město. Každý se určitě setká se slovem „pozor“ (čteno jako ostuda) – to je výzva k větší pozornosti. Ve skutečnosti se to stává velmi často, takže je to škoda!
Někdo dokonce vytvořil slovník takových slov.
Rozdíly ve výslovnosti
Za prvé, přízvuk v češtině padá vždy na první slabiku. Rusky mluvící studenti to dodržují jen zřídka, je to znát na jejich projevu.
Za druhé je v českém jazyce důležitá délka samohlásek. Tito. V závislosti na délce samohlásek se význam může měnit. Sledovat to v řeči je nesmírně obtížné.
Za třetí je tu písmeno ř. Pro rusky mluvícího studenta je prakticky nevyslovitelná, vyslovuje se přibližně jako „rzh“, pouze s jedním zvukem. A jakmile se to naučíte vyslovovat, chcete to strčit všude, i tam, kde to není nutné. V učebnicích ruského jazyka se toto písmeno vyučuje jako „rzh“ a „rsh“ – to zní pro budoucí studenty velmi vtipně – „kalendaRZh“, „RZhykat“ (česky říkat – mluvit).
A vůbec je třeba si uvědomit, že skoro každé písmeno se čte jinak než v ruštině. Výslovnost je podobná, ale ne stejná.
Rozdíly v gramatice
Často se stává, že se slovo spojuje/skloňuje úplně jinak než v ruštině. V souladu s tím je obtížné sledovat vaši řeč, chcete říci jiný konec, jinou konstrukci. Léčí se zkušenostmi a memorováním.
Uvedu konkrétní příklad: reflexivní částice „se“ (v překladu „-sya“, např. wash) se píše odděleně od slova a může se dokonce objevit před ním. Nebo například „ne“ se slovesy se vždy píše společně.
Samostatně stojí za zmínku, že čeština je místy krajně nelogická. Tito. existuje několik přímých komplexních pravidel. Sami Češi se často ve škole učí pravopis nazpaměť, což není moc dobré. To vše je dáno tím, že čeština byla na téměř 400 let ze země vytlačena němčinou, která se přenášela pouze ústně. To, co nyní máme, je v podstatě narychlo obnovený jazyk. Na druhou stranu se s tím snaží bojovat a často dělají celkem logické změny. Proto si myslím, že brzy bude všechno mnohem snazší se naučit.
České nářečí
Čeština má mnoho dialektů. Tito. V závislosti na území se mění pravopis a výslovnost slov. Někdy to dojde až k absurditě
Jak můžete vidět na obrázku, existuje mnoho dialektů. Není potřeba se učit všechno, to přirozeně přichází se zkušeností života na konkrétním místě. V Rusku je situace jiná, na Dálném východě vám bude s největší pravděpodobností rozumět stejně dobře jako v Moskvě (pokud se v Moskvě ještě mluví rusky).
Na druhou stranu stále existuje jednotný standard – ten se studuje na školách a univerzitách a používá se v oficiálních dokumentech.
Neznalost českých reálií a historie
Z vlastní zkušenosti je znalost těchto věcí pro učení jazyka velmi důležitá. Někdy jen historie pomůže pochopit, proč se slovo nazývá tak a jinak ne. A znalost reality posledních let je obecně nezbytná pro porozumění vrstevníkům.
Takže si to shrňme. Čeština je těžký jazyk. Jen Slováci to chápou poměrně snadno, zbytek na sobě musí zapracovat.
- znalost ruského jazyka ne vždy pomáhá a ještě častěji mate
- Znalost angličtiny pomáhá velmi málo
- Stojí za to naučit se jazyk (jakýkoli jazyk) v zemi, ve které se mluví. Pokud to však potřebujete ne pro praktické použití, ale jako koníček, můžete to udělat doma
- Českou republiku a češtinu byste neměli posuzovat podle centra Prahy – kolem je spousta zajímavých věcí, vezměte si třeba Telč
Líbil se vám blog? Věnujte pozornost kanálu na YouTube
Chcete finančně podpořit? Patreon
