U 134 pacientů s cholelitiázou byl sledován stav sliznice jícnu, žaludku a duodena. V jícnu byla hyperkeratóza a akantóza sliznice zjištěna v 54 % případů a známky chronické ezofagitidy byly zjištěny v 17 % případů. V případě cholelitiázy, která se vyskytuje nezávisle, je Helicobacter gastritida zjištěna ve 49 % případů a v kombinaci s duodenálním vředem v 70 %. U 72 % pacientů s cholelitiázou nebyly nalezeny žádné změny na sliznici duodena, u 28 % odpovídaly změny chronické středně těžké duodenitidě.
Průběh cholelitiázy (GSD) je doprovázen celým komplexem klinických příznaků z horní části trávicího traktu. Povaha patologických změn v jícnu, žaludku a duodenu u pacientů s cholelitiázou však nebyla dostatečně prozkoumána. Současně jsou v literatuře diskutovány možné patogenetické mechanismy vztahu mezi změnami v gastroduodenální zóně a patologií hepatobiliárního systému [1,8].
Účelem práce je zhodnotit stav sliznice jícnu, žaludku a dvanáctníku u pacientů s cholelitiázou, včetně kombinace s duodenálním vředem (DU).
materiály a metody
Bylo vyšetřeno 134 pacientů s cholelitiázou ve věku od 18 do 70 let (103 žen a 31 mužů). Z toho v 98 případech proběhla cholelitiáza bez doprovodné patologie a ve 36 případech byla kombinována s DU. Jako kontrolní skupina bylo vyšetřeno 353 pacientů s DU.
Klinický obraz byl u většiny pacientů charakterizován symptomy naznačujícími patologii žlučníku a žlučových cest, z nichž hlavní byla bolest v pravém podžebří, někdy zesilující až záchvaty biliární koliky.
U některých pacientů vystoupil do popředí komplex různých klinických projevů v podobě bolestivých, dyspeptických či regurtačních syndromů, indikujících patologii orgánů horního trávicího traktu – bolestivá bolest a pocit tíhy v epigastriu po jídle, pálení žáhy , nevolnost, říhání vzduchu, pocit hořkosti v ústech.
Diagnóza cholelitiázy a funkční stav žlučníku byly stanoveny na základě sériových ultrazvukových vyšetření a orální cholecystografie. Pomocí počítače byla stanovena přítomnost duodenogastrického a gastroezofageálního refluxu intragastrická pH-metrie.
K posouzení charakteru morfologických změn v horní části trávicího traktu byla u všech pacientů provedena ezofagogastroduodenoskopie s vícečetnými cílenými biopsiemi ze sliznice dolní třetiny jícnu, antra a fundu žaludku a proximální části duodena.
Bioptický materiál byl fixován v 10% neutrálním Lilly pufrovaném formalínu. Sériové parafinové řezy byly obarveny hematoxylinem a eosinem. Pro identifikaci Helicobacter pylori (HP) byl bioptický materiál obarven pomocí Giemsovy metody bez rozlišení. Při studiu histologických preparátů byly při zvětšení x3 rozlišeny 630 stupně kontaminace sliznice – slabé (+) – do 20 mikrobiálních tělísek v zorném poli, střední (++) – do 50 mikrobiálních tělísek v zorném poli zorné pole a vysoké (+++) – více než 50 mikrobiálních tělísek v zorném poli.
V histologických preparátech pomocí semikvantitativní metody využívající vizuální analogovou škálu navrženou modifikovaným klasifikačním systémem Sydney pro hodnocení závažnosti morfologických změn v žaludeční sliznici, infiltrace neutrofilů v lamina propria sliznice, chronický zánět, atrofie byla stanovena střevní a žaludeční metaplazie.
Získané výsledky a jejich diskuse
Při vyšetření bioptického materiálu získaného z dolní třetiny jícnu (tab. 1) byly patologické změny zjištěny u 36 z 52 pacientů s cholelitiázou (69,2 %). Nejčastěji (53,8 %) byly změny na sliznici jícnu charakterizovány známkami hyperkeratózy a akantózy, projevující se ztluštěním epitelu sliznice s prodloužením interpapilárních výběžků (obr. 1a a 16). Tento jev může být způsoben reakcí sliznice jícnu na žlučový reflux, který se často vyskytuje u pacientů s cholelitiázou, a také možnou poruchou metabolismu vitaminu A u těchto pacientů. Je známo, že narušení keratinizačních procesů s rozvojem hyperkeratózy vrstevnatého dlaždicového epitelu jícnu je charakteristickým znakem deficitu tohoto konkrétního vitaminu [4,9].
Tabulka 1. Povaha patologických změn na sliznici jícnu s cholelitiázou, peptickým vředem a cholelitiázou a peptickým vředem
Pouze v 15 % případů na sliznici jícnu u pacientů s cholelitiázou byl identifikován morfologický obraz chronické ezofagitidy. Při kombinaci cholelitiázy s DU se záchyt patologických změn v jícnu zvýšil na 91,7 %.
Zároveň byly známky chronické ezofagitidy zjištěny u 30 % pacientů (11 z 36), což bylo 2x častěji než u pacientů s cholelitiázou a DU, která probíhá samostatně.
Tato data přesáhla míru detekce peptické ezofagitidy u pacientů pouze s DU, získanou jinými výzkumníky [4].
a) střední ezofagitida, hyperkeratóza
barvení hematoxylin-eozin x140
