Co je zesílení produktu?

Produkt, jak je koncipován, se ve skutečném provedení promění v produkt. Produkt ve skutečném provedení má pět charakteristik: – úroveň kvality; — soubor vlastností; – specifický design; – jméno značky; – specifické balení. Zálohovaný produkt znamená osobní pozornost k zákazníkovi, doručení domů, záruka vrácení peněz atd. Myšlenka posílení produktu nutí operátora trhu, aby se blíže podíval na stávající spotřebitelský systém klienta jako celek, na to, jak kupující produktu přistupuje k problému komplexně. Příklad: vezměme tento produkt – TV. Produkt je pak svým designem předmět pro příjem televizního signálu za účelem sledování televizních kanálů (tedy konkrétně to, k čemu je produkt potřeba, účel tohoto předmětu). Produkt ve skutečném provedení již obsahuje specifické vlastnosti konkrétního televizoru (jak je vyroben). Například černá plochá televize s úhlopříčkou 32 palců, takový a takový kontrast, taková a taková váha atd. Produkt s výztuží – doplňkový servis k TV, záruka atd. – Služby Služba je jakákoli činnost nebo výhoda, kterou jedna strana nabízí druhé, která je nehmotná a nevede k vlastnictví ničeho. Hmotné služby jsou spojeny s produktem v jeho hmotné podobě, zatímco hmotné služby s produktem spojeny nejsou. Služby mají čtyři hlavní vlastnosti: 1. Nedotknutelnost – nelze je před nákupem přepravovat, skladovat, balit nebo kontrolovat. 2. Neskladovatelnost— služby nelze uložit pro účely příští implementace. 3. Neoddělitelnost od zdroje— znamená, že kontakt se spotřebiteli je nedílnou součástí poskytování mnoha druhů služeb. 4. Nesoulad kvality—vzhledem k tomu, že poskytování služeb je stále nedostatečně mechanizováno a automatizováno. Kvalita služeb do značné míry závisí na kvalifikaci zaměstnance. Změny kvality mohou být způsobeny náladou specialisty nebo neschopností klienta jasně vyjádřit své potřeby služeb. Služby jsou různorodé a heterogenní, díky čemuž se trh služeb dělí na užší trhy komponent. Služby obvykle zahrnují: dopravu, komunikace, obchod, logistiku, domácnost, bydlení a veřejné služby, finance, vědu, vzdělání, zdravotnictví atd. Specifika služeb jako zboží je následující: 1. Jsou vyráběny a spotřebovávány obecně ve stejném čas a nelze je uložit. Služby jsou obvykle založeny na přímých kontaktech mezi výrobci a spotřebiteli. Proto v obchodě dochází k oddělení služeb od materializovaného zboží. 2. Obchod se službami je propojen a ovlivňuje obchod se zbožím. Úspěch produktu na konkurenčním trhu do značné míry závisí na kvalitě a množství služeb spojených s jeho tvorbou, výrobou, prodejem a spotřebou. 3. Sféra domácích služeb je státem obvykle více chráněna před zahraniční konkurencí než sféra materiální výroby. Navíc doprava, komunikace, školství, zdravotnictví atd. jsou z velké části vlastněny nebo přísně kontrolovány státem. 4. Ne všechny typy služeb jsou vhodné pro zapojení do zahraničního obchodu, například veřejné služby a služby pro domácnost. Služby se liší podle důvodů jejich pořízení. Služby mohou být například osobní a obchodní. Služby se výrazně liší hmatatelností. U nehmotných služeb lze činnosti posuzovat až po jejich dokončení. Hmotné služby vyplývající z pronájmu a provozu zboží jsou spojeny s reálným předmětem a jsou hmatatelnější povahy. — Nápady V určitém, nejširším slova smyslu je jakýkoli druh marketingu marketing myšlenek – nápadů k uspokojení potřeb určitých cílových skupin spotřebitelů, nápadů k řešení jejich problémů. Například reklama na zubní pastu je spojena s propagací myšlenky čištění zubů, sanitace trávicího traktu atd. Konkrétněji, kategorie marketingových objektů označovaných jako „nápady“ může zahrnovat: · „Srozumitelné prototypy věcí“ (Platón). K jejich propagaci může dojít zejména prostřednictvím marketingu vzdělávacích služeb a produktů; · „Koncepty mysli, pro které neexistuje odpovídající objekt ve smyslové zkušenosti“ (Kant). Jde zejména o marketing spojený s prosazováním obecných sociálních myšlenek masám obyvatelstva, jako je boj proti alkoholismu a kouření, drogové závislosti, ochrana životního prostředí, charita, společenské normy a tradice, potřeby a jejich hierarchie, různé náboženské postoje a hodnoty atd. Takový marketing lze také nazvat veřejným; · Myšlenky, nápady včetně doporučení, odborné posudky nabízené odbornými konzultanty. Marketing předmětů tohoto druhu je blízký marketingu poradenských služeb; · Záměry vč. politické, sociální povahy. Jejich propagaci lze provádět v souladu s politickým marketingem; · plány (včetně výzkumu a vývoje), projekty, scénáře vývoje, technologie, know-how, programy atd. Nápady úzce souvisí s intelektuálními službami. Jsou extrémně nehmotné a největší potřebu „zhmotnění“ zažívají dlouho před okamžikem rozhodování o koupi. Marketing nápadů velmi závisí na rozvoji právní podpory priorit v oblasti autorských práv. Jeho rezervy a rozsah práce požadované v Rusku jsou stále velmi velké. Moderní marketing, práce s nápady, se snaží na jedné straně prezentovat myšlenku co nejúplněji zdarma (aby vyvolal poptávku, neopouštěl myšlenku „prase v žitě“), na straně druhé, nabídnout jej na trhu za skutečnou tržní cenu, často dost vysokou (protože pro neprofesionála je cena nápadu často jediným ukazatelem jeho kvality). Marketing myšlenek úzce souvisí s marketingem inovací a marketingem intelektuálního kapitálu a úzce souvisí s teorií životního cyklu produktu a míry jeho zastarávání. Nejvýraznější příklady MI lze nalézt v oblasti špičkových technologií. marketingový produkt potřeba služby Marketingové předměty Subjekty marketingu jsou subjekty trhu. Subjekty trhu jsou v nejobecnější podobě všichni prodávající a kupující. Domácnosti, firmy (podniky, podniky) a stát (vláda) vystupují jako prodávající a kupující. Interakce všech subjektů je jasně implementována v modelu oběhu zdrojů, produktů a důchodů. Domácnosti (skládající se z jednoho nebo více jednotlivců) jsou na jedné straně kupujícími zboží a služeb, na druhé straně disponují výrobními faktory (práce, půda, kterou mohou prodat nebo pronajmout). Mohou vlastnit akcie, díky kterým se stávají i vlastníky výrobních prostředků (kapitálu). Domácnosti navíc vystupují jako kupující na trhu zboží a služeb poskytovaných firmami a státními podniky. Přitom oni sami jsou prodejci na trhu zdrojů. Důchod z prodeje výrobních faktorů (především práce) slouží k uspokojování osobních potřeb (především prostřednictvím spotřeby zboží a služeb). firmy, Mají-li k dispozici peněžní kapitál, nakupují od domácností potřebné výrobní faktory na trhu zdrojů a používají je k výrobě zboží a služeb. Jejich hlavním cílem je zisk (maximální příjem). Firmy prodávají zboží a služby, které produkují, domácnostem na trhu zboží a služeb, přičemž příjem, který obdrží, využívají k rozšíření výrobních aktivit. Stav – další účastník modelu oběhu zdrojů, výrobků a důchodů. Své služby poskytuje domácnostem a firmám prostřednictvím systému obrany státu, školství a zdravotnictví atd. Pro zajištění produkce těchto služeb vybírá stát peníze od domácností a firem formou daní. Stát od nich nakupuje zdroje, zboží a služby potřebné pro jeho podnikatelskou činnost.