Hrdina uteče z démonovy pasti nebo zůstane nezraněn v krytu, odkud se ho démoni snaží dostat. Jedí hrdinovy exkrementy, hmyz, hady a další věci, které nejsou určeny k jídlu, ale myslí si, že jedí hrdinu.
Melanésie. Taupota [přijde malý chlapec s matkou na pozemek, sní všechny divoké okurky; je mu z nich špatně, je tak těžký, že ho matka je nucena na místě nechat; přichází kanibal, který sázel okurky, vezme chlapce k jídlu, přikryje ho nádobou; chlapec přesvědčí starou ženu a děti zůstávající v kanibalské vesnici, aby ho pustili ven (děti doufají, že si s ním budou hrát); zanechává exkrementy na svém místě; kanibalové vaří obsah s taro a jedí vývar; rodiče chlapce najdou, požádá o oštěpy, vyleze na kokos; kanibalové po něm lezou, on je po jednom zabíjí oštěpy; posekají kokos, chlapec se promění v černého kakadua]: Seligmann 1910, č. 15: 392-395.
Volha – Perm. Komi [Aljoška Blázen se zapletl se svými dvěma bratry; přijdou do domu, je tam žena-duch, A. udeřil přeslen, když ji žena olizovala, přeslen vstoupil do úst, zemřela; večer bratři slyší hluk, bojí se pronásledování, vylézají na smrk, A. táhne s sebou mrtvou ženu; muž a žena sedí pod jedlí, aby jedli a pili; A. čůrá a kaká, to všechno sežerou; upustí mrtvé tělo, muž a žena vyděšeně utečou, bratři dostanou všechno zboží]: Ariste 2005, č. 37: 47-51.
Jižní Sibiř – Mongolsko. Burjati [ Tënehon zabije býka, volá havrana, straka jí maso; odpovídají, že budou klovat oči, jizvu; T. je odhání; volá sedmihlavý mangathai; sní všechno, není sytý, vezme si T. v tašce k sobě; visí nad ohněm, odchází pod dohledem svých sedmi synů; T. močí, myslí si, že sádlo kape, pijí; T. všem slíbí šíp a luk, pustí ho z pytle; usekne jim spící hlavy, uvaří maso, hlavy položí na postel, žaludky s krví pověsí na krk, vyhloubí chodbu pod stěnou obydlí; M. jí maso svých synů; volá T. slyší jeho hlas, nyní na ulici, nyní v domě; T. utíká po ledu žlutého moře, leje krev na led, M. ho olizuje, jazyk mu zmrzne; T. usekne postupně sedm hlav, tělo spálí, popel rozsype]: Khangalov 1960, č. 117: 304-308; mongoly (východní Khalkha) [stará žena Tochihan zabila býka, nedojedla žebro, jde a ptá se, kdo to dokončí; straka, vrána nemůže, Mangat jí, odnáší T.; položí na své místo strom nebo kámen, pokaždé, když ji dohoní, přivede domů; nechá na dětech, aby se smažily; ona se vyprazdňuje, jedí, myslí si tlustá; žádá je o nůž, osvobozuje se, zabíjí, vaří děti; M. jí své děti; T. utíká na ledě, M. klouže, láme]: Amsterdam 1940, č. 2: 36-38; Tuvanové [chybí sedm přirozených matek dítěte; přichází stará žena Chylbyga ; předstírá, že je mrtvý; přivede ho do svého domu, nechá ho opékat se nad ohněm; její děti jedí jeho výkaly a moč v domnění, že je tlustá; slibuje jim to nejlepší, když ho propustí; zabíjí, smaží jim játra a ledviny, vykopává díru se dvěma východy; Ch. jí játra a ledviny dětí; spěchá k jednomu nebo druhému výstupu z díry; ptá se, jak ho zabít; Udeřit sekerou ; on vyskočí, ona se udeří do rozkroku, umírající žádá, aby si nepořezal malíček; řeže, je sedm rodiček, osvobodil je]: Samdan 1994, č. 18: 361-364; Jižní Altaj Tuvanové : Taube 1994, č. 30 [starý muž Daptamal, stará žena Byurshukbey, mají chlapce Ottukbaye, dívku Gestikbey a sedm koz; Dželbege postupně přichází, polyká kozy, děti, starou ženu; táhne starého muže, několikrát na svém místě nechává kámen nebo drn; drží ho za ruce, přivádí ho k dětem, nechává ho kouřit, jde si plivnout; děti jedí jeho výkaly a moč; slibuje jim něco lepšího, když mu dají volnou ruku; zabije, uvaří sedm žlutých dzhelbegi, položí jejich hlavy na postel; vykope průchod z domu ven; když se dzhelbege vrhne do jámy, D. ji opaří vařící vodou; najde v žaludku tři živé kozy, živou ženu a děti], 47 [Liška se vydává za chudého sirotka, bezdětní staříci si ho berou za syna a nechají ho pást svých sedm koz; Každý den jeden zmizí; Liška vysvětluje, že kozy zůstaly na skále; stařec tam najde kůže vycpané trávou; křičí na svou ženu, aby zabila Lišku, špatně slyší; Liška vysvětluje, že její manžel jí říká, aby pro něj upekla dort s máslem, Lišku; praští stařenu ocasem k smrti do obličeje, uteče; starému muži puklo srdce; Vlk vidí, jak Liška říhá tuk; vysvětluje, že musíte strčit ocas do vody, z nebe bude padat olej; ocas ztuhl, Liška přivedla starého muže zabít vlka, vzal Lišku za syna; Liška zabila starcova koně, stařec ho pověsil do komína a šel si pro dříví; děti starého muže začaly olizovat Liškovu moč a výkaly v domnění, že je tlustá; Liška řekla, že mu z tlamy poteče cukr, požádala ho, aby přinesl nůž, který mu cukr odřízne, oba chlapce zabil a uvařil; stařec poznává své syny a padá ze smutku do vroucího kotle; Malá liška říká ptákům, že je lama; pro požehnání postupně přilétá sto ptáků, každému ukousne křídlo a zabije je; skočí na zajíce, ocitne se v pasti lovce]: 238-240, 266-268.
Západní Sibiř. Nenets [mezi třemi Chanty je jeden blázen; jeho bratři ho poslali na lov, on zabil a přivedl zpět Rusa; bratři se rozhodli utéct, vylezli na cedr, ten blázen tam zatáhl Rusa; pronásledovatelé zapálili oheň pod cedrovým stromem; ten blázen si ulevil v jejich kotli, usoudili, že kape dehet; shodil mrtvolu, kotel se převrátil, Rusové zemřeli; blázna nechali vařit losí hlavu; tuk cáká, myslí si, že hlava plivne, trefí ji, kotel se převrací, kámoš hoří; ten blázen se zastaví ve stanu, zavolá paní sestru, on je ponechán kojit dítě, vymáčkne mu mozek, řekne, že dítě plakalo kvůli abscesu; při dalším moru vytrhne dítěti penis a řekne, že má výrůstek; dívky jdou pro vodu, blázen plivl na vůdcovu dceru, onemocněla; blázen slibuje, že ji vyléčí, foukne na hlavu, dívka se uzdraví, přijme ji bez ceny nevěsty; vrací obě zavražděná miminka ženám; se stává božstvem horních řek, dává lidem jeleny]: Labanauskas 2001: 214-219; chum losos [ Dotot rybolov; jeden ze dvou lovců ho zastřelí; vykroutí mu krk a usmaží ho; sekrety padají dolů, sní je a mylně je považuje za tuk; druhý muž zabije D. tím, že mu vrazí do zadku rozpálenou palmu (picket); manželka D. Dotodam šel zabíjet lidi, chodil jednou nohou po jednom břehu řeky, druhou po druhém; lidé dali panty, spadlo to, modříny se rozestoupily, roztrhaly]: Dulzon 1966, č. 19: 57-59.
Arktický. Inupiat (Severní Aljaška?) [čtyři bratři mizí jeden od druhého; při početí nového syna jejich otec zažehne jiskry, které padají do lůna jeho ženy; umožňuje novorozenci spolknout horké kameny; mladík vyroste, odchází hledat vrahy svých bratrů a potkává podivná stvoření; žrout ho pronásleduje; schová se na stromě, naplní si spodní prádlo větvemi, hodí je do pasti; žrout toto vycpané zvíře stáhne z kůže a připraví se na smažení; hrdina mu říká, aby si podřízl hrdlo a vrhl se do ohně; žrout dělá právě to]: Ostermann 1952: 234.
Subarktický. Atna [Liška si vycpe šaty mechem a trávou a nechá je v pasti Vlčice; ona krájí a peče plyšáka; honí Lišku, umírá na chlad; Liška si uvaří maso, přenechá ho svým bratrům, kteří jedí maso její sestry]: Šmelcer 1997: 47-49.
Roviny. Assiniboine [obra chytí muže; nechá to na stromě, aby zavolal svou rodinu; člověk na jeho místo naloží špínu a shnilé dřevo a uteče; obr vaří a sní, co zbylo; muž ho zabije kopím]: Lowie 1909a, č. 14: 164-165.
Kalifornie. Maidu [Kojotovy exkrementy mu radí, aby si pokryl břicho vrstvou dehtu; kanibal se nabízí, že si navzájem sní tuk; řeže a požírá pryskyřici; Kojot podřízne kanibalův žaludek, umírá]: Dixon 1902, č. 10: 85-86.
Velký bazén. Utah (uncompahgre) [v noci kanibalka strčí ruku do chýše; dívka se jí dotkne, zlobr ji vytáhne; Doma zlobr najde exkrementy v košíku a sní je]: Smith 1992: 47.
Větší jihozápad. orientální keres (Sia) [viz motiv L42; dvojčata jsou v kanibalově peci nezraněná; požírá exkrementy, které opouštějí]: Stevenson 1894: 49-50.
Severní Andy. Kogi : Preuss 1926, č. 9 [Niuálue sestoupil z nebe, začal chytat ryby jedem, šel po proudu, a když se vrátil, viděl, že Taimú sežral již nasbíraného sumce; jedl je syrové – ústy a zadkem a (S. 85) měl druhý pár očí vzadu na hlavě; N. vylezl na jeden ze čtyř blízkých stromů; T. se zeptal ryb, kde je N., mlčeli, on je snědl; konečně jedna zamířila očima na strom; T. začal ohlodávat stromy, o den později srazil dva ze čtyř, z kmene vylétli motýli, vylezli červi, T. je sežral; Už jsem nemohl žvýkat, vylámal jsem si zuby; zvané veverky, myši, ježci a jiná zvířata, porazili třetí strom; N. přivázal poslední 9 nitěmi k nebi; když se kmen žvýkal, nespadl; požádal orla o pomoc, odnesl ho do svého hnízda, aby se staral o mláďata; Mezitím spadl strom, T. snědl motýly a červy, kteří s ním spadli, myslel si, že jí N.; N. usoudil, že orlí páchnou, shodil je na zem, slezl a utekl; orel požádal svou sestru Saumá (lesní démonka, šílí), aby chytila N.; dala T. do tašky, N. si s ní začal hrát, dvakrát; potřetí tašku nesla, ale odložila ji a odešla; N. roztrhl pytel a utekl]: 194-201; Reichel-Dolmatoff 1985(2), č. 10: 53-55.
Guayana. Hrdina utíká z koše, lesní duchové sežerou, co po sobě zanechal. Taulipan [vosk z jeho toulce v domnění, že je tlustý]: Koch-Grünberg 1924, č. 9: 45; vapishana [jako v taulipanu; když cítí hořký jed otrávených šípů, myslí si, že praskl močový měchýř]: Farabee 1918: 115-116; oyampi [lesní duch chytil muže, dal ho do košíku, přivedl ke stromu, ve kterém bydlel, položil košík na zem, šel to říct své ženě; muž nechal poleno a své exkrementy v koši a utekl; duchové to všechno snědli]: Grenand 1982, č. 63: 373.
Ekvádor. Imbabura [ďáblové pijí a jedí moč a exkrementy muže skrývajícího se na stromě]: Chavez 1989: 115.
NW Amazon. Carijona [hrdina uteče z koše broučího démona, který dělá omáčku z mízy stromu a exkrementů v domnění, že je to míza oběti]: Schindler 1979, č. 15: 129-130; andoke [ Volavka z úst (TsU žila s dcerou Slunce; varovala, že otec posílá každého nového zetě pokácet taice tree (velký strom, který po požáru zůstane neposekaný), ovoce padá z strom zabíjí; je nutné vytvořit úkryt; TsU se schoval, pokácel strom, ale byl svázán; TsU poslal opici, aby přeřízla pouta, která držela strom uprostřed, a gadfly, aby pokousala ty, kteří držel vinnou révu; strom spadl; TsU šel plavat; Slunce přišlo, vidělo termitiště, které bylo na stromě a bylo rozdrceno pádem; rozhodl se, že to byl zeť, snědl ho; TsU se vrátil, přinesl rybu, dal ji uvařit manželce]: Pineda 1975: 452-453; Yukuna [hrdina visí za nohu v pasti lesního ducha; předstírat mrtvého, špinit se exkrementy; duch přináší domů a jí exkrementy; na grilu dcera ducha nahradí hrdinu jelenem, přivede hrdinu do domu]: Jacopins 1981: 135-138; kabiyari [Yedjia se proměnila v lesní slepici, padla do pasti cucarron (Mutu – cvrček?); namazal se splašky, M. si myslí, že ten exkrement je snesené vejce, snědl ho, vzal ho svým dětem, ony ho také snědly; Y. utekl a schoval se u Yapuriho, který M. odpověděl, že Y. neviděl; Y. zůstal s Yapuri; schovával dcery, držel je v krabici; Y. řekl, že je nemocný, nešel s majitelem na místo, otevřel krabici, vyšly sestry Starch a Cassava; Y. zabil jejich otce, vzal k sobě sestry]: Correa 1989, č. 4: 76-77.
Střední Amazonie. Munduruku : Kruse 1949, č. 33 [Peresuatpë šel na lov se svým starším bratrem; šel do křoví; P. vystřelil na tapíra, ale minul; byl to bratr, který na sebe vzal podobu tapíra; babička mu poradila, aby si příště tapírovy vnitřnosti vytáhl přes zadek; ruka se zasekla, tapír běžel, P. vytáhl ruku, když si tapír ulevil; spolu s tapírem P. skončili na pravém břehu Tapajos; místní lidé tapíra zabili, rozřezali na kusy, viděl to P., když seděl na stromě; ti lidé si to spletli s hnízdem včel, začali do něj šťouchat kůlem, na radu papouška, P. kůl popsal, Indiáni začali olizovat moč v domnění, že je to med; přejít zpět přes Tapajos, P. zavolal kajmana jménem Uàtippanpàn’a; menší kajmani vyplavali jako první, P. je odmítl; na zádech U. je tráva a stromy; kajman si říhnul, P. srovnal aroma s vůní uruku; Jednou na břehu křičel, že U. smrdí, je zuřivý, potápěl se, palma na zádech se mu zlomila; v noci začal jaguár volat P. jménem, zeptal se, co chce, usnul; další noc se kuře Inumbu probudilo, P. rozbila všechna vejce, zbyla tři, od té doby Inumbu snáší tři vejce; další noc P. spí v dolíku; Jaguár mu chce ukousnout prst, P. mu dá prst zabité opice; tak Jaguár dostal a snědl všechny prsty, pak játra; pryč; příští noc Jaguár slíbí, že přinese kámen; P. nechá své výkaly v prohlubni a vyleze na strom; splašky jsou zodpovědné za P., Jaguár hodí kámen do prohlubně, najde hovno; další noc housenky překážely ve spánku, P. toho polovinu rozdrtil, nyní je těchto housenek málo; v palmovém háji P. vidí dvě dívky; souhlasit se svatbou; žádají, aby se nebáli svého otce; přišel, P. utekl; P. spí s Jaguárovou ženou; ve dne odpovídá, že ji neviděl; utíká, křičí, že s ní spal; Jaguár se náhodou nevrhl na P., ale na mravenečníka, který mu vydrápal oči; Jaguárova žena mu vyrobila nové oči z pryskyřice, od té doby Jaguárovy oči září; P. žádá Rain Mother, aby mu upustila banány; ona hodí kůru; vyhrožuje střelbou, odpoví, že se bude chránit před deštěm banánovým listem; vystřelil, začalo pršet, P. zmokl; žena Inambu hraje na flétnu, její houpací síť má oheň; odmítl s ní ležet, ona odletěla, vzala houpací síť a oheň; P. vyňal kost z hrdla Jaguara, který mu ukázal cestu domů; matka mu namalovala uruku, P. zemřel na silný zápach]: 642-646; Murphy 1958, č. 29 [ Akaynoatpyo – synovec, Karujuribyo – jeho strýc; K. se mění v jeleny a jiná zvířata, A. je nemůže zabít; Babička A. mu poradí, aby tapíra zabil tak, že mu strčí ruku do zadku; tapír – K.; vyskočí, vleče A. přes Tapajos, osvobodí ho, vyprázdní mu žaludek; doporučuje vybrat třetího krokodýla se stromy rostoucími na zádech, aby přešel řeku zpět; teď se jmenuje A. – Periswat ; P. odmítá dva menší krokodýly, plave na velkém; lži, že krokodýlí říhání jsou voňavé; skočí na břeh a křičí, že smrdí; v noci Inambu brání P. ve spánku mluvením; P. rozbije její vejce, od té doby inambu snáší pouze tři vejce; P. zabije opici a stráví noc v dolíku; toto je doupě Jaguára; požaduje, aby mu P. dával části svého těla jednu po druhé; P. produkuje končetiny a játra opice; nechává exkrementy, aby se o sebe postaraly, leze na strom; Jaguár žere exkrementy místo P.; P. stráví noc s mužem, jehož kosti nohou jsou bez masa a špičaté; snaží se probodnout P.; když noha propíchne strom, P. ho sváže tětivou; ráno osvobozuje; kopuluje s manželkou Jaguara; pronásleduje P., P. se promění v pásovce, vyškrábe Jaguárovi oči; Jaguar vyrábí nové z dřevěného latexu a od té doby září; P. stráví noc u ohně Inambu; odmítá si s ní lehnout do houpací sítě; letí pryč, odnáší oheň; P. padne do pasti lovce rukama i nohama; nechá starou ženu hlídat kořist; stará usne; mravenec, včela, vosa a opice bez P.; lovec v hněvu bije starou ženu, ta se promění v ptáka; P. se vrací k babičce; zemře, když mu tře jeho uruku]: 95-102.
Montagna – Jurua. Amuesha [jaguáři zapálili dům a požírají hmyz vyskakující z ohně v domnění, že to mohou být hrdinové]: Santos-Granero 1991, č. 3: 56; shipibo [kolem pasti na démony projde několik lidí Nišo ; jeden se jí dotkne, chycen; provaz se promění v jedovatého hada; N. přijde a vezme si kořist domů smažit; muž močí při hašení ohně; N. si myslí, že se vylévá tuk a vylévá moč na uvařený maniok; jde donést dříví; muž říká N. synovi, že se potřebuje uzdravit; osvobodí ho, uteče; žena ho schová, vypustí vosy na N.; muž se vrací domů]: Gebhaert-Sayer 1987, č. 7: 356; kashibo [člověk sbírá ovoce na stromě; lesní duch kácí strom; člověk se promění v jelena; duch to položí k pečení; jelen po vyčůrání utíká; duch zaměňuje moč za tuk]: Estrella Odicio 1977, č. 7: 44.
Bolívie – Guapora. Takana [opice se snaží upéct lovce; pijí jeho moč v domnění, že je ztučněná]: Hissink, Hahn 1961, č. 190: 318.
Jižní Amazonie. Rickbucka [hrdina padne do pasti jaguára; Jaguárův sluha Sova se ho snaží usmažit; pije a jí hrdinovu moč a exkrementy v domnění, že jsou tlusté]: Duas lendas 1982: 71; Pereira 1994, č. 5: 68; kayabi [pták žádá Jaguára, aby otevřel tlamu, vykaká se do ní]: Pereira 1995, č. 18: 77.
Chaco. Nivakle [Stavuun (sup královský) zabíjí lidi, jeho děti si hrají s kostmi; Ajti’t’a vlaky k rychlé jízdě; Dříve byla na místě země nebe a naopak; obloha chtěla být čistá, ale země se rozhodla, že ji lidé neušpiní; vyměnily si místa poté, co si dvě menstruující ženy ulevily a utřely si řitní otvory; nyní jsou to dvě místa na obloze; Mléčná dráha je místo, kde si S. děti hrály s kostmi; A. zabil S. děti; když se S. přiblíží, je slyšet zvuk, prší; A. se skrývá u manželky S., žádá, aby S. střídavě nasměroval do čtyř hlavních směrů; S. se pokaždé vrací a spěchá novým směrem; konečně si všimne otvoru, v němž se A. schoval; vyhrabe to, vypustí motýly, které vzal s sebou, S. je sežere (myslí si, že snědl A.?); najde hada, ukáže ho své ženě, zeptá se, zda je to A.; mezitím A. uniká jiným východem; postupně se mění ve strom, v jinou rostlinu, v květinu; S. ho nepoznává a proletí kolem; A. se chce schovat ve stromě lahví, ten odpoví, že ho nemůže schovat, a nabídne se schovat v Palo Mataco; skrývá se; když se S. snaží proniknout do stejné díry, strom ho štípne; zvířata a ptáci se přišli podělit o jeho maso; Jelenovi to slušelo; ptáci se také koupali v krvi a získávali barvu; někteří ze sebe krev okamžitě setřásli, zůstaly jen tečky, jiné si zachovaly červenou barvu]: Wilbert, Simoneau 1987b, č. 164: 388-391; Toba [Pásovec vyleze na strom; Jaguár si ho splete s hnízdem včel a šťouchne do něj klackem; Pásovec močí, Jaguár pije moč, spletl si ji s medem; listy]: Wilbert, Simoneau 1989a, č. 164: 237.
