Abstrakt vědeckého článku o základní medicíně, autor vědecké práce – Karomatov I.J., Makhmudova G.F. Kesey
Článek poskytuje přehled odborné literatury o lékařském využití dubu obecného. Dochází k závěru, že dubové přípravky jsou perspektivní pro terapeutické použití ve všeobecné lékařské praxi.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o základní medicíně, autor vědecké práce – Karomatov I.J., Makhmudova G.F. Kesey
Některé vyhlídky pro použití bylinné medicíny ve sportovní medicíně
Zkušenosti s klíčením semen dubu anglického (Quercus robur L.) v podmínkách jižního Trans-Uralu s využitím různých možností výsevu žaludů a mulčování
Využití složek stromů rodu Quercus jako sorpčních materiálů pro odstraňování škodlivin z vody. Přehled literatury
Jírovec, kaštan jedlý
Mikroskopické houby vyvíjející se na dubu letním v dubových lesích v Uljanovské oblasti
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
OAK COMMON — POUŽÍVÁNÍ U LÉKAŘSKÉ PRAKTICKÉ OSOBY
Přehled vědecké literatury se děje v článku o lékařském použití dubu obecného. Je učiněn závěr, že přípravky z dubové perspektivy pro lékařské použití u praktického lékaře.
Text vědecké práce na téma “Dub obecný – aplikace v lékařské praxi”
KAROMATOV INOMJON DZHURAEVICH ředitel lékařského centra „Magic of Health“
MAKHMUDOVA GULJAMOL FAZLIDDIN KIZI student 6
kurz Bucharského státního lékařského institutu
DUB OBECNÝ – UPLATNĚNÍ V LÉČEBNÉ PRAXI
Článek poskytuje přehled odborné literatury o lékařském využití dubu obecného. Dochází k závěru, že dubové přípravky jsou perspektivní pro terapeutické použití ve všeobecné lékařské praxi.
Klíčová slova: dub, bylinná medicína, tradiční medicína, „Robuvit“
KAROMATOV INOMDZHON DZHURAEVICH ředitel lékařského centra „Kouzlo zdraví“
MAHMUDOVA GULDZHAMOL FAZLIDDIN KIZI student 6 kurzů Bucharský státní lékařský institut
OAK COMMON — POUŽÍVÁNÍ U LÉKAŘSKÉ PRAKTICKÉ OSOBY
Přehled vědecké literatury se děje v článku o lékařském použití dubu obecného. Je učiněn závěr, že přípravky z dubové perspektivy pro lékařské použití u praktického lékaře. Klíčová slova: dub, bylinářství, veřejné lékařství, „Robuvit“
Quercus robur L. Jedná se o známý strom. Dub roste v evropské části SNS. Vyskytuje se také ve střední Asii, i když mnohem méně často. K tomuto stromu se váže mnoho legend. Rostlina se k léčebným účelům používala již od starověku. Je populární v moderní lidové i vědecké medicíně. Pražené dubové žaludy se používají jako náhražka kávy. Chodí krmit prasata. Dubové desky se používají v dřevozpracující výrobě.
Chemické složení rostliny: Všechny části dubu obsahují látky s fytoncidními a dezinfekčními vlastnostmi. Dubová kůra obsahuje velké množství tříslovin; flavonoidy; flobaren; pentosany; pektiny; Sahara; sliz; proteinové látky; škrob; triterpenoidy; triterpenové saponiny; vitamíny Bi, B2, B11, C, PP – [310, str.6]. Rostlina koncentruje soli Ca, Ba, Se, Sn – [141, s.40]. Dubové listy obsahují quercetin, pentosany a taniny. Dubové žaludy obsahují třísloviny, až 5 % škrobu, bílkoviny, cukr a až 7 % mastného oleje. V dubových žaludech byly izolovány proteinové látky s vlastnostmi inhibujícími trypisin [72, s. XNUMX].
Starověká medicína definovala povahu dubu jako studený na 2. stupni a suchý na 415. stupni. Dubové listy jsou silně pletené a málo vysušené. Pokud budete jíst dubové žaludy, nebudou se dobře trávit, ale jakmile se natráví, jsou opraveny – [1, s.146; 3, str. 156; 4, str. 599; XNUMX, str. XNUMX]. Léčí také hematemezu, krvácení, nevolnost a bušení srdce. Žaludy dále léčí poškození střevní sliznice, mimovolní pomočování, únik moči kapku po kapce (adenom prostaty?), pálení při močení, zahání moč a fixuje. Pokud jsou dubové žaludy rozdrceny a vloženy do pochvy, zastaví nadměrný výtok z dělohy. Prášek ze žaludů se sádlem při lokální aplikaci léčí nádory nohou, studené a tvrdé nádory. Vnitřní
skořápka žaludů vzdouvá podbřišek. Galén považoval dubové žaludy za nejvýživnější ze všech semen, podobně jako zrnka chleba. Žaludový popel při zevní aplikaci léčí leptavé vředy a záněty ústní sliznice – [4, s. 600].
Prášek z dubových žaludů s polovičním množstvím mastichy a olivového oleje při perorálním podání léčí mimovolní pomočování, enurézu a mimovolnou ejakulaci po dobu několika dní. Chléb vyrobený z žaludové mouky vede při konzumaci k bolestem hlavy, tvorbě blokád a tvoří černou žluč. V takových podmínkách pijte medový ocet nebo cukr. Dávka dubových žaludů je až 4,5g. — [1, s. 147; 4, str. 600]
Pokud rozdrtíte dubové listy a přiložíte je na ránu, slepí její okraje k sobě. Popel z rostliny při vnější aplikaci čistí zuby a léčí leptavé vředy. Šťáva uvolněná při hoření dubových desek při vnější aplikaci zbarví obočí do černa. Dubová žvýkačka, když se užívá perorálně, léčí vitiligo. Odvar z dubové kůry barví vlasy na černo – [4, s.601].
V moderním lidovém léčitelství se při úplavici používá odvar z dubové kůry se škrobem ve formě mikroklystýrů. Zevně se odvar z dubové kůry používá jako stahující a protizánětlivý prostředek na rány, kožní choroby a proleženiny. Na proleženiny se také používá mast skládající se z prášku z dubové kůry 2 díly, pupenů topolu černého 1 díl, kravského másla 7 dílů [5, s. 182].
Na popáleniny ohněm se zevně používá odvar z hálky dubové. Odvar z dubové kůry (40 gramů na 1 litr) se užívá perorálně při žaludečních onemocněních, nadměrné menstruaci, krvavé moči, průjmu a častém nutkání na močení. Odvar z dubové kůry použijte na mytí nohou při nadměrném pocení. Smažené dubové žaludy se vaří a dávají dětem pít při chronické zácpě – [5, s.182].
Nastrouhané dubové listy se přikládají na hnisající rány, popáleniny a omrzliny. Čaj z dubových listů se pije při onemocněních jater a plic.
V bulharském lidovém léčitelství se odvar z dubové kůry, zejména odvar s vínem, používá jako prostředek pro zlepšení trávení a jako hemostatikum – – [5, s.182].
V moderní vědecké medicíně se odvar z dubové kůry používá jako adstringens při onemocněních dutiny ústní – stomatitida, periodontální onemocnění, krvácení z dásní, angína ve formě výplachů. Perorální odvar z dubové kůry se předepisuje při střevních onemocněních, jako protiprůjmové, hemostatikum, sedativum, karminativum, anthelmintikum – [5, s.182].
Alkoholové extrakty z dubové kůry a listů mají antitrombotické a protinádorové vlastnosti – [18, s. 342].
Byly stanoveny protinádorové vlastnosti dubové kůry a listů – [17, s. 1637].
Všechny části dubu – listy, žaludy, kůra, dřevo – mají výrazné antioxidační vlastnosti – [9, s. 279; 8, str. 95; 16, nar. 1774; 20].
„Robuvit“, extrakt z francouzského dubu, má díky polyfenolickým látkám antioxidační vlastnosti – [19; 15, str. 80]. “Robuvit” – dubový extrakt zabraňuje rozvoji oxidačního stresu, zvyšuje vytrvalost pro triatlonové sportovce – [21, s. 409]. Tento lék má léčebný účinek u chronického únavového syndromu – [12, s. 117].
„Robuvit“ má terapeutický účinek u primárního lymfedému – [13, s. 54]. Pilotní studie prokázala, že užívání Robuvitu má terapeutický efekt u pacientů s akutním jaterním selháním [14, s. 50].
Výtažky z dubové kůry mají antibakteriální a protiplísňové účinky – [10, s. 187]. Zevně se 20% odvar z dubové kůry používá při léčbě trichomoniázy, kapavky a leukorey ke sprchování. Odvar z dubové kůry má adsorpční vlastnosti a používá se při otravách měďnatými a olovnatými solemi, jedovatými houbami a při střevních a jaterních onemocněních. Někdy se spolu s odvary používají i studené nálevy z kůry. K jejich přípravě se 1 lžička prášku z kůry zalije 2 sklenicemi studené vody a nechá se 8 hodin (denní dávka) – [5, s. 182].
Bylo zjištěno, že tekutý extrakt rostliny má vlastnost snižující cukr – [5, s. 182].
Rostlina je netoxická. Se zvyšujícími se dávkami dubové kůry se může objevit nevolnost a zvracení. Dubová kůra se však nedoporučuje používat v dětství. Při delším vnějším použití je možné snížení čichu. Rostlina je velmi perspektivní.
1. Abu Ali ibn Sino Canon of Medical Science Volume II Taškent, 1996.
2. Amasiats Amirdovlat Zbytečný pro neznalého M., Nauka 1990.
3. Beruni A.R. Farmakognózie v medicíně Taškent, Fan 1973.
4. Zoh,idov H. Kanzi shifo (Pokladnice zdraví) – Dušanbe Irfon 1991.
5. Karomatov I. J. Jednoduché léky Bukhara „Durdona“ 2012.
6. Lovkova M.Ya., Rabinovich A.M. a další Proč se rostliny ošetřují M., Nauka 1990.
7. Medvedková A.A., Ivashov A.V. Izolace proteinů z dubových žaludů s vlastnostmi inhibice trypsinu – ukrajinština
Biochemical Journal 1994, listopad-prosinec, 66(6), 67-72.
8. Almeida I.F., Fernandes E., Lima J.L., Costa P.C., Bahia M.F. Ochranný účinek extraktů z listů Castanea sativa a Quercus robur proti druhům reaktivním s kyslíkem a dusíkem – J. Photochem. Photobiol. B. 2008, 29. května, 91(2-3), 87-95.
9. Almeida I.F., Valentâo P., Andrade P.B., Seabra R.M., Pereira T.M., Amaral M.H., Costa P.C., Bahia M.F. Extrakt z dubových listů jako lokální antioxidant: vychytávání volných radikálů a chelátování železa a in vivo potenciál podráždění pokožky – Biofactors 2008, 33(4), 267-279.
10. Andrensek S., Simonovská B., Vovk I., Fyhrquist P., Vuorela H., Vuorela P. Antimikrobiální a antioxidační obohacení dubové (Quercus robur) kůry rotační planární extrakcí pomocí ExtraChrom -Int. J. Food Microbiol. 2004, 15. dubna, 92(2), 181-187.
11. Arramon G., Saucier C., Colombani D., Glories Y. Identifikace triterpenových saponinů v Quercus robur L. a Q. petraea Liebl. Heartwood pomocí LC-ESI/MS a NMR – Phytochem. Anální. 2002, listopad-prosinec, 13(6), 305-310.
12. Belcaro G., Cornelli U., Luzzi R., Ledda A., Cacchio M., Saggino A., Cesarone M.R., Dugall M., Feragalli B., Hu S., Pellegrini L., Ippolito E. Robuvit® Suplementace (extrakt Quercus robur) u subjektů s chronickým únavovým syndromem a zvýšeným oxidačním stresem. Pilotní registrová studie – J. Neurosurg. Sci. 2015, červen, 59(2), 105-117.
13. Belcaro G., Dugall M., Hu S., Ledda A., Ippolito E. Extrakt z francouzského dubového dřeva (Quercus robur) (Robuvit) u primárního lymfedému: Doplněk, pilotní projekt, vyhodnocení registru – Int. J. Angiol. 2015, březen, 24(1), 47-54.
14. Belcaro G., Gizzi G., Hu S., Dugall M., Pellegrini L., Cornelli U., Cesarone M.R., Trignani M., Maione C. Robuvit® (extrakt z francouzského dubového dřeva) v řízení funkčních, dočasné poškození jater. Registr, pilotní studie – Minerva Med. 2014 února, 105(1), 41-50.
15. Deáková Z., Orszaghová Z., Andrezalová L., Slezák P., Lehotay J., Muchová J., Burki C., Duráčková Z. Vliv polyfenolů dubového dřeva na celkové hladiny cysteinu, homocysteinu a glutathionu a PON1 aktivity u dospělých dobrovolníků – pilotní studie – Gen. Physiol. Biophys. 2015, leden, 34(1), 73-80.
16. Dudonne S., Vitrac X., Coutiere P., Woillez M., Merillon J.M. Srovnávací studie antioxidačních vlastností a celkového obsahu fenolů u 30 průmyslově zajímavých rostlinných extraktů pomocí stanovení DPPH, ABTS, FRAP, SOD a ORAC – J. Agric. Food Chem. 2009, 11. března, 57(5), 1768-1774.
17. Frederich M., Marcowycz A., Cieckiewicz E., Megalizzi V., Angenot L., Kiss R. In vitro protirakovinný potenciál stromových extraktů z lesa Valonského regionu – Planta Med. 2009, prosinec, 75(15), 1634-1637.
18. Goun E.A., Petrichenko V.M., Solodnikov S.U., Suhinina T.V., Kline M.A., Cunningham G., Nguyen C., Miles H. Protirakovinná a antitrombinová aktivita ruských rostlin – J. Ethnopharmacol. 2002, srpen, 81(3), 337-342.
19. Horváthová M., Orszaghová Z., Laubertová L., Vaváková M., Sabaka P., Rohdewald P., Duráčková Z., Muchová J. Vliv extraktu z francouzského dubového dřeva Robuvit na markery oxidačního stresu a aktivitu antioxidantu enzymy u zdravých dobrovolníků: pilotní studie -Oxid. Med. Buňka. Longev. 2014, 2014, 639868.
20. Popovic B.M., Stajner D., Zdero R., Orlovic S., Galic Z. Antioxidační charakterizace dubových extraktů kombinující spektrofotometrické testy a chemometrie – Scientific, World Journal 2013, 25. prosince 2013, 134656.
21. Vinciguerra M.G., Belcaro G., Cacchio M. Robuvit® a vytrvalost v triatlonu: zlepšení tréninkového výkonu, regenerace a oxidativní stres – Minerva. Cardioangiol. 2015, říjen, 63(5), 403-409.