Fretky lze vycvičit a vycvičit, i když to může trvat trochu déle než výcvik psa. Fretky je obtížné trénovat z několika důvodů: 1. Fretky se nestarají o to, aby se vám líbily – nemají problémy s nízkým sebevědomím a raději jsou potěšeny.
2. Fretky rychle ztrácejí pozornost ke všemu, co se jich, jak se jim zdá, netýká.
Když jsou fretky poprvé vypuštěny na procházku, jsou tak nadšené, že ničemu nevěnují pozornost, jen běhají, skáčou a znovu se seznamují se svým „hřištěm“ a lidmi.
3. Fretky si nemusí nutně vážit našich názorů, a pokud se na ně budete zlobit a budete je chtít k čemukoli donutit, pouze zpanikaří, vzdorují a pokusí se utéct. Proto jsou často nazýváni “nezávislí”, “neposlušní” nebo “nevycvičitelní”. Všechna zvířata jsou však schopna porozumět tomu, kam mají jít a co dělat, aby dostali jídlo nebo potěšili svého majitele (slyšet chválu atd.). Existuje mnoho tréninkových metod. Jednou z nejoblíbenějších je „mrkev a bič“, která vychází z touhy zvířete zbavit se zdroje bolesti. Tato metoda není humánní. Trénink zvířat podle Durova Před příchodem takového trenéra, jako byl děd Durov, se věřilo, že zvířata nemají vědomí a inteligenci, což znamená, že nejlepší a jedinou metodou výcviku zvířat byla bolest. V.L. Durov to popřel. “Příliš časté používání negativního posilování, které není kompenzováno příležitostí k pozitivnímu posílení, může vést ke vzniku nežádoucích osobnostních rysů, ne nutně strachu a vzteku vyvolaného trestem, ale plachosti, pochybností a úzkosti.” V.L. Durov.. Školení V.L. Durova vychází z pochopení psychologie zvířat a emocionálního kontaktu mezi člověkem a zvířetem. K výcviku pomocí této metody člověk potřebuje nastudovat jazyk mimiky, pohybů a zvyků zvířete, v tomto případě fretky. Člověk musí cítit „ve zvířeti osobnost, která je vědomá, myslící, radující se, trpící. Pochopením a respektováním psychiky zvířete lépe pochopí a respektuje lidskou psychiku. “ Základem „emocionálního tréninku“ V.L. Durov tlačí zvíře do určitého pohybu a podněcuje v něm tvůrčí princip. Je nutné, aby mysl a vědomí zvířete byly oproštěny od pocitu deprese, který často vzniká v důsledku vnějších vlivů. Ani hlad, ani bolest, ani přepracování nejsou přijatelné. „Hlad a bolest mají stejně špatné účinky na psychiku zvířete. Veškerá jeho pozornost je zaměřena. Pozornost hladového zvířete bude zaměřena pouze na jídlo, stejně jako pocit bolesti.“ V.L. Durov Zároveň Vladimir Leonidovič také nepodporuje trénink na „plném žaludku“. Podle V.L. Podle Durova lze celý tréninkový proces rozdělit do následujících fází: 1. Osoba nutí zvíře tak či onak provést požadovanou akci 2. Člověk to dělá tak, že tato akce dává zvířeti potěšení nebo zmírňuje bolest. 3. Zároveň člověk dává požadovaný signál. Pokud to lze udělat několikrát ve stejné formě, zvíře vytvoří jasnou reakci: “Pokud uslyším takový signál a udělám to, dostanu nějaké potěšení.” Pokud je sdružení založeno, pak bylo cíle dosaženo. Nejtěžší je přimět zvíře, aby pochopilo, jaké činy od něj očekáváte. K tomu vám pomohou gesta. To znamená, že gestikulace je soubor lidských pohybů, které nutí zvíře něco dělat. K upevnění akce zvířete a jeho stimulaci k další kreativitě je nutné povzbuzování. Gesta a povzbuzování jdou vždy ruku v ruce a vzájemně se doplňují. Je ale velmi důležité umět vycítit správný okamžik pro povzbuzení. Promeškaný okamžik zkazí vše předem nabyté. Jak gesta, tak povzbuzování mohou být spojeny s intonací hlasu. To posiluje pohyb zvířete. Intonace je přijatelná, ale někdy není vyžadována. Vladimir Leonidovič Durov kategoricky popírá použití bolesti v tréninkovém procesu, ale neodmítá mechanické vlivy. Mechanická metoda výcviku V.L. Durov jej doporučuje používat v extrémních případech, kdy zvíře projevuje tvrdohlavost při provádění nějaké činnosti, která je mu dříve známá. Navíc mechanická metoda v tomto případě není v žádném případě spojena s bolestí, ale s násilím.
Zdroj: www.ferretclub.ru
Tato stránka byla prohlédnuta 21652 krát
Sdílej se svými přáteli
- VKontakte
- Spolužáci
Když jsme bydleli v přírodě, nebyl problém se záchodem: je tam díra, v té díře je jídelna, je tam spíž, je tam ložnice a je tam záchod. Postupem času jsme ale začali žít s lidmi a jejich díry se ukázaly být větší než ty, na které jsme byli zvyklí. Některé fretky se naučily vnímat lidský dům jako jednu noru a lidé jsou s nimi spokojeni: dům má jeden záchod, jednu jídelnu, několik skladů a mnoho ložnic. A některé fretky (a těch je většina) si nikdy nezvyknou na to, že tato obrovská díra je jeden celek a ne různé díry. A zde vzniká konflikt. Pokud si fretka vybere své vlastní místo pro toaletu, pak to osobě zřídka vyhovuje. A pak ten člověk začne dělat různá opatření, aby tupé fretce vysvětlil, proč se to té osobě nelíbí a kam jít. Nejinteligentnější z nás fretek se stávají zástupci té lepší poloviny rodiny fretek – samiček. Jsou od přírody poslušní a rychle souhlasí s lidskými podmínkami. Samci budou zpravidla bojovat o místo, které si vybrali, do posledního.
Ale je tu jeden způsob, který vyhovuje oběma stranám: uvnitř velkého domu můžete udělat malou díru, jen pro nás (lidé tomu říkají klec): kde bude jako dříve 1 záchod, 1 ložnice, 1 komora a 1 jídelna.
Další povahový rys, kterého si ne každý majitel všimne: na záchod chodíme raději do temných a odlehlých míst. Pokud si člověk vybere to správné místo, pak to kdokoli z nás rád přijme. Od našich lidských asistentů.
Existuje několik nuancí při výcviku fretky k použití podnosu:
- Fretka může ignorovat nově zakoupený podnos. V tomto případě stojí za to trochu „zašpinit“ jeho výkaly.
- Fretky se neváhají podělit o podestýlku s kočkou. Mějte ale na paměti, že kočky nerady sdílejí bedýnku s fretkou.
- Pokud fretka volně chodí po bytě, bude lepší, když budou podnosy umístěny v různých koutech bytu.
Musíme si pamatovat, že fretka se neposere tam, kde jí nebo kde spí. Koutky, kde je jídlo nebo hadry, si fretka jako záchod nevybere.
Pokud se fretka někdy stane drzou a jde na záchod na špatném místě, pak je lepší, když ji chytíte hned po „zločinu“. Jinak zvíře nemusí pochopit, proč bylo potrestáno. Děti se vyznačují touto funkcí.
Výběrem různých koutů pro toaletu v domě, ve kterém žije, se tak může dospělé zvíře pokusit prosadit nebo být prostě zlomyslné. Tato vlastnost je společná všem fretkám, které se ocitnou v novém domově.
******************************************************** *************************************************
Obecně platí, že musíte svou fretku během tréninkové fáze bedny bedlivě sledovat. Posloupnost akcí může být následující:
- Fretku zavřeme do klece, kde je tác, a zbytek podlahy pokryjeme hadry, nejlépe hadry z fretčí ložnice, aby si zachovaly jeho pach.
- Když jsme si jisti, že fretka chodí pravidelně na nočník v kleci, vezmeme druhý nočník, vložíme ho do klece a nočník z klece umístíme do místnosti, kam bude fretka chodit na procházky. Nejprve budete muset fretku pustit na procházku pod dohledem. Nejlépe ihned po jídle nebo dlouhém spánku. Vyndáme ho z klece a držíme ho v náručí, dokud fretka nezačne projevovat obavy. Zde využíváme toho, že fretky většinou chodí na záchod po spaní a asi 5 minut po jídle. Posadili jsme ho na nočník. Pokud uteče, zvedneme ho, přidržíme a znovu posadíme. A tak dále, dokud nejde na záchod. Jakmile odešel, okamžitě ho pochvalte a dejte mu pamlsek. Chvalte fretku, že chodí na nočník častěji, a uvidíte, že začne na nočník běhat sama a někdy i předstírat, že žebrá o další pamlsky.
- Dokud nebudete vycvičeni na odpadky, sledujte svou fretku, jak pobíhá po místnosti. Pokud si všimnete, že se přizpůsobuje (fretky zvednou ocas a pohnou se trochu dozadu, když jdou na záchod) – popadněte ho a utíkejte k tácu. U podnosu ho pochvalte a dejte mu pamlsek.
- Pokud fretka přejde na špatné místo, měla by být potrestána. ALE! Trest by nikdy neměl být krutý, stačí dát najevo, že takové chování není žádoucí – hlasitě nadávat a plácat po kohoutku. Trest má smysl pouze tehdy, když fretku přistihnete při činu. Jinak nepochopí, proč na něj křičíte. Trest by navíc měl začít, když už fretka jasně ví, že bude pochválena a pohoštěna chutným pamlskem za úlevu na tácu. Méně trestat – více chválit!
- Místo, které si fretka vybrala jako záchod, umyjte, ošetřete odstraňovačem zápachu a přikryjte hadříkem, nejlépe z fretky. Tito. přeměňte toto místo na dům nebo hřiště. Fretka se ve svém domě neposere! Takže se zásobte hadry, měňte je v jeho domě častěji a neperte je, budete je potřebovat. Zpočátku možná budete muset téměř celou podlahu pokrýt hadry. Nevadí, když si fretka zvykne chodit na záchod na místě, dají se odstranit (skoro všechny).
- Tím, že svou fretku vycvičíte, aby používala podestýlku v jedné místnosti, můžete zvětšit plochu, do které má přístup. V nové místnosti začínáme znovu od druhého bodu.
Zdá se, že je to ono. Hodně štěstí při výchově vašeho mazlíčka!
Pokud vás tento článek zaujal, můžete jej sdílet se svými přáteli pouhým kliknutím na jedno tlačítko:
