Neurony v mozku ptáků jsou uspořádány podobným způsobem jako v mozku savců.
Po velmi dlouhou dobu byli ptáci považováni za mnohem hloupější než zvířata. Opravdu, kolik mozku se vejde do ptačí hlavy? Ale pokud nehodnotíte absolutní velikost mozku, ale relativní velikost – jak se vztahuje ke zbytku těla – pak se ukáže, že ptáci a zvířata mají největší relativní velikosti mozku ze všech obratlovců. Pokud se však podíváte na strukturu, ptačí mozek je na první pohled zcela odlišný od zvířecího.
(Foto: jag_cz / Depositphotos)
Savci mají neokortex nebo novou kůru, komplexní vícevrstvou strukturu pokrývající hemisféry mozku. U primátů roste extrémně, tvoří laloky a zákruty, u některých hmyzožravců je téměř hladký. Ale tak či onak je to neokortex, kterému savci vděčí za své pozoruhodné kognitivní schopnosti.
Ale ptáci takovou kůru nemají. Jejich hemisféry jsou pokryty strukturou zvanou mozkový plášť nebo pallium. Kůra savců byla vytvořena z pláště, ale u ptáků je stále docela jednoduchá, bez konvolucí a bez zjevných buněčných vrstev. Protože se mozkový plášť ptáků tak výrazně liší od kůry zvířat, mělo se za to, že není schopen provádět složité kognitivní postupy.
Mezitím jsou ptáci přesně schopni provádět složité kognitivní postupy. Opakovaně jsme psali o papoušcích, kteří počítají pravděpodobnosti, a o vránách s jejich složitými nástroji a o kachňatech s abstraktním myšlením a o holubech, kteří shromažďují všeobecné znalosti. Je zřejmé, že ptačí mozek stále není tak jednoduchý, jak se zdá.
Vědci z Ruhr University, Heinrich Heine University Düsseldorf a Jülich Research Center použili nejnovější experimentální techniky, aby se blíže podívali na mozky holubů a sov. Tyto metody umožnily vidět orientaci nervových vláken. Ukázalo se, že v mozkovém plášti jsou vlákna orientována vertikálně a horizontálně, podobně jako jsou uložena v mozku savců: v ptačím mozku bylo nalezeno něco jako buněčné vrstvy. Na druhé straně signál přes neurony putoval podél vertikálního řetězce, od povrchu do hloubky. To znamená, že nervové buňky pláště tvořily něco jako sloup. Ale právě v takových sloupcích nebo korových modulech se spojují neurony v mozkové kůře savců.
Takové rysy byly nalezeny v mozcích holubů a sov, tedy zcela odlišných ptáků. Pravda, v článku v Věda říká se, že vrstvy a sloupce byly u ptáků nalezeny pouze v jedné oblasti mozku, smyslové. Asociační zóny jsou organizovány odlišně. To však neznamená, že v jiných oblastech ptačího mozku nejsou překvapení. Před několika lety bylo například zjištěno, že covidi a papoušci převyšují počet primátů v počtu neuronů v některých oblastech mozku – a to vše proto, že ptačí neurony jsou menší a různě zabalené.
Studie ptačího mozku spolu s novými údaji o ptačí inteligenci naznačují, že kognitivní schopnosti nemusí být nutně vázány pouze na jednu neuronovou architekturu. Jinými slovy, poměrně složitý kognitivní „software“ lze nainstalovat nejen na „hard“, tedy do mozku savců, ale i do mozku ptáků. Mimochodem, současně s článkem o struktuře ptačího mozku, v Věda Byl publikován další článek, jehož autoři analyzovali práci neuronů v mozku vrany.
Obyčejné šedé vrány se musely dívat na monitor, aby zaznamenaly signál na monitoru a nějak na něj zareagovaly. A v reakci na signál se podle vědců aktivovaly neurony v mozku vran, což naznačuje, že ptáci si byli vědomi svých pocitů. To znamená, že vizuální signál jen nevnímají, ale jsou si vědomi že pila. Tyto výsledky se mohou zdát neuvěřitelné a závěry příliš ukvapené. Ptáci nás ale překvapili tolikrát, že ptačí vědomí působí jako něco naprosto přirozeného – a ejhle, brzy nám oznámí nějakou ptačí civilizaci, kterou jsme si doteď prostě nevšimli.
Autor: Kirill Staševič
- “Mysli na to, co říkáš!”
- Papoušci a vrány předčí opice v neuronech
- Corvus sapiens?
