Dobré odpoledne Děkuji za podrobné odpovědi na webu! Mohl byste mi říci více o přikázání? Shiluah ha-ken (vyhnat ptáka z hnízda, aby vyzvedl mláďata)? Co říkají komentátoři? Jaké jsou „chutě“ (důvody) pro přikázání?
Zvláště zajímavá je otázka: existuje povinnost splnit přikázání, pokud jste právě viděli hnízdo s vejci? Nebo je přikázání vyhnat matku, POKUD potřebujete vajíčka z hnízda?
Ze samotného textu Tóry je to podle mého názoru nejasné, není jasné, o které ze dvou možností mluvíme. V životě však vidíme, že lidé utíkají splnit přikázání jen proto, že vidí hnízdo.
Co vysvětluje tuto zjevnou krutost? Nebo je to však nesprávný přístup a mělo by se to dělat pouze v případě potřeby vajec? Díky moc!!
Rabi Aryeh Galchuk odpovídá
Děkujeme vám za vaši otázku.
Můj přítel byl jednou svědkem následujícího obrázku: chlapci z židovské školy lezli na strom, aby vyhnali ptáka z hnízda. K oprávněnému rozhořčení svého přítele odpověděli: “Máme takové přikázání.” Přítel přišel do synagogy zmatený: opravdu nám Tóra přikazuje ničit ptačí hnízda?
Pokusme se s pomocí Všemohoucího pochopit tento problém.
V knize mluví Tóra Dvarim (22:6, 7): „Pokud na cestě, na jakémkoli stromě nebo na zemi narazíte na ptačí hnízdo s mláďaty nebo vejci, a matka sedí na mláďatech a na vejcích, neberte matka s dětmi; Musíš propustit matku a vzít si děti pro sebe, aby ti bylo dobře a tvé dny se prodloužily.”
Představme si, že jdete lesem a vidíte košer ptáka (řekněme křepelku) sedící v hnízdě. Možná si pomyslíte: „Jaké štěstí! Dnes si dám k obědu křepelky s křepelčími vejci!“ Ale Tóra nám říká: neberte si matku s jejími dětmi! Nechte matku jít a můžete si vzít děti pro sebe. Zdálo by se, že když půjdete kolem a nevezmete ani matku, ani děti, tím spíše uděláte naprosto správnou věc. Ale nespěchejte se závěry!
Mudrci nám říkají v pojednání Hulín (139 b): „Možná musíme hledat [ptačí hnízdo] v horách a kopcích? [Ne, to není nutné, protože] říká „jestli tě chytí“” Z těchto slov Talmudu autor knihy Havot Yair (odpověď 67) dochází k závěru, že vyhnat ptáka z hnízda je povinnost. Proto může mít člověk představu, že ke splnění této povinnosti musí konkrétně hledat ptačí hnízdo. A Tóra říká: není třeba to konkrétně hledat, jen když na to náhodou narazíte.
A skutečně najdeme podobné znění v řadě dalších přikázání, jako je přikázání egla arufa (Yerushalmi, Sota 89:1), ir a-nidahat („zkažené město“ – Devarim 13, 13-19, Sifrei Rae), přikázání vrátit ztrátu a přikázání pomoci zvednout zvíře, které spadlo pod břemenem (Tosefta Bava Metzia 2:10). O všech těchto přikázáních se mluví v Tóře: „pokud budou nalezena“ (Dvarim 21:1), „pokud slyšíte“ (Dvarim 13:13), „pokud se setkáte“ (Shmot 23:4), „pokud vidíte“ (Shmot 23: 5).
Ke splnění přikázání tedy není třeba konkrétně hledat někoho zabitého na poli. egla arufa. A není třeba zjišťovat, které z židovských měst se zcela poddalo modlářství, aby se s tím vypořádalo tak, jak přikazuje řešit Tóra ir a-nidahat. A neměli byste konkrétně hledat něco ztraceného, abyste to vrátili jeho majiteli, nebo dávat pozor na padlé zvíře, abyste pomohli jeho majiteli. Jen pokud náhodou uslyšíte, uvidíte nebo potkáte. Všechna výše uvedená přikázání jsou povinná. Proto by bylo logické předpokládat, že přikázání vyhnat ptáka z hnízda, pokud ho uvidíte, musí být splněno.
A zde je další přísloví našich mudrců (Vayikra Rabba 9), což zřejmě potvrzuje názor Havot Yair, a obsahuje i další důležité informace: „Jak významný je svět! Ostatně o ostatních přikázáních Tóry se říká: „uvidíš-li“, „potkáš-li“, „narazíš-li“ (tedy pokud máš možnost přikázání splnit, je povinen splnit jej, a pokud se nepředstavil, není povinný), ale o míru se říká: „hledejte mír a usilujte o něj“ (Taelim 34:15)”.
Tak či onak, většina halachických autorit (jako Rav Pinchas Horowitz v Sefer HaMikna, Chatam Sofer, Chazon Ish) stanovisko nepřijal Havot Yair o této otázce. A na jeho argument lze odpovědět takto: i když neexistuje povinnost ptáka odehnat, pokud si člověk nechce vzít kuřata pro sebe, může mít touhu splnit toto přikázání. Tak silná touha, že se bude toulat i po horách a údolích, aby našel ptačí hnízdo. Vy i já známe podobný fenomén. Každý například ví, že připevňování nitítzitzit Tóra vyžaduje pouze oblečení se čtyřmi rohy. Spravedliví Židé však od dětství nosí takové oblečení, aby mohli toto přikázání splnit. Tak je to tady – spravedliví Židé začnou hledat ptačí hnízda, aby splnili přikázání Shiluah ha-ken. Proto nám Tóra říká: „pokud narazí“! Neexistuje žádná zbožnost v konkrétním hledání.
Nebo by měla být slova mudrců vysvětlena takto: nemyslete si, že Tóra vyžaduje, abychom po setkání s hnízdem splnili toto přikázání, a navíc hnízdo cíleně hledali. Pouze pokud se to stane tak, že potkáte hnízdo a ty chceš seberte kuřata – pak odežeňte ptáka. Tak vysvětluje Meiri.
Abychom tento problém dále objasnili, pokusme se porozumět „významu“ tohoto přikázání. Rambam ve své knize Více Nevukhim („Průvodce nerozhodnutých“) vysvětluje, že účelem tohoto přikázání je vštípit nám milosrdenství. Tóra zakazuje, říká Rambam, zabíjet děti před jejich matkou. Zvířata jsou totiž ke svým mláďatům pevně připoutaná a zažívají velkou úzkost, když jsou v nebezpečí – přesně to samé, co zažívají lidé. Pokud ptáka odeženete, nebude mít pocit, že jeho děti jsou v nebezpečí, a možná se do hnízda nevrátí. Ramban říká to samé ve svém komentáři k Pentateuchu (Dvarim 22:6). “Smyslem tohoto zákazu je naučit nás milosrdenství a chránit nás před krutostí.” Podle tohoto přístupu je nepravděpodobné, že by existovala povinnost kuřata odebírat, protože je to spíše projev krutosti než slitování.
Je zajímavé, o čem přesně se toto přikázání říká v Mišně (Berachot 5:3): „Kdokoli [v modlitbě] řekne: „Tvoje milosrdenství sahá až k ptačímu hnízdu,“ je umlčen. Proč? Podle jednoho vysvětlení proto, že o přikázáních Všemohoucího mluví jako o projevu milosrdenství a jsou to příkazy, o kterých se, jak víme, nemluví.
To neznamená, že moudrost nelze vidět v přikázáních Tóry. Naopak, jak píše Ramban, každý z nich obsahuje moudrost a přínos pro lidi. Ale měli bychom pochopit, že nemůžeme plně pochopit význam přikázání. A plníme je ne pro jejich moudrost a zjevný prospěch pro nás, ale jako příkazy Všemohoucího, povinné k provedení. Možná, že když se vyrovnáme s touto myšlenkou, bude pro nás snazší pochopit lidi, kteří považují za povinné vyhnat ptáka z hnízda, a to i přes zdánlivý vnitřní rozpor tohoto jednání.
A skutečně, svatá Kniha Zohar nám zjevuje, že naplnění tohoto přikázání k Němu může probudit Boží milosrdenství. Božství a židovskému lidu trpícímu v exilu. Je možné, že podle zoaru, existuje povinnost odebrat kuřata a odehnat matku, aby se „spustil mechanismus“ probouzejícího se milosrdenství. Takto se přikláním k vysvětlení tohoto sporu Chatam Sofer ve vaší odpovědi (Orach Chaim 100).
Mimochodem, já sám Chatam Sofer tvrdí, že význam přikázání, o kterém se mluví v Zohar, samozřejmě není jeho hlavním významem. Toto přikázání je ostatně aktuální i v době, kdy Chrám stojí a na jeho zemi žije židovský národ! Zajímalo by mě co Chatam Sofer není první, kdo tuto otázku položil. Před ním byl rabi Elazar, syn rabiho Šimona bar Yochai, jak se říká: „Rabbi Elazar vstal a řekl: „A před židovským lidem a Božství odešli do vyhnanství, za což splnili přikázání Shiluah ha-ken? ““ A dostal odpověď: „Probudit milosrdenství pro duše v exilu“ (Tikunei Zohar 6).
Tak či onak je jasné, že většina Rishonim Věřili, že ten, kdo si nechce brát mláďata, nemá povinnost toto přikázání plnit. A přesto se mnoho lidí snaží o jeho naplnění. Možná kvůli tomu, co kniha říká Zohar. Nebo možná kvůli tomu, co řekli mudrci Bereshit Rabba (Ki tetse 6): pokud ten, kdo splnil toto přikázání, nemá děti, bude odměněn dětmi, jak se říká: „Musíš propustit matku a děti – vezmi si to pro sebe“(Dvarim 22:7). (Snad nyní lépe pochopíme, proč mudrci předpokládali, že lidé budou hledat ptačí hnízda „přes hory a kopce“). A nějaký acharonymum („pozdní komentátoři“; Birkei Yosef, Yoreh Dea 292:8; Rabín Avraham Zvi Hirsh Eisenstadt Pithei Teshuvah, Yoreh Deah 292:1) jsou toho názoru, že i když člověk není povinen hledat příležitost k naplnění tohoto přikázání, přesto stojí za to se o to pokoušet, jako přikázání o štětcích –tzitzit.
Na druhé straně, Chatam Sofer věří, že vyhánění ptáka z hnízda bezdůvodně by bylo projevem krutosti.
Shrnout. Na základě toho, co bylo řečeno, můžeme s vysokou mírou sebevědomí říci, že není třeba toto přikázání zbytečně plnit. A přesto neodsuzujme ty, kteří to dělají. Koneckonců, Židé jsou ve vyhnanství a lidé, kteří nemají děti, potřebují slitování stejně jako ptáci.
S pozdravem Aryeh Galchuk (na základě lekce Rava Ashera Weisse)
