Na dobré straně nelze hermelínovou srst nazvat cennou – její odolnost proti opotřebení je minimální, o něco lepší než srst veverky. A kůže je drobná, jako u kotěte.
Přesto je srst tohoto konkrétního dravého zvířete považována za nejvyšší stupeň hierarchického žebříčku ve světě kožešin. A existuje pro to několik důvodů.
Hranostaj je malý příbuzný kuny, velmi rozšířený ve všech klimatických pásmech severní polokoule, od Arktidy až po mírné pásmo. V létě je hranostaj hnědý a v zimě je porostlý nejbělejší srstí, černá zůstává jen špička ocasu.
Kožešina kožešinových zvířat se v Evropě odedávna používá jako izolace postelí a svrchních oděvů. Ve středověku byla poptávka po kožešinových přikrývkách a přehozech obrovská, ale dobrá a krásná kožešina byla velmi drahá, takže přikrývka z několika stovek kůží stála astronomické peníze.
Proto byl královský nebo vévodský plášť, tedy pelerína, jejíž celou spodní část tvořila jediná kožešinová látka, symbolem bohatství a moci panovníka.
A hermelínová srst byla ceněna pro svou bělost a neuvěřitelnou měkkost a lehkost. Koneckonců, královská róba mohla být dlouhá i několik metrů, takže kvůli těžké kůži by byl takový plášť nesnesitelný.
Například korunovační hermelínový hábit Alexandry Fjodorovny, uchovávaný ve Zbrojnici, váží 13 kg. Ale zároveň délka pláště byla téměř sedm metrů a jen kožešina z hermelínu umožnila vyrobit tak velkou věc celkem únosné váhy.
Korunovační roucho Alexandry Fjodorovny ze zlaté krajky a hedvábí – délka 7 metrů, váha – 13 kg
Hermelínová srst je navíc neuvěřitelně příjemná na dotek, hedvábná, s tenkými a měkkými hustými chloupky, ne nadarmo se hermelín stal symbolem pátého smyslu – hmatu.
Nejdůležitější je ale barva pleti. Bílá barva vždy symbolizovala čistotu a čistotu, božskou sílu. A k hranostaji se váže i středověká legenda.
Korunovační portrét Kateřiny Veliké od Vigilia Erkisena – jasně vidíte, jak jsou našité ocasy hranostaje
Jistý bretaňský vévoda, který žil v 10. století, utrpěl v bitvě porážku a rozhodl se se zbytky své armády uprchnout. Vévoda, pronásledovaný nepřítelem, náhle uviděl malého hranostaje, který běžel napřed, aby se nedostal pod kopyta koní. Ale u potoka hranostaj náhle zamrzl a riskoval svůj život.
Vévoda si uvědomil, že hranostaj byl připraven zemřít, než aby si zašpinil sněhobílý kabát od bláta. To povzbudilo téměř poražené Bretonce a také se rozhodli přijmout spíše smrt v boji než hanbu.
Erb Bretaně – stříbrné pole s hermelínovými ocasy
Od té doby se hranostaj stal symbolem Bretaně, v heraldice se heraldická srst začala označovat černými střapci připnutými třemi jehlicemi na bílém pozadí. A kožešinová látka z hermelínové kožešiny byla pošita obligátními černými ocásky, které byly našity uprostřed každé kůže.
Z bretaňského erbu se po Evropě rozšířil heraldický symbol heraldické kožešiny spolu s heslem „Raději zemřu, než abych se poskvrnil“. Bílá hermelínová srst proto symbolizovala nejen čistotu, ale také vytrvalost a odvahu.
Korunovace Jiřího V. a královny Marie v roce 1896 – k výrobě dvou královských rouch byly použity desítky tisíc kůží z hermelínu
Přestože se heraldický symbol hranostaje objevuje na mnoha evropských erbech, do 14. století si právo nosit hermelínový plášť vyhradily pouze nejvyšší vrstvy aristokracie – panovníci a vysoké duchovenstvo. Tato tradice přetrvala dodnes, i když od 19. století začaly doplňky s hermelínovou kožešinou nosit nejen králové, ale prostě bohaté dámy.
Výroba korunovačních rouch Jiřího V., foto 1896
Pro korunovaci krále Jiřího VI. v roce 1937 (je otcem současné královny Alžběty II.) si Kanada a USA objednaly 50 tisíc hermelínových kůží na plášť nového královského páru – dovedete si představit, jak moc stojí oblečení z královské kožešiny náklady.
Je pravda, že samotná Alžběta II se v tradičních drahých kožešinách objevuje stále méně a nechce být odsouzena ekology.
