Z hlediska vývoje je čich koček horší než u psů, ale výrazně převyšuje lidský. Takovou převahu v citlivosti čichu u koček zajišťuje pětinásobná převaha v počtu čichových buněk, jejichž počet může dosáhnout osmdesáti milionů. Kočky mají také dvojnásobnou výhodu oproti lidem, pokud jde o povrch nosních cest.
Proces interpretace pachů u koček je poměrně složitý. Čichové buňky umístěné na sliznici živočichů jsou schopny reagovat na jednotlivé molekuly látek. Dále, prostřednictvím řady biochemických reakcí, budou informace z receptorů převedeny na elektrický impuls. Nakonec se signál dostane do čichových bulbů mozku.
Jen málo majitelů koček ví, že povrch nosu jejich mazlíčka má stejný jedinečný otisk jako lidské prsty. Pravděpodobnost, že na světě budou dvě kočky se stejnými otisky, bývá nulová.
Jako většina obratlovců mají i kočky pohyblivou nosní přepážku, jejíž epitelem prostupují drobné cévky. Podle veterinární terminologie se tento orgán nazývá vomer, neboli Jacobsonův orgán. Tato anatomická struktura ve tvaru doutníku je spojena s tlamou kočky tenkým kanálem. Zvíře tak má k dispozici mnohem citlivější analyzátor pachů, než jsou obvyklé receptory v nosních dutinách. Ukazuje se, že kočka interpretuje pachy nejen pomocí nosu, ale také pomocí úst.
Proč kočka potřebuje takový čich?
Čich pomáhá kočkám okamžitě analyzovat prostor kolem nich. Někdy může včasná informace o nebezpečném předmětu s nepříjemným zápachem zachránit život. Nebo naopak příjemná vůně pro kočku může pomoci najít potravu včas a vyhrát tak soutěž o potravu.
Je to kuriózní, ale pachy hrají v životě koček tak důležitou roli, že informace o nich okamžitě jdou do oddělení dlouhodobé paměti, čímž se eliminuje možnost náhodné ztráty těchto informací. Kočka se rodí se specifickou databází pachů, takže nově narozená koťata jsou již schopna pomocí čichu přesně najít matčin bradavku. Navíc v tomto procesu hraje hlavní roli čich, nikoli hmat, což bylo jasně potvrzeno četnými experimenty. Koťata, jejichž čich byl během experimentu zablokován, tak ztratila sací reflex a nebyla schopna se sama krmit. To vše přesvědčivě naznačuje nebezpečí různých typů patologií dýchacího systému u koťat, protože v tomto případě bude čich nevyhnutelně trpět.
Kočky aktivně používají ústa k analýze pachu. Zvenčí se může zdát, že zvíře pije vzduch. Zvláště zajímavé je pozorovat kočku, která v době říje vycítí přístup kočky. Vstane, natáhne krk, nakrčí nos a zvedne ret. Podobná grimasa je stejně charakteristická v okamžiku seznámení pro kocoura i kočku.
Pachy pomáhají kočkám komunikovat s jejich příbuznými. K výměně informací v tomto případě dochází prostřednictvím močových stop, stejně jako sekrece žláz umístěných na obličeji, v oblasti ocasu a na polštářcích tlapek. Zvíře si takto jednoduchým způsobem označuje hranice svého území. A když se tře o nějaký předmět, dělá si na něj nárok.
Kočka a značky
Kočka žárlivě sleduje stav známek na svém území a včas je aktualizuje. Zvířátko akceptuje svého majitele jako svůj majetek, který také obdrží ID. Když si kočka hraje s nohama svého majitele, hladí je tlapkami a otírá se o ně čenichem, zanechává na nich vlastně výměšky mazových žláz, které poslouží jako varovný signál pro ostatní kočky.
Pokud byl majitel na návštěvě a měl kontakt s jiným zvířetem, pak to také nebude před kočkou skryto. Pomocí rozboru pachů získá všechny potřebné informace. Absence cizích a neznámých pachů v prostředí kočky jí dodává pocit pohodlí a bezpečí.
Kočky vnímají stěhování do nového bydliště extrémně negativně, protože v tomto případě se jim zhroutí svět známých pachů. Tato zvířata vnímají i běžné přestavování nábytku nebo přesouvání některých předmětů bolestivě.
Interpretace pachů lidmi a kočkami je velmi odlišná. Ty pachy, které jsou pro kočky žádoucí a dokonce vzrušující, se lidem obvykle zdají nechutné. A naopak ty pachy, které se lidem zdají velmi důležité, kočky nezajímají. Majitelé těchto zvířat by si to měli uvědomit, protože jsou známy případy nevhodného chování koček, jehož příčinou byla složka některé kosmetiky zvaná metylparaben. Faktem je, že tato chemická sloučenina napodobuje vůni kočky během estrálního cyklu.
Některé druhy rostlin mohou mít pro kočky neodolatelnou přitažlivost. Zkušení majitelé například vědí, jaký omamný účinek má vůně kočičí trávy na jejich mazlíčky. Kočky také reagují velmi prudce na kozlík lékařský. V přírodě ale existují pachy, které kočky považují za nepříjemné. To může zahrnovat vůni octa, citrusů a naftalínů.
Vztah koček k pachům je celá věda, kterou zkoumají lidé zabývající se výrobou produktů pro domácí mazlíčky. Například výrobci krmiv a steliva pro kočky jsou nuceni zohledňovat preference zvířat. Experimentálně bylo potvrzeno, že kočky mnohem ochotněji konzumují suché krmivo, při jehož výrobě byl využit odpad z výroby ryb a masa. Pro kočky nepříjemné pachy se přitom používají při výrobě produktů, kterými lze tato zvířata odnaučit od sraček na nesprávných místech v domě.
Pro život koček je čich neméně důležitý než zrak. Pomocí analýzy pachů tato zvířata výrazně doplňují obraz světa kolem sebe. Je známo, že kočky jsou velmi vybíravé na kvalitu krmiva a pitné vody, takže mají speciální receptory, které jim pomáhají tyto informace přijímat. Tyto citlivé útvary se vyvinuly, aby nahradily ztracené receptory, které kdysi vnímaly sladkou chuť.
