Abychom na tuto otázku odpověděli, připomeňme si, jaké jsou krevní skupiny a jaké přírodní zákony „poslouchají“.
Na začátku minulého století vědci dokázali existenci 4 krevních skupin.
Rakouský vědec Karl Landsteiner smícháním krevního séra některých lidí s červenými krvinkami odebranými z krve jiných zjistil, že u některých kombinací červených krvinek a séra dochází ke „slepení“ – červené krvinky se slepují a tvoří sraženiny, ale s ostatními – ne.
Landsteiner při studiu struktury červených krvinek objevil speciální látky, které rozdělil do dvou kategorií, A a B, přičemž zdůraznil třetí, kam zahrnul buňky, které je neobsahovaly. Později jeho studenti – A. von Decastello a A. Sturli – objevili červené krvinky obsahující markery typu A a B současně.
V důsledku výzkumu vznikl systém dělení krevních skupin, který byl nazván ABO. Tento systém používáme dodnes.
- I (0) – krevní skupina je charakterizována absencí antigenů A a B;
- II (A) – stanovena v přítomnosti antigenu A;
- III (AB) – B antigeny;
- IV(AB) – antigeny A a B.
Systém AB0 způsobil revoluci v chápání vlastností krve vědců. Genetici je začali dále studovat. Prokázali, že principy dědičnosti krevní skupiny dítěte jsou stejné jako u ostatních vlastností. Tyto zákony formuloval v druhé polovině XNUMX. století Mendel na základě pokusů s hrachem, nám všem známým ze školních učebnic biologie.
Jak tedy dědí krevní skupiny dítě podle Mendelova zákona?
- Podle Mendelových zákonů se rodičům s krevní skupinou I narodí děti, kterým chybí antigeny typu A a B.
- Manželé s I a II mají děti s odpovídajícími krevními skupinami. Stejná situace je typická pro skupiny I. a III.
- Lidé se skupinou IV mohou mít děti s jakoukoli krevní skupinou, s výjimkou I, bez ohledu na to, jaký typ antigenů má jejich partner.
- Dědičnost krevní skupiny dítětem je nejvíce nepředvídatelná, když dojde ke spojení vlastníků se skupinami II a III. Jejich děti mají stejnou pravděpodobnost, že budou mít některou ze čtyř krevních skupin.
- Výjimkou z pravidla je takzvaný „fenomén Bombaje“. Někteří lidé mají ve svém fenotypu antigeny A a B, ale fenotypově se neprojevují. Je pravda, že je to extrémně vzácné a hlavně mezi indiány, a proto dostalo své jméno.
TAB.
MÁMA + TÁTA
TYP DĚTSKÉ KREVNÍ TYPY: MOŽNÉ MOŽNOSTI (%)
DĚDITELNOST RH FAKTORU
Narození dítěte s negativním Rh faktorem v rodině Rh-pozitivních rodičů vyvolává v lepším případě hluboké zmatení, v horším případě nedůvěru. Výčitky a pochybnosti o věrnosti manžela/manželky. Kupodivu v této situaci není nic výjimečného. Pro tak choulostivý problém existuje jednoduché vysvětlení, které je založeno na stejných zákonech genetiky.
Rh faktor je lipoprotein umístěný na membránách červených krvinek u 85 % lidí (jsou považováni za Rh pozitivní). Pokud chybí, mluví se o Rh-negativní krvi. Tyto indikátory jsou označeny latinskými písmeny Rh se znaménkem plus nebo mínus.
Gen pro pozitivní Rh faktor se označuje jako D, je to dominantní znak (vždy se objevuje). Rh negativní gen je recesivní a je označen d (objevuje se pouze v nepřítomnosti D). Proto lidé se sadou chromozomů DD nebo Dd budou mít Rh pozitivní krev a pouze ti se sadou chromozomů dd budou mít krev Rh negativní.
V důsledku toho mohou rodiče s homozygotní absencí Rh faktoru (dd) porodit pouze děti s Rh negativní krví.
Rodičům s homozygotním Rh pozitivním faktorem (DD) se narodí pouze děti s Rh pozitivní krví.
Ale ve spojení lidí s Rh pozitivní krví s heterozygotní přítomností Rh (Dd) budou mít jejich děti Rh pozitivní v 75 % případů a negativní ve zbývajících 25 %.
Takže rodiče: Dd x Dd. Děti: DD, Dd, dd – to jsou Rh negativní děti Rh pozitivních rodičů!.
Dědičnost krevní skupiny systému Rh, možná u dítěte v závislosti na krevních skupinách jeho rodičů.
Krevní typ
matky
Otcova krevní skupina
Rh(+)
rh(-)
Krevní skupina dítěte
Rh(+)
Jakýkoli
Jakýkoli
rh(-)
Jakýkoli
Rh negativní
A ještě pár zajímavostí od genetiků.
DĚDITELNOST CHARAKTERISTICKÝCH VLASTNOSTÍ
Po staletí rodiče jen přemýšleli, jaké bude jejich dítě. Dnes je příležitost podívat se do budoucnosti. Díky ultrazvuku můžete zjistit pohlaví a některé rysy anatomie a fyziologie dítěte.
Genetika umožní určit pravděpodobnou barvu očí a vlasů a dokonce i to, zda má dítě sluch pro hudbu. Všechny tyto vlastnosti se dědí podle mendelovských zákonů a dělí se na dominantní a recesivní.
Hnědá barva očí, vlasy s malými kadeřemi a schopnost stočit jazyk do tuby jsou dominantními znaky. S největší pravděpodobností je dítě zdědí. Mezi dominantní znaky bohužel patří také sklon k rané plešatosti a šedivění, krátkozrakost a mezery mezi předními zuby.
Šedé a modré oči, rovné vlasy, světlá pleť a průměrný hudební sluch jsou považovány za recesistické. Tyto příznaky jsou méně pravděpodobné.
CHLAPEC NEBO.
Po mnoho staletí byla vina za nedostatek dědice v rodině připisována ženě. Aby dosáhly cíle mít chlapce, ženy se uchýlily k dietám a vypočítaly příznivé dny pro početí. Podívejme se ale na problém z vědeckého hlediska. Lidské pohlavní buňky (vajíčka a spermie) mají poloviční sadu chromozomů (tj. je jich 23). 22 z nich je stejných pro muže i ženy. Jen poslední pár je jiný. U žen jsou to chromozomy XX a u mužů XY.
Pravděpodobnost mít dítě jednoho nebo druhého pohlaví tedy zcela závisí na chromozomové sadě spermií, kterým se podařilo oplodnit vajíčko. Jednoduše řečeno, otec je plně zodpovědný za pohlaví dítěte!
Vedoucí oddělení pro novorozené děti Ilkevich N.G.
Neonatolog oddělení pro novorozence Valentyukevich T.S.
Kontaktujte nás
- linky pomoci
- otázka odpověď
- Harmonogram osobního přijetí občanů
- Telefonní čísla na psychologickou pomoc
- Poskytování psychologické a psychoterapeutické pomoci obětem násilí
- Sexuologická pomoc
- Lékařská informační služba 131
- Rozvrh příjmu pro občany v sobotu