Co znamená slovo Kalada?

Zdroj (tištěná verze): Slovník ruského jazyka: Ve 4 svazcích / RAS, Jazykovědný ústav. výzkum; Ed. A. P. Evgenieva. – 4. vyd., vymazáno. — M.: Rus. lang.; Polygrafické zdroje, 1999; (elektronická verze): Základní elektronická knihovna

• KOLYADOVA’T, fouká, fouká, nesov. (etnogr., kraj). Procházejte se po dvorcích a zpívajte koledy.

Zdroj: “Výkladový slovník ruského jazyka” vydaný D. N. Ušakovem (1935-1940); (elektronická verze): Základní elektronická knihovna

koleda

Společně vylepšujeme Word Map

Ahoj! Jmenuji se Lampobot, jsem počítačový program, který pomáhá vytvořit mapu slov. Umím velmi dobře počítat, ale zatím nechápu, jak funguje váš svět. Pomozte mi to zjistit!

Děkujeme! Začal jsem světu emocí trochu lépe rozumět.

Otázka: půl stromu Je to něco neutrálního, pozitivního nebo negativního?

Neutrální
Pozitivní
Záporný

Synonyma ke slovu „koleda“

Věty obsahující slovo “koleda”

• Bez masek to byla jen banda ukrajinských kluků, kteří jsou připraveni i teď koleda a bavte se jako Gogolovi hrdinové.

Citáty z ruských klasiků se slovem „koleda“

• Loni otec Osip zakázal koledovat na selských usedlostech s tím, že jako by se tito lidé líbili Satanovi.

Pojmy spojené se slovem “koleda”

Koledování je slovanský rituál návštěv domů, věnovaný především vánočním svátkům, skupinou účastníků, kteří přednesli „přátelské“ věty a písně na adresu majitelů domu, za což dostali rituální pohoštění. Poláci a Češi také koledovali o Maslenici (Maso prázdné) a Velikonocích.

Kráčej s hvězdou (oslavuj Krista, severorusky oslavuj Krista, choď s hvězdou, zpívej Vánoce, jihoruský oslavuj Krista, jdi na Vánoce, polsky chodzenie z gwiazdą, chodzić ro gwiazdówce, Poláci. hadzіts sa zvyazdoy, rusín. kostelní koleda ( Čeština: Hvězdný chlapecký pěvecký průvod) je vánoční obchvatový rituál věnovaný Narození Krista nebo Zjevení Páně s předváděním koled na křesťanská témata. Vykonavateli rituálu mohou být děti, svobodná mládež, někdy i dospělí muži a také členové církve.

Vasilievův večer (Silvestr ve slovanské tradici) je dnem slovanského lidového kalendáře, připadá na 31. prosince (13. ledna). Mezi Bělorusy a Ukrajinci je známější jako Štědrý večer nebo Ščedret; v Povolží, střední a některé jižní oblasti Ruska (Tver, Jaroslavl, Moskva, Tula, Rjazaň, Nižnij Novgorod, Orenburg, částečně Voroněž, Bělgorod a Kursk) byl mezi Bulhary znám jako Ovsen – Surva. U katolických Slovanů je Silvestr nazýván dnem svatého Silvestra.

Schedrovaniye je slovanský novoroční rituál obcházení domů, zpívání písní dobrých přání a přijímání odměn od majitelů domu. Distribuován na Ukrajině, v jižním Bělorusku, v západních a jižních oblastech Ruska a částečně ve východních oblastech Polska a Slovenska. Mezi Slováky proběhla na Štědrý večer štědrost, zvaná Štedrý deň/večer. Centrálním ruským analogem je ovesná kaše a severoruským analogem je vinná réva.

Myasopust (u slovanských národů Maslenitsa, u Slovanů masopust) je svátek ve slovanské tradici, slaví se týden nebo tři dny před půstem a v lidovém kalendáři označuje hranici mezi zimou a jarem, stejně jako Masojed a půst. . Období před půstem bylo široce slaveno v kalendáři Rusů, západních Slovanů a jihoslovanských katolíků, méně široce mezi Srby, Bulhary a Makedonci a velmi skromně mezi Ukrajinci a Bělorusy.

Přidat komentář

Dále

• Jak správně napsat slovo „koleda“.
• Časování slovesa “koleda”
• Analýza složení slova „koleda“ (morfemická analýza)
• Citáty se slovem “koleda” (výběr citátů)
• Překlad “koledy” a příkladů vět (anglicky)
• Definice „koledování“ na WordTools.ai (anglicky)

V etymologickém slovníku ruského jazyka sestaveného M. Vasmerem se o původu slova „kolyada“ můžeme dočíst následující (všechny odkazy od Vasmera jsou přesné s diakritikou, kterou místní editor nezobrazuje):

koleda
1) „Vánoční čas, Štědrý večer, koledování – předvánoční procházka s písničkami“; 2) „zimní slunovrat“, koleda „píseň pro koledování“, ukrajinština, blr. Kolyada, staroslověn. hrabě(e,)da (Euch Sin.), bulharština. koleda “vánoční”, srbohor koleda “koleda”, slovin. koleda „koledování“, čes. koleda „koleda“, pol. kole,da – totéž.
Půjčování z lat. сalendae, ne přes řečtinu. [kalandai]; viz Maye.

Všimněte si, že slovo s významem „kolyada“ je běžné slovanské a odkazuje na rituál běžný mezi Slovany. Latinská a řecká slova, stejně jako výpůjčky v jiných jazycích, souvisejí konkrétně s římskou kulturou; nikde jinde se prvním dnům měsíců neříkalo kalendář, pokud vím. V nejvíce „propagovaném“ historickém modelu je přítomnost tohoto slova mezi všemi Slovany vysvětlena ranou výpůjčkou tohoto slova v praslovanském období. To znamená, že praslovanský jazyk se již dokázal oddělit od protobaltského jazyka, ale nestihl se rozdělit na samostatné slovanské jazyky. To zjevně potvrzuje jeden z možných pravopisů: „kalyada“, v litevštině – „kaleeda“, v lotyštině – „kalada“ („hluk, hádka“) – s „a“ v kořenu, jako v latině a starověku řecké jazyky. Nicméně Vasmer má všechna hláskování s „o“ a v bulharských a srbských slovech – s „o“ pod napětím, což prakticky nenechává žádné pochybnosti o originalitě „o“.

Ale s Vasmerovou etymologií, jak se mi zdá, existuje určitá složitost historické povahy. Výše uvedená litevská a lotyšská slova jsou považována za vypůjčená Balty od Slovanů, to znamená, že z nějakého důvodu latinské Kalendy přešly přes protobaltskou kulturu. Jak se mohlo stát, že Praslované skončili v užších kontaktech s Římany než Prabaltové, přestože mezi Slovany a Latiny byl podstatně menší přesah v základní slovní zásobě než mezi Balty a Latiny?

S historií problematiky jsem se začal seznamovat sám. Zdá se mi, že pravopis s nepřízvučným „a“ je vysvětlen běloruskou tradicí psaní „jak jsem slyšel“, zatímco výpůjčky do litevského a lotyšského jazyka pocházely z běloruštiny. To znamená, že psaní s „a“, totiž „kalyada“, není rozhodujícím argumentem ve prospěch Praslovanů, kteří si toto slovo vypůjčili od Římanů nebo Řeků. Přejděme k latině a řečtině.

Slovo Kalendae bylo zpočátku obvyklé psát s písmenem „K“ spíše než „C“, což je vysvětleno jeho původem ze starověké řečtiny. [kalo] – voco “zavolat”:
“Itaque oběť a rege et minore pontifice celeblato idem pontifex calata, id est vocata, v Capitolium plebe Iuxta Curiam Calabram, Quae Casae Romuli (P124) Proxima est, quolens ad nons suerestent pronuntiaBat. kalo], septimanas repetito septies praedicabat. 11 Verbum autem [kalo] Graecum est, id est voco: et hunc diem, qui ex his diebus qui calarentur primus esset, placuit Kalendas vocari.“ — Macrobius, Saturnálie 1.15.

Navzdory přítomnosti sloves calo, avi, atum, jsou – „svolávat (v Capitolium plebem Macr): comitia calata AG – jednání, jemuž předsedají velekněží o náboženských a kultovních záležitostech“, není vhodný jako zdroj pro slovo Kalendae, protože gerundivum zde tvoří: calare – calanda (prohlášeno), nikoli však calenda nebo kalenda, srov. amare – amanda (milovaný; ten, kdo je milován), ale dicere – dicenda (ten, o kterém mluví).

Ve staré řečtině se však slovo vrátilo z latiny ve formě: [Kalandai] „Kalendae (kalendáře). Fonetický nesoulad v příponách a přesun kořene [kal] ze starověké řečtiny do latiny a zpět vzbuzují pochybnosti, že k přidání kořene [kal] s příponami „a/konec“ došlo v některém z těchto jazyků.

Protože mezi slovem koleda „zimní slunovrat“ a Kalendae „začátek (lunárního) měsíce“ jsou jasně nalezeny následující fonetické korespondence:
a) ruština “Já” ~ Praslav. “(e,”) ~ lat. „en“, jako v mint ~ menta, pull ~ tendo atd.;
b) sláva “o” ~ lat. „a“, jako v mokré ~ macerare atd., –
pak se může ukázat, že koledy jsou přinejmenším příbuzné s Kalendae, a ne vypůjčené od Latinů, jako od Vasmera. Je v tom jistá logika, je-li koleda spojena se „slunečním“ kolem: cirkulace světel (Slunce a Měsíce) je důležitější a starobylejší jev než hlásání něčeho kněžími; na druhou stranu kněží zřejmě hlásali spoustu věcí, ale Římané zpočátku nazývali jen proklamace novoluní kalendy.

Nyní stojí za to zkontrolovat, zda slovo kolyada odpovídá typickému slovotvornému modelu. To znamená, ověřte, zda ještě existují slova ve staroslověnském jazyce získaná přidáním kořene s příponou „-yad-“. Zde jsou dva příklady:

služebnictvo
žena, nar p. -i, Čeljadinec, ukrajinština. sluha, sluha “sluha”, sluha “služka, dívka”, blr. Čeljadzin „sluha“, starorus. služebníci, služebníci, vrchní sláva. person(e,)d [therapeia] (Mar.), bulharština. služebnictvo “rodina”, srbohorština sakra „sluhové, členové domácnosti, lidé“, česky. Celed w. „rodina, služebnictvo“, moderní. “sluha”, slvts. cel’ad’ w. “sluha”, polský. czeladz „sluhové, sluhové“, V.-Luzh. celedz, n.-luzh. celaz “sluha”.

hovězí
„dobytek“, Slovan. gov(e,)zhd (Supr.), adj., bulhar Govedo, Serbohorv. Govedo, slovinština govedo, čes. hovado, slvts. hovado, v.-luzh. howjado, n.-luzh. gowedo

Ujistěte se, že „-jed-“ v těchto slovech je přípona. U slova sluha, navzdory Vasmerovu mlčení, věřím, že kořen je „osoba“ a nejbližší příbuzné je slovo „chelo“, které také souvisí se slovem muž. Servant – kolektiv pro osobu (poslední slovo bylo často používáno při odkazu na obsluhu). Za kořenem následuje přípona „-jed-“.

čelo
rod. p. -a, cheslenik „čelo kamen“ (viz), ukrajin. cholo “čelo”, blr. cholo, jiný Rus osoba, rusko-tslav. celesn „nejvyšší, náčelník“, sv.-slav. obočí [metopon], [synaspismos] (Supr.), bulhar. obočí „čelo“, Serbohorv. osoba, slovinština celo, česky, slvts. selo, jiné čes celesen, celesn “trouba, obočí pece”, pol. szolo “čelo”, v.-luzh. colo, celesno “čelist”, n.-luzh. kolo, pololab. selu “tvář, tvář”.
Praslav. základ na -es- je na rozdíl od Meilleta (Et. 235) dokázán na základě odvozenin.

Přítomnost „o“ v kořenech řady slovanských slov nediskredituje vztah mezi „chelo“ a „služebníky“, protože v hornolužické srbštině jsou registrovány příbuzné tvary s „o“ i „e“ („čelist “).

Druhým příkladem je hovězí „dobytek“. Kořen je „gov“ a „shit“ i taj spolu souvisí. vládní “kráva”. Stejně jako v předchozím příkladu se opět objevila přípona „-poison-“.

Slovo koledy lze tedy považovat za odvozené od schématu „kol“ + „jed“ + „y“, což je v souladu jak s existujícím slovotvorným modelem, tak s významem slova – „solstice“ = „rotace“ ( revoluce Slunce).

Nic nebrání vzniku keře: kole,da > kolyada, lit. kaleeda, lts. kalada; lat. Kalendae, starověká řečtina. [Kalandai]. Ale k tomu je třeba zpochybnit koncepci pozdního vzdělání Praslovanů a původ lat. slova ze staré řečtiny. [kalo].

© Copyright: Georgy Telezhko, 2013
Osvědčení o zveřejnění č. 213092902137

Naprosto souhlasím s tím, co jsi ukázal v tomto článku. Otázka původu slova KOLYADA však není vyřešena. Samotná teze: „solstice“ = „rotace“ je velmi pochybná. Slovníky označují význam KOLO – „kruh, kolo, vozík“, stejně jako souhvězdí Velké medvědice. O slunci není ani slovo. Být na ploché zemi, je docela obtížné zaznamenat kruhový pohyb Slunce. Zapadá na západě, vychází na východě a není vůbec snadné identifikovat, zda toto slunce vychází, nebo že zapadlo včera. Slunce navíc vychází a zapadá pokaždé na jiných místech. Nyní na jih, nyní na sever. Ale pokud by to bylo ještě možné, pak by se poledne mělo nazývat slunovratem, jako nejvyšší bod kruhového pohybu Slunce. Proto věřím, že KOLO je kruh zvěrokruhu. To, že se pevná souhvězdí navzájem nahrazují a vše se každý rok opakuje, si všimnete mnohem snáze, pokud jste na ploché zemi. Srovnejme latinu: DE CAELO SERVARE – „pozorovat nebeská znamení“, kde SERVARE – „pozorovat“. Pokud jde o příponu POISON, je to složitější. Možná je to jen přípona, nebo to má něco společného s IEZH. St: IYEYYYY – „ročně“ atd.

Ano, nevyjádřil jsem se jasně, děkuji.
„Slovo koledy lze tedy považovat za odvozené od schématu „kol“ + „jed“ + „y“, což je v souladu jak se stávajícím slovotvorným modelem, tak s významem slova – „slunovrat“ = „rotace“ (revoluce Slunce)“ – zde je poznámka v závorce, která nemá morfologický obsah (to znamená, že jsem nemyslel, že „kůl“ je „slunce“), ale je vysvětlením toho, jaký druh cyklu jsme mluvit o.

Mimochodem. Toto je Colo analog Kele. Jen kele mělo půlkruh a kolo mělo kruh plný, normální a trojitý a byly tam i zajímavé zvonky a píšťalky.
S vděčností. Sergej.

Kele “půlkruh” – ve staré ruštině? Mohu se podívat na text s tímto slovem?
Děkuji za pozornost,
Jiří.

Nemluvil jsem o staré ruštině. Ale starověký ruský text pravděpodobně takové slovo neobsahuje. Kele, celkem vzato, kresba řeči. Protože zde E, stejně jako ve slově Kele, je neurčitý člen nebo neurčitý determinant. Ale v textech v tzv. staroslověnštině to může být, zejména v podobě Kelia, moderně Cell.

Ve skutečnosti slovo „kolo“, „kolo“ ve slovanských jazycích není původní, ale vypůjčené z turkických jazyků, možná z tatarských „kulas“, „kulyas“ – „mlýnské kolo“, „kolo s lopatkami“ nebo prostě „kolečko“. Příbuzné jsou například tofalarské „һolsoo“ – „přezka na opasku“, „kolečko“, „prsten“ a jakutské „kolөһө“ – „kolečko“, „kolečko“. Navzdory skutečnosti, že toto slovo je vypůjčeno, bylo vypůjčeno již poměrně dávno a Slované jej aktivně používali, takže se váš předpoklad může ukázat jako správný.

Co je známo o slovech KOL, KOLOT?

Dobrý den, Georgy. Je to téměř pět let, co jsem napsal tuto recenzi. A z výšky znalostí získaných během této doby bych rád dodal následující. V ruském jazyce v tuto chvíli znám dva kořenotvorné morfémy KOL, které však mají odlišný původ. I když uznávám, že jich může být víc. Tohle jsi ukázal lotyšsky. „kalada“ („hluk, hádka“) se nejspíše vrací k morfému *GAL a souvisí s ruštinou. UŠLECHTILÝ. Abychom ale mohli odpovědět na tuto otázku, musíme projít celou slovní zásobu se souhláskami K/L, a to je zatím pouze v plánech. Tato okolnost vedla k velkému sémantickému zmatku v ruské slovní zásobě. Protože je nutné oddělit KOLO – „kruh“, KOLO, KOLENO a dokonce KOL v některých ruských rčeních „Ani kůl, ani dvůr“. Ze slov jako KOL – „ostrá hůl“, STAB, KOHOUT. Pokud si pamatujete moji starou práci „O tesákové včele“, tam jsem se mýlil. Primární význam není „tesák“, ale „zobák“. A k ní se vztahuje druhá sémantická větev. PALUBA – rozsvícená. “vydlabaný” Vydlabané klády byly vykopány do země, aby nasbíraly vodu od tohoto Rusa. STUDNA. V jazycích existuje sémantická analogie mezi pojmy „díra/průchod“ a „chlad“. Například ruština PROSTŘEDNICTVÍM a NÁVRH. Nebo anglicky vítr – „vítr“, okno – „okno“, zima – „zima“. Takže, *KʘLʘD – “vyhloubený”, stejně jako DUPLO – “díra” v angličtině se stala COLD – “mráz” a v ruštině COLD. Proto je KOLYADA náš oblíbený „Santa Claus“. A neplatí to pro kalendář. Vzhledem k tomu, že druhý musí být porovnán s ruštinou. KOLO – „kruh“.

Dobrý den, filologe! Zbývá si jen vybrat, zda se koleduje točící se nebo koledování studené. Jsem na první pozici. A zima je podle mě pocit ve stínu z výšky. HOL – kořen kopce, kohoutek, hřeben.

Nebudu se s tebou hádat. Dlouhé a problematické. Připomněl jsi mi starce A. Šiškova, v jeho Korneslovu slovo HOT souviselo s HORA, protože na hoře je sopka. A na vašem kopci/hoře (jaký je v tom rozdíl) je sníh i v létě, takže z KOPCE je CHLADNÁ. Logika 5+.

Proč se hádat? Hora v mnoha jazycích znamená les, tedy palivo. Takže sopky Shishkov jsou trochu zastaralé. Mimochodem, sopka znamená „zataženo“.