Služební psi jsou plemena psů, která byla vyšlechtěna, aby pomáhala lidem vykonávat specifické úkoly. Služební plemena jsou typicky inteligentní, loajální a tvrdě pracující zvířata, která lze vycvičit, aby poskytovala pomoc v různých prostředích.
Pro bezpečnostní službu byli chováni například velcí dogy, dobrmani pins a silní buldoci a boxeři. Pastýři a bernardýni, inteligentní a poslušní, se používají jako pátrací psi a záchranáři. Často si vytvářejí silné pouto se svými majiteli díky své schopnosti rychle se naučit složité příkazy a snadno se adaptovat na nové prostředí nebo situace.
Alabai (středoasijský ovčák) je velmi staré plemeno psa, které patří do skupiny služebních psů. Má jiné jméno – turkmenský vlkodav. Chovatelé nejsou zapojeni do moderního typu alabai. Vznikla po mnoho tisíciletí přírodním výběrem.
Předkové Alabai – tibetské dogy – byli do střední Asie a Mongolska přivezeni před více než 4 tisíci lety z Tibetu. Středoasijské nomádské kmeny oceňovaly velké vzrůsty psů a jejich vynikající hlídací, bojovné a bezpečnostní vlastnosti. Začaly se hojně využívat k doprovodu stád a ochraně obydlí.
Americký buldok
Když Britové začali na začátku 18. století aktivně objevovat Ameriku, první osadníci byli chudí rolníci, kteří odešli do Nového světa hledat štěstí. Přivezli s sebou všechny své věci, včetně dobytka a psů. A protože v té době byli buldoci (staroangličtí psi) v Anglii velmi běžní, byli přivezeni hlavně do Ameriky.
Vytrvalost a odvaha těchto psů byla osadníkům velmi užitečná. Buldoci chránili své majitele při nájezdech indiánů a banditů, chránili hospodářská zvířata před divokými zvířaty a pomáhali při lovu. Později, když se psí zápasy staly v Americe módou, začali se jako bojoví psi používat malí, ale impozantní buldoci.
Boxer
Boxer je uměle vyšlechtěné plemeno, které za svůj vzhled vděčí německým chovatelům. Jeho vznik začal již v roce 1887 křížením anglického buldoka s dnes již vyhynulým plemenem psa – Bullenbeiserem. Ve středověku byly bullenbeisery v Evropě velmi běžné. Tito psi byli speciálně vycvičeni pro návnadu býků, jak napovídá i jejich jméno. V překladu z němčiny „bullenbeiser“ znamená „bullman“.
Nové plemeno bylo oficiálně uznáno v roce 1895. Ale první boxeři byli úplně jiní než moderní.
Bulteriér
Nápad vytvořit toto plemeno dostal anglický psovod James Hings na počátku 50. let XNUMX. století. Chtěl vyšlechtit bílého psa s bojovými vlastnostmi. Dlouhá léta pracoval psovod na svém nápadu, křížil anglického buldoka, bílého anglického teriéra a dalmatina.
První nové plemeno, bílý bulteriér, bylo představeno v Anglii v roce 1862. Bulteriéři převzali z plemen svých předků ty nejlepší vlastnosti – lehkomyslnou nebojácnost, vytrvalost, aktivitu. To je přesně to, co dobrý bojový pes potřeboval. Ale kromě těchto vlastností jsou bulteriéři obdařeni přátelskostí a družností.
Dobrman
Na konci 19. století žil v německém městě Apolda výběrčí daní Friedrich Louis Dauberman. Vzhledem k povaze své činnosti musel neustále převážet velké finanční částky. A velké peníze potřebují spolehlivou ochranu. Snil proto o psovi, který by byl chytrý a vycvičitelný.
Friedrich Dobermann se dlouhá léta věnoval chovu psů na amatérské úrovni a vybíral vhodná štěňata v různých psích útulcích.
Kavkazský ovčák
Kavkazský ovčák je jedním z nejstarších přirozeně vzniklých plemen. Existuje již více než 2 tisíce let. Za předky těchto psů, stejně jako mnoha starověkých plemen, jsou považováni tibetské dogy. Někteří psovodi ale tvrdí, že kavkazští ovčáci pocházejí ze psů starověkého státu Urartu, který se nacházel na Kavkaze.
Tak či onak, pro místní obyvatele se kavkazští pastevečtí psi stali nepostradatelnými pomocníky. Byli využíváni nejen jako pastevečtí psi. Zástupci tohoto plemene pomáhali lidem lovit, hlídali domy a pevnosti a účastnili se bitev.
Poradce s pomocí služebního psa provádí rekognoskaci minových polí, cest a kolonových stop; detekce min a výbušných náplní v různých granátech v různých hloubkách instalace; odminování obydlených území a jednotlivých objektů, kompletní odminování území;
K plnění těchto úkolů se používá služební pes, převážně německý ovčák (nebo východoevropský ovčák) – kromě vysokého stupně citu a všestrannosti jsou kladeny velké nároky na vysokou vytrvalost psa, na rozdíl od služebních psů jiných plemena pracující v podmínkách omezeného pohybu, ve vnitřních prostorách, při kontrolách vozidel apod.
Použití psa umožňuje efektivněji a rychleji vyhledávat miny a nálože výbušnin.
Tyto úkoly plní posádka MRS (vedoucí se psem, vybavený sondou, detektorem min a dalšími speciálními prostředky) nebo skupina složená z několika posádek MRS (2-4), ženijní četa (6-8 ženistů). ) a bojová stráž (až jedna motostřelecká četa se standardními zbraněmi a tank s vlečnou sítí).
Plnění bojové mise předchází všeobecný vojenský výcvik, výcvik specialisty na vůdce služebního psa a výcvik specialisty na sapéra (horníka).
Výcvik kombinovaných zbraní zahrnuje hodiny cvičení, fyzického a požárního výcviku; jsou uvedeny základy znalostí z průzkumné, topografické, taktické, hasičské, zdravotnické, psychologické a pedagogické přípravy.
Příprava specialisty jako vůdce služebního psa zahrnuje teoretické znalosti (údržba a konzervace služebních psů, anatomie a fyziologie psů, veterinární výcvik, teoretické základy výcviku atd.) a získání praktických dovedností v obecném kurzu s využitím vhodného vybavení. a vybavení (praktická cvičení v ohradách, procházky, úklid míst umístění psů, jejich čištění, koupání, krmení a napájení; poskytování první veterinární pomoci; prevence nemocí psů; schopnost rozpoznat příznaky nemocného psa a ošetřovat podle pokynů veterinárního lékaře (záchranáře), praktický výcvik podle všeobecných a speciálních kurzů (MRS).
V počátečních fázích výcviku mohou nastat potíže ve vzájemné adaptaci poradce a psa, což vede k potížím s rozvojem potřebných dovedností u psa a ke vzniku nežádoucích reflexů, které následně snižují jeho výkonnostní kvality.
Důvodem těchto potíží může být nízký motivační zájem poradce o školení v jeho specializaci; negativní osobní vlastnosti (lenost, lhostejnost, týrání zvířat, osobní dezorganizace atd.); jiné důvody (špatná znalost fyziologie chování psa, techniky výcviku, nedostatečné pozorování chování psa, nedostatek individuálního přístupu k němu atd.).
Nejtěžším druhem činnosti, který vyžaduje největší úsilí odborníka, je výcvik psa podle obecného kurzu (přivykání na obojek, volný pohyb na vodítku, chůze vedle cvičitele, přiblížení se k cvičiteli, plazení, zastavení nechtěné akce, skákání, šplhání do schodů, zvykání si na výstřely, výbuchy, plavání atd.) a speciální kurzy (nácvik klikatého hledání otevřených a polozavřených, maskovaných min, přistání na detekovanou minu, rozlišování pravého a nepravého doly atd.).
Výcvik specialisty na sapéra (horníka) zahrnuje studium základních vlastností výbušnin, prostředků odstřelu ohněm a elektrických metod; provádění průzkumu k odhalení charakteristických demaskujících známek těžby nebo nácvik praktických dovedností při provádění demoličních prací a ničení min a výbušných náloží v souladu s bezpečnostními opatřeními; praktická práce s průzkumnou a odminovací technikou (detektory min, sondy, „mačky“ s lany, prostředky a příslušenství pro elektrické a požární způsoby výbuchu, praporky, ukazovátka, brašny horníka-bourače aj.).
Při řešení bojové mise vykonává specialista tyto druhy činností: příprava k plnění bojové mise; Příjezd na místo bojové mise a příprava psa na práci; současné vizuální pozorování počínání psa, terénu za účelem včasné identifikace demaskujících známek těžby nebo přítomnosti nepřítele (odstřelovačů), jakož i dodržování trasy pohybu, intervalů a vzdálenosti při spolupráci několika posádek MRS; označení detekovaných min a výbušných náloží prapory, případně účast na jejich zneškodnění v závislosti na úkolu.
Při provádění těchto činností provádí následující operace:
kontrola dostupnosti a provozuschopnosti speciálního vybavení pro psa, pořízení potřebného vybavení a majetku;
dodržování pravidel pro přepravu psa v obrněném transportéru, bojovém vozidle pěchoty, automobilu a jeho dočasné umístění v terénu;
v procesu plnění bojového úkolu povzbuzování psa k práci (bez křiku, škubání, bití), zřetelné zaznamenávání každé změny v jeho chování (sedl, stál, zpomalil atd.);
vizuální rekognoskace prostoru před vámi a psem, abyste našli demaskující známky těžby. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí v případech možných akcí nepřátelských odstřelovačů (při průzkumu důlních cest a stop kolony, protože vůdce se psem se obvykle pohybuje před kolonou).
Když pes zaznamená minu nebo nálož výbušniny, psovod zamezí psovi kopat do země nad nimi, pomocí sondy nebo detektoru min objasní jejich polohu, nastaví ukazatel a podá zprávu svému veliteli.
Činnosti specialisty jsou prováděny v rámci výpočtu MRS nebo skupiny výpočtů MRS.
Specialista provádí obchodní (práce související s plněním funkčních povinností) kontakty v podmínkách přímé komunikace nebo komunikace pomocí konvenčních signálů.
Bojová práce poradce se může odehrávat v podmínkách odporu nepřátelských odstřelovačů a přítomnosti protipěchotních min a vypínacích drátů na pátrací trase, jakož i v podmínkách rušení, které mají následující vlastnosti: v bojových podmínkách – nepřátelská opozice (ostřelovači), hlukové faktory (blízké výbuchy, střelba), požáry; terénní vlastnosti, nepříznivé meteorologické faktory (nízká nebo vysoká okolní teplota, déšť, sněžení atd.; nepořádek v oblasti (rozbité sklo, kameny, četné úlomky munice, uhynulá zvířata atd.); rozptylování (rušivé pachy při práci na přepravě , toulavá zvířata, cizí lidé – zvědavci, uprchlíci, majitelé kontrolovaných prostor atd.).
Informace se ke specialistovi dostávají vizuálními kanály (pozorování terénu, práce psa, akce ostatních posádek MRS a posilových skupin), ale i sluchovými (příjem zvukových informací z fungujícího detektoru min; verbální – prostřednictvím přímé komunikace s velitelem, vůdci ostatních posádek, sapéři, bojovou stráží) a dotykové (práce se sondou; hodnocení stavu psa při hmatovém kontaktu – hlazení při uklidňování nebo povzbuzování atd.). Množství zpracovávaných informací je přitom průměrné.
Rytmus činnosti specialisty je proměnlivý, s převahou výrazných dynamických zátěží.
Intelektuální a fyzická úroveň provádění bojových misí je průměrná a neuropsychická zátěž vysoká.
Hlavními nástroji práce specialisty jsou speciální vybavení pro psa, pečovatelské potřeby, sonda, detektor min, praporky, „kočky“ s lanem, prostředky a příslušenství k elektrickému nebo požárnímu odstřelu, minová taška, osobní zbraně. a vybavení atd.
Činnost specialisty je prováděna v podmínkách práce s výbušninami a za požadavků maximálního dodržování bezpečnostních předpisů.
Specialista tráví většinu své pracovní doby venku.
Do běžného života specialisty patří krmení, péče o služebního psa, každodenní praktický výcvik, plnění zadaných úkolů a plnění vojenských povinností. Pracovní den není standardizován.
Profesně důležité vlastnosti specialisty jsou: schopnost předvídat situaci a chování zvířete v reakci na očekávané i nepředvídané změny situace; vysoká koncentrace pozornosti; dynamický oční senzor (schopnost posoudit směr a rychlost pohybu předmětu – služebního psa); vysoká přepínatelnost pozornosti (schopnost rychle přepínat pozornost z jednoho objektu na druhý nebo z jedné činnosti na druhou); stabilita pozornosti v průběhu času; rozlišování časových úseků (určení časových intervalů práce a odpočinku u služebního psa); vysoká barevná diferenciální citlivost (určení demaskovacích znaků při rekognoskaci terénu); schopnost distribuovat pozornost mezi několik objektů nebo činností; velmi dobrá dlouhodobá motorická paměť (zvládnutí techniky povelu služebnímu psovi, není dovoleno používat nejednoznačné povely); neuropsychická stabilita v extrémních situacích; nepřítomnost obsedantních antisociálních aspirací (sklon k alkoholismu, krutosti atd.); držení těla, vytrvalost; nedostatek agresivity v případech selhání; touha po nadřazenosti, moci, vedení (především ve vztahu ke psu); nedostatek deprese v případech selhání.
Pro efektivní a efektivní plnění funkčních povinností musíte mít: vzdělání alespoň základního všeobecného vzdělání (9 ročníků). Žádoucí je profilová příprava ve vzdělávací instituci základního odborného nebo středního odborného vzdělání (veterinární lékařství, zootechnické obory, lékařství aj.), účast na práci kynologických klubů a dovednosti v péči o psy či jiná domácí zvířata.
Specialista má vyhlídky na postup do funkce velitele oddělení služebních psů.
K zvládnutí specializace potřebuje vojenský personál s příslušnou civilní specializací 6 měsíců.
V případě neuspokojivého výkonu nebo hrubého zacházení se zvířetem je z funkce psovoda odvolán opravář.
Úroveň kvalifikace (kvalitu jeho výcviku) lze posuzovat podle schopnosti poradce udílet povely služebnímu psovi, činit operativní rozhodnutí k eliminaci případů narušení jeho práce, srozumitelnosti a důvěry v jednání posádky; o kvalitě školení; znalost oborů stanovených ve výcvikovém programu; dodržování norem pro vyhledávání různých typů min a výbušných náplní v různých případech i bez nich (nejméně 4, bez pojistek) a jejich odklízení ve výcvikovém prostoru minového pole (100 m x 8 m); benevolentním, ale přísným přístupem a péčí o služebního psa.
Související civilní specializace: specialista na hospodářská zvířata, veterinář, cvičitel zvířat, psovod, komerční lovec, blaster, lesní blaster, pyrotechnik.
