Co způsobuje kašel u koček?

– Recidivující – v průběhu onemocnění nastávají období částečného nebo úplného zastavení kašle.

Nyní se podívejme na jednání lékaře.

Samozřejmě nelze polemizovat s tím, že při vyšetření každého pacienta je nutné začít s odběrem anamnézy, celkového vyšetření a termometrie. Při vyšetření sliznic je nutné vyšetřit oblast hltanu a kořene jazyka. Pokud jsou detekovány cizí předměty v hltanu, krčním jícnu nebo průdušnici (palpací a auskultací), lze diagnózu považovat za konečnou. Cizí tělesa mohou způsobit kašel, pokud se nacházejí v hrtanu nebo průdušnici, nebo pokud vyvíjejí tlak na hrtan nebo průdušnici v hltanu nebo jícnu. Ve všech ostatních lokalitách nejsou cizí předměty příčinou kašle u koček, ale pokud je pacientem pes, majitelé často mylně považují neproduktivní dávení (cizí předměty v oblasti srdečního svěrače) za kašel.

Povinným speciálním vyšetřením na kašel je rentgen hrudníku. (Zde je třeba také poznamenat, že nález cizích rentgenkontrastních předmětů v hrudníku je konečná diagnóza a lékařský pacient se stává chirurgickým pacientem.) Hlavním rentgenovým snímkem je boční pohled a měl by být zobrazen celý hrudník a krk na jednom obrázku.

Rentgenové vyšetření může být odloženo, pokud je váš pacient brachycefalický pes (mops, francouzský buldoček atd.), má v anamnéze kašel a chrápání a klinický obraz ukazuje silný stridor. V tomto případě je nejvíce informativní laryngoskopie k vyloučení „brachycefalického syndromu“ – retrakce velum palatine.

U psů je nejčastější příčinou kašle srdeční selhání, které lze určit na základě anamnézy a klinického vyšetření. V tomto případě je nutné kardiologické vyšetření včetně RTG hrudníku, EKG a echokardiografie (algoritmus vyšetření srdce doporučený Veterinární kardiologickou společností).

Ve všech případech je nutné odebrat krev na celkový klinický rozbor (CCA). Biochemický krevní test není v těchto případech tak důležitý, ale stanovení celkové bílkoviny a bílkovinných frakcí v krevním séru, stejně jako krátké zhodnocení funkce ledvin (urea a kreatinin) a jaterních funkcí (AlT, alkalická fosfatáza a/nebo GGT) může pomoci určit prognózu a tvorbu léčby, protože výběr léků a dávkování do značné míry závisí na funkci těchto orgánů.

Pokud jsou novotvary detekovány v dýchacím traktu nebo v jeho blízkosti, měl by být pacient odeslán ke konzultaci k onkologovi.

Pacient byl tedy vyšetřen, byly pořízeny rentgenové snímky a odebrána krev na rozbor. Nebyly nalezeny žádné cizí předměty ani novotvary a u psů nebyly identifikovány žádné důvody pro další vyšetření srdce. Můžeme říci, že počáteční cyklus příjmu je dokončen. Na základě získaných dat lze vytvořit primární léčbu.

Po obdržení výsledků krevního testu je v mnoha případech učiněno konečné rozhodnutí o léčbě a přijata konečná diagnóza.

Výše uvedené kroky jsou dostatečné pro stanovení diagnózy následujících onemocnění:

• Cizí tělesa v průdušnici a hrtanu – kašel je vždy akutní, náhlý, neustálý, často dusivý, vždy kombinovaný s dušností.
• Cizí tělesa v hltanu a jícnu – kašel je pravidelný, akutní, většinou nekomplikovaný, někdy záchvatovitý. Vždy v kombinaci s potížemi s polykáním, sliněním a nutkáním na zvracení.
• Kolaps průdušnice u trpasličích psů (často je potřeba několik rentgenových snímků v různých fázích nádechu a výdechu nebo je vyžadováno bronchoskopické potvrzení) – kašel je často chronický, recidivující a zhoršuje se cvičením.
• Tracheální hypoplazie je klinicky podobná kolapsu, ale kašel je méně výrazný a dušnost je výraznější. Nejčastěji se projevuje v raném věku (do 6 měsíců).
• Infekční rinotracheitida koček – kašel, obvykle akutní, často suchý (mokrý kašel v těchto případech připomíná spíše kýchání), vzácný nebo pravidelný, nekomplikovaný. Doprovázeno snížením chuti k jídlu, mírnou letargií a může dojít k mírnému zvýšení tělesné teploty. Často jsou pozorovány výtoky z nosu, eroze a vředy na sliznicích úst, hltanu a hrtanu. Rentgenový snímek je necharakteristický, může dojít k mírnému zvýšení bronchiálního vzoru. V krvi OC je charakteristická zánětlivá reakce – středně závažná leukocytóza a lymfocytóza na začátku onemocnění, která později přechází v leukopenii (u mladých koček a koťat se okamžitě rozvine leukopenie) a ESR se postupně zvyšuje.
• “Voliérní kašel” u psů. Kašel je suchý, pravidelný, nekomplikovaný a zřídka se stává progresivním. Sníží se chuť k jídlu, může se objevit krátkodobá horečka nízkého stupně. Charakteristické zarudnutí hltanu. V krvi OC je středně závažná leukocytóza. Epizootologicky je správné provádět specifické studie a identifikovat konkrétní patogen, ale v klinické praxi je terapeutická taktika adenoviru typu 1, bordetelózy a parainfluenzy stejná, a proto je nejčastěji nevhodné tato onemocnění oddělovat.
• Bakteriální bronchitida a bronchopneumonie – akutní kašel, nejprve suchý, poté, jak se hromadí katarální exsudát, vlhký. Závažnost kašle se může pohybovat od vzácného až po záchvatovitý, nejčastěji nekomplikovaný. Charakteristické jsou další známky onemocnění – hypertermie (u těžkých stavů lze pozorovat opačný efekt – hypotermie), deprese, nechutenství, dušnost (vždy smíšená), charakteristické pískání (při auskultaci). Krevní testy ukázaly výraznou neutrofilii, leukocytózu, zvýšenou ESR.
• Chronická plicní fibróza vzniká poté, co zvíře prodělalo chronickou bronchitidu, kterou lze zjistit z anamnézy. Kašel je chronický, vždy suchý, vzácný nebo pravidelný, ale ojedinělý. Dušnost při námaze, sípání. Příznaky postupují velmi pomalu, dynamiku nelze určit za měsíc. Na rentgenovém snímku lze pozorovat zvýšení radioopacity stěn průdušnice a průdušek, až kalcifikaci jednotlivých chrupavek a snížení vzdušnosti plic. Tato patologie s největší pravděpodobností není nezávislým onemocněním, ale výsledkem nedostatečné dlouhodobé terapie astmatu nebo chronické bronchitidy.

Po provedení výše uvedených studií často nelze určit konečnou diagnózu, jsou objeveny některé příznaky, které vyžadují další speciální studie. Mohou se tedy objevit následující podezření.

• Poranění hrtanu a/nebo průdušnice se také projevují jako cizí tělesa, často s krvácením. V diagnostice je důležitý adekvátní sběr anamnézy. K potvrzení diagnózy je nutná laryngobronchoskopie.
• Lymfadenopatie, lymfom – jsou doprovázeny kašlem při postižení mediastinálních lymfatických uzlin, vyvíjející mechanický tlak na průdušnici. Kašel je chronický, progresivní, pravidelný.
• Jiné novotvary – v oblasti hrudníku a průdušnice, nejčastěji metastatické novotvary, ale mohou být i primární (adenomatózní karcinom plic, chondrosarkom bronchové chrupavky).
• Alergický kašel nebo astma u koček je chronický, opakující se kašel. Během období klidu je kašel vzácný, často suchý, periodicky se stává pravidelným, záchvatovitým, dusivým. Inspirační dušnost a astmatické záchvaty se často objevují současně nebo před záchvaty kašle. V krvi během období exacerbace je často výrazná eozinofilie (až 40 % eozinofilů) a při dlouhodobé nemoci kompenzační polycytémie. Během období odpočinku je však OKA nespecifická. U psů se onemocnění podobné astmatu, eozinofilní granulom plic, liší od kočičího astmatu nepřítomností klasických astmatických záchvatů.
• Chronická bronchitida koček – klinický projev je podobný astmatu, ale dusivé příznaky jsou méně výrazné. Tak výrazná eozinofilie jako u astmatu není v krvi pozorována, ale může dojít k mírnému zvýšení počtu eozinofilů (až o 8 %). Často jsou přítomny zánětlivé známky – střední neutrofilie, zvýšená ESR.
• Plísňová bronchopneumonie (aspergilóza) se projevuje podobně jako chronická bronchitida, ale s výraznějšími známkami celkové intoxikace.
• Chronická obstrukční bronchitida je doprovázena proliferací epitelu a vznikem fibrózy bronchiální stěny a průdušnice. Kašel začíná slábnout, ale zvyšuje se dušnost. Někteří autoři ne bezdůvodně považují tento stav za přechodný stav mezi bronchitidou a plicní fibrózou.
• Parazitární plicní onemocnění – aleurostrongylóza a paragonimiáza koček – nejsou v našem regionu registrována.

Mezi speciální metody diagnostiky onemocnění dýchacího systému patří: laryngoskopie, bronchoskopie, cytologické vyšetření sputa nebo tracheálních nátěrů, histologické vyšetření bioptických vzorků sliznice průdušnice, cytologické a histologické vyšetření bioptických vzorků zjištěných nádorů v dýchacím traktu nebo v těsné blízkosti blízkost k nim.

Nejdůležitějším speciálním vyšetřením na kašel v případě, kdy již dříve popsaná vstupní návštěva nestanoví konečnou diagnózu, nebo je nutné potvrdit vzniklá podezření, je bronchoskopie s cytologickým vyšetřením stěru z průdušnice.

Bakteriologické a virologické studie výtěrů a stěrů, sérologické testy a PCR slouží k vyloučení specifických infekčních onemocnění, která mohou způsobit kašel.

Nejběžnější diagnózy pro stížnosti na kašel a mírné další příznaky podle našich údajů:

• u psů – endokardióza mitrální chlopně (psi malých a středních plemen, zejména jezevčíci), nespecifická bakteriální tracheobronchitida a psí kašel (psi středních a velkých plemen), brachycefalický syndrom (zatažení velum s rozvojem laryngitidy mechanického dráždění u psů brachycefalických plemen), tracheální kolaps (psi trpasličích plemen);
• u koček – astma, infekční rinotracheitida koček (hlavně koťata do jednoho roku), nespecifická bakteriální tracheobronchitida.

Závěrem všeho výše uvedeného je vytvořeno poměrně konzistentní diagnostické a diferenciálně diagnostické schéma pro kašel (schéma 1).

Včasná a správná diagnóza umožňuje zvolit nejúčinnější léčbu a zároveň šetří majiteli peníze, aniž by ho nutil platit za neinformativní studie a zbytečné léky, a zvyšuje příjem a prestiž lékaře.

1. Ado A.D., Ado M.A., Bochkov I.P. et al., Patologická fyziologie. Tomsk, 1994. – 468 s.
2. Bickhardt K., Klinická veterinární patofyziologie./překlad z němčiny Pulinetz V., – M. “Aquarium LTD”, 2001, – 400 s.
3. Martin M., Corcoran B., Kardiorespirační onemocnění psů a koček. M., „Aquarium-print“, 2010 – 496 s.
4. Niemand H.G., Suter P.F. Nemoci psů. M., „Aquarium-Print“, 1998 – 816 s.
5. Kirkův moderní kurz veterinární medicíny. Edited by J.D. Bonagur, M., “Aquarium-Print”, 2005 – 1376 s.
6. Chandler E.A., Gaskell K.J., Gaskell R.M., Nemoci koček. M., „Aquarium LTD“, 2002 – 696 s.

č. 4–2021 časopis VetPharma

č. 3–2021 časopis VetPharma

č. 2-2021 časopis VetPharma

№1 – 2021 časopis VetPharma

№1 – 2020 časopis VetPharma

№3 – 2019 časopis VetPharma

№2 – 2019 časopis VetPharma

№1 – 2019 časopis VetPharma

№5 – 2018 časopis VetPharma

№3 – 2018 časopis VetPharma

№2 – 2018 časopis VetPharma

№1 – 2018 časopis VetPharma

O tom, proč může kočka kašlat, jak zjistit příčinu kašle a v jakém případě je nutné vyhledat lékaře, hovořila Olga Olegovna Lobova, terapeutka kliniky Biocontrol.

Kašel je ochranný mechanismus těla vyvinutý přírodou. Majitelé koček se s tím často setkávají. Pojďme zjistit, kdy bychom si měli dělat starosti, když kočka kašle, a kdy je to normální.

Kašel se objevuje v důsledku podráždění receptorů dýchacího traktu a pleury. Dráždivé látky mohou být cizorodé částice (prach, tekutiny, velké předměty zachycené v dýchacím traktu), patogeny (viry, bakterie, plísně, paraziti) a zánětlivý proces.

V důsledku dráždění receptorů dochází ke kontrakci dýchacích svalů a ke zvýšenému výdechu ústy doprovázeného charakteristickým zvukem.

Typy kašle můžete rozdělit podle příznaků:

• podle délky projevu – akutní a chronická;
• od přírody – suché a mokré, produktivní a neproduktivní/konstantní a periodické, záchvatovité;
• podle doby výskytu – v noci, po odpočinku, po aktivitě.

Kočky mají často suchý záchvatovitý kašel. Při vážných problémech s dýchacími cestami lze přidat dýchání s otevřenou tlamou (jako u psů) nebo břišní dýchání.

Jak vypadá kašel u koček?

Paroxysmální suchý kašel

Paroxysmální suchý kašel

Co by se nemělo zaměňovat s kašlem?

Kýchání

Zvracení

Břišní dýchání

Pokud je pro vás obtížné určit, zda váš mazlíček kašle nebo zvrací, nahrajte, co se děje, na video. Video umožní lékaři lépe porozumět tomu, co se stalo s vaší kočkou.

Před návštěvou lékaře také spočítejte počet dechových pohybů za minutu vašeho mazlíčka:

1 nádech + 1 výdech = 1 dechový pohyb

Počítejte, když váš mazlíček spí. Je lepší to udělat v krátké vzdálenosti a pozorovat pohyb hrudníku. Norma je až 30 dýchacích pohybů za minutu.

Kašel se může objevit u řady onemocnění. Může být doprovázena dalšími příznaky:

• nutkání zvracet;
• porušení polykání jídla a vody;
• změna hlasu;
• zvuky dýchání mimo kašel;
• dušnost;
• změna celkového stavu (zvýšená tělesná teplota, letargie, odmítání krmení, výtok z očí a nosu, změna barvy sliznic).

Následující onemocnění mohou způsobit kašel u koček:

• respirační infekce: mykoplazmóza, chlamydie, bordetelóza, pasteurelóza, infekce virem herpes, kalicivirové a plísňové infekce;
• plicní helminti;
• bronchopneumonie;
• kočičí astma;
• cizí tělesa a novotvary horních a dolních cest dýchacích;
• plicní embolie;
• plicní otok;
• hydrothorax, pneumotorax;
• onemocnění jícnu a poruchy polykání; aspirační pneumonie.

Kdy byste měli bít na poplach a poradit se s lékařem?

Jak je uvedeno výše, kašel je ochranná reakce těla na podráždění dýchacích cest. Pokud váš mazlíček kašle po rychlém napití vody nebo udušení jídlem nebo po prohrabávání prašné podestýlky nebo prozkoumávání prostoru na skříni nebo v rohu; pokud rychle ustane a kašel se neopakuje denně, není důvod k obavám, stačí sledovat jeho stav.

Pokud je však kašel doprovázen odmítáním jídla, těžkou letargií, zvýšenou tělesnou teplotou, dýchacími potížemi, výtokem z očí a nosu, nelze návštěvu kliniky odložit.

Na klinice provedeme vyšetření potřebné ke zjištění příčin kašle a stanovení diagnózy.

Základní vyšetřovací metody:

• sběr anamnézy (délka onemocnění, typ kašle, celkový stav, stav očkování a kontakt s jinými zvířaty);
• vyšetření u praktického lékaře (auskultace plic a průdušnice, posouzení tracheálního reflexu);
• všeobecné klinické a biochemické krevní testy;
• RTG orgánů hrudníku, v případě potřeby ultrazvuk.

Další vyšetřovací metody:

• vyšetření u kardiologa a echokardiografie;
• počítačová tomografie;
• laryngotracheobronchoskopie;
• bronchoalveolární laváž;
• torakoskopie.

Než půjdete na kliniku, můžete stav své kočky zmírnit pravidelným větráním místnosti, prováděním mokrého čištění bez čisticích prostředků a zvlhčováním vzduchu v domě.

V žádném případě nezačínejte se samoléčbou před návštěvou lékaře. Ne každý projev kašle vyžaduje předepisování antibiotik a antitusik. „Lidové metody“ (vodka s medem a podobně) jsou naprosto nebezpečné! A prosím, pokud uvidíte, že se stav vašeho mazlíčka zhoršuje, neodkládejte návštěvu kliniky.

Léčba se bude lišit v závislosti na příčině kašle. Zde jsou hlavní metody léčby onemocnění doprovázených kašlem u koček:

• antibiotická terapie, antifungální léky;
• inhalace;
• brochodilatancia a mukolytika;
• steroidní hormony;
• chirurgická léčba (torakotomie, tracheostomie, lobektomie).

Pokud má váš mazlíček chronické onemocnění dýchacích cest nebo má potíže s dýcháním nebo chcete předejít kašli, postupujte podle následujících tipů:

• Udržování optimální výživy. Zvířata s nadváhou jsou náchylnější k onemocněním dýchacích cest.
• Absence látek se štiplavým zápachem v domě. Odstraňte z domova automatické osvěžovače vzduchu, přestaňte kouřit, vyhýbejte se domácím chemikáliím se silným zápachem, používejte parfémy a deodoranty mimo dosah vašeho mazlíčka, nejlépe se zamykejte v koupelně.
• Zvlhčování vzduchu v domě. Optimální vlhkost vzduchu je 45-50%.
• Pravidelné návštěvy zubaře. Hojné usazeniny zubního kamene v tlamě vašeho mazlíčka a závažné záněty dásní jsou zdrojem patogenních bakterií, které se mohou dostat do dýchacích cest a způsobit zánětlivý proces.
• Pravidelné preventivní ošetření – odčervení a očkování.