Do redakce neustále chodí telefonáty s dotazy: „Co dělat, když divočáci zničili brambory? Kam se mám obrátit pro náhradu škody?” Po podrobnějším dotazování majitelů dotčených oblastí docházíte k závěru, že ve většině případů sami nehnuli prstem, aby ochránili své bramborové výsadby před čtyřnohými škůdci.
Když jsem nedávno projížděl vesnicemi regionu Lepel, měl jsem možnost pozorovat, jak lidé blokují cestu zvířatům do jejich zeleninových zahrad. Jedná se o ploty, které slouží jako vážná překážka pro losy, a obyčejný proutěný plot, který nedovolí divočákovi „strčit nos do zahrady“. Někteří majitelé pozemků instalují odpuzovače hluku a světla. Lidé ale přišli na jiné způsoby, jak úrodu ochránit. Tam, kde bylo o ochranu postaráno, zpravidla nedochází k žádným škodám.
No a co kdyby přece jen lesní nováčci znetvořili brázdy a zničili úrodu? Kde žádat o náhradu škody? Státní inspekce ochrany světa živočichů a rostlin vysvětlila, že v případě zjištění ničení nebo poškození zemědělských plodin musí uživatelé pozemků informovat komisi pro prevenci ničení nebo poškozování zemědělských a lesních kultur zvěří do dvou dní. Takové komise byly vytvořeny místními úřady v každém okrese.
Zemědělské a lesnické plodiny jsou považovány za poškozené, pokud je v důsledku poškození těchto plodin potřeba jejich dosetí, obnova nebo pokles výnosu o více než 10 procent.
Do dvou dnů musí komise spolu s vlastníky, kteří utrpěli škodu a uživateli honebních pozemků, zorganizovat prohlídku lokalit a stanovit opatření k dalšímu zabránění ničení nebo poškození úrody, jakož i míru poškození a rozsah škody.
Kdo by měl takovou škodu nahradit?
V Řádu hospodaření a myslivosti se uvádí: „Škodu způsobenou v důsledku ničení nebo poškození zemědělských a (nebo) lesních kultur zvěří hradí místní výkonné a správní orgány nebo uživatelé honebních pozemků, podle toho, čí jurisdikci se nacházejí honební pozemky, ve kterých tato zvířata žijí.”
Naši čtenáři se ptají: „Došlo k nějakým případům náhrady škod způsobených volně žijícími zvířaty?
byli. Hospodářský soud Minské oblasti letos posuzoval materiály případu týkající se nároku rolnické farmy „Sula“ okresu Stolbtsovsky, vedené Vladimírem Radevičem, proti regionální organizaci ruské státní veřejné organizace „BOOR“. Žaloba byla podána na vymáhání od žalovaného ve výši 6 804 033 rublů škody způsobené zvěří na bramborovém poli. Podle materiálů případu a vysvětlení zástupců stran činila výměra zničených brambor v zákoně ze dne 24. června 2006 2,67 ha a v zákoně ze dne 20. září 2006 – 4,1 hektaru. Žalobce dvakrát informoval komisi o škodě, ke které došlo od 12. května 2006, ale nebyla přijata žádná řádná opatření.
Konec příběhu s divočáky na bramborových plantážích Vladimíra Radeviče je následující: soud získal zpět 3 753 051 rublů od okresní organizace Stolbtsy ruské státní veřejné organizace „BOOR“ ve prospěch rolnické farmy „Sula“. Jak vidíme, ztráty naznačené rolnickými farmami byly částečně kompenzovány. Ale Vladimir Radevič, který vydržel zkoušky, aby dokázal, že měl pravdu, je s tím spokojený. „Tato částka,“ říká, „byla dostačující na koupi elektrického ovčáka. Divocí lidé se teď našeho pole bojí jako ohně. “
Elektrický ovčák je zařízení známé zemědělským pracovníkům, je určeno k oplocení pastvin pro zvířata elektrickým drátem o nízkém napětí. Farmáři v regionu Stolbtsy, kteří prokazují vynalézavost, dovedně používají elektrické pastýře k ochraně plodin před útoky divokých zvířat.
Dnes má Vladimír Radevič a jeho kolegové 280 hektarů orné půdy, kde se pěstují brambory, žito, ječmen, řepka, pohanka. Obiloviny nás nyní zklamaly, ale produkce je 26 centů na hektar. Část obilí byla prodána, část byla dodána na základě vládních nařízení, ale zbývá pohanka, která stále dozrává. Očekává se, že brambory vysázené na 50 hektarech budou produktivní. Farmáři, aby neriskovali, zavedli seriózní ochranu brázd, včetně použití elektrického ovčáka. Byla tedy přijata opatření, aby se zabránilo ničení úrody.
Vladimir Radevich také se souhlasem hovořil o majitelích lovišť – odvádějí pozornost divokých zvířat tím, že v lese organizují krmítka, vysazují „oblíbené“ rostliny a plodiny. Myslivci začali častěji chodit na noční službu. A samotní farmáři nespí s čepicí – cvičí noční objíždění svých polí, plašení zvěře petardami a dalšími metodami.
Samozřejmě zatím není zaručeno, že obyvatelé lesů přes překážky, které jsou pro ně kladeny, neproniknou do osobních zahrad občanů a na pozemky zemědělců. Škoda však nebude znatelná, pokud se každý majitel pozemku v blízkosti lesa bude o budoucí úrodu starat alespoň tak jako na farmě Vladimíra Radeviče.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
V souvislosti se zahájením aktivních návštěv občanů lesů doporučuje Regionální výbor přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Gomel seznámit se s pravidly chování v lese pro případ možného setkání s divokou zvěří:
Je vhodné nenavštěvovat les sám. Když jdete do lesa, řekněte někomu, kam přesně jedete a kdy se plánujete vrátit, vezměte si s sebou komunikační prostředky a potřebné kontakty.
V lese potřebujete vhodné oblečení a obuv, která vás ochrání před kousnutím vos, včel, sršňů, zmijí apod. (šusťákové oblečení, pokrývka hlavy zakrývající vlasy, vysoké boty atd.).
Nesnažte se ke zvířeti připlížit! Schůzkám je lepší předcházet – hluk z rozhovorů, smích, zpěv, šoupání či dupání nohou, šustění klacíku protahovaného porostem divokou zvěř vyplaší. Je důležité se pozorně dívat na nohy a do stran a prohlédnout si místo odpočinku.
Pokud se náhodou setkáte s divokými zvířaty, dejte jim příležitost odejít!
Pamatujte, že zdravé zvíře může zaútočit pouze proto, aby ochránilo sebe nebo svá mláďata, před strachem/překvapením nebo strachem z případné agrese z vaší strany.
Obecná pravidla chování při náhodném setkání s divokým zvířetem:
– neutíkej před zvířetem, neotáčej se k němu zády (!), ale pomalu ustupuj dozadu, pozoruj jeho chování.
– nedívejte se přímo do očí, ale neztrácejte zrak
– nepropadejte panice, nedělejte prudké pohyby, nemávejte rukama, nekřičte. Potřebujete zmrazit a posoudit situaci – stav zvířete, jeho reakci i prostředí.
– nikdy se nepřibližujte ani se nepokoušejte dotknout se nebo pohladit divoké zvíře, i když se to zdá bezpečné! To je špatně! Zvláště pokud zvíře naváže kontakt samo – to je jeden z příznaků nebezpečné nemoci – vztekliny!
– po zvířatech nic neházejte, neprovokujte je;
– nechytat divokou zvěř a nepřibližovat se ke zraněným zvířatům;
– Drž se dál od mláďat savců.
V některých případech můžete zkusit použít známou „metodu prudkého zvětšení vlastní velikosti“ – abyste vypadali vizuálně větší, než ve skutečnosti jste (zvedněte a zvedněte nad sebou dlouhou hůl, rozepněte pláštěnku/bunda, abyste strany atd.)
Tento způsob se doporučuje při setkání s medvědem hnědým, vlkem, losem, jelenem, srncem nebo psem.
Hlavní rysy chování při setkání s medvědem
Setkání s medvědem hnědým je pro člověka z řady důvodů nejobtížnější (složité chování zvířete, mírná vzrušivost, nevýrazná mimika atd.), proto existuje poměrně málo možností, jak z takového výsledku bezbolestně dopadnout. situace. PAMATUJTE, že vaše jednání musí být v souladu s převládajícími okolnostmi, chováním medvěda a okolí. Medvědi se většinou lidí bojí!
Pokud k setkání s medvědem dojde a ten neuteče, může to znamenat, že si vás zvíře nevšimlo, spletlo si vás s velkým zvířetem nebo se ještě nerozhodlo, co má dělat. Medvěd se může k člověku přiblížit buď za účelem obrany, nebo prostě ze zvědavosti, nebo se může zajímat o vaše jídlo.
Proto je důležité znát zvláštnosti chování zvířete: pokud medvěd, když vidí člověka, stojí na zadních nohách a v určité vzdálenosti dělá děsivé výpady a vrhá se jeho směrem, chodí vzrušeně, otáčí se na stranu ( ukázat svou velikost), dupe dvěma nebo jednou přední tlapou nebo jím naráží na nějaký předmět, škrábe předními tlapami a hází zemi na člověka, „syčí“, „naráží“, „futt“, štěká nebo řve , bouchne čelistmi, ALE podívá se na osobu úkosem a jen občas vrhne přímé pohledy, pak se rozumným jednáním dá incident vyřešit pokojně. Pokud v takové situaci stojíte na místě, buďte navenek klidní a rozhodní, pak se medvěd s největší pravděpodobností zastaví a odejde.
Od medvěda je nutné se vzdálit bez prudkých pohybů, klidně, v tempu, ale dostatečně rychle, nejlépe do strany, přitom se snažit být na návětrné straně, aby medvěd člověka ucítil (může si člověka splést pro velké zvíře!). Při ústupu se ke zvířeti neotáčejte zády a teprve ústupem na 10-15 m se můžete pomalu vzdalovat bokem. Pokud vás ale medvěd začne pronásledovat, zastavte se a zůstaňte, kde jste.
Pokud máte nějaké věci v rukou (batoh atd.) – hoďte je zvěři. Zatímco medvěd studuje neznámý předmět, budete mít čas se trochu pohnout stranou nebo vylézt na strom. To je to, co byste měli udělat, pokud je osoba před vámi dospělá a ne medvídě. Pokud jste již vylezli na strom a za vámi leze medvěd, pak vylezte co nejvýše, kde se ani malý medvěd neudrží na tenkých větvích – medvědi vycítí sílu větví a nevylezou.
V některých případech můžete medvěda vyplašit hlasitým a neobvyklým zvukem. Chcete-li to udělat, můžete srdceryvně křičet, klepat na kmen stromu, používat petardy, ale házet je ne na zvíře, ale na jeho stranu mezi vás a medvěda; v noci můžete použít jasnou baterku, namířil to medvědovi do očí.
Příznaky agresivního zvířete: uši jsou přitisknuté k hlavě, srst se zvedá na zátylku (medvěd se zdá trochu shrbený), nesnaží se postavit na zadní, mlčí a dívá se přímo na vás – je velmi pravděpodobné, že se na vás zvíře nyní vyřítí a bude velmi rychlé.
Pokud zvíře provede agresivní útok na člověka, pak mnozí odborníci doporučují předstírat smrt. Musíte padnout tváří dolů na zem – lehněte si na břicho a zakryjte si oblast krku a zátylku rukama, zakryjte si obličej lokty, roztáhněte nohy tak, aby medvěd nemohl snadno otočte jej a mlčte, nehýbejte se, dokud zvíře nedojde co nejdále. Pokud se medvědovi podaří vás převrátit, převalte se pokaždé zpět na břicho. Doufáme, že medvěd hnědý nakonec zmizí. Pokud medvěd odejde, hrajte ještě nějakou dobu mrtvého, dokud si nebudete naprosto jisti, že skutečně odešel a neschovává se a nečeká. Ale pokud si medvěd začne olizovat rány, přestaňte předstírat, začne vás vážně považovat za jídlo a vy se budete muset bránit.
Pokud jste napadeni, sáhněte po čemkoli, s čím můžete bojovat – klacky, hlína, kameny atd. lze hodit medvědovi do očí nebo použít k zasažení obličeje (velmi citlivá část). Při obraně pamatujte na to, abyste byli rychlí a agresivní, snažte se zvětšit vzdálenost a vyvarujte se úderů tlapou.
Jako aktivní obranu můžete použít pepřový sprej, jakýkoli repelent nebo jiný aerosol, do očí můžete nasypat písek, jemnou sůl, mletý pepř, nebo hodit proud vody do obličeje. Ale musíte pochopit, že je to pouze odstrašující prostředek a může medvěda ještě více rozzuřit.
Utečte co nejdříve bezpečně (nikdy neutíkejte před medvědem). Kdykoli se vzdálíte od medvěda, stále se na něj dívejte, mluvte tichým monotónním hlasem, jako byste ho uklidňovali.
Naučte se nazpaměť, co dělat, když se potkáte: nepropadejte panice, neutíkejte, mluvte polohlasem, nebojte se, pohybujte se pomalu, ustupujte, ukažte, že jste člověk, zvedněte věci nad hlavu („jste větší než on“), pokud jste agresivní, použijte repelenty na medvědy.
Jak se chovat při setkání s divokým zvířetem?
Pokud jste si všimli divočák nebo samice s mláďaty, která vás ale nevidí – zkuste se pomalu a tiše vzdálit, protože divočáci slyší a vidí hůř než lidé. Pokud vás uvidí divočák, nesnažte se utéct – běží mnohem rychleji než lidé – ale vyšplhejte na strom, aniž byste čekali na známky agrese.
Při útoku jde kanec pouze přímo a správné je schovat se za strom a pokusit se pomalu vzdálit, nebo můžete zkusit prudce trhnout do strany. Zvíře kolem proběhne a existuje možnost, že se vrátí.
Pokud divočáci ničí váš tábor, můžete je rozehnat neznámým hlasitým zvukem.
Losi, srnci a jeleni – neškodní býložravci, ale někdy mohou napadnout člověka během „říje“. Při setkání s nimi musíte ztuhnout a stát na místě, aniž byste dělali náhlé pohyby nebo se snažili uniknout. Je dovoleno se pomalu vzdalovat, couvat a neustále ho mít na dohled, nebo se snažit schovat za strom (nemají příliš dobrý zrak).
Pokud při setkání s vlk nebo ve smečce zvířat nevykazujte zjevnou agresi vůči vám, můžete se pokusit pomalu ustoupit (neutíkat!), aniž byste se otočili zády, aniž byste se dívali do očí.
Můžete se pokusit vlka zastrašit tím, že předvedete větší velikost (zvednete ruce s bundou atd.), vydáte hlasité neobvyklé zvuky nebo vylezete na strom.
Pokud na vás vlk skutečně zaútočí, musíte se bránit tak, že se postavíte zády ke stromu, hustým houštím atd., zůstanete na nohou a budete bojovat s improvizovanými předměty (nůž, kempingová sekera, hole, hořící značky, plyn kanystr atd.). Pokud se vám podaří odrazit prvního vlka a zranit ho, zbytek ustoupí.
Jak předcházet škodám na majetku lidí zvěří?
Likvidujte potravinový odpad – skládky odpadků, otevřené popelnice a kontejnery přitahují zvěř a učí je nebát se lidí
Omezit přístup volně žijících zvířat na skládky pomocí plotů
Nedovolte návnadu a adopce divokých zvířat
Zajistit řízenou pastvu hospodářských zvířat – s instalací elektrických ovčáků nebo s použitím psů
K vystrašení medvědů ze včelínů a pastvin se doporučuje používat světelné a hlukové metody:
— rádio (24hodinový zvuk v blízkosti včelínů, instalace úlů na plošiny)
— osvětlení (lucerna vybavená detektorem pohybu nebo trvale hořící lucerna poblíž včelína nebo kotce pro dobytek)
— alarm (zapnutí zvuku a světla při detekci pohybu),
— slepé nábojnice a jiná nesmrtící pyrotechnika.
UPOZORŇUJTE. Zjistíte-li volně žijící zvíře, které je v tísni nebo ohrožuje váš život a zdraví, neprodleně to oznámte provozní službě územního úřadu vnitřních věcí nebo služební službě obvodního oddělení pohotovosti.
