1. února oslavila Čína Nový rok – rok tygra. “Schrodinger’s Cat” se ocitl v ambivalentní pozici: nemá rád celou tuhle astrologii, ale miluje tygry jako bratry. Výsledkem je tento text, ve kterém je vědecky studován život tygrů.
1. Tygři se rychle rozmnožují
V roce 2010 žilo podle vědců na planetě 3200 tygrů. A již v roce 2020 odhadl Světový fond na ochranu přírody celosvětovou populaci pruhovaných predátorů na 3900 jedinců. Mezinárodní červená kniha dokonce uvádí číslo 4000–6500. To znamená, že za pouhých deset let se počet tygrů zvýšil jeden a půl až dvakrát!
Ještě před několika desítkami let byla tato zvířata na pokraji vyhynutí. V Indii, kde žije 70 % všech tygrů, přežilo pouze 11 % džungle, kde tyto velké kočky historicky žily. V polovině 40. století zůstalo v Sovětském svazu ve volné přírodě pouze 13 tygrů amurských. V současnosti žije 500 % světové populace tygrů v Rusku a za posledních deset let se jejich počet zvýšil z 600 na XNUMX jedinců.
V Indii je dynamika prostě úžasná: podle vládní zprávy, kterou slavnostně předložil premiér, bylo v roce 2011 1411 tygrů a v roce 2019 už 2967! Proč zmizeli? Kvůli pytláctví a odlesňování. Proč se vracejí? Kvůli kompetentním ekologickým opatřením – vytváření přírodních rezervací – a úspěšnému boji proti pytlákům.
Jak počítat tygry?
Existuje celá řada metod, které mohou pomoci sledovat počty striperů, od analýzy stop až po sledování dronů. Průlomem se staly programy, které rozpoznávají tygří pruhy. Pamatují si jednotlivé vzory na těle zvířete a zadávají data do databáze. Vědcům s tím pomáhají četné videokamery a fotopasti. Mimochodem, věděli jste, že tygr má pruhy nejen na srsti, ale i na kůži?
2. Tygry pronásledují neúspěchy při lovu
Úspěch tygra jako lovce lze také měřit. Ukázalo se, že pravděpodobnost ulovení kořisti je přibližně. 10 %. Není to nejpůsobivější výsledek pro spotřebitele 3 tun masa ročně! Výpočet provedl indický přírodovědec Valmik Thapar. Americký terénní biolog a výzkumník George Schaller, který prováděl pozorování v indickém národním parku Kanha, odhadl pravděpodobnost výskytu pruhovaných ryb na polovinu – 5 %.
Amurští predátoři jsou přitom mnohem úspěšnější než jejich jižní protějšky. Přesvědčili se o tom vědci z ruského programu pro studium zvířat na Dálném východě. Pomohla jim rekonstrukce loveckých epizod na základě stop ve sněhu. Ukázalo se, že jelen se stává kořistí velké kočky ve 4 z 10 útoků a divočák – v polovině případů.
Záhada č. 2.5
Pokud mají při lovu štěstí, snaží se tygři co nejvíce nakrmit. Po jídle se váha dobře živeného a spokojeného lovce dočasně zvýší o 20-30 kilogramů (10-15%). Pruhovaných koček nemůže být nikdy příliš!
3. Tygři komunikují pomocí infrazvuku a hypnotizují oběti
Dunivý tygří řev může kořist nebo lovce nejen vyděsit, ale také přivést do strnulosti. K tomuto závěru dospěla bioakustika z North Carolina Institute of Animal Communication. Sledovali lov bengálských a amurských tygrů, zaznamenávali zvuky a pak nechali ostatní tygry a ostatní, aby je poslouchali. Výsledky ukázaly, že hlas tygra dokáže paralyzovat potenciální kořist na několik sekund, včetně zkušeného trenéra.
Vědci naznačují, že tajemstvím „hypnózy“ je dominance nízkých frekvencí přecházející v infrazvuk. Ne, ne, nepletli jsme si pruhované dravce s delfíny. Tygří řev může znít i na nízké frekvenci – 18 Hz a nižší. Takové vibrace už neslyšíme, ale cítíme je a dostáváme strach. Neslyšný řev se šíří na velké vzdálenosti: infrazvuk překonává překážky snadněji než zvuk a zvířata jej využívají ke komunikaci.
Citace ze studie
“Tygři mají mnoho hlasových projevů, včetně vrčení, vrnění, funění, vrčení, bafání a řevu.”
4. Tygři mají blíže k sněžným leopardům než k lvům a levhartům
První genetické studie rodokmenu tygra byly provedeny v roce 2006 a v roce 2013 byl genom tygra kompletně přečten a porovnán s genomy jiných koček. Ukázalo se, že genom tygra a kočky domácí jsou z 95,6 % identické (přibližně stejné jako u lidí a gorily) a jejich společný předek žil před 10,8 miliony let. Později než od jiných koček se tygři oddělili od sněžných leopardů, k tomu došlo před 3,6 miliony let. Jako samostatný druh vznikly o milion let později, jejich domovinou je severozápadní Čína. Společný předek všech moderních tygrů žil asi před 100 tisíci lety.
Taxonomie
Genetika potvrdila rozdělení tygrů do šesti poddruhů: amurského, bengálského, jihočínského, indočínského, malajského a sumaterského. Bohužel další tři – jávští, balijští a kaspičtí – ve 20. století vyhynuli.
5. Tygři se bojí lidí
Mezinárodní tým vědců studoval nepálské tygry v národním parku Chitwan v Himalájích v roce 2012. Dříve aktivní zvířata si během dne již nevšímala, a to vědce znepokojilo. Ukázalo se, že tygří stezky využívají dvounožci ke sběru bylinek, lesních plodů a dřeva. Došlo k boji o životní prostor. Problém vyřešili sami predátoři. Ráno a přes den patří les lidem a za soumraku přechází na kočky.
Je možný šťastný konec?
Záhadu opuštěných stezek rozluštil Neil Carter z University of Michigan, který dva roky studoval chování pruhovaných velryb pomocí videokamer v parku a okolí. Vědec řekl, že i když je případ Chitwana jedinečný, v budoucnu budeme muset najít řešení, která umožní tygrům a lidem koexistovat bez konfliktů.
Foto: Twins design studio
Publikováno v časopise Schrödinger’s Cat č. 50 2022.
