Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby farmáři a potravinářský průmysl přestali běžně používat antibiotika k podpoře růstu a prevenci nemocí u zdravých zvířat.
Nová doporučení WHO mají za cíl zachovat účinnost antibiotik důležitých pro léčbu lidí snížením zbytečného používání antibiotik u zvířat. V některých zemích se přibližně 80 % celkové spotřeby lékařsky důležitých antibiotik vyskytuje v odvětví živočišné výroby, kde se používají především k podpoře růstu zdravých zvířat.
Kvůli nadužívání a nevhodnému používání antibiotik u zvířat a lidí se zvyšuje hrozba antibiotické rezistence. Některé typy bakterií, které způsobují těžké infekce u lidí, si již vyvinuly rezistenci vůči mnoha nebo všem dostupným lékům a jen málo slibných léků je ve vývoji.
„Nedostatek účinných antibiotik představuje pro zdravotní bezpečnost stejně vážnou hrozbu jako náhlé propuknutí smrtelné nemoci,“ řekl Dr Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. “Rozhodná a trvalá akce napříč všemi sektory je životně důležitá pro zvrácení nárůstu antimikrobiální rezistence a udržení bezpečnosti světa.”
Systematický přehled zveřejněný dnes v The Lancet Planetary Health zjistil, že snahy o omezení používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin snížily počet bakterií odolných vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin až o 39 %. Výsledky této studie byly přímo použity při vývoji nových pokynů WHO.
WHO důrazně doporučuje celkové snížení používání všech tříd lékařsky důležitých antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, včetně úplného ukončení používání těchto antibiotik pro podporu růstu a prevenci onemocnění při absenci diagnózy. Zdravá zvířata by měla dostávat profylaktická antibiotika pouze v případě, že je onemocnění zjištěno u jiných zvířat ve stádě, hejnu nebo rybí populaci.
Kdykoli je to možné, nemocná zvířata by měla být testována, aby se určilo nejúčinnější a nejúčinnější antibiotikum k léčbě konkrétní infekce. Antibiotika používaná u zvířat musí být vybrána z těch, která jsou WHO klasifikována jako „nejméně důležitá“ pro lidské zdraví a nepatří mezi antibiotika „s vysokou prioritou“. Taková antibiotika jsou často léky poslední linie nebo patří mezi omezené léky dostupné pro léčbu závažných bakteriálních infekcí u lidí.
“Vědecké důkazy naznačují, že nadměrné používání antibiotik u zvířat může vést ke vzniku rezistence na antibiotika,” řekl Dr Kazuaki Miyagishima, ředitel oddělení WHO pro bezpečnost potravin a zoonózy. “Množství antibiotik používaných u zvířat celosvětově stále roste kvůli rostoucí poptávce po potravinách živočišného původu, které jsou často vyráběny prostřednictvím intenzivního chovu hospodářských zvířat.”
Mnoho zemí již podniká kroky ke snížení používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin. Například od roku 2006 Evropská unie zakázala používání antibiotik na podporu růstu. Spotřebitelé také zvyšují poptávku po mase ze zvířat chovaných bez rutinního používání antibiotik a někteří velcí výrobci potravin přijímají politiku poskytování masných výrobků „bez antibiotik“.
Alternativy používání antibiotik k prevenci nemocí u zvířat zahrnují zlepšení hygieny a používání vakcín a změnu podmínek chovu a chovu zvířat.
Směrnice WHO pro používání lékařsky důležitých antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin jsou založeny na desetiletích odborných zkušeností a zpráv a hodnocení dopadu používání antibiotik v zemědělství na rostoucí hrozbu rezistence vůči antibiotikům. Tyto pokyny přímo přispívají k cílům stanoveným v Globálním akčním plánu pro antimikrobiální rezistenci přijatém Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2015 a v deklaraci Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci přijaté v roce 2016.
Poznámka pro redaktory
Od roku 2005 WHO publikuje a pravidelně reviduje seznam antimikrobiálních látek kritických pro lidské zdraví, aby sloužil jako základ pro podporu jejich racionálního používání. Tento seznam seskupuje všechna antibiotika v současnosti používaná u lidí a zvířat do tří kategorií – důležitá, vysoce důležitá a kritická – na základě jejich důležitosti pro léčbu lidí. Celkovým účelem seznamu je podporovat obezřetné používání ke zpomalení rozvoje antimikrobiální rezistence a zachování účinnosti většiny antibiotik většiny lékařských významů.
Celkovým účelem seznamu je podporovat obezřetné používání ke zpomalení rozvoje antimikrobiální rezistence a zachování účinnosti většiny antibiotik většiny lékařských významů. Dnes zveřejněné pokyny poskytují doporučení pro používání antibiotik v zemědělství s ohledem na tento cíl.
Pátá revize seznamu, zveřejněná v dubnu 2017, uvádí chinolony, cefalosporiny třetí a následující generace, makrolidy a ketolidy, glykopeptidy a polymyxiny (také známé jako kolistin) jako antibiotika s nejvyšší prioritou mezi kriticky důležitými antimikrobiálními látkami. Tato antibiotika jsou „poslední nadějí“ pro léčbu multirezistentních lidských infekcí.
