Co je „ptačí (kuřecí) chřipka“
Ptačí chřipka je akutní infekční, zvláště nebezpečné onemocnění přenášené na člověka ze zvířat, jehož původcem je virus typu A.
Na ptačí chřipku jsou vnímavé všechny druhy ptáků, včetně kuřat, krůt, kachen, bažantů, perliček, křepelek, tetřevů, čápů, synantropních ptáků (holubi, vrabci, vrány, rackové, kavky atd.), volně žijících, exotických a okrasné ptactvo, ale i savci (prasata, koně, fretky, myši, kočky, psi a další) a lidé.
Ptačí chřipka nezpůsobuje rozšířené onemocnění u volně žijících ptáků a je u nich asymptomatická, ale u drůbeže může způsobit vážné onemocnění a smrt. Toto onemocnění se vyznačuje potenciálně vysokým nebezpečím patogenu pro člověka.
Zdroje virů ptačí chřipky v přírodě
Hlavním zdrojem viru v přírodě je vodní ptactvo, které virus přenáší ve střevech a uvolňuje ho do okolí se slinami a trusem. U divokých kachen se virus chřipky množí především v buňkách lemujících gastrointestinální trakt, přičemž virus nezpůsobuje žádné viditelné známky onemocnění u ptáků samotných a do prostředí se uvolňuje ve vysokých koncentracích. Asymptomatický průběh chřipky u divokých kachen a brodivých ptáků může být výsledkem adaptace viru na daného hostitele v průběhu několika set let. Tímto způsobem je vytvořen přirozený rezervoár, který poskytuje virům ptačí chřipky biologickou „nesmrtelnost“.
Cesty infekce ptačí chřipkou
Lidé a drůbež jsou infikováni úzkým kontaktem s infikovanou živou nebo mrtvou divokou nebo drůbeží. V některých případech je možné, že se člověk nakazí konzumací masa a vajec nemocných ptáků bez dostatečné tepelné úpravy.
Kromě toho exkrementy infikovaných ptáků padající na zem, do vody nebo na rostliny mohou způsobit infekci lidí a zdravých ptáků pitím, koupáním a špinavýma rukama. Infekce může také nastat prostřednictvím vzdušných kapiček a polétavého prachu.
Odolnost virů ptačí chřipky vůči fyzikálním a chemickým vlivům
1. Virus ptačí chřipky umírá (inaktivuje):
1.1. oxidační činidla, lipidová rozpouštědla, formalín a léčiva obsahující jód;
1.2. v kyselém prostředí;
1.3. po dobu 3 hodin při teplotě plus 56 °C nebo po dobu 30 minut při teplotě plus 60 °C;
2. Virus ptačí chřipky je stabilní ve vnějším prostředí. V mrtvé ptačí tkáni, výkalech nebo vodě může přežít až jeden rok.
Příznaky ptačí chřipky u drůbeže
Infekce u drůbeže může být asymptomatická nebo může způsobit snížení produkce vajec a onemocnění dýchacího systému, nebo se vyskytnout ve fulminantní formě, která způsobí rychlou smrt ptáka na poškození vnitřních orgánů bez jakýchkoliv předběžných příznaků (vysoce patogenní ptačí chřipka). V druhém případě nemocní divocí a domácí ptáci vykazují neobvyklé chování, zhoršenou koordinaci pohybů, nedostatečnou reakci na vnější podněty a depresivní stav. Dochází k otoku a zčernání hřebene a cyanóze náušnic, otoku podkoží v oblasti hlavy a krku. Smrt ptáka nastává během 24-72 hodin.
Příznaky ptačí chřipky u lidí
Od infekce k prvním příznakům onemocnění může trvat několik hodin až 5 dní. Onemocnění ptačí chřipkou začíná akutně zimnicí, horečkou do 38°C a více, bolestmi svalů, hlavy a v krku. Možná vodnatá, řídká stolice a opakované zvracení. Po 2-3 dnech se dostaví dýchací potíže a vlhký kašel, často s příměsí krve. Tento virus je nebezpečný, protože může velmi rychle vést k zápalu plic a navíc může způsobit vážné komplikace na srdci a ledvinách a postihnout mozek.
Prevence ptačí chřipky u drůbeže
Prevence je prováděna majiteli drůbeže komplexně a zahrnuje opatření organizační a ekonomické povahy:
1. Dodržování hygienických, hygienických a veterinárních norem a předpisů majiteli a/nebo ošetřovateli, údržbou, chovem a prodejem drůbeže, včetně těchto osob jsou povinni:
1.1. Informovat státní veterinární službu kraje o výskytu drůbeže v soukromých chovech za účelem provedení nezbytných preventivních opatření u stávajících hospodářských zvířat.
1.2. Nenechávejte drůbež putovat mimo areál dvora, vylučte kontakt drůbeže s volně žijícím ptactvem, zejména vodním ptactvem.
1.3. Provádět nákup a prodej drůbeže a okrasné drůbeže v místech oprávněné živnosti za přítomnosti veterinárních průvodních dokladů k ní.
1.4. Udržujte prostory a budovy pro chov zvířat a drůbeže v čistotě; pravidelně (2-3krát týdně) dezinfikujte všechny prostory a území, ošetřete předtím důkladně vyčištěnou místnost a zařízení (naběračky, košťata, vany) 3% horkým roztokem louhu sodného nebo 3% roztokem bělidla (chloramin). Poté je třeba okouna a hnízda dvakrát vybělit (s intervalem 1 hodiny) čerstvě hašeným vápnem.
1.5. Zajistěte, aby okna a dveře byly zabezpečeny, aby se zabránilo vstupu volně žijících a synantropních ptáků do prostor pro skladování krmiva a držení drůbeže.
1.6. Krmivo pro drůbež a okrasné ptactvo skladujte v těsně uzavřených vodotěsných nádobách, mimo dosah volně žijících ptáků. Potravinový odpad musí být před krmením vyvařen.
2. Porážka drůbeže určené k prodeji veřejnosti musí být provedena ve specializovaných podnicích.
V období ohrožení ptačí chřipkou:
Aby se drůbež v jednotlivých domácnostech nenakazila chřipkou, je nutné důsledně dodržovat výše popsaná preventivní opatření proti ptačí chřipce.
1. Nainstalujte plašiče, chrastítka a další prostředky k odplašení volně žijících ptáků na farmách.
2. V tuto chvíli se nedoporučuje kupovat živou drůbež ani doplňovat populaci drůbeže.
3. Péče o drůbež a čištění prostor a území musí být prováděno v pracovním oděvu určeném pro tyto účely (obuv, zástěra, palčáky, gumová obuv). Při čištění byste neměli pít, jíst ani kouřit.
4. Všechny pracovní oděvy je nutné před praním dezinfikovat namočením do 3% roztoku chloraminu B na 30 minut nebo vyvařením ve 2% roztoku uhličitanu sodného.
5. Při nálezu mrtvol ptáků nebo při zjištění nemocného ptáka na ulici nebo v soukromých domácnostech občanů za účelem provedení nezbytných opatření k jejich vyšetření na influenzu ptáků je nutné neprodleně informovat státní veterinární službu kraje v místě nálezu mrtvoly nebo držení ptáka (útvary státní veterinární služby).
Prevence ptačí chřipky u lidí:
Dodržujte pravidla osobní hygieny, včetně neskladování společně s produkty, které nebudou tepelně upravovány (chléb, sýr, uzeniny, cukrovinky atd.), syrovým drůbežím masem a vejci.
1. Vyhněte se kontaktu s podezřelou nemocí nebo mrtvými ptáky.
2. Péče o drůbež v pracovním oděvu určeném k tomuto účelu (roucho, zástěra, palčáky, gumová obuv). Po dobu kontaktu s ptáky (krmení, čištění prostor atd.) byste neměli pít, jíst a kouřit.
3. Nakupovat drůbeží maso a vejce v místech oprávněné živnosti pouze v případě, že prodejci mají k těmto výrobkům veterinární průvodní doklady.
4. Drůbeží maso a vejce jezte po tepelné úpravě: vejce vařte alespoň 10 minut, maso alespoň 30 minut při teplotě 100°C.
5. Vyhněte se kontaktu s vodním ptactvem a synantropním ptactvem (holubi, vrabci, vrány, racci, kachny, kavky atd.)
OSI “Petrovskaya Regional SBBZH” tel. 8(84555)2-70-43
