Koncem února, častěji v březnu a v některých oblastech i v dubnu, se houfují zimní hejna bažanti rozpadnou – a ptáci se rozptýlí do svých hnízdišť. Každý samec si vybírá určité území, kde se neustále zdržuje a vystavuje. Během proudu se bažant prochází po zemi, zvedá dlouhý ocas, natahuje krk a vydává ostré výkřiky. Aktuální hovory jsou vždy dvou- nebo tříslabičné. Zvláště často se ozývají při východu slunce a večer. Intervaly mezi výkřiky trvají 6-10 minut. V této době dochází mezi samci k potyčkám, v jejichž důsledku jeden z rivalů opouští hnízdiště. Samec se během proudu nepřetržitě toulá ve zvoleném prostoru po více či méně vymezené trase, jejíž délka v některých případech dosahuje 400-500 m a je přerušována zastávkami na 30-40 minut na krmení.
Zpočátku se samci páří sami. V této době se samice zdržují v malých skupinách po 3-4 ptácích, ale poté se připojí k samcům a vytvoří páry. Když se samice přiblíží, samec se vzruší: vydá poněkud tupý zvuk – tiché „houkání“, začne uvolňovat zem zobákem, kluje, sebere nějaké semínko a znovu ho hodí před sebe, jako by samičku zval ke krmení. Samci před pářením obnažená kůže na hlavě náhle nateče a zčervená a chomáče peří u uší se rozlézají do stran.
Bažant obecný se vyznačuje převážně polygamním sexuálním vztahem., i když ne vždy. Při stejném poměru pohlaví v populaci je počet mužů s harémem 3-4 samic pouze o 25,2 % vyšší než počet mužů s jednou samicí.
Pokud je samců více, vedou ptáci monogamní způsob života, zatímco svobodní samci se často pronásledují a začínají rvačky, které někdy vedou ke smrti jednoho ze soupeřů. Bažanti bojují po způsobu domácích kohoutů, vítěz pronásleduje poraženého na hranice svého hnízdiště, načež se vrací na své staré místo. Samci prvního ročníku jsou častěji svobodní, protože mají méně bujné opeření a nejsou tak aktivní. Samice si většinou vybírají starší samce. V přírodě se v harémech samců bažanta obecného obvykle nikdy nenachází více než 5 samic.
Samice pár dní po prvním páření hledá vhodné místo pro stavbu hnízda ve stejné oblasti, kde se zdržovala se samcem. Při výběru místa nejsou tito ptáci příliš vybíraví.
Hnízdo je malá prohlubeň v půdě, vystlaný větvičkami, stonky nebo rostlinným prachem, často smíchaným s vlastním peřím. Velmi často se nachází v blízkosti keře u frekventovaných silnic, stejně jako u trsů staré zažloutlé trávy, kde samice díky ochranné barvě opeření zůstává během inkubace neviditelná. Nejvyšší hustota hnízda byla pozorována u husté trávy (1,08 na 1 ha). Nejvýhodnějšími oblastmi pro hnízdění jsou plochy neposečených nebo pozdě sečených trav, např. jetele červeného. Ptáci preferují trávy vysoké 20-30 cm, které slouží nejen jako úkryt, ale také ke sběru potravy. Rozměry hnízda: průměr tácu cca 20 cm, hloubka 5-7 cm.
Bažant je poměrně plodný: plná snůška obvykle obsahuje 7 až 18, v průměru 10-14 vajec. Jsou lakované slabou olivově hnědou barvou se zelenkavým, lehce lesklým nádechem, bez vzoru.
Rozměry vajec jsou přibližně 45×36 mm, průměrná hmotnost 30-35 g. Snáška závisí na geografické poloze oblasti, obvykle se vyskytuje od dubna do května. Načasování kladení vajíček velmi kolísá v důsledku opakovaných snůšek po smrti prvního.
Samice pilně sedí na hnízdě, opouští ho pouze při krmení nebo v případě nebezpečí. Inkubace trvá 21-23 dní, za nepříznivých podmínek až 27 dní. Vzhledem k tomu, že samice zřídka opouští hnízdo, zejména před vylíhnutím kuřat, velmi hubne a ztrácí asi 40 % své hmoty.
Mláďata se líhnou z vajec společně, dobře vyvinutá, pokrytá hustým embryonálním chmýřím.. V odchovu je průměrně 9-10 mláďat. Bažanty vede pouze samice, samec se k říji připojuje až na podzim. V této době je k vidění několik bažantích rodin pohromadě. V září – říjnu mláďata téměř dosahují velikosti dospělých jedinců, poté se mláďata rozpadnou.
