Africký mor prasat je virové onemocnění vyznačující se vysokou nakažlivostí a akutním průběhem. Může způsobit hrozící úhyn celé populace prasat. Zpočátku nemoc postihovala divočáky, ale následně se virus začal šířit i na domácí prasata.
U jedinců, kteří zemřeli na toto onemocnění, jsou v těle pozorovány následující patologické změny:
— mnohočetné léze pojivové tkáně;
– četné zdroje krvácení;
– těžký plicní edém;
– zvětšení velikosti sleziny, ledvin, jater;
– serózně-hemoragická tekutina v dýchacím systému a žaludku;
– obsah krevních sraženin v lymfě.
Virus, který toto těžké onemocnění způsobuje, je odolný vůči vnějším podmínkám. Přežívá teplotní extrémy, při vysychání se množí, krystalizuje a hnije. Virus je také odolný vůči formalínu a alkalickému prostředí, ale je citlivý na kyseliny.
V okurkách a uzeném mase může tento virus přetrvávat několik týdnů nebo měsíců. Ve stolici zůstává aktivní asi 160 dní, v moči – až 60 dní. V půdě může virus přežít 180 dní, v cihlách a dřevě – od 120 do 180 dní. V mase zůstává asi 5-6 měsíců, v kostní dřeni – až 6-7 měsíců.
Zdrojem viru je nemocné prase. Africký mor se také přenáší od přenašečů virů, kterými mohou být lidé, hmyz, ptáci a zvířata.
Toto onemocnění, které postihuje domácí prasata, se přenáší následujícími způsoby:
– v důsledku těsného kontaktu nemocného zvířete se zdravým: infekce se vyskytuje přes dutinu ústní, kůži, sliznice očí;
— prostřednictvím kontaminovaného potravinového odpadu, jakož i zařízení určeného k porážce prasat;
– od domácích zvířat, ptáků, hlodavců, hmyzu a lidí, kteří byli v zamořené oblasti – jatka nebo sklad;
— kousnutím klíštěte přenášejícího virus;
— prostřednictvím vozidel, která byla kontaminována při přepravě nemocných domácích zvířat;
– prostřednictvím potravinového odpadu, který se přidává do krmiva pro prasata, aniž by se s ním nejprve vhodně naložilo.
Délka inkubační doby onemocnění je asi 5-10 dní.
Pro lidské tělo toto onemocnění nepředstavuje nebezpečí, protože není citlivé na virus tohoto typu. Člověk je však schopen působit jako přenašeč viru a nakazit prasata kontaktem s nimi.
Onemocnění se může vyskytovat ve třech formách:
– Bleskově rychle. V tomto případě se onemocnění rozvine během 2-3 dnů a nevyhnutelně končí smrtí infikovaného zvířete.
– Pikantní. Tato forma onemocnění je charakterizována výraznými klinickými projevy.
– Chronický. Tato forma je mírná a velmi vzácná. Nejčastěji je tento typ afrického moru pozorován u divočáků.
Tato patologie je charakterizována následujícími projevy:
– zvýšení tělesné teploty na 42 stupňů, takové indikátory zůstávají až do smrti zvířete;
– celkový depresivní stav;
– výtok hnisavých hmot z nosu a očí;
– paréza zadních končetin;
– zvětšené lymfatické uzliny;
– změna barvy kůže na břiše a pod prsy na červenou nebo tmavě fialovou;
– zácpa nebo krvavý průjem;
– přesné krvácení v podbřišku, krku, uších.
Nemocní jedinci jsou zatlučeni do vzdálenějšího rohu stodoly a neustále leží na boku. Ocas infikovaných prasat se odvíjí. Pokud africký mor zasáhne březí prasnice, spontánně potratí.
Někteří jedinci mohou přežít, ale zůstávají nositeli viru po dlouhou dobu, proto ohrožují ostatní zvířata. Imunita v tomto případě není vyvinuta: prasata, která měla africký mor, jím znovu onemocní.
Virus afrického moru prasat se rychle šíří. Je zakázáno provádět terapeutická opatření, jedinou cestou ven je úplné zničení infikovaných jedinců. Adekvátní metoda léčby prasat nemocných africkým morem prasat v současnosti neexistuje.
Při šíření infekčního procesu je nutné především určit hranice ohniska šíření infekce a vyhlásit karanténní režim.
Všichni jedinci infikovaní africkým morem musí být zničeni nekrvavou metodou. Území, kde se plánuje porážka zvířat postižených virem, musí být izolováno.
Spalují se těla mrtvých a zničených prasat, stejně jako jejich odpadní produkty, zbytky krmiv a inventář. Totéž musí být provedeno s přivaděči, přepážkami, zchátralými prostory. Výsledný popel musí být smíchán s vápnem a pohřben v zemi. Hloubka musí být alespoň 1 m.
Všechny místnosti, ve kterých zvířata pobývala, musí být ošetřeny speciálními roztoky. To by mělo být provedeno 3krát, s intervalem 3-5 dnů. K dezinfekci použijte roztok bělidla, chlornanu sodného.
Karanténa po zjištění afrického moru prasat trvá minimálně 40 dní. Během tohoto období je zakázáno vyvážet jakékoli produkty získané ze zvířat (i když nepocházejí z prasat) mimo zónu. Do šesti měsíců po propuknutí infekce je zakázán vývoz a prodej jakýchkoli zemědělských rostlinných produktů.
Opatření související s eliminací epidemie afrického moru prasat musí zajistit veterinární služby.
V současné době neexistuje žádná vakcína, která by dokázala ochránit hospodářská zvířata před africkým morem prasat. Práce v tomto směru probíhají, ale mají experimentální povahu. Vědci poznamenávají, že v příštích 10 letech nebude vakcína proti tomuto virovému onemocnění vynalezena.
Existují preventivní opatření, která mohou minimalizovat riziko propuknutí afrického moru prasat. Tyto zahrnují:
včasné vyšetření hospodářských zvířat veterinárním lékařem a očkování proti klasickému moru;
provádění tepelného zpracování krmiv, jejich nákup pouze od spolehlivých výrobců;
správná organizace procesů dezinfekce hnoje a odpadních vod, likvidace mrtvol zvířat;
organizace oplocení chovů hospodářských zvířat;
zákaz krmení zvířat plýtváním a konfiskacemi potravin;
držení prasat v oplocených prostorách a vyloučení možnosti jejich kontaktu s hospodářskými zvířaty jiných majitelů, jakož i s domácími zvířaty, ptáky, hmyzem;
izolované zařízení pro oblast porážek od komplexů hospodářských zvířat;
čištění území farmy a přilehlých oblastí od odpadků a hnoje;
omezení volného výběhu prasat;
zabránění dovozu neošetřených pracovních nástrojů, jakož i vozidel, která neprošla zvláštním zpracováním, na území prasečí farmy;
Provádění periodické dezinfekce ploch prasat, skladů krmiv a ošetření proti parazitům;
výkup prasat pouze po dohodě s veterinární službou.
