Pokud jste byli u moře nebo se dokonce potápěli pod vodou, pravděpodobně jste viděli delfíny. A samozřejmě, že všichni známe od dětství laskavý delfíní úsměv – všichni jsme ho viděli na fotografiích, obrázcích a karikaturách. Pamatujete si na karikaturu „Dívka a delfín“? Díky filmům a kresleným filmům si každý z nás vytvořil svůj vlastní obraz, svůj vlastní mentální „portrét“ delfína. Co víme o skutečných delfínech? Pojďme se na tato úžasná stvoření podívat blíže.
 Foto: Stephen Frink |
Delfíni nejsou ryby – jsou to savci. Jsou teplokrevní, živorodí, mláďata krmí mlékem, mají plíce a dýchají vzduch. Vzdálení předkové delfínů nejprve přišli na pevninu a poté se po nějaké době znovu vrátili do vody. Ale anatomie delfínů si stále zachovává základní rysy suchozemských savců, jako je stavba kostry a umístění vnitřních orgánů. Delfíni mají dokonce vlasy, což je jeden z hlavních rysů, které zvířata získala na souši. Je pravda, že delfíni mají minimální vlasy. Nálezy fosilních předků delfína umožňují vysledovat fáze evoluce od suchozemského savce se čtyřmi nohami až po mořského savce se zmenšenými končetinami. Delfíni mají úžasné fyziologické podobnosti s lidmi. Mají stejné čtyřkomorové srdce, velmi podobné složení krve a tělesnou teplotu. Velikost mozku tohoto savce je zcela srovnatelná s velikostí lidského mozku (i když o něco větší). Delfíni mají zrak, sluch, hmat – jedním slovem všechny stejné smysly jako lidé, s výjimkou čichu. Delfíni nemohou cítit. Na rozdíl od většiny mořských živočichů nemají delfíni nosní dírky, ale mají uši a mají vynikající sluch. Uši jsou umístěny za očima a vypadají jako dvě malé dírky o velikosti špendlíkové hlavičky. Delfíni obvykle slyší zvuky s frekvencí vyšší než 150 kilohertzů. Průměrný člověk dokáže rozlišit zvuky s frekvencí pouhých 22 kilohertzů.
 Foto: Stuart Westmorland |
Ale navzdory skutečnosti, že delfíni slyší zvuky tak vysokých frekvencí, sami obvykle produkují zvuky s frekvencí 1,5 – 11,0 kilohertzů. Delfíni nemají hlasivky. Místo toho používají systém vzduchových vaků umístěných pod dmychadlem. Aby delfíni zapískali, pohybují vzduchem tam a zpět mezi čtyřmi vzduchovými vaky. Řeč delfínů je poměrně složitá a rozmanitá. Delfíni mají dokonce jména, která dostávají při narození. Během experimentů vždy stejný delfín reagoval na signál píšťalky, který vědci zaznamenali, tedy jméno. Delfíni, stejně jako velryby a tuleni, nedokážou rozlišit modrou barvu. Díky tomu vidí pod vodou stejně jako my na souši – voda je pro ně průhledná, netvoří samostatné barevné pozadí, jako pro nás. Hlavní barvy v hlubinách moře a oceánu pro delfíny mají zpravidla žluté, červené a bílé odstíny. Delfíni se ve vesmíru pohybují pomocí sonaru. Delfín vydává specifické zvuky (cvakání), které se odrážejí od okolních předmětů. Poté zpracuje přijatou ozvěnu a vytvoří trojrozměrný obraz. Navíc, protože jsou delfíni vynikajícími onomatopoey, mohou tento obraz zprostředkovat příbuznému. A pak druhý delfín „uvidí“ to, co viděl první, prakticky „jeho očima“.
Dospělý delfín skákavý může být dlouhý od 1,9 do 4,5 metru a vážit od 150 do 650 kilogramů. Hřbetní ploutev samce kosatky může dosáhnout výšky 2,13 metru.
 Foto: Flip Nicklin |
Rychlost, jakou dokážou delfíni plavat, závisí na konkrétním druhu. Delfíni skákaví mohou dosáhnout rychlosti až 40 km/h a vyskočit do výšky až 5 metrů. Delfíni zadrží dech po dobu 5-7 minut, někdy mohou zůstat pod vodou až 10-15 minut. Delfíni se mohou ponořit do hloubky 200 metrů a pod vodou zpomalit tep. Maximální zaznamenaná hloubka potápění delfína je 300 metrů. Rekord vytvořil Taffy, speciálně vycvičený delfín amerického námořnictva. Většina delfínů se však do takových hloubek potápí jen zřídka. Delfíni totiž většinu času tráví v hloubkách pod dva metry. Někteří odborníci naznačují, že tato úžasná zvířata jednoduše nemají rádi studenou vodu ve velkých hloubkách.
Délka života delfínů závisí na druhu. Delfíni skákaví žijí v průměru 35-40 let. Věk delfína lze určit podle jeho zubu: při speciálním zpracování můžete na zubu vidět kroužky, podobné tomu, co vidíme na řezaných kmenech stromů. Počítáním prstenů odborníci zjistí stáří delfína.
Foto: David-Hofmann Dospělý delfín má v průměru 80 až 100 zubů. Na rozdíl od žraloka delfínovi nerostou nové zuby – ty, které má, mu slouží celý život. Je pravda, že delfíni svou potravu nežvýkají – polykají rybu vcelku a ta se tráví v žaludku. Zuby potřebují k lovu a někdy i k sebeobraně.
Foto: Jeff Rotman Delfíni se živí několika druhy ryb a hlavonožců (chobotnice, chobotnice). Kolik toho může delfín sníst, závisí do značné míry na druhu ryby nebo hlavonožce. Některé druhy ryb, jako je makrela a sleď, obsahují hodně tuku. Požíráním této ryby tedy delfín dostává mnoho energie. Hlavonožci zase nemají vysoký obsah tuku, takže aby získali stejné množství energie jako z ryb, bude muset delfín jíst více měkkýšů. V průměru však 250kilogramový delfín obvykle sežere 10 až 22,5 kilogramů ryb denně.
Foto: Jeff Rotman Dospělá delfíní samice je schopna rodit děti od 8 let. Rodí každé 2-3 roky, obecně až 8krát za život. Delfíni mohou rodit v kteroukoli roční dobu, nejčastěji se však delfíní mláďata rodí na jaře nebo v létě. Březost u samice trvá 12 měsíců, poté se narodí pouze jedno mládě. Porod probíhá ve vodě, přímo u hladiny – novorozenec totiž bude potřebovat vzduch. Mládě delfína se živí mlékem své matky až 18 měsíců, ale může vedle ní zůstat až 6 let.
 Foto: Kevin Schafer |
Delfíni nespí jako my, protože jejich dýchání je vědomé, řízené mozkem. Pokud delfín usne, přestane dýchat a udusí se nebo se utopí. Aby k tomu nedošlo, jedna hemisféra delfínova mozku je vždy vzhůru.
Delfíni nemohou pít slanou mořskou vodu, protože sůl obsažená ve vodě povede k opačnému účinku – dehydrataci těla. Proto delfíni získávají tekutinu, kterou potřebují, z ryb a chobotnic, které jedí. Často obsah vody v potravě delfínů dosahuje 80 %. Delfíni nepotřebují pít mnoho tekutin, protože jejich kůže je nepropustná pro vodu a neztrácejí vlhkost potem jako lidé. Ne všichni delfíni žijí v oceánu. Existují sladkovodní druhy delfínů. Žijí zejména v řekách Ganga a Amazonka. Mořští delfíni se ve sladké vodě zpravidla necítí dobře: kvůli změněnému vztlaku je pro ně obtížnější se pohybovat, časem onemocní a může dokonce zemřít. Amazonští říční delfíni někdy nosí velké kameny. Mořští biologové se domnívají, že samci to dělají, aby samice demonstrovali svou sílu – a tím dokázali, že mají dobré geny. V Rudém moři žije 9 druhů delfínů. Z nich jen kosatka malá dorůstá délky téměř 6 metrů, zbývající druhy jsou menší. Nejběžnější jsou delfín tečkovaný nebo stenella (asi 2 metry) a delfín skákavý (asi 2,5 metru). V Černém moři žijí dva druhy delfínů – delfín obecný a delfín skákavý.
 Foto: Rene Frederick |
Delfíni jsou jedni z mála zvířat, která se v zrcadle poznají. Kromě nich jsou toho schopni šimpanzi, orangutani, gorily a sloni. Delfíni nemají ruce, ale dokážou gestikulovat: způsob, jakým se pohybují, pohyby prsních ploutví, vzájemné dotyky a poloha hlavy – to vše má určitý význam. Delfíni nevědí, jak se usmívat. Otevírají ústa, aby se neusmáli, ale aby lépe slyšeli. Delfíni samci mají tenčí kůži, což vysvětluje skutečnost, že mají často více škrábanců a jizev ze hry nebo rvaček.
V americkém televizním seriálu “Flipper”, natočeném v 1950. letech XNUMX. století, všechny zvuky “delfínů” vydávaly lidé.
Delfíni a velryby jsou savci. Nemohou dýchat ve vodě, jako to dělají ryby, takže musí neustále plavat k hladině nádrže, aby vdechly kyslík. Navíc mají na rozdíl od ryb vysokou tělesnou teplotu. A hustá tuková zásoba je dobře chrání před podchlazením ve studené vodě.
To je zajímavé. Delfíni a velryby krmí svá mláďata mlékem (proto jsou savci). Ale děti nemají vůbec žádné rty, takže rodiče stříkají mléko do úst, když děti požádají o jídlo.
Dýchání u savců, delfínů a velryb, probíhá přes foukací otvor, který je umístěn na hlavě. Během procesu dýchání mají tato zvířata zajímavou vlastnost – při výdechu spolu se vzduchem vychází voda. Díky tomu můžeme vidět unikátní podívanou – fontánu tryskající v tuto chvíli z hlavy delfína nebo velryby.
Delfíni a velryby se nadechují a vydechují otvorem umístěným na temeni hlavy. Obvykle, když vydechují použitý vzduch, vystřelí také fontána vody.
Některé druhy delfínů a velryb jsou chovány v zoologických zahradách a delfináriích. Orcas jsou skvělí umělci. Dokážou velmi působivě vyskočit několik metrů z vody.
Mnoho zubatých delfínů a velryb vede skupinový životní styl, krmí se a loví s ostatními členy svého druhu. Živí se převážně rybami, měkkýši, olihněmi a dalšími vodními živočichy.
Modrá velryba je největší zvíře na Zemi. Dospělé zvíře dosahuje délky až 33 metrů a váží více než 150 tun. Modré velryby žijí ve všech oceánech světa, nejčastěji plavou samostatně nebo v malých skupinách.
Zuby modrých velryb jsou nahrazeny pláty z kostic. Velryba propouští vodu baleenem jakoby sítem a sbírá plankton, který jí slouží jako potrava.
Jiné velryby, jako jsou kosatky a vorvaně, mají zuby. Delfíni patří do podřádu zubatých velryb.
Tito delfíni (na obrázku) vyskočili z vody vysokou rychlostí. Většina delfínů plave rychlostí asi 30 km/h – více než třikrát rychleji než nejlepší lidští plavci.
Pilot velryba zobrazený na fotografii má velkou a kulatou hlavu. Piloti žijí ve velkých školách o stovkách nebo dokonce tisících jedinců.
Narval je malá arktická velryba s dlouhými kly.
Velryby v měřítku. Nakreslete velryby a delfíny vedle sebe ve stejném měřítku, například 1:100. To znamená, že každý centimetr nahradí metr, takže délka modré velryby by byla 33 cm. Ve skutečnosti mají velryby tyto délky: delfín obecný – 2 m, skákavý – 4 m, narval – 6 m, pilot velryba – 8 m, kosatka – 9 m a obrovská modrá velryba – 33 m.
Modrá velryba – Zajímavé video pro děti
- Zobrazení: 4129
