V obcích republiky přibyly případy útoků divokých zvířat na drůbež. Dozorčí orgány tvrdí, že populace lišek, fretek a kun v Tatarstánu nepřekračuje normu. Tatar-informační korespondent hovořil s obyvateli oblasti zasažené invazí škůdců.
Každoročně navštěvuje kurníky obyvatel republiky neznámý dravec, škrtí slepice a kuřata, ohlodává jim hlavy, občas jim pije krev. Liška obvykle kuřata odtáhne s sebou nebo je sežere na místě, ale tady je to jiný „rukopis“, říkají vesničané a podezřívají z těchto „zločinů lasičku nebo fretku“. A možná i norek – ukázalo se, že toto načechrané zvíře také není proti konzumaci čerstvého kuřete.
Nedávno se na sociálních sítích rozšířilo video, kde muž předvádí podivné zvíře, které chytil – okamžitě se mu přezdívalo „chupacabra“, ale ve skutečnosti to byla obyčejná liška, která kvůli kožní nemoci přišla o šest.
“Každý rok je jeden problém”
Obyvatel obce Malye Karmaly v okrese Kamsko-Ustinsky Ravia Khusainová Každý rok se setkáváme s touto metlou – neznámý predátor zabíjí a odtahuje kuřata a kuřata. Letos se neštěstí opakovalo.
„Před několika lety vniklo nějaké zvíře malou mezerou v kleci a jednoduše zničilo mé již vzrostlé brojlery. A už mnoho let úplně ztrácíme mláďata vylíhnutá našimi slepicemi. Dokonce si myslíme, že možná toto zvíře přitahuje vůně čerstvě vylíhnutého kuřete. Jakmile se objeví, okamžitě za nimi vyrazí predátor,“ stěžuje si Raviya apa. Domnívá se, že by to mohla být lasička, ale majitel domu si je jistý, že to není nikdo jiný než fretka.
„Loni se vloupal do kurníku. Kvůli vedru nezavíráme stodolu. Moje kuřata byla odvlečena za zahradu, jen jejich peří zůstalo na plotě. Tentokrát to byla zjevně liška. Jiný případ: Vyjdu na zahradu za slunečného jarního dne – je tam hluk a rozruch, kuřata se třepotají a křičí. A pak mi chybělo několik mých kuřat. A to se děje ve dne, za bílého dne!“ – ona říká.
Raviya apa už letos ztratil devět kuřat. Stejný osud potkal i slepici – v noci si dravec pro kuřata znovu přišel, dokonce odnesl vejce a ukousl slepici hlavu.
„Zbytek kuřat byl jednoduše uškrcen, mrtvoly se tam povalují. Kohout a zbývající kuřata utekli na nejvyšší příčce bidla. Možná svým hlasitým křikem dravce zastrašili. U zdi stodoly jsem našel malou mezeru. Myslíme si, že to byla lasička nebo fretka.
Dnes pustili na noc rádio – možná ho vyděsí zvuk lidského hlasu. Kuřata se už bojí jít do chléva, ráno se schovávají a nemohou přijít k rozumu. Sousedům přes ulici se to také stává každý rok. Ve vedlejší stodole mám husy, nedotkl jsem se jich. Alespoň by měly být zachovány. Dříve husy nocovaly pod širým nebem, nyní budou muset být zavřené. Pamatuji si, že před pár lety přišla liška přímo do vesnice, viděli jsme ji na ulici. A někdo si všiml, že sedí u brány,“ řekl Raviya apa.
„Dnes ráno dravec zaútočil na sousedův kurník, odnesl jedno kuře, jsou tam stopy krve. Po nás navštívil všechny sousedy v okolí, některým vzal pět kuřat, jiným tři,“ dodala.
Další obyvatel Malye Karmaly, Guzel, se podělil o podrobnosti: „Odvedl devět kuřat sousedovi naproti přes dům a u jiného souseda nenechal vůbec žádné, přežil pouze kohout. Maminka má 18 kuřat, pět z nich našli uškrcených. Měli jsme skromnou hostinu, zřejmě už měl plno,“ snaží se žertovat mluvčí.
Toto zvíře dokonce nejí, ale jednoduše uškrtí kuře, poznamenává. Ale ve vesnici říkají, že dravec pije krev svých obětí.
„Nikdo to nekontroloval, mrtvoly nebyly otevřeny, ale lidé říkají, že pije krev. Nejspíš je to lasička nebo fretka,“ domnívá se také dívka.
„Jako v pohádce – liška odnesla kohouta“
Gulnur Šajkhutdinová z vesnice Mavrino, okres Zainsky, sama byla svědkem útoku lišky.
„Před pár lety vstoupil do klece nějaký dravec a uškrtil už tak velká kuřata. Ve vesnici lidé říkali, že je to lasička.
A s liškou to dopadlo jako v pohádce. Noc předtím mi někdo ukradl 5-6 kuřat. Přes den krmím ptáka na dvoře a liška přichází do dvora přímo branou. Nejdřív jsem si myslel, že je to pes, nepoznával jsem ho. Ale ona si mě ani nevšímá, okamžitě pronásleduje moje kuřata. Přesně tak mi byl přímo před očima odvlečen kohout. Ten rok jsme nebyli schopni chovat drůbež. Loni jsme tento pozemek prodali. Nemohu říci, jak to je nyní,“ řekla Gulnur Shaikhutdinova.
Ve vesnici Aksarino v Zainském okrese se lidé museli setkat i s dravcem – lovcem drůbeže. “Je velmi chytrý. Snažili se ho chytit, ale chytit se jim ho nepodařilo,“ řekl jeden z obyvatel vesnice.
„Neexistuje žádná velká škoda“
V Kukmorském revíru lišky také často navštěvují farmy. Obyvatelé si však na tohoto predátora nestěžovali, řekl vedoucí venkovské osady Bolshesardyk Fanis Fattakhov.
„Asi před měsícem liška často přicházela, lidé si všimli. Ale teď už ji nevidí, nějak sama zmizela. Nemáme nikoho, kdo by si stěžoval na velké škody, že byly ukradeny desítky kuřat. Každý rok máme lišku, ale časem zmizí. Byly případy, kdy se ji podařilo zavřít do stodoly a chytit. Poté je odveze veterinární služba k vyšetření na vzteklinu. Většinou lidi varujeme, aby v případě ulovení dravce nahlásili dozorčí službu,“ vysvětlil šéf osady.
“Jestřáb a havran loví drůbež.”
Ve vesnici Suncheleevo v okrese Zelenodolsk si obyvatelé stěžují na invazi dravců. A v okolí je hodně lišek, po vesnici už prý chodí volně.
„Dokonce i nyní může jestřáb napadnout již vzrostlá kuřata, husy a kachny, protože jestřábovi mláďata také rostou a je třeba je krmit. Pokud vypustíte kuřata do zahrady, odnese je dravec. Naši už své husy nenechávají bez dozoru, hlídají je u rybníka. A kolem rybníka je lesík, odtamtud pochází liška. Naše sousedka to stihla včas a zachránila svou husu před liškou. Už jdou za bílého dne. A tohle máme každý rok. V zimě liška dokonce vychází na silnici, sedí a nebojí se lidí.
Brzy ráno je lze vidět na hoře – sedí liška se šesti mláďaty. Tam je přistání na hoře, kde se rozmnožují.
Své kuřata jsem vypustil jen jednou. Ve stejný den jsem ztratil dva. Teď už je ven nepouštím, chovám je na dvoře a řežu jim seno. Liška popadla sousedovo kuře hned u brány. Je dobře, že jsem udělal povyk, tak jsem ho nechal jít. Byla to malá liška.
Dříve bylo ve vesnici hodně psů, kteří byli vypuštěni do ulic. A teď tam nejsou psi, tak se liška nebojí, klidně chodí přímo po vesnici.
Během několika posledních let se zvláště množily. Nemůžete je střílet, nemůžete s nimi vůbec nic dělat. Lidé musí své ptáky zamykat. Dříve v naší vesnici hnízdili havrani, ale už tam také nejsou. Stejní jestřábi a vrány mě vyděsili,“ řekl obyvatel vesnice Fania Khaibullina.
Žena se domnívá, že do vesnic chodí predátoři kvůli nedostatku myší, protože na místních polích se již nezasévá pšenice. Příčinou mohou být také loňské požáry v lesích Mari, říká.
“Nemůžeš klást pasti ani střílet”
Jak chránit drůbež před predátory a kam se obrátit v případě napadení divokou zvěří – o tom hovořil vedoucí odboru ochrany flóry a fauny Státního výboru Republiky Tádžikistán pro biologické zdroje Rinat Chispijakov.
„Tato zvířata existovala dříve, tato situace nenastala dnes. Lasice, fretka, kuna, norek se živí hlavně drůbeží.
Lasička je malý dravec, o něco větší než myš. Ten, kdo kuřata škrtí a ohlodává jim hlavy, je s největší pravděpodobností fretka. Pokud jsou u vesnice fretky, určitě zaútočí na farmy. Mohou nastat i případy, kdy dravec pije krev své kořisti.
Je dobré, když máte psa. Bojí se psů. Pomoci může i přítomnost kočky v domácnosti.
Jediný způsob, jak bojovat s predátory, je regulovat jejich počet. Nastražení pasti není povoleno, jinak to může být považováno za pytláctví.
Pokud narazíte na takový problém, musíte kontaktovat naše specialisty – Státní výbor pro biologické zdroje nebo okresní úřady.
Populaci samozřejmě sledujeme, neřekl bych, že by se počet zmíněných druhů dravců zvýšil. Zůstává rok od roku stabilní. Existují případy útoků dravců na drůbež, možná se na ně lidé prostě neobrátí.
Lišky také žijí téměř všude v naší republice. Jejich počet je celoročně pod kontrolou. Letos si ještě nepamatuji, že by takové výzvy byly, pokud ano, tak pouze ústní.
Vesničané svou drůbež venčí volně, což z ní dělá snadnou kořist pro predátory. Než shánět potravu po nekonečných polích, je pro něj snazší ulovit kuře ve stodole. Zejména v období krmení snůšky, v létě, jsou případy útoků na kurníky a chlévy častější,“ uvedl Rinat Chispiyakov.
K zastrašení predátora je podle odborníka možné zapnout rádiový signál, časem si ale na jeho zvuk může zvyknout.
Abychom to shrnuli, můžeme zdůraznit několik pravidel a odborných rad, které pomohou chránit drůbež před útoky predátorů.
Lasička, fretka, kuna a další nezvaní hosté si netroufnou přiblížit se ke kurníku, pokud je na dvoře pes nebo kočka.
V noci je nutné ptáka bezpečně zavřít a ujistit se, že do místnosti nejsou žádné trhliny nebo průchody.
Je zakázáno klást pasti nebo střílet predátora – můžete být obviněni z pytláctví a pokutována (minimální částka je 500 rublů, stejně jako náhrada nákladů na zvíře).
V případě útoků se musíte obrátit na Státní výbor pro biologické zdroje nebo okresní úřady.
Obyvatelé vesnic by navíc neměli po porážce hospodářských zvířat vyhazovat odpad v blízkosti svých farem, protože přitahuje divoká zvířata.
Kurník by měl být zpevněn – shnilá prkna nejsou pro tyto dravce překážkou. Kuřecí klec lze umístit na „nohy“ ve výšce metru. Dravec však může proniknout i shora.
Na rozdíl od prohlášení Rinata Chispijakova o stabilním počtu predátorů v Tatarstánu se někteří odborníci stále domnívají, že populace divokých zvířat roste. Tedy kandidát biologických věd, hlavní vědecký pracovník Institutu ekologie a evoluce Leonid Baskin v rozhovoru pro Rossijskaja Gazeta řekl, že došlo k nárůstu populace volně žijících zvířat. Jako příklad uvedl oblast Kavkazu – kde se počet leopardů ztrojnásobil. A tygři se v Primorye množí, říká vědec.
V mnoha regionech Ruska počet vlků a medvědů roste, říká odborník. Důvodem je dostupnost potravy – lidé masivně vyhazují odpad na skládky, což umožňuje zvířatům intenzivnější rozmnožování.
Lidé zároveň začali méně lovit divokou zvěř, lidé přestali chytat norky a kuny pro cennou kožešinu, říká odborník.
Třetím důvodem mohou být cyklické jevy v přírodě. Důvody jejich výskytu nejsou zcela pochopeny, ale v přírodě se populace některých zvířat z neznámých důvodů začíná prudce zvyšovat, zatímco u jiných začíná prudce klesat. V současné době dochází k nárůstu počtu predátorů.
Leysan Rakhmatullina, intertat.tatar
překlad z tatarštiny
Sledujte nejdůležitější věci v telegramovém kanálu „Tatar-informujte. Hlavní věc“ a také si nás přečtěte v „Zen“
Kuna kamenná, bělovlasý Nejběžnější kuna v Evropě a jediný druh kun žijící v blízkosti člověka. Odborníci rozlišují 4 poddruhy kuny kamenné. Kuna kamenná je aktivní hlavně v noci, přes den se skrývá v úkrytu. Jeho přirozenými úkryty jsou skalní štěrbiny, hromady kamenů a díry jiných zvířat; Prohlubně zabírá velmi zřídka. Když se kamenná kuna usadila vedle člověka, vybírá si podkroví, sklepy a podobné úkryty. Svůj dům lemuje peřím, trávou, kousky vlny a vedle osoby – hadry a papírem. Kuna kamenná loví nejčastěji na zemi, na stromy šplhá jen zřídka. V zimě, kdy je vysoká sněhová pokrývka, se kuny pohybují po stezkách jiných zvířat (například zajíců) nebo lidí (lyžařské stopy).
Kuna kamenná vede samotářský způsob života a mimo období rozmnožování je poměrně agresivní vůči mimozemšťanům – příbuzným obou pohlaví. Kuny označují své území zvláštním pachovým sekretem vylučovaným análními žlázami. Plocha jednotlivého pozemku se pohybuje od 12 do 200 hektarů, přičemž samci mají více než samice a v zimě méně než na jaře a v létě. Kuna kamenná je typickým predátorem, ale zároveň se dá celkem rozumně nazvat všežravcem. Jeho strava se skládá z hlodavců, ptáků, žab a hmyzu. Na konci léta a podzimu se však kuna kamenná téměř úplně živí bobulemi a ovocem a v zimě ochotně požírá semena jehličnatých rostlin a obratně je získává ze šišek. Loví za soumraku a večer nejčastěji na zemi, na stromy šplhá jen zřídka.
Žije-li v blízkosti člověka kuna kamenná, její kořistí jsou myši domácí, krysy, holubi, vrabci a příležitostně drůbež. Je známo, že pokud se kuně podaří dostat do kurníku, pohled na kuřata pobíhající kolem v panice u ní vyvolá záchvat „loveckého vzrušení“ a zabije mnohem více kuřat, než dokáže sníst. Za normálních podmínek nepřesahuje denní strava kuny 300-400 g masa.
Kuna kamenná je samotářské zvíře, páry se tvoří pouze v období páření. K páření dochází v letních měsících, ale potomci se objevují téměř o 9 měsíců později (v březnu-dubnu). Samotné těhotenství však trvá jen asi 1 měsíc. Faktem je, že stejně jako mnoho mustelidů je i kuna kamenná charakterizována přítomností latentního období, kdy se brzy po oplodnění zygota přestane vyvíjet a její implantace se o několik měsíců zpozdí.
Kuna kamenná rodí až 6 (nejčastěji 2-4) slepá bezmocná mláďata. Dospívají až po měsíci a samice je 45 dní krmí mlékem. Ve věku 3 měsíců začínají mláďata samostatný život, i když ještě nějakou dobu žijí v mateřském hnízdě. Zcela se osamostatňují koncem září ve věku 4-5 měsíců.
V přírodě je průměrná délka života kuny kamenné 3-5 let, někteří jedinci se dožívají až 10 let a v zajetí se zvířata mohou dožít až 18 let.
Pokud používáte materiály z této stránky, nezapomeňte na ni odkazovat.
Městská rozpočtová kulturní instituce “IVANOVSKÝ ZOOLOGICKÝ PARK”
MBUK “IVANOVSKÝ ZOO”
zakladatel – Kulturní výbor městské správy Ivanovo
153003, Ivanovo, ul. Leningradská, 2-A
Obecný telefon: 8(4932)30-09-58
Zřizovací listina instituce, jakož i informace o úkolu obce, plánu finanční a hospodářské činnosti,
o instituci jsou zveřejněny na webových stránkách: bus.gov.ru
PRACOVNÍ REŽIM:
1. března – 25. dubna: od 10:00 do 18:00 (v pondělí, úterý zavřeno)
26. dubna – 29. srpna: od 10:00 do 20:00 (3 dní v týdnu, sanitární den – XNUMX. pondělí v měsíci)
30. srpna – 1. října: od 10:00 do 18:00 (v pondělí, úterý zavřeno)
2. října – 28. února: od 10:00 do 16:00 (v pondělí, úterý zavřeno)
VAROVÁNÍ!
Během podzimních, zimních a jarních prázdnin a také o prázdninách a státních víkendech je zoo otevřena (7 dní v týdnu).
Prodej vstupenek končí 1 hodinu před uzavřením zoo .
JAK NÁS NAJDETE?
Trolejbus: č. 5 a 9
zastávka “Leningradská ulice”
Ы в соц. сетях:
