Dysbakterióza u psů – změna normálního složení mikroflóry v orgánech zvířat komunikujících s vnějším prostředím. Může to být dutina ústní, dutina žaludku, střeva, horní cesty dýchací atd. Pod vlivem různých faktorů se může část normální mikroflóry snížit nebo úplně zmizet. Místo toho se vyvine jiná mikroflóra, atypická pro určitý orgán.
Normální mikroflóra ve zdravém těle plní následující funkce: – ochranná (“přirozená” mikroflóra chrání orgán svého stanoviště před “cizími” patogenními nebo podmíněně patogenními mikroorganismy) – účast na mnoha procesech těla (biosyntéza vitamínů atd.)
Po celý život není mikroflóra těla konstantní. Může se měnit s věkem, v důsledku změn životních podmínek a některých fyziologických funkcí (puberta, laktace atd.). Dysbakterióza je povinným společníkem jakékoli antimikrobiální terapie, stresu a poruch imunitního systému. Nejčastěji psi trpí střevní mikroflórou.
Pokud má váš mazlíček příznaky, jako je dyspepsie, kručení v žaludku nalačno a po jídle, nestabilní stolice – průjem (s krví nebo bez krve a krev může být přítomna i v normální stolici), zácpa, suchost a odlupování kůže , vyrážky, pyodermie, alergie, pak je nutné provést rozbor obsahu mikroflóry.
Během života je tělo zvířete vystaveno škodlivým účinkům různých vnějších faktorů. Jedno z klíčových míst pro takové negativní dopady by mělo být přiděleno patogenním a podmíněně patogenním bakteriím, virům, houbám a různým toxinům. Hlavními oběťmi jsou samozřejmě zvířata, která pravidelně chodí venku, ačkoli domácí mazlíčci mohou kvůli snížené imunitní reaktivitě také zažít vlivy prostředí. Ale přesto jsou to domácí mazlíčci, kteří chodí venku, kteří se častěji dostanou do kontaktu s patogeny. Patogeny jsou různé. Například psovi nic nebrání v tom, aby se napil vody z louže, něco sebral a někdy se prostě „válel“ v bahně. „Kytice“ mikroorganismů, které se dostávají na povrch kůže a do trávicího traktu, je velmi rozmanitá. Pro zvíře to však ve většině případů končí dobře.
Gastrointestinální trakt, kůže, sliznice dýchacích cest a oči mají ochranné prostředky, které zajišťuje imunitní podpora celého organismu psa. Jedná se o úplně první a nejdůležitější řadu, která má za cíl zabránit pronikání zvenčí. Konfrontace se týká celé armády buněk, které se nacházejí na celém povrchu sliznic a kůže. Bariérová (lokální) imunita psa čerpá svou sílu z hloubi těla – z obecné imunity a čím je silnější, tím silnější jsou lokální bakteriostatické vlastnosti.
Psí střevní mikroflóra Nejdelší kontakt s patogenními a nebezpečnými mikroorganismy probíhá ve střevech psa. Jeho arzenál obranných mechanismů je pestrý. Střevní hlen obsahuje lysozym, žlučové kyseliny a trávicí enzymy; střevní epitel je zásoben makrofágy a Peyerovými pláty; Hlavní submukózní stěna střeva psa je prostoupena sítí lymfatických cév s mnoha lymfocyty. Každé z těchto oddělení dokonale plní své funkce k ochraně těla a tvoří sílu imunity psa. Samostatnou kategorii ochranných prostředků představují probiotické nebo eubiotické mikroorganismy, které neustále žijí ve střevech psa. Jedná se o tzv. normální střevní flóru. Počet těchto mikroorganismů je obrovský.
Liší se svými vlastnostmi v každé části střeva, ale obecně se počítá v tisících a stovkách miliard na každý gram střevního obsahu. Tlusté střevo je nejhustěji osídlené místo mikroorganismy.
Kvalitativní a kvantitativní poměr eubiotických mikroorganismů určuje imunitní vlastnosti psích střev a jsou nezbytné pro udržení zdraví zvířete.
Existuje určitý vztah mezi úrovní kolonizace střeva normální flórou a vývojem střevní imunity u novorozených štěňat. Právě za účasti eubiotik dochází k procesu regulace vstřebávání prospěšných živin. Bifidobakterie podporují odbourávání některých mastných a žlučových kyselin, laktobacily se podílejí na odbourávání sacharidů a snižují riziko potravinových alergií u psů.
Nezapomeňte, že normální mikroflóra psích střev syntetizuje pro tělo nejdůležitější vitamíny: B3, B6, B12, K, biotin, kyselinu nikotinovou a listovou. Eubiotické bakterie pomáhají odstraňovat přebytečný vápník a celulózu, zlepšují vstřebávání zinku, jehož nedostatek může vést ke zpomalení puberty, vývoje a růstu psa.
Probiotické bakterie se podílejí na přímé ochraně organismu před nebezpečnými viry, mikroby, prvoky, plísněmi a helminty. Laktobacily během svého života vylučují například kyselinu mléčnou a nízkomolekulární látky podobné antibiotikům, které inhibují růst a vývoj patogenních kmenů mikroorganismů a neutralizují účinky jejich toxinů.
Kolonizační odolnost normální střevní mikroflóry psa vytváří soubor faktorů, které zajišťují individuální a anatomickou stabilitu pro pobyt určitých typů mikrobů v daném prostředí a zabraňují jejich kolonizaci cizími mikroorganismy a zároveň upevňují normální flóru na svém území. , což omezuje šíření mimo jeho obvyklé stanoviště. Pokud se kolonizační odolnost kůže nebo sliznic z určitých důvodů snižuje, postupně se zvyšuje počet oportunních bakterií, neobvyklých pro dané prostředí.
Vyrovnaný systém se postupně od psích střev až po vnitřní orgány přes polopropustné membrány narušuje, do vnitřních orgánů mohou pronikat patogenní mikroorganismy a jejich toxiny a způsobovat různé zánětlivé procesy. Přibývá stanovišť neobvyklé flóry.
Shrneme-li výše uvedené, můžeme vyzdvihnout hlavní užitečné funkce normální flóry: – Spouští imunitu novorozence a následně ji neustále stimuluje – Chrání sliznice před cizím pronikáním a množením patogenních mikrobů – Reguluje proces vstřebávání živin. Inaktivuje toxiny, které přicházejí zvenčí nebo se tvoří v samotném střevě psů, absorbuje a odstraňuje je ven – Syntetizuje důležité vitamíny, aminokyseliny a mediátory těla.
Tvorba normální mikroflóry ve střevech štěněte
Ihned po narození jsou střeva psa osídlena mikroorganismy, jejichž složení je u každého jedince zcela individuální. Tyto eubiotické bakterie se do těla dostávají především od matky, při průchodu novorozence porodními cestami a později v procesu příjmu kolostra částečně z bezprostředního okolí. V prvních 3-4 dnech života se tvoří normální flóra a šíří se téměř po celém střevě psa. Složení mleziva a mléka v prvních hodinách a dnech života zvířete přímo určuje kvalitu a stabilitu probiotických bakterií. Toho je dosaženo vstupem imunitních komplexů přes polopropustná střeva štěněte přímo do lymfatického a oběhového systému těla. Proto je přirozené krmení klíčové a zásadně důležité pro každého novorozence. Bifidogenní faktory kolostra podporují rozvoj mikroorganismů specifických pro daný živočišný druh a zaručují jejich distribuci na požadovaném území v dostatečném množství.
Jedinci, kteří se narodili císařským řezem nebo kteří kolostrum nedostali, riskují, že získají mikroflóru prostředí, která pro ně nebude prospěšná. Navíc jim to může ublížit. Bez přirozené podpory probiotických mikroorganismů se stávají v mnoha ohledech velmi zranitelnými. Taková zvířata vyžadují komplexní a promyšlené podávání specifických probiotických přípravků, které stimulují vývoj normální psí střevní mikroflóry.
Při přechodu na nezávislou výživu dospělých se do těla psa s potravou dostává stále více nové mikroflóry. Během tohoto období u zvířat, která nejsou připravena jej adekvátně vnímat, dochází k vážným poruchám ve fungování gastrointestinálního traktu a poruchám trávení, jejichž normalizace často vyžaduje hodně práce. Rozvíjející se problém může nějak vyřešit pouze použití probiotik obsahujících bifidobakterie jako terapie.
Faktory prostředí, které negativně ovlivňují organismus zvířete, postupně vedou k narušení mikrobiální rovnováhy. Tento jev se nazývá dysbióza nebo střevní dysbióza. Při dysbakterióze u psů začnou ze střev mizet prospěšné organismy mikroflóry a začnou převládat patogenní a oportunní typy mikroorganismů. Bifidobakterie, laktobacily a E. coli začínají nahrazovat stafylokoky, Proteus, houby rodu Candida a Pseudomonas aeruginosa. Dysbakterióza u psů zhoršuje průběh mnoha doprovodných onemocnění a výrazně je komplikuje. Zvyšuje se zátěž trávicích orgánů, narušuje se proces vstřebávání a v důsledku toho se komplikují chronická onemocnění kůže a dýchacích cest. Léčba dysbiózy u psů proto musí být povinná a specifická, může vyžadovat podávání probiotik, prebiotik a někdy i synbiotik. Jak klasifikovat tyto drogy, které se na první pohled zdají být běžné ve svém působení?
Klasifikace léků pro léčbu dysbiózy u psů
Probiotika jsou přípravky obsahující živé formy: kolimorfní bakterie, bifidobakterie, laktobacily a kvasinky, které se izolují ze střev novorozených zvířat a následně se suší. Jsou zcela nezávadné a šetrné k životnímu prostředí.
Prebiotika – jedná se o přípravky nemikrobiálního původu, komplexní substráty skládající se z vysokomolekulárních sacharidů, které slouží k růstu a výživě prospěšných bakterií, prakticky nestravitelné v žaludku a tenkém střevě psa a dobře vstřebatelné v tlustém střevě, vyvolávající růst a metabolická aktivita jedné nebo více skupin prospěšných bakterií tam mikroorganismů.
Synbiotika – specifické komplexní přípravky, které racionálně kombinují kombinaci probiotik a prebiotik. Jedná se o biologicky aktivní přísady obohacené o kmeny laktobacilů a/nebo bifidobakterií, které lze úspěšně zavádět do funkční výživy zvířat trpících dysbiózou i za účelem jejich prevence.
Dysbakterióza by měla být léčena komplexně: odstranění patogenních bakterií a jejich toxinů, obnovení prospěšné mikroflóry, zlepšení imunity a trávicích procesů.
Obnova složení a funkční aktivity normální mikroflóry se skládá z několika fází: – očista střev (aktivní uhlí, lignitin atd.) – použití probiotik (Bifitrilak, Lactoferon, Laktobifid atd.) – imunostimulanty ( „Immunofan“, „Neoferon“ , atd.) – správná výživa (s dostatkem vlákniny, kysané mléčné výrobky) – vyhýbat se stresovým situacím, dietním chybám atp.
Před zahájením léčby dysbiózy je nutné stanovit správnou diagnózu ve veterinární klinice a poradit se s veterinárním lékařem.
INDIKÁTORY NORMÁLNÍ STŘEVNÍ MIKROFLÓRY U PSA
Escherichia coli – 106 – 107* Sporotvorné anaeroby – 103 – 105* Escherichia s normální enzymatickou aktivitou – 106-107 CFU/g* Laktobacily – 106 CFU a více* Bifidobakterie – 108 a více
Patogenní a podmíněně patogenní mikroflóra. * Stafylokok – až 103* Enterococcus – až 104-107 CFU* Streptococcus – až 103* Candida albicans – až 104* Proteus mirabilis – 0-103* Proteus vulgaris – 0-103* Patogenní mikroby – čeleď Salmonella , Shigella, Yersinia – 0* Celkové množství E. coli – 107-108* E. coli se slabými enzymatickými vlastnostmi do 10 %* Hemolyzující E. coli – 0* Laktóza-negativní enterobakterie, kloaky – do 5 % (103 lidé)* Podmíněně patogenní gramnegativní mikroorganismy – 102 – 103* Klebsiella pneumoniae, enterobacter aerogenes, oxytoca, agglomerans – do 103* Listeria monocytogenes, Providencia rettgeri, alcalifaciens, stuartii*, fremonundii, pasterus – do 102ers , hafnia alvei – do 102
