Otitis je infekční a zánětlivý proces lokalizovaný ve vnějším, středním nebo vnitřním uchu dítěte. Diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění provádí otolaryngolog.

Zánět středního ucha označuje zánětlivé postižení ucha způsobené různými infekčními agens – bakteriemi, viry nebo houbami. Nemoc je rozšířená v dětství. Podle statistik je před začátkem školní docházky diagnostikována patologie u 90 % dětí. K onemocnění jsou zvláště náchylní chlapci a dívky do 5 let (kvůli fyziologickým vlastnostem struktury ucha a nedokonalé imunitě).

Existují 3 formy otitis, v závislosti na lokalizaci zánětu: vnější, střední a vnitřní. Při vnějším otitis dochází k zánětlivému procesu v boltci a zevním zvukovodu. Lokalizace zánětu středního ucha je oblast středního ucha; vnitřní otitis, respektive – vnitřní ucho. Podle typu vytvořeného výtoku se otitis media dělí na serózní a purulentní.

Jakákoli forma onemocnění vyžaduje kvalifikovanou lékařskou péči. Bez řádné léčby může onemocnění způsobit vážné komplikace a vést k sepsi, meningitidě, encefalitidě, zánětu lícního nervu, ztrátě sluchu nebo úplné ztrátě sluchu.

Příznaky zánětu středního ucha

Klinický obraz otitis přímo závisí na formě průběhu, lze však identifikovat příznaky společné pro všechny odrůdy:

  • bolest v oblasti uší;
  • přítomnost síry nebo purulentního výboje;
  • ztráta sluchu;
  • pocit plnosti v uchu;
  • podrážděnost a plačtivost;
  • obecná slabost.

Na zánět zevního ucha lze podezřívat otok a zarudnutí kůže zevního zvukovodu, olupování kůže a hlenovitý či hnisavý výtok z ucha. Na začátku onemocnění dítě trpí ostrou bolestí, která po chvíli přejde a vystřídá ji pocit přetížení. U vnější formy otitidy se kvalita sluchu zpravidla nesnižuje.

Příznaky zánětu středního ucha se objevují ostře a rychle se zvyšují. Dítě si stěžuje na silné vystřelující bolesti, které se zhoršují polykáním, kašláním, zíváním atd. Kromě toho pacient pociťuje příznaky, jako je ztráta sluchu, tinitus, závratě, zvýšená tělesná teplota a hnisavý výtok z ucha.

Pro vnitřní otitidu jsou charakteristické následující projevy: silné závratě, často se záchvatem nevolnosti a zvracení, stejně jako ztráta rovnováhy. Kromě toho může mít dítě tinnitus nebo ztrátu sluchu.

Příčiny otitidy

Hlavní příčinou zánětu středního ucha je bakteriální, virová a plísňová infekce. Ve většině případů se patogenní mikroorganismy dostávají do ucha z nosní dutiny nebo hltanu, což je komplikace jiných infekčních onemocnění – ARVI, tonzilitida, sinusitida atd. Jsou však možné případy posttraumatického zánětu ušní dutiny.

ČTĚTE VÍCE
Proč se tak Kapustyanka jmenuje?

Faktory přispívající k rozvoji zánětu středního ucha:

  • Porušení celistvosti tkání zvukovodu (škrábance, oděrky).
  • Poranění ušního bubínku.
  • Přítomnost infekčních onemocnění horních cest dýchacích.
  • Snížení imunitního systému dítěte (může být spojeno s hypotermií, nedostatkem vitamínů, chronickými onemocněními atd.).
  • Anatomické rysy struktury orgánů ORL (vychýlená nosní přepážka, krátká, široká sluchová trubice prakticky bez ohybů atd.).
  • Špatná hygiena uší (používání potenciálně nebezpečných vatových tamponů, zápalek a dalších předmětů, které mohou poškodit ušní tkáň při čištění uší).

Diagnostika zánětu středního ucha

Diagnostiku zánětu středního ucha by měli provádět výhradně otolaryngologové. Přílišná nezávislost rodičů při stanovení diagnózy a její léčbě může způsobit nenapravitelné poškození zdraví dětí.

Při úvodní schůzce lékař vyslechne stížnosti pacienta, objasní dobu trvání příznaků onemocnění, přítomnost faktorů, které by mohly přispět k rozvoji otitis (kontakty s nemocnými lidmi, anamnéza chronických onemocnění atd.) . Po vyjasnění všech podrobností přistoupí lékař ORL k vyšetření pacienta. Nejběžnější metodou pro posouzení stavu zvukovodů dítěte je otoskopie. Při vyšetření lékař vyšetří uši speciálním podsvíceným přístrojem – otoskopem.

Kromě toho lze vyšetření ucha provádět pomocí endoskopie. Zdravotnický přístroj endoskop umožňuje detailně prozkoumat zvukovod a bubínek malého pacienta při zvětšení. V tomto případě se obraz zobrazí na obrazovce, je možný záznam videa.

Další diagnostické metody nezbytné k potvrzení diagnózy zánětu středního ucha:

  • Audiometrie – pomáhá lékaři posoudit ostrost sluchu.
  • Profouknutí sluchových trubic je nutné pro zjištění stupně jejich průchodnosti.
  • Počítačová tomografie umožňuje vyšetřit spánkovou kost a identifikovat léze v jejích strukturách charakteristické pro purulentní otitis.
  • Bakteriologický rozbor ušního výtoku pomáhá určit typ infekčního agens a vybrat optimální lék pro léčbu s přihlédnutím ke spektru citlivosti.

Exsudativní zánět středního ucha (EO) je onemocnění středního ucha charakterizované přítomností exsudátové tekutiny ve středoušní dutině.

Экссудативный средний отит

otorinolaryngolog, rinochirurg
Hodnocení článku

Co je exsudativní zánět středního ucha?

Exsudativní zánět středního ucha (EO) je onemocnění středního ucha charakterizované přítomností exsudátové tekutiny ve středoušní dutině bez známek akutní infekce.

Exsudativní zánět středního ucha je také známý jako sekreční zánět středního ucha, serózní zánět středního ucha, slizniční zánět středního ucha. Prevalence onemocnění je nejvyšší u dětí ve věku 2 let a mladších a prudce klesá u dětí starších 6 let.

ČTĚTE VÍCE
Jak začíná encefalitida u psů?

Příznaky a stadia onemocnění

Hlavním příznakem onemocnění je ztráta sluchu po dlouhou dobu. Bolest ucha se vyskytuje hlavně v akutní formě a má epizodický charakter.

  • pocit cvakání v uších při polykání;
  • tlak a pocit přetížení;
  • nepohodlí při mluvení vlastním hlasem;
  • pocit, jako by tekutina proudila do ucha.

Zevně se exsudativní otitis u dospělých projevuje změnou barvy bubínku na našedlý nebo nažloutlý. Při vyšetření lékařem ORL jsou zjištěny zesílené identifikační znaky, posun světelného reflexu a mírná až střední retrakce. Přes membránu mohou být viditelné vzduchové bubliny nebo hladina plynu a kapaliny.

Během onemocnění existují 4 fáze:

  1. Katarální – neexistuje žádný exsudát, transudát je detekován v dutině ušního bubínku, doba trvání kurzu je až 1 měsíc.
  2. Sekreční – serózní exsudát je stanoven v bubínkové dutině, doba trvání kurzu je od 1 do 12 měsíců.
  3. Slizniční – přítomnost slizničního exsudátu, doba trvání – od 12 do 14 měsíců.
  4. Ve sliznici bubínkové dutiny převažují vláknité – degenerativní procesy, délka kurzu je více než 14 měsíců.

Diagnóza se stanoví na základě anamnézy onemocnění, dle pacienta, otoskopie – vyšetření ucha, vyšetření nosohltanu. V případě potřeby otolaryngolog provede tympanometrii (studium elasticity membrány a tlaku uvnitř středoušní dutiny), aby potvrdil přítomnost exsudátu.

Příčiny rozvoje exsudativního zánětu středního ucha

Hlavní příčinou rozvoje chronického exsudativního zánětu středního ucha je obstrukce eustachovské sluchové trubice umístěné v hltanu, což vede k výskytu eustachitidy. V důsledku narušení vzduchonosné a drenážní funkce sluchové trubice se snižuje tlak v bubínkové dutině. Současně do něj začíná vstupovat transudát a ve sliznici dochází k tvorbě žláz produkujících sekreci. Tyto procesy vedou k hromadění tekutiny v bubínkové dutině, což brání pohyblivosti sluchových kůstek.

Obstrukce sluchové trubice, která způsobuje chronický exsudativní zánět středního ucha, je způsobena:

  • onemocnění, která narušují normální odtok sekretu z vedlejších nosních dutin (adenoiditida, sinusitida, alergická rýma, nádory nosní dutiny a nosohltanu, vychýlená nosní přepážka, traumata nosu;
  • zánětlivá onemocnění, která způsobují otoky nosohltanové sliznice (ARVI, bolest v krku, faryngitida, chronická tonzilitida, laryngitida);
  • barometrické poranění ucha – aerootitida;
  • vrozené anomálie obličejové lebky (rozštěp patra).
ČTĚTE VÍCE
Jaké nemoci kočka léčí?

Typy a formy exsudativního zánětu středního ucha

Podle lokalizace rozlišují:

  • levák;
  • pravostranný;
  • bilaterální exsudativní otitis (léze na obou stranách jsou obtížněji léčitelné, mají nepříznivou prognózu a často končí ztrátou sluchu).

Podle klinické formy existuje:

  1. Akutní exsudativní zánět středního ucha. Na počátku onemocnění může pacient pociťovat vystřelující bolest, která rychle přechází v pocit plnosti. Dá se účinně léčit, pokud půjdete do nemocnice včas. Hlavní důvod: komplikace ARVI, chřipka. Má krátké trvání, do 3 týdnů.
  2. Subakutní. Vzniká při pokročilém zánětu středního ucha, kdy se pacient samoléčí, i při nesprávně zvolené terapii. Doba trvání onemocnění přesahuje 3 týdny (až 8 týdnů). Tato forma je náchylná k chronicitě a je obtížně léčitelná.
  3. Chronický exsudativní zánět středního ucha. Po 8 týdnech přechází onemocnění do chronického stadia. Výpotek se stává velmi hustým a dochází ke ztrátě sluchu v důsledku vysoké viskozity exsudátu. Po exacerbaci může následovat remise. Typicky jsou pozorovány 1-2 relapsy za 4 rok. Často dlouhotrvající zánět vede ke vzniku adhezí a jizev.

Diagnostika exsudativního zánětu středního ucha

Objektivní vyšetření zahrnuje:

1. Otoskopie – vyšetření ušního bubínku.

2. Fibroskopie nosohltanu.

3. Podrobný sběr anamnézy onemocnění.

4. Instrumentální výzkum:

  • Tympanometrie. Tympanogram je reprezentován plochou nebo horizontálně stoupající linií směrem k podtlaku a odpovídá typu.
  • Audiogram. Při diagnostice exsudativního zánětu středního ucha se berou v úvahu údaje čisté tónové prahové audiometrie. Pokles sluchových funkcí se u pacientů vyvíjí podle konduktivního typu, prahy vnímání zvuku leží v rozmezí 15-40 dB.
  • CT vyšetření spánkových kostí je vysoce informativní diagnostická metoda, měla by být provedena v případě relapsu exsudativního zánětu středního ucha. CT spánkových kostí umožňuje získat spolehlivé informace o vzdušnosti všech dutin středního ucha, stavu sliznice, okének labyrintu, řetízku sluchových kůstek, kostěné části sluchové trubice, popř. v přítomnosti patologického obsahu v dutinách středního ucha – jeho lokalizace a hustota.

Léčba exsudativního zánětu středního ucha

Cílem léčby je zbavit střední ucho exsudátu a obnovit v něm normální tlak.

Nejlepší strategií pro ESO je bdělé čekání po dobu 3-6 měsíců. V naprosté většině případů onemocnění odezní samo. Během nastávajícího vedení je důležité provádět soubor cvičení: gymnastika pro sluchové trubice, samofoukání, nafukování balónků nebo otovent (speciální balónek s nástavcem na nos), mýdlové bubliny.

ČTĚTE VÍCE
Jaký je nejstarší kůň na světě?

Při absenci dynamiky se doporučuje chirurgický zákrok — myringotomie. Provádí se instalací tympanostomické trubice (bypass). Jedná se o operaci, při které se do bubínku instaluje speciální silikonová nebo titanová trubička, čímž se dosáhne úplného odsávání exsudátu ze středního ucha a úplného provzdušnění středního ucha na dlouhou dobu. Alternativními metodami jsou laserová nebo rádiová myringotomie.

Indikace pro bypass:

  • ztráta sluchu spojená s ESO (s prahem sluchu asi 40 dB);
  • bilaterální ESO trvající přibližně 3 po sobě jdoucí měsíce;
  • jednostranné ESO po dobu přibližně 6 měsíců v řadě nebo celkové epizody ESO po dobu delší než 6 měsíců za rok;
  • rekurentní ESO přibližně 3 epizod za 6 měsíců nebo 4 epizody za 12 měsíců;
  • opakující se purulentní zánět středního ucha;
  • ESO u dětí s opožděným vývojem řeči nebo senzorineurální ztrátou sluchu;
  • změny ušního bubínku, které se mohou tvořit při dlouhodobém ESO.

Bypass ušního bubínku není primární léčbou nedávné ESO.

Pravděpodobnost recidivy po odstranění zkratu dosahuje 50 %, což někdy vyžaduje opakování zkratu. Dále je možný vznik přetrvávající perforace membrány po odstranění zkratu, náhodné posunutí zkratu do středoušní dutiny, myringoskleróza – atrofie bubínku, rozvoj cholesteatomu (útvar ve středním uchu, který je keratinizovaný epitel s keratinovými inkluzemi).

U dětí s hypertrofií adenoidů a přetrvávajícími příznaky ESO se v první fázi doporučuje adenotomie.

Prevence a prognóza exsudativního zánětu středního ucha

Po léčbě exsudativního zánětu středního ucha by měl být pacient dlouhodobě sledován audiologem a otolaryngologem, protože onemocnění má tendenci se opakovat. Pro prevenci je třeba okamžitě léčit patologie ORL. Pokud existují predisponující faktory, doporučuje se vyvarovat se tlakových rázů v prostředí – aktivitám spojeným s leteckou dopravou a potápěním.

Obecně je prognóza onemocnění dobrá. Většina epizod vymizí spontánně bez zásahu a mnohé odezní bez diagnózy.

Včasná návštěva lékaře vám může pomoci udržet si zdraví.
Neodkládejte léčbu, zavolejte hned. V Moskvě pracujeme nepřetržitě.