Vědci – a ti, kteří mají doma psy – vědí, že psi věnují velkou pozornost emocionálnímu tónu vašeho hlasu. Poslouchají, zda mluvíte přátelským nebo naštvaným tónem, jak snižujete nebo snižujete výšku svého hlasu, a dokonce dávají pozor na rytmus své řeči. A co význam slov, která mluvíme?
Vědci – a ti, kteří mají doma psy – vědí, že psi věnují velkou pozornost emocionálnímu tónu vašeho hlasu. Poslouchají, zda mluvíte přátelským nebo naštvaným tónem, jak snižujete nebo snižujete výšku svého hlasu, a dokonce dávají pozor na rytmus své řeči.
A co význam slov, která mluvíme?
No ano, po řadě studií vědci mluvili o chytrých psech, kteří znají stovky slov. A border kolie Chaser ze Severní Karolíny se dokonce naučila 1022 slov a také povely, ve kterých se vyskytují.
V jiných případech podle budapešťského neurovědce Attily Andicse z Výzkumného oddělení srovnávací etologie Maďarské akademie věd nemají žádné konkrétní údaje, které by naznačovaly, že psi rozlišují sémantickou řeč od souboru pouze emocionálně nabitých zvuků.
“Víme hodně o tom, jak dobře psi rozumí tomu, jak mluvíme,” říká Andics, “ale víme velmi málo o tom, jak moc rozumí tomu, co jim říkáme.
Situace se však může v blízké budoucnosti změnit.
Minulé úterý v časopise Current Biology psychologové zveřejnili důkazy, že psi věnují pozornost významu mluvených slov. Navíc tyto informace a emoční řečové signály zpracovávají v různých hemisférách mozku.
Aby to zjistila, provedla Victoria Ratcliffe, postgraduální studentka na University of Sussex v Anglii, zajímavý experiment.
Přivedla 250 psů do laboratoře a nainstalovala reproduktory na obě strany hlavy každého psa.
Pak současně z obou reproduktorů zahrála povel “pojď ke mně!” Zpočátku zněl příkaz normálně: obsahoval také dvě smysluplná, emocionálně nabitá slova.
Ratcliffe pak začal měnit zvuk týmu. V některých případech odstranila emocionální zabarvení fráze znějící z reproduktoru. V jiných případech si ponechala emocionální pozadí, ale slova odstranila (nebo místo nich vložila nesmyslná „slova“).
Jak každý povel zazněl, Ratcliffe zaznamenal reakci psa, tedy zda naklonil hlavu k levému nebo pravému reproduktoru. Přestože příkazy vycházely z obou reproduktorů, bylo možné zaznamenat jasný vzor.
Když psi slyšeli povel se sémantickými slovy, asi 80 % z nich naklonilo hlavu doprava. Když byly vydány povely obsahující pouze emocionální signály, většina psů naklonila hlavu doleva.
Výsledek se zdá jednoduchý. Ale Andics, který se studie nezúčastnil, říká, že zjištění ukazují na něco překvapivého: “Psi jsou schopni rozlišovat mezi smysluplnou řečí a nesmyslnými zvuky.”
Výsledky této studie také naznačují, že v mozku psa je řeč rozdělena na dvě části: emoční signály a významy slov. Mozek pak začne tyto složky zpracovávat v různých hemisférách – emocionální signály v pravé a sémantická slova v levé (zcela vpravo – opak toho, jak psi skláněli hlavy).
Trochu to připomíná proces zpracování jazyka v lidském mozku. Řeč také rozdělujeme do několika složek, jako je význam slov, informace o mluvící osobě a emocionální narážky.
„Pravdou je, že u lidí je všechno mnohem složitější,“ říká Andiks. “Věříme, že lidský mozek zpracovává tyto různé složky lidské řeči v různých fázích a v mnoha různých oblastech mozku.”
A přesto Andics věří, že v důsledku tohoto výzkumu byl nalezen jeden způsob, jak může člověk komunikovat se svým nejlepším přítelem ještě blíže: stačí přesně vědět, do kterého ucha mluvit.
“Všechno, co je plné emocí, by se mělo psovi mluvit do levého ucha a ty povely, které musí pes provádět jasně a přesně, by mu měly být vysloveny do pravého ucha.”
