Jak poznáte, že vaše kočka bolí dásně?

Ahoj! Mám kocourka (orientální), je mu nyní 8 měsíců. V období přezubování mu zčervenaly dásně u zubů, zprvu veterinář říkal, že je to reakce na přezubování, ale po výměně zubů to nepřešlo, ale zhoršilo se, kočka začala špatně žrát a byl letargický. Pak řekli, že je to zánět dásní, a předepsali antibiotika (azithromycin) na měsíc a půl, 2 cykly fosprenilu na 10 dní a topický vinylin na 7 dní. Po tom všem dásně znatelně zbledly, kolem molárů zůstalo více či méně výrazné zarudnutí, kočka dobře žere a je velmi aktivní. Krmíme přirozenou potravou. Udělali cytologický rozbor – závěr je: „Smíšený zánět s převahou neutrofilní složky. Existují známky bakteriální infekce (slabě vyjádřené). Epitel bez známek dysplazie.“ Zeptal jsem se, zda si potřebuje vyčistit zuby a zda problém může souviset se zuby. Doktor říkal, že zuby jsou čisté, teď nemá smysl čistit. A podle jejího názoru problém se zuby nesouvisí, protože obrázek by byl jiný. Doktor navrhl hned vše zrušit a sledovat dynamiku. Říká, že podle jejích zkušeností zánět dásní u koček neustupuje, bude se muset neustále něco dělat v kurzech. Je to opravdu pravda? Můžete doporučit něco preventivně, aby se snížila pravděpodobnost exacerbací? Děkuji!

Ahoj! Onemocnění, které popisujete, se nazývá *juvenilní zánět dásní*. Dnes je pracovní verzí etiologie (příčiny) tohoto onemocnění hyperimunitní reakce na bakterie plaku. Plak se neustále hromadí, plak jsou měkké zubní usazeniny, které jsou zabarvené nebo bílé, vaše zuby mohou vypadat *čisté*, ale nejsou. Takový plak se u člověka tvoří během dne a jeho tvorba začíná do 2 hodin po důkladném vyčištění zubů. U juvenilní gingivitidy tento plak způsobuje zánětlivou reakci těla, která se projevuje zarudnutím, krvácením, nadměrným růstem a bolestí dásní. Juvenilní gingivitida může přejít do remise ve věku kolem 1,5 roku nebo se rozvinout ve vážnější onemocnění – Lymfocytární-plazmocytární gingivostomatitida. K boji proti juvenilnímu zánětu dásní se provádí odborná sanitace dutiny ústní (odstranění zubního plaku, vyleštění zubů, případně odstranění přerostlých dásní) a poté je po čase předepsána povinná každodenní domácí dentální hygiena! Jedná se o čištění zubů kartáčkem a zubní pastou. A jen taková hygiena může pomoci kočce zbavit se zánětu v tlamě a zabránit rozvoji gingivostomatitidy. Používá se i medikamentózní léčba, ale PO sanaci dutiny ústní a s POVINNOU následnou domácí hygienou!

Autor odpovědi
Kornilová Natalja Valentinovna

Dobré odpoledne. Prosím, řekněte mi, moje kočka má oteklé dásně nad malým předním zubem na horní čelisti. Normálně jí, nemá horečku. Když se ho dotknu jen na tlamě, odtáhne se. Co dělat? Pomozte mi, prosím.

Dobré odpoledne Určitě to ukažte svému veterináři!

Autor odpovědi
Savina Julia Dmitrievna

U 5měsíční kočky roste horní špičák dovnitř a nachází se před spodním špičákem. Spodní špičák se posune do strany a poraní čelist. Co v takové situaci dělat? Mám nejprve udělat rentgen, abych se ujistil, že zub je mléčný? Nebo to mám rovnou smazat? Tak který z nich mám odstranit, nahoře nebo dole?

Zkušený zubní lékař dokáže určit typ zubu (dětský nebo trvalý) bez rentgenu. Ve vaší situaci je třeba zub odstranit. Lepší top

Autor odpovědi
Savina Julia Dmitrievna

Dobrý den, byli jsme na klinice v našem městě vyšetřit kočku, protože jí slzelo levé oko, bylo jí 10 let. Při prohlídce viděli, že kočce začal zub sám vypadávat, vytrhli ho, ale lékař prý žádné komplikace neviděl. Kočka ji ale po 2-3 týdnech začala podivně škrábat tlapkou v tlamě, jako by měla něco zapíchnutého v tlamě. Vzali jsme ho zpět na kliniku, ve výsledku kočka: odstranili všechny problematické zuby vlevo nahoře, veškerou nekrotickou tkáň a ošetřili sliznici. Poslali mě domů. Dásně se ale stále špatně hojily, i když jsme je neustále léčili a kočkám podávali antibiotika. Doktoři usoudili, že je potřeba to přešít, že se snad stehy rozjely. Zašili ji, nechali v nemocnici, tam jedla, ošetřili jí rány, dali jí infuze. Po příjezdu domů kočka po třech dnech začala špatně žrát, až přestala jíst úplně. Na radu lékařů začali s nuceným krmením. A pak vidíme, že jde a málem narazí do zdi, pochopíme, že kočka skoro nevidí, vezmeme ji znovu. Lékaři ji nechávají v nemocnici, dělají další testy a vyšetření, říkají, že po zahojení dásní by se jí mělo vrátit vidění a kočce byly maximálně rozšířené zorničky. Voláme a zjišťujeme, jak se věci mají, říkají nám, že dáseň je téměř zahojená, ale zůstala tam malá dírka a je potřeba ji zašít. A to je zase narkóza atd. po mnohonásobné. Zašili to, naposledy volali před třemi dny, říkali nám, že kočka sama dobře žere. Dnes ji jela vyzvednout moje matka a v důsledku toho musela být kočka utracena. Doktor ani nedoporučil se na ni podívat, že úplně zhubla, přestala zase jíst, nevidí, nos nemůže dýchat. Prý se dásně začaly nějak špatně hojit, začaly zarůstat dovnitř do dutin a dále kvůli tomu problémy se zrakem a dýcháním. Zajímalo by mě o jakou diagnózu se jedná, jak se tato nemoc u koček jmenuje? Protože nám doktoři vlastně nic neřekli, všechno to začalo jedním zubem. A kvůli tomu, co způsobilo růst dásní dovnitř, může to být chyba chirurgů nebo je to genetická vlastnost naší kočky? No a s tím růstem se ukazuje, že se nedalo nic dělat, jen to uspat? Rád bych slyšel názory dalších odborníků. Chápu, že ke stanovení diagnózy by bylo potřeba vyšetření, ale čistě hypoteticky, co by mohlo vést k tak smutnému výsledku? Rakovina nám diagnostikována nebyla. Všude čtete, že odstranit kočičí zuby je maličkost, tak proč se s mojí kočkou něco pokazilo a musela být uspána, aby netrpěla?

Dobré odpoledne Bez vidění zvířete není možné stanovit diagnózu, stejně jako jeho testy, rentgen hlavy a čelistí atd. Důvodů pro vývoj patologického procesu může být mnoho. Ale na základě vámi popsaných údajů existuje předpoklad, že jednou z diferenciálních diagnóz by mohl být novotvar v dutině ústní.

Anatolij Černikov — vedoucí lékař veterinární kliniky „4 Paws“, absolvent Moskevské státní akademie veterinárního lékařství pojmenované po. K.I. Skrjabin (2009). Specialista v oboru stomatologie, gastroenterologie, endoskopie. Pravidelně se účastní domácích a mezinárodních veterinárních konferencí: Moskevský mezinárodní veterinární kongres, Národní veterinární konference (NVC), Kongres Evropské asociace veterinární a srovnávací dietetiky (ESVCN), Jihoevropská veterinární konference (SEVC), Konference Mezinárodního společenství Felinologické Medicine (ISFM), Konference Ruské gastroenterologické akademie (RGA), Mezinárodní veterinární konference Purina Partners.

pro domácí kočky
mokré jídlo

pro domácí kočky
mokré jídlo

Jemné 7+
citlivé zažívání
suché jídlo
sterilizované

Sterilizováno
udržení zdravých smyslů
suché jídlo

Původní dospělý
udržení zdravých smyslů
suché jídlo
sterilizované

Sterilizováno
udržení zdravého močového systému
mokré jídlo

citlivé zažívání
suché jídlo

ovládání vlasové koule
suché jídlo

Veterinární diety UR ST/OX Urinary
pro dospělé kočky
mokré jídlo

Onemocnění ústní dutiny jsou u koček velmi častým problémem. Podle oficiálních statistik International Society of Feline Medicine (ISFM) tedy až 85 % koček starších tří let trpí nějakými problémy se zuby [1].

Přes někdy značné nepohodlí mají kočky tendenci skrývat příznaky zubních patologií. Domácí mazlíčci mohou roky trpět chronickou bolestí zubů, aniž by si majitel všimnul jakýchkoliv vnějších projevů. Jak poznáte, že vaši kočku bolí zuby?

Příznaky a příznaky bolesti zubů u koček

Přítomnost patologií ústní dutiny může být podezřelá, pokud jsou zjištěny následující příznaky:

• Hypersalivace (nadměrné slinění);
• Sliny smíšené s krví;
• Halitóza (nepříjemný zápach z úst);
• Žluté/hnědé usazeniny na zubech;
• Pocit tlamy, tlamy a hlavy tlapou – jako by se snažil něco získat;
• Nepřirozený (nucený) sklon hlavy;
• Cukání/klepání čelistí nebo zubů;
• Plivnutí jídla z úst;
• Obtížné polykání jídla;
• Snížení nebo nedostatek chuti k jídlu;
• Odmítání suchého jídla nebo polykání suchého jídla vcelku (bez žvýkání);
• Jíst výhradně měkká jídla;
• Ztráta váhy;
• Gingivitida (zánět dásní);
• Uvolněné zuby nebo ztráta zubů.

Majitelé koček se zubními problémy přitom nejčastěji zaznamenávají změněné stravovací chování svých mazlíčků (58 %), méně často záněty dásní (49 %), halitózu (35 %) a zubní usazeniny (21 %) [2].

Níže se podíváme na tři nejčastější zubní patologie koček, naučíme se, jak je od sebe odlišit a co dělat, když jsou detekovány. Pravděpodobnost identifikace alespoň jednoho z níže popsaných problémů může být u zvířat se zubními potížemi až 100%.

Gingivitida u koček

Gingivitida ve skutečnosti není nezávislým onemocněním, ale pouze příznakem mnoha zánětlivých patologií ústní dutiny. Takže úplně první známky zánětu dásní se mohou začít objevovat u koťat ve věku 4-5 měsíců. Právě v této době se zuby mění, což je nevyhnutelně doprovázeno zánětlivým procesem v tkáních obklopujících zub (parodont). Tento zánět se nazývá juvenilní zánět dásní. Jedná se o zcela fyziologický proces, který je zřídka doprovázen významnými problémy a zpravidla sám odezní během několika měsíců po výměně zubů. V některých případech: se sníženou imunitou nebo provázejícím proces normální změny zubů, souběžnými infekcemi, záněty se mohou protáhnout a získat chronický stav.

Ve zralejším věku se zánět dásní může objevit z jiného důvodu. Měkký plak pokrývající koronální část zubu má tendenci mineralizovat a růst. Postupem času se mineralizovaný, tvrdý plak začne dostávat do velmi těsného kontaktu s tkání dásně a dráždí ji jak mechanicky, tak přímým kontaktem patogenních bakterií v ní obsažených. V pokročilých případech (0,7–12 % případů) se k patologickému procesu může přidat zvláštní autoimunitní složka – nadměrný zánět, který postihuje všechny tkáně obklopující zuby, včetně sliznice dutiny ústní a jazyka [3–4]. Tento závažný zánětlivý projev se nazývá chronický gingivostomatitida kočky.

Klinické příznaky

Gingivitida je charakterizována otokem, zarudnutím, nepříjemným pocitem a v těžkých případech krvácením v místě styku dásní a zubů (okraj dásní). Gingivostomatitida kromě dásní zahrnuje do patologického procesu i sliznici dutiny ústní a kořen jazyka. V závislosti na závažnosti zánětu dásní se kočky mohou zdráhat jíst, neobvykle otáčet hlavu při jídle, přestat jíst nebo začít slintat (hypersalivace). Můžete také pociťovat zápach z úst (halitózu). V některých případech budou kočky se zánětem dásní preferovat měkká jídla.

Prevence a léčba

Nejjednodušší způsob prevence zánětu dásní u koček je odstranění měkkého plaku každodenním čištěním zubů doma a/nebo profesionálním čištěním ústní dutiny ultrazvukovým scalerem. Poslední zmíněný postup je zaměřen spíše na odstranění tvrdého zubního plaku.

Doporučená léčba bude záviset na závažnosti onemocnění a může zahrnovat čištění zubů doma, antibiotika (ve formě tablet nebo ústní výplach), profesionální čištění zubů ultrazvukem (v anestezii), použití imunosupresiv a v extrémních případech extrakci zubů, které může sloužit jako zdroj zánětu. Typicky se využívá komplex léčebných postupů, například čištění zubů ultrazvukem s následnou domácí péčí a antibiotickou terapií.

Parodontitida a parodontitida u koček

Pokud není zánět dásní pod kontrolou, může přejít v parodontitidu – chronický zánět tkání obklopujících zub, který má destruktivní vliv na vazivový aparát zubu (parodontální tkáň). Při paradentóze jsou tkáně, které připevňují zub k podložní dásni a kosti, oslabeny škodlivými látkami produkovanými patogenními bakteriemi.

Další rozvoj destruktivního procesu v parodontálních tkáních a zejména parodontu může vést ke ztrátě zubů. Parodontitida je téměř vždy důsledkem neléčeného zánětu dásní. [5]

Klinické příznaky

Většina koček s onemocněním parodontu může mít zánět dásní (zarudnutí, otok, krvácení podél dásní na bázi zubů). Snižuje se chuť k jídlu, objevuje se hypersalivace a halitóza, kočky mohou jíst v neobvyklé poloze a shazovat potravu. Kromě těchto příznaků je proces provázen recesí dásní (snížení gingiválního okraje v důsledku degenerativního procesu), obnažením krčků a kořenů zubů, jakož i zvýšenou pohyblivostí až ztrátou zubů.

Pro stanovení konečné diagnózy se provádí parodontální sondování a radiografie nemocných zubů a jejich okolních tkání.

Léčba

Chcete-li léčit parodontitidu u koček, budete muset odstranit plak z korunky zubu a ze subgingiválního prostoru a pokusit se zachovat zuby, pokud je to možné. V těžkých případech parodontitidy se provádí extrakce nemocných zubů.

Resorpční onemocnění u koček

Resorpční onemocnění, nebo, jak se také nazývá, odontoklastické resorpční onemocnění koček, je chronická patologie vedoucí k destrukci (resorpci) zubních struktur (dentin, sklovina, cement). Resorpce zubů je jednou z nejčastějších zubních patologií u koček: až 75 % domácích zvířat může vykazovat známky onemocnění v různých fázích vývoje. Předpokládá se, že vývoj procesu může být ovlivněn kombinací faktorů, jako je hypovitaminóza, poruchy regulace minerálního metabolismu, virové infekce a zánětlivá onemocnění parodontu. To vše může hrát roli při tvorbě resorpčních ložisek. V tuto chvíli však neexistuje přesná odpověď na otázku: „Proč se u koček rozvíjí resorpce zubů? – Ne.

Klinické příznaky

Resorpce zubu se projevuje především viditelnými resorpčními ložisky v oblasti korunky nebo kořene zubu, nejčastěji v cervikální části. Defekty korunky se často nezobrazují kvůli hromadění zubního kamene. Zpravidla je onemocnění doprovázeno zánětem parodontálních tkání, zevně se projevuje zánětem dásní různé závažnosti. Často je resorpční onemocnění provázeno silnými bolestmi, někdy se zhoršením chuti k jídlu a změnami chování (agresivita, apatie).

Charakteristickým znakem onemocnění je bolestivost a viditelné resorpční léze zubu, zejména v jeho krční části.

Pro stanovení konečné diagnózy je nutné rentgenové vyšetření.

Léčba

Zub postižený resorpčním onemocněním bohužel nelze vyléčit – je nutné jej odstranit.

Nedentální onemocnění dutiny ústní

Nedentální onemocnění samozřejmě mohou způsobit zánět v dutině ústní. V tomto případě nebude příčinou zánětu samotný zubní problém, ale další faktory zhoršující stav dutiny ústní a kvalitu života mazlíčka.

Kaliciviróza

Calicivirus je akutní virové onemocnění doprovázené prudkým zvýšením teploty a poškozením dýchacích cest. Zvířata se častěji nakazí kontaktem a vzdušnými kapénkami. Domácí zvířata se sníženým imunitním stavem častěji onemocní: koťata a starší zvířata.

Klinické příznaky

Zvýšená teplota, záněty a ulcerace jazyka, rtů a ústní sliznice (stomatitida), rýma, zánět spojivek. Těžký zánět je často doprovázen lokální bakteriální infekcí, poškozením parodontu a může vyprovokovat rozvoj chronické gingivitidy a gingivostomatitidy a podle některých údajů i resorpčního onemocnění zubů [7].

Léčba

Léčba je symptomatická, zaměřená na potlačení sekundárního bakteriálního zánětu a snížení lokálních i celkových zánětlivých reakcí. Očkování je vysoce účinným preventivním opatřením.

Uremická stomatitida

Uremická stomatitida je zánětlivá léze ústní sliznice, která se vyvíjí v důsledku selhání ledvin. Urémie (hromadění močoviny v krvi) při selhání ledvin může být doprovázena uvolňováním močoviny do dutiny ústní, která je následně fermentována a přeměněna na amoniak, toxickou sloučeninu pro ústní sliznici.

Klinické příznaky

Tvorba vředů a zánětlivých ložisek na ústní sliznici, těžká halitóza a hypersalivace, ztráta chuti k jídlu.

Léčba

Terapie je především etiologická – zaměřená na léčbu renálního selhání. K potlačení lokálního sekundárního bakteriálního zánětu lze navíc použít antiseptické roztoky.

Ústní hygiena

Nejlepším způsobem, jak bojovat proti zubnímu plaku, potažmo zubnímu kameni a jak jsme již z článku zjistili, zánětu dásní, paradentóze a dalším onemocněním dutiny ústní, je každodenní čištění zubů. Jak poznáte, že vaše kočka má plak a je čas si vyčistit zuby? Odpověď na tuto otázku je jednoduchá: neměli byste čekat, až se objeví plak, ale začít si denně preventivně čistit zuby.

Je lepší navyknout koťata na tento postup ještě před výměnou zubů. Mechanické čištění zubů účinně bojuje s plakem a zabraňuje tvorbě tvrdých zubních usazenin. V tomto případě je zubní pasta druhořadá kvůli nízké účinnosti zubních past, které mají kočky rády. Lidské zubní pasty by se nikdy neměly používat na domácí mazlíčky. V poslední době získávají na oblibě enzymatické veterinární pasty a gely, které lze používat jak při čištění zubů, tak samostatně, denně nanášet na povrch zubů.

Enzymové komplexy v takových pastách rozkládají a odstraňují měkký plak z povrchu zubů. Pokud je váš mazlíček kategoricky neochotný používat na něj zubní kartáček, můžete také zvážit kompromisní možnosti mechanického čištění zubů od měkkého plaku. Někteří autoři tedy doporučují jednoduše si vyčistit zuby vatovými tampony [8].

A konečně, každoroční vyšetření veterinárním zubním lékařem vám umožní rychle identifikovat patologii zubů vaší kočky a vyřešit problém v raných fázích jejího vývoje.

• https://icatcare.org/advice/dental-disease-in-cats/
• Oskarsson K, Axelsson Puurtinen L, Penell JC. Zubní problémy a preventivní péče o kočky – znalosti a vnímání mezi švédskými majiteli koček a komunikace pracovníků veterinární péče. Zvířata (Basilej). 2021. srpna 31;11(9):2571. doi: 10.3390/ani11092571. PMID: 34573537; PMCID: PMC8469879.
• Healey KA, Dawson S, Burrow R, a kol. Prevalence kočičí chronické gingivo-stomatitidy ve veterinární praxi prvního názoru. J Feline Med Surg 2007;9(5):373–81.
• Girard N, Servet E, Biourge V, a kol. Zdravotní stav parodontu v kolonii 109 koček. J Vet Dent 2009;26(3):147–55.
• Brook A. Niemiec. Veterinární parodontologie, 2013; 18-24.
• Jan Bellows. Kočičí stomatologie, druhé vydání, 2022; 224.
• Thomas, S., Lappin, D.F., Spears, J. et al. (2017). Prevalence kočičího kaliciviru u koček s odontoklastickými resorpčními lézemi a chronickou gingivostomatitidou. Res. Vet. Sci. 111:124–126.
• Jan Bellows. Kočičí stomatologie, druhé vydání, 2022; 279