Článek představuje klinické pozorování použití Feliferonu u kočky trpící virem kočičí imunodeficience. Účinnost byla hodnocena na základě dynamických krevních testů a výsledků polymerázové řetězové reakce (PCR) před a po použití léku.
Zvíře bylo pozorováno po dobu 365 dnů od začátku léčby. Nebyly zjištěny žádné negativní důsledky užívání přípravku Feliferon.
úvod
Virus kočičí imunodeficience (FIV) způsobuje pomalu progresivní vyčerpání imunitního systému, což vede k oslabení imunity kočičího organismu, rozvoji sekundárních infekčních onemocnění a smrti [1]. Virus kočičí imunodeficience patří podle klasifikace Mezinárodního výboru pro taxonomii virů do čeledi Retroviridae, rodu Lentivirus. Virus může způsobit syndrom získané imunodeficience (kočičí AIDS) se zvýšeným rizikem rozvoje sekundárních infekcí u přibližně 50 % přirozeně infikovaných koček. Přitom 18 % koček vykazuje během prvních dvou let asymptomatický průběh, který je nahrazen pomalou progresí. Dalších 18 % zvířat vykazuje intenzivní progresi infekce a rozvoj onemocnění [2]. Stupeň intenzity progrese infekce přímo závisí na tom, jak nepříznivé je prostředí infikované kočky [3].
S rozvojem diagnostiky ve veterinární medicíně se staly dostupnými další metody pro stanovení intenzity infekčního procesu. Real-time PCR umožňuje sledovat přítomnost provirové DNA v periferní krvi koček. Přítomnost provirové DNA v periferní krvi svědčí pro virémii [4–6]. Kočky s detekovatelnou provirovou DNA jsou považovány za kočky s progresivní infekcí.
S progresí infekce FIV se u koček objevují hematologické poruchy. Viditelné změny se vyskytují v lymfocytární jednotce a vyskytují se ve formě celkového poklesu leukocytů, lymfocytů a zpravidla nepřítomnosti monocytů. V tomto případě je často zaznamenán vývoj různých typů anémie, která může být jak reverzibilní, tak nevratná. Mezi etiologické faktory hematologických poruch spojených s FIV patří narušení genové exprese v důsledku přítomnosti proviru v buňkách myelocytární linie a indukce exprese antigenů na povrchu postižené buňky, což vede k jeho imunitně zprostředkované destrukci [7, 8]. Mezi příčiny anémie nepřímo spojené s infekcí FIV patří anémie chronického zánětu spojená s vysokými koncentracemi cytokinů. Anémie způsobená FIV je v 90 % případů neregenerativní [9].
Feliferon má antivirové a imunostimulační účinky. Antivirový účinek interferonu na FIV byl prokázán indukcí syntézy proteinu APOBEC3 (protein kódovaný stejnojmenným genem, který hraje důležitou roli ve vrozené antivirové imunitě), který narušuje sestavení virové RNA, způsobuje tvorba defektních virových částic a tetherinu, transmembránového proteinu, který inhibuje přenos virionu z buňky do vnějšího prostředí [10, 11]. Je třeba poznamenat, že účinek interferonu prostřednictvím tohoto mechanismu není úplný, protože Retrovirus má faktory, které v některých případech brání jeho implementaci. Použití interferonu však neztrácí svůj klinický význam.
pouzdro
Kočka, 4 roky a 2 měsíce, smíšeného plemene, přišla na pozorování 1. dubna 2016 s příznaky vyhublosti, střevní nevolnosti a chronické rýmy. Nebyli nalezeni žádní vnější parazité, odčervení bylo provedeno v březnu 2016 (Prasitel, tablety pro kočky).
Z anamnézy: častý, dlouhotrvající, průhledný výtok z nosu a očí různého stupně intenzity; jevy průjmu; periodické poruchy chuti k jídlu spojené s recidivující stomatitidou.
Z historie života: místem zadržení je útulek pro zvířata bez domova. Skupinové bydlení, procházky. V roce 2014 přijat do útulku pro zvířata bez domova. V roce 2014 sterilizován. Preventivní antiparazitární ošetření byla provedena včas, v souladu s obecně uznávanými standardy; očkování proti vzteklině – dle zavedených standardů, polyvalentní vakcína – září 2015
Bylo provedeno vyšetření, které zahrnovalo vyšetření, celkové a biochemické krevní testy a testy na infekční onemocnění. Po ukončení kurzu Feliferon bylo provedeno vyšetření, které zahrnovalo vyšetření, obecný a biochemický krevní test a PCR test na FIV provirovou DNA.
V den vyšetření: ELISA, RT-PCR na FIV – pozitivní; panleukopenie, hemobartonelóza, VLK – negativní; CorVK – pozitivní, AT titr 1:800 („IPK-Serotest“, Vetbiohim LLC, Rusko).
Zvíře bylo léčeno Feliferonem podle následujícího režimu: 400 000 IU (1,0 ml), intramuskulárně, po dobu 7 dnů. Žádné jiné léky nebyly tomuto zvířeti podávány. Výsledky studie PCR jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1. Výsledky studie PCR před a po použití přípravku Feliferon
| Zkouškové období | Před použitím | Po aplikaci |
| Kvalitní výsledek | Jednoznačně | Negativně |
| Titr provirové DNA | 1:50 | – |
Množství FIV provirové DNA bylo stanoveno podle instrukcí pro odpovídající soupravu vyráběnou Fractal Bio LLC, Rusko. V době vstupního vyšetření byl titr provirové DNA FIV 1:50 (1 molekula provirové DNA na 50 molekul tělesné DNA).
Na konci používání Feliferonu je výsledek PCR negativní. Výsledky obecného krevního testu před a po použití přípravku Feliferon jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Dynamika obecných klinických krevních parametrů
| ukazatele | jednotky měření | Před použitím prostudujte výsledky | Výsledky studie po použití | Laboratorní standardy |
| Hematokrit (Ht, HCT) | % | 25,4 | 23,7 | 26-48 |
| Hemoglobin (Hb, HGB) | Гл | 93 | 78 | 80-150 |
| Červené krvinky (RBC) | 10 6 /l | 5,74 | 5,6 | 5,3-10 |
| Průměrný obsah hemoglobinu v erytrocytech (MCH) | Str | 16,2 | 14 | 14-19 |
| Střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech (MCHC) | % | 36,7 | 33 | 31-36 |
| Střední objem erytrocytů (MCV) | Mkm | 44,2 | 42,4 | 43-53 |
| Rychlost anizocytózy červených krvinek (RDW) | % | 14,3 | 13,9 | 14-18 |
| Rychlost sedimentace erytrocytů (reakce) (sER, ROE, ESR) | mm/h | 56 | 16 | 0-13 |
| Leukocyty (WBC) | 10 3 /l | 13,2 | 16,2 | 5,5-18,5 |
| Pásové neutrofily | % WBC | 2 | 2 | 0-3 |
| Segmentované neutrofily | % WBC | 82 | 70 | 35-75 |
| Eosinofily (EOS) | % WBC | 2 | 1 | 0-8 |
| Monocyty (MONO) | % WBC | 3 | 1-4 | |
| bazofily (BAS) | % WBC | 0-1 | ||
| Lymfocyty (LYM) | % WBC | 14 | 24 | 20-55 |
| Krevní destičky (PLT) | 10 3 /l | 128 | 235 | 300-630 |
Tabulka ukazuje, že ukazatele červené krve nedoznaly výrazných změn v dynamice, ale existuje mírný sestupný trend. Při vstupním vyšetření byla zaznamenána vysoká ESR (56 mm/h, laboratorní norma byla 0–13 mm/h). Po ukončení kurzu Feliferon klesla ESR na horní hranici normálu a činila 16 mm/h. Počet bílých krvinek doznal významných změn. Celkový počet leukocytů v době vstupního vyšetření byl 13,2×10 3 /l, po absolvování kúry Feliferon se tento údaj zvýšil na 16,2×10 3 /l. Charakteristickým znakem průběhu infekce FIV je pokles počtu lymfocytů.
U sledované kočky byl počet lymfocytů při vstupním vyšetření 14 %, po použití Feliferonu – 24 % z celkového počtu leukocytů. Počet krevních destiček se zvýšil z 128×10/l na 3×235/l.
Ukazatele biochemického krevního testu (tabulka 3) odhalily zvýšené hodnoty jaterních enzymů, α-amylázy, glukózy, kreatininu, močoviny blízko horní hranice normálu a zvýšení celkových bílkovin. Po absolvování kúry Feliferon se hladina α-amylázy, ALT a celkového proteinu výrazně snížila, ostatní ukazatele nedoznaly výrazných změn.
Tabulka 3. Dynamika parametrů biochemického krevního testu
| ukazatele | jednotky měření | Před použitím prostudujte výsledky | Výsledky studie po použití | Laboratorní standardy |
| Celkový bilirubin | umol/l | 7,5 | 7,3 | 3,0-12,0 |
| Přímý bilirubin | umol/l | 2 | 2 | 0,0-5,5 |
| AST | u/l | 33 | 52,8 | 9-29 |
| ALT | u/l | 85 | 44,2 | 19-79 |
| Alkalická fosfatáza | u/l | 20 | 29 | 39-120 |
| γ-glutamyltransferáza (GGT) | u/l | 1,8 | 1,9 | 1,0-10,0 |
| Kreatinin | umol/l | 247 | 241 | 70-165 |
| Močovina | umol/l | 11 | 12 | 5,4-12,1 |
| a-amyláza | u/l | 2259 | 1824 | 500-1500 |
| Glukóza | umol/l | 6,4 | 5,1 | 3,3-6,3 |
| Laktátdehydrogenáza (LDH) | u/l | 159 | 143 | 50-495 |
| Bílkoviny celkem | g / l | 78 | 72,3 | 54-77 |
| Albumin | g / l | 28,1 | 26,3 | 25-37 |
Diskuse
Výsledek PCR po léčbě přípravkem Feliferon je negativní. Na základě literárních údajů [4–6] můžeme konstatovat fakt poklesu intenzity virémie v buňkách periferní krve této kočky a remisi onemocnění na dobu neurčitou. Na základě výsledků dynamiky obecného krevního testu lze učinit závěr o imunostimulačních vlastnostech Feliferonu (zvýšené hladiny leukocytů a lymfocytů); snížení intenzity zánětu v těle (normalizace ESR a segmentovaných neutrofilů). Nárůst počtu krevních destiček může být spojen s poklesem odpovídající autoimunitní reakce organismu, jejímž induktorem byl s vysokou mírou pravděpodobnosti FIV.
Dochází k mírnému poklesu červených krvinek, což je typické pro kočky infikované retrovirem a podstupující etiotropní léčbu. V našich studiích nedošlo ke statisticky významnému poklesu těchto ukazatelů a individuálně došlo k normalizaci ukazatelů červené krve do měsíce po vysazení léku.
Selhání funkce jater, ledvin a slinivky břišní může být spojeno s chronickým průběhem infekčního procesu způsobeného infekcí FIV, přidáním sekundární mikroflóry a zvýšeným katabolismem. Vysoké hladiny α-amylázy a ALT, kromě infekce FIV, u tohoto zvířete mohly být způsobeny selháním ledvin nebo zánětlivými procesy v dutině břišní. Pokles hladiny α-amylázy po terapii Feliferonem umožňuje posoudit infekčně-zánětlivý charakter dysfunkce pankreatu. Normalizace ALT ukazuje na snížení intenzity rozkladných procesů. Náprava dysfunkce ledvin u kočky vyžaduje vhodnou terapii.
Závěr
Popsaný klinický případ lze považovat za příklad vlivu progresivního průběhu infekce FIV na organismus kočky. Podávání Feliferonu v tomto případě sehrálo pozitivní roli ve snížení virémie periferní krve, snížení intenzity zánětu, zlepšení imunity a metabolických procesů.
Kromě použití etiotropní léčby Feliferonem vyžadují zvířata s podobnými změnami ve fungování těla povinnou symptomatickou terapii.
Literatura
1. Hartmann K. Klinické aspekty kočičích retrovirů: Přehled. Viry. 2012; 4:2684–2710.
2. Barr A.C. Pět a pět souvisejících nemocí. In Učebnice veterinárního vnitřního lékařství, 5. vyd.; Ettinger S.J., Feldman E.C. Eds. W. B. Saunders: Philadelphia, 2000: 433–438.
3. Levy J.K., Scott H.M., Lachtara J.L., Crawford P.C. Séroprevalence viru kočičí leukémie a infekce virem kočičí imunodeficience u koček v Severní Americe a rizikové faktory séropozitivity. J AmVetMedAssoc. 2006; 228:371–376.
4. Torres A.N., Mathiason C.K., Hoover E.A. Opětovné vyšetření viru kočičí leukémie: Hostitelské vztahy pomocí realtime pcr. Virologie. 2005; 332:272–283.
5. Pepin A.C., Tandon R., Cattori V., Niederer E., Riond B., Willi B., Lutz H., Hofmann-Lehmann R. Buněčná segregace proviru kočičí leukémie a virové rna v podskupinách leukocytů dlouhodobých experimentálně infikované kočky. VirusRes. 2007; 127:9–16.
6. Hofmann-Lehmann R., Huder J.B., Gruber S., Boretti F., Sigrist B., Lutz H. Zátěž provirem kočičí leukémie v průběhu experimentální infekce a u přirozeně infikovaných koček. J Gen Virol. 2001; 82: 1589–1596.
7. Gleich S., Hartmann K. Hematologie a biochemie séra koček infikovaných virem kočičí imunodeficience a virem kočičí leukémie. J VetInternMed. 2009; 23:552–558.
8. Shelton G.H., Linenberger M.L. Hematologické abnormality spojené s retrovirovými infekcemi u koček. SeminVetMedSurg (SmallAnim). 1995; 10: 220–233.
9. Brown M.R., Rogers K.S. Neutropenie u psů a koček: Retrospektivní studie 261 případů. J AmAnimHospAssoc. 2001; 37: 131–139.
10. Dietrich I. Kočičí tetherin účinně omezuje uvolňování viru kočičí imunodeficience, ale nešíří infekci / I. Dietrich, E.L. McMonagle a kol. Virologický časopis. 2011: 5840–5852.
11. Zhang Z. Determinanty FIV a HIV Vif citlivosti kočičích restrikčních faktorů APOBEC3 / Zeli Zhang, GuQinyong et al. Retrovirologie. 2016; 13:46.
Virus kočičí imunodeficience (FIV, nebo FIV z angl. Feline immunodeficiency virus) je „kočičí“ ekvivalent toho, čemu se lékařsky říká virus lidské imunodeficience neboli HIV, který způsobuje AIDS, tzn. syndrom získané immunití nedostatečnisti. U koček infikovaných virem FIV se mohou vyvinout různé nemoci, od bakteriálních a virových infekcí až po kožní onemocnění a rakovinu. FIV může komplikovat i jiná onemocnění.
Testování na FIV a izolace infikovaných zvířat je jediný způsob, jak tuto nemoc kontrolovat, protože v současné době na ni neexistuje žádný lék ani vakcína. Testování na koťata poskytuje nespolehlivé výsledky, takže veterináři doporučují testování na FIV u všech koček starších 6 měsíců. Pouze testováním můžete s jistotou vědět, s čím máte co do činění, a chránit ostatní, neinfikované kočky žijící ve vašem domě.
Protože většina koťat je adoptována ve věku 2-3 měsíců, nese to určité riziko. Ale pokud všechny ostatní kočky, které již žijí ve vašem domě, nenesou FIV (a vy to víte, protože byly testovány), pak riziko šíření nemoci není tak velké. Kromě toho nejlepší, co můžete udělat, je vzít kotě ve věku 6 měsíců na kliniku, aby ho otestovali na FIV.
Pozitivní test na FIV znamená pouze to, že kočka je nebo byla infikována virem a že infekce stimulovala tvorbu protilátek proti viru. Pozitivní test neprokazuje, že je kočka nemocná v důsledku infekce virem, i když se kočka v době testování jeví jako nemocná. Existují dva různé testy, takže možná budete chtít požádat o jiný typ testu na své kočce, abyste potvrdili (nebo vyvrátili) výsledky, než učiníte jakékoli rozhodnutí o svém zvířeti.
Pozitivní test na FIV by vás neměl přimět ke změně vztahu s vaší kočkou, kromě toho, že byste neměli brát nové kočky, pouštět kočku z domu (abyste ji nevystavili dalším nemocem v důsledku oslabeného imunitního systému ), a držte ji dál od ostatních koček, aby se zabránilo jejich infekci.
Zdravé FIV-pozitivní kočky mohou žít mnohem více měsíců nebo let. Existují příklady, že mnoho koček žilo 6-10 let po stanovení této diagnózy. Chcete-li kočce s diagnózou FIV pomoci žít déle, úzce spolupracujte se svým veterinářem. To pomůže odhalit zdravotní problémy v rané fázi a zahájit aktivní léčbu. Taková kočka má mnohem slabší imunitní systém než běžná kočka, proto potřebuje vaši pomoc a pozornost a také dohled veterináře.
Navzdory různým fámám neexistuje žádný důkaz, že by se FIV mohl přenášet na lidi. Přestože je FIV „kočičí“ verzí HIV, jde o zcela odlišnou nemoc, kterou se lidé nemohou nakazit.
K infekci dochází vertikálně (in utero), nejčastěji však přímým kontaktem s nemocnými kočkami nebo zvířaty, která jsou přenašeči FIV. Poměrně často dochází k infekci kousnutím, takže kočky jsou k onemocnění náchylnější než kočky. Dospělá zvířata zpravidla onemocní. Infekce je běžná u domácích koček, existují pouze ojedinělé zprávy o přenosu FIV u divokých koček. Často se onemocnění vyskytuje ve spojení s virovou leukémií nebo toxoplazmózou. Nemocné kočky jsou zvláště náchylné k jiným virovým, bakteriálním a plísňovým infekcím, přenášení roztočů a napadení plicními háďátky. Onemocnění je charakterizováno dlouhou, od 2-3 měsíců do několika let, inkubační dobou, během níž lze virus detekovat v krvi, slinách a mozkomíšním moku, poté se onemocnění stává akutní. Infekce může vést ke vzniku rakoviny (lymfosarkom a leukémie, nádor kostní dřeně, multicentrický fibrosarkom) nebo mít jiné projevy (imunodeficience, anémie, poruchy reprodukce a enteritidy, které se nazývají pseudopanleukopenie).
Příznaky Během dlouhé latentní fáze, typické pro lentiviry, zvířata vykazují pozitivní sérologickou reakci, ale nejsou zde žádné klinické příznaky onemocnění. V terminální fázi onemocnění, která je charakterizována poklesem titru protilátek v důsledku progresivní destrukce imunokompetentních buněk a přirozeně se zvýšením replikace viru, má syndrom kočičí imunodeficience celkový klinický obraz: horečka, anorexie, letargie anémie, průjem, často encefalopatie, neurodegenerace, generalizovaná perzistentní lymfadenopatie (GPL) a leukopenie; rozvíjí se tzv. syndrom „kočičí AIDS“ – zvětšují se lymfatické uzliny, rozvíjejí se chronické sekundární infekce, kožní onemocnění, stomatitida, glositida, poruchy urogenitálního systému a poškození centrálního nervového systému. Charakterizováno potlačením krvetvorby kostní dřeně. Onemocnění může vést ke kachexii. Sekundární infekce vznikající při imunodeficienci jsou v 50 % lokalizovány v dutině ústní (stomatitida, gingivitida). Lokalizace v nosní dutině nebo očích tvoří 30 % případů (rýma, konjunktivitida) a v 15 % je zaznamenána kožní forma (pyodermitida, absces, demodikóza, svrab, otitida a špatné hojení ran v pooperačním období).
Nejúčinnějšími diagnostickými metodami jsou enzymatický imunosorbentní test (ELISA) a metoda polymerázové řetězové reakce (PCR). Je třeba mít na paměti, že u koťat s kolostrální imunitou, která obdržela specifické protilátky v mateřském mléce, může být výsledek testu ELISA falešně pozitivní. Naopak v časných stádiích infekce, kdy se FIV v krvi ještě neobjevil, mohou být výsledky testů falešně negativní.
Seznam plemen
Standardní doba výzkumu: 5 pracovních dnů
Cena za 1 test: $ 36.00 bez DPH
