Lidské tělo se skládá z velkého množství různých buněk, z nichž každá má samostatné funkce. Naprostá většina těchto buněk žije a umírá po celý náš život. Na místě mrtvých se objevují nové buňky, které vznikají dělením. Je tak zajištěn zdravý stav těla a obnoven výkon všech jeho funkcí. Obnova prostřednictvím buněčného dělení je spojena s určitým vzorem, který se vyvíjel miliony let evolučního vývoje lidstva a zpravidla se vyvíjí bez jakýchkoli odchylek po celý život člověka. Nemoci, dědičné faktory a vlivy prostředí však negativně ovlivňují správné fungování tělesných buněk, které ztrácejí schopnost řídit svůj růst a začínají růst a dělit se velmi vysokou rychlostí, která výrazně překračuje přijatelné normy. Tyto poškozené buňky tvoří nádory nazývané malformované buněčné populace. Totéž platí pro další buňky nacházející se v mozku a nervovém systému. Každý rok je přibližně 16 000 lidí diagnostikováno s nádorem na mozku.
Nádory se dělí do dvou hlavních skupin: benigní (benigní) a maligní (maligní) nádory. Benigní nádory jsou skupinou buněk, jejichž růst nepředstavuje riziko vzniku rakoviny. Zpravidla je lze odstranit, neobnovují se a neopakují se, navíc se nešíří do okolní zdravé tkáně, aniž by došlo k narušení jejích funkcí. Benigní mozkové nádory mají jasně definované hranice, což umožňuje odstranit takové buňky chirurgicky. Tlak, který tyto buňky vyvíjejí na jinou normální mozkovou tkáň, však může narušovat normální fungování zdravých buněk.
Zhoubné nádory mozku obsahují rakovinné buňky, které vážně ohrožují lidský život. Takové buňky rostou velmi rychle a šíří se do okolní zdravé tkáně, což narušuje jejich normální fungování. Zpravidla, stejně jako stromy, mají takové buňky schopnost zakořenit, díky čemuž, když odebírají potřebné látky ze zdravé mozkové tkáně, zajišťují jejich výživu, růst a životně důležitou aktivitu.
Vzhledem k tomu, že mozek je poměrně silně chráněn lebkou (lebkou), která jej omezuje, je centrální nervový systém velmi citlivý na tlakové změny. Některé benigní nádory tak navzdory absenci rakovinných buněk vyvíjejí tlak na důležité strukturální tkáně mozku, což může představovat vážné ohrožení života.
Primární nádory (primer), které vznikají v mozkové tkáni, se nazývají mozkové nádory. Mimo mozek se tvoří sekundární mozkové nádory (sekundery), které se později šíří do mozkové tkáně. Nádory mozku jsou klasifikovány podle typu tkáně v oblasti, kde se vyskytují. Nejčastějším primárním mozkovým nádorem jsou gliomy, které se vyvíjejí z gliových buněk, které jsou stavebním materiálem pojivové nebo podpůrné tkáně centrálního nervového systému.
Níže uvádíme velmi stručný přehled nejčastějších mozkových nádorů.
Astrocytom: vzniká ze zralých gliových buněk ve tvaru hvězdy s četnými procesy nazývanými astrocyty (astrogliocyty). Tyto nádory se nejčastěji vyskytují v mozku, mozečku a míše. U dospělých se nejčastěji nacházejí v mozkových hemisférách, u dětí v mozkovém kmeni. V souladu s klasifikačním systémem se tento nádor ve stadiu 1 nazývá vlasatý astrocytom, ve stadiu 2 – difuzní astrocytom, ve stadiu 3 – anaplastický astrocytom, ve stadiu 4 – multiformní glioblastom. Takové nádory ve stádiu 1 a 2 se nazývají nádory nízkého stupně, zatímco jiné se nazývají nádory vysokého stupně.
Ependymomy: Tyto nádory se obvykle vyvíjejí z buněk, které vystýlají stěny dutin nazývaných komory v mozku. Mohou se vyskytovat i v míše. Navíc k jejich rozvoji může dojít v jakémkoli věku, zejména v dětství a dospívání. Ependymomy tvoří 2–9 % primárních mozkových nádorů. Mohou se šířit do mozkomíšního moku. Předpokládá se, že klinická manifestace ependymomů, které se objevují v raném věku u dětí, má zpravidla horší prognózu než u dospělých.
Oligodendrogliomy: Tento typ nádoru se tvoří z buněk, které pomáhají tvořit tukovou vrstvu zvanou myelin, která chrání větve nervových buněk. Takové nádorové formace rostou velmi pomalu a nešíří se do okolních tkání. Jsou to vzácné nádory, které jsou častější u lidí středního věku. Oligodendrogliomy tvoří 4–5 % všech primárních mozkových nádorů. Důležitým znakem těchto nádorů je projev různého stupně kalcifikace podle výsledků morfologických a radiologických studií.
Meduloblastom: Nedávný výzkum ukázal, že tento typ nádoru je spojen s primitivními (vyvíjejícími se) nervovými buňkami, které by po narození neměly zůstat v těle. Meduloblastomy se proto také nazývají primitivní neuroektodermální tumory (PNET). Nejčastěji se vyvíjejí v cerebellum. Meduloblastomy jsou obvykle pozorovány v dětství a nejčastěji u mužů a tvoří 4–10 % všech primárních mozkových nádorů. Kromě toho je 20 % nádorů tohoto typu pozorováno před dosažením věku 20 let.
Meningeomy: Vyvíjejí se z výstelky mozku zvané meningy. Vzhledem k pomalému vývoji těchto nádorových buněk se nešíří do zdravé mozkové tkáně. Mozková tkáň se však může přizpůsobit přítomnosti těchto typů nádorů, které mohou zůstat neodhaleny, dokud nedosáhnou své maximální velikosti. Meningeom se nejčastěji vyskytuje u žen ve věku 30-50 let. Více než 95 % takových nádorů je benigních. Navíc tvoří % z celkového počtu všech mozkových nádorů.
Kraniofaryngiom: Tvoří se v hypofýze. Tyto nádory jsou zpravidla benigní povahy, ale někdy tím, že se šíří do okolních tkání a způsobují jejich poškození, mohou být i maligní. Kraniofaryngiomy jsou častější u dětí a dospívajících.
Nádory epifýzy: Jsou vidět na epifýze, což je malý orgán, který se nachází hluboko uprostřed mozku. Nádory epifýzy se dělí na dva typy: pomalý a rychlý vývoj. Navíc v dětství tyto nádory tvoří 3-8 %, u dospělých méně než 1 % z celkového počtu všech mozkových nádorů. 80 % nádorových formací pozorovaných v této oblasti mozku je maligních.
Nádory mozkového kmene: Nádory, které se nejčastěji vyskytují u dětí. Výskyt nádorů mozkového kmene u dětí je 20 %. Průměrný věk je přitom od 3 do 9 let. Mezi nádory mozkového kmene se tvoří skupina buněk, která má charakteristické rysy gliomů, které se dělí do 4 skupin nádorů: difuzní, cervikální medulární, fokální a spinální exofytický. Všechny difuzní nádory jsou zhoubné.
Nádory angulárního gyru: Spojení cerebellum a mozkového kmene se nazývá gyrus úhlové. Navzdory skutečnosti, že v této oblasti lze pozorovat poměrně velké množství různých nádorových útvarů, při první zmínce o nádoru úhlového gyru se okamžitě objeví úplně první typ nádoru pouzdra osmého hlavového nervu. mysli – schwannom, což je benigní útvar.vycházející z buněk myelinové pochvy a odpovědný za sluchové a vestibulární funkce těla. Tento typ nádoru je benigní, pomalu rostoucí tvorba nových buněk. Vyvíjením tlaku na nervy odpovědné za sluchové a vestibulární funkce může způsobit necitlivost senzorických nervů v obličeji. Pokud nádor naroste do značné velikosti, může způsobit ochrnutí obličeje a může být dokonce život ohrožující kvůli tlaku, který nádor vyvíjí na mozkový kmen. Tyto nádory mají zpravidla jednostranný vývoj. Navíc spolu s dědičným onemocněním neurofibromatózou typu 2 může být vývoj tohoto nádoru oboustranný. Nádory s jednostrannými projevy tvoří 8 % z celkového počtu mozkových nádorů. Každý rok onemocní tímto typem nádoru jeden pacient ze 100 000 lidí. Včasná diagnostika je klíčem k léčbě tohoto nádoru bez vážnějších problémů. Úplně první stížností u 70 % pacientů je ztráta sluchu. Kromě toho jsou časté také potíže, jako jsou závratě, bolesti hlavy a tinitus. Pacienti s velkým nádorem mohou zaznamenat paralýzu obličeje, dvojité vidění, potíže s polykáním, bolest v obličeji, necitlivost nebo jiné potíže. Mezitím se provádějí specifické testy k určení stupně ztráty sluchu. V případech, kdy při stanovení diagnózy vzniknou pochybnosti, se provádí MRI (Magnetic Resonance Imaging), díky kterému je možné stanovit přesnější diagnózu.
Metastatické nádory: metastatické šíření rakovinných buněk. Pokud se zhoubný nádor vytvoří v jakémkoliv orgánu těla a dostane se do mozkové tkáně, pak se toto šíření nazývá sekundární mozkový nádor. Při šíření tímto způsobem je nádor podobný původnímu nádoru, přičemž je identifikován přesně jako původní nádor. Pokud se například nádor rakoviny plic rozšíří do mozku, nazývá se to metastatická rakovina plic. Protože metastatické nádorové buňky v mozku připomínají spíše buňky rakoviny plic než mozkové buňky. Léčba sekundárního mozkového nádoru se může lišit v závislosti na oblasti původu, rozsahu šíření, věku pacienta a také aktuálním zdravotním stavu pacienta a pacientově odpovědi na použitou počáteční léčbu.
Léčba mozkových nádorů
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují výběr léčby. Mezi tyto faktory patří: typ nádoru, oblast a rozsah rozšíření, velikost a stav pacienta. Metody léčby nádorů u dětí a dospělých se navzájem liší. Pro každého pacienta je vybrán specifický léčebný plán.
Nádory mozku se léčí chirurgicky, léky nebo radiační terapií. V závislosti na stavu pacienta lze použít několik metod současně. Pacienta obvykle ošetřuje tým specialistů. Tento tým lékařů zahrnuje neurochirurga, onkologa a radiačního onkologa. Dále se do týmu může přidat fyzioterapeut a logoped.
První možností léčby mnoha mozkových nádorů je operace. Pokud je to možné, chirurg odstraní celý nádor. Pokud ale lékař nemůže zcela odstranit nádor bez poškození okolní zdravé tkáně, pokud je to možné, odstraní největší část nádoru. Částečné odstranění nádoru pomůže snížit pacientovy stížnosti a snížit vystavení pacienta záření nebo lékům snížením tlaku vyvíjeného nádorovou tkání na zdravou mozkovou tkáň.
V některých případech není možné nádor odstranit. V takových případech chirurg provede pouze biopsii a odstraní jen malou část nádoru. Výsledný vzorek je odeslán na patologii k vyšetření, kde se provede důkladný rozbor pod mikroskopem a přesně se identifikuje typ nádoru. Jde o důležitý zdroj informací nezbytný při vývoji léčby a výběru nejvhodnějších metod. Biopsii lze provést otevřenou operací nebo pomocí speciálního přístroje s bioptickou jehlou, který se používá u pacientů, jejichž zdravotní stav neumožňuje otevřené operační metody. Lékař nasadí pacientovi na hlavu speciální helmu (Frame), díky které je možné získat multimodální snímky zhotovené pomocí MRI a/nebo CT. Stanoví se tak přesná lokalizace souřadnic nádorové tkáně mozku. Pomocí těchto údajů se do lebky vyvrtá malý otvor, kterým se zavede bioptická jehla přímo do oblasti s nádorem a odebere se potřebné množství nádorové tkáně. Tato metoda se nazývá stereotaktická.
Kromě toho lze použít radiační terapii (radioterapii), kterou lze provádět různými způsoby. 5x týdně pacienti podstupují radiační zátěž pomocí speciálního masivního zařízení, jehož záření účinně ovlivňuje mozkový nádor těchto pacientů. Délka terapie se určuje v závislosti na typu a velikosti nádoru. Cílem této postupné léčby je minimalizovat poškození zdravé tkáně. Navíc lze ozařování aplikovat i pomocí speciálních látek, které je nutné chirurgicky aplikovat přímo do nádoru. Podle radioaktivních látek se aplikovaná droga podává krátkodobě nebo může zůstat trvale v mozku.
Stereotaktická radiochirurgie je další možností léčby mozkových nádorů. Léčba se provádí během jednoho sezení. Vysoké dávky záření z různých úhlů v různých směrech jsou emitovány pouze do nádorové tkáně. Tím se zabrání poškození zdravé mozkové tkáně. Tato metoda se nazývá radiochirurgie GAMMA KNIFE. Použití této metody zajišťuje nejefektivnější expozici a precizní ošetření nádorové oblasti v kratším čase. Pro použití této metody při léčbě mozkového nádoru je nutné, aby velikost nádoru nepřesáhla tři centimetry.
Chemoterapie je hlavním typem lékové léčby, která má za cíl zničit rakovinné buňky. Tento typ léčby zahrnuje použití jednoho nebo více léků podávaných v různých dávkách. Podávání léků do těla pacienta lze provádět perorálně, intravenózně nebo přímou injekcí do mozkomíšního moku, který je obsažen v páteři.
Při léčbě touto metodou pacienti přicházejí k lékaři ve stanovený čas a zpočátku k těmto návštěvám dochází častěji, postupem času bude možné absolvovat vyšetření u ošetřujícího lékaře stále méně často. Při těchto vyšetřeních se analyzují výsledky získané z CT nebo MRI studií, podle kterých lze sledovat stav a změny nádoru, a provádí se kompletní vyšetření pacienta. V případě potřeby bude předepsána vhodná léčba drogami.
1 – Stránky Lékařské fakulty Univerzity Gazi. Sekce „Technologie gama nože“
2- Publikace Asociace neurochirurgů Turecka, kniha „Základy neurochirurgie“
Glial Beyin Tümörü Pre-Op Mr
Glial Beyin Tümörü Post-Op Mr
