Nejčastěji postihuje kočky a zahrnuje asi dvě desítky druhů, z nichž některé jsou smrtelné.
Virová onemocnění koček
Panleukopenie („kočičí mor“) je virové onemocnění koček, které je vysoce nakažlivé (nakažlivé).
Kočičí herpes virus typu 1 byl poprvé identifikován před více než půl stoletím. Patří k virům obsahujícím DNA a přenáší se hlavně transplacentárně, to znamená, že během březosti kočka přenášející virus infikuje koťata.
Kočičí kalicivirus je akutní infekční onemocnění doprovázené respiračními příznaky. Příčinou onemocnění může být buď přímý kontakt s nemocným zvířetem, nebo použití stejných předmětů pro domácnost – misky, podestýlky, nosiče atd.
Onkologická onemocnění, mezi která patří virus kočičí leukémie, jsou v posledních letech stále rozšířenější. Původce viru leukémie byl poprvé identifikován téměř před 50 lety.
Virus kočičí imunodeficience je onemocnění, které postihuje lymfatický systém zvířete a způsobuje syndrom imunodeficience. Ve většině případů je nemoc v počáteční fázi asymptomatická a teprve její dlouhý (někdy až několik let) vývoj vede ke snížení imunity kočky a vzniku sekundárních infekcí, které mohou vést až ke smrti zvířete.
Koronavirová infekce u koček může způsobit různá onemocnění, od asymptomatických až po těžké infekce vedoucí k úmrtí. Koronavirová infekce u koček se přenáší dlouhodobým kontaktem s infikovaným zvířetem.
Vzteklina je zoonotická (onemocní zvířata i lidé) virová infekce. Vyznačuje se těžkým poškozením nervového systému, akutním průběhem a zpravidla končí smrtí.
Jiné virové infekce koček
Rotavirová infekce u koček postihuje gastrointestinální trakt, především tenké střevo, a proto se také nazývá rotavirová enteritida.
Reovirová infekce patří do kategorie respiračních. Vyskytuje se u všech druhů zvířat, ale nejčastěji jsou postiženy kočky.
Navzdory rozvoji moderní veterinární medicíny, která vyvrací lidovou představu o úžasné vitalitě koček, zastává mnoho majitelů domácích mazlíčků názor, že „předení“ se dokáže vyléčit samo, což znamená, že není třeba navštěvovat lékaře, zejména kvůli taková maličkost jako herpes virus. Ve skutečnosti jde o zásadně nesprávný názor, který často vede k vážným následkům a dokonce ke smrti. Takže například úmrtnost na kočičí herpesvirovou infekci typu 2 a typu 1 mezi koťaty a mladými zvířaty může dosáhnout 20%.
Aujeszkyho choroba u koček je virového původu. Je k němu náchylných mnoho druhů zvířat, ale pro člověka není nebezpečný. Aujeszkyho nemoc se projevuje svěděním v místě průniku viru a akutními známkami poškození centrálního nervového systému. Příznaky jsou velmi podobné vzteklině, a proto se tato nemoc nazývá „falešná vzteklina“.
Infekční anémie koček neboli hemobartonelóza je infekční onemocnění charakterizované poškozením krevních buněk a rozvojem anémie.
Ovlivňuje všechny druhy zvířat a lidí se stejnou frekvencí. Vyskytuje se v akutní a chronické formě. Je charakterizována poškozením urogenitálního systému s rozvojem horečky, konjunktivitidy a rýmy a hojného slzení a rinorey. V některých případech je pozorován zápal plic a purulentní artritida.
Mykoplazmóza je jedním z typů infekčních onemocnění koček, vyznačující se poškozením dýchacího systému zvířete. Kromě toho může kočičí mykoplazmóza způsobit konjunktivitidu, onemocnění muskuloskeletálního systému a urogenitálního systému. Podle různých zdrojů je 60 až 80 % všech koček přenašečem infekce, ale to neznamená, že se u každé z nich nutně vyvine mykoplazmóza. Nejčastěji se nemoc projevuje jako důsledek stresu, snížené imunity atp.
Plísňová onemocnění koček
V závislosti na typu houby jsou postiženy různé části těla.
Kočičí mikrosporie je známější jako lišaj. Jedná se o onemocnění způsobené houbami rodu Microsporon, nebezpečné pro zvířata i člověka. Příznivými faktory pro rozvoj onemocnění jsou: snížená imunita, stres, nedodržování hygienických norem pro chov domácích mazlíčků, poškození kůže atd.
Všechna onemocnění koček lze rozdělit do dvou skupin: ta, která nejsou nebezpečná pro majitele zvířat, a ta, která se přenášejí na člověka. Mezi posledně jmenované patří také kožní onemocnění nebo trichofytóza u koček.
Kandidóza, nebo v běžné řeči soor, je plísňové onemocnění, které postihuje kůži, sliznice úst, trávicí trakt, genitálie a zvukovody.
Kočičí kryptokokóza je druh plísňového onemocnění, které postihuje kůži, dýchací systém, mozek a někdy i centrální nervový systém. K infekci dochází nejčastěji vzdušnými kapénkami, kdy dochází k vdechnutí spor plísní. V současné době neexistují žádné případy, kdy by kryptokokóza infikovala lidi od koček. S nemocným zvířetem je však nutné zacházet s maximální opatrností, protože existuje možnost infekce.
Parazitární onemocnění koček
Do této skupiny patří jak helminti, tak paraziti, kteří napadají kůži (blechy, klíšťata atd.).
Všechna parazitární onemocnění koček lze rozdělit do dvou skupin podle toho, čím jsou způsobena – vnitřními nebo vnějšími parazity. Do první skupiny patří helminthiázy, způsobené červy, kteří parazitují ve střevech a vnitřních orgánech koček.
Klíšťata Ixodid jsou poměrně nebezpečným parazitem jak pro zvířata, tak pro lidi. Jestliže v nedávné minulosti žili tito parazité převážně v lesích, dnes se stále více přibližují k lidem a domácím zvířatům.
Charakteristickým rysem tohoto hmyzu je jejich vysoká nakažlivost, to znamená, že vlastnost se snadno přenáší z jednoho zvířete na druhé. Proto se i tak čistotná zvířata, jako jsou kočky, mohou při komunikaci se svými příbuznými nakazit ektoparazity.
Postiženy jsou jakékoli orgány a systémy
Odřeniny a škrábance není třeba ošetřovat, kočky si takové poškození olizují samy, ale suchý či mokrý ekzém vyžaduje pomoc veterináře.
Kočky jsou velmi zranitelné a často trpí nervovými chorobami (neurózy, hysterie, křeče, epilepsie, křeče), zejména v období puberty a při rehabilitaci po závažných onemocněních nebo operacích. Možné je i poškození mozku infekčními agens (meningitida).
Tato onemocnění je pro majitele kočky obtížné identifikovat a může je diagnostikovat pouze veterinární lékař (cystitida, pyelonefritida, urolitiáza).
Nejčastěji jsou postižena plemena dlouhosrstých koček. Většina onemocnění dýchacího systému jsou virové infekce, které způsobují záněty horních cest dýchacích (bronchitida, rýma, bolest v krku atd.)
Mezi onemocněními této skupiny jsou nejčastější onkopatologie.
Nejčastěji do této skupiny patří úrazy a zlomeniny, možné jsou i hnisavé léze kostí a kloubů.
Nejnebezpečnější skupina nemocí. Prvním varovným signálem je odmítání jídla, poté se objeví průjem, zvracení atd.
Do této kategorie patří vrozené srdeční vady, infekční poškození myokardu nebo změny související s věkem.
Nejčastěji se rozvíjí diabetes mellitus, hypertyreóza (poškození štítné žlázy) nebo hyperkortizolismus – zvýšení hladiny hormonů nadledvin.
Často se projevuje slzením, hnisáním a zarudnutím. Samoléčba se přísně nedoporučuje.
Poměrně častá skupina nemocí. Od hematomů a hnisání až po ušní svrab a tvorbu vředů. Vyžadují povinný zásah veterináře.
Kočky častěji onemocní, ne kočky. Dochází k porušení estru, komplikacím těhotenství, komplikacím po sterilizaci, onemocněním vulvy a pochvy.
Bez ohledu na to, jak moc milujeme své mazlíčky, bohužel, naše láska je ne vždy dokáže ochránit před tou či onou nemocí. Neduhů, které mohou postihnout kočičí tělo, je mnoho a pracovníci útulku Murkosha se rozhodli věnovat dnešní článek jednomu z nejčastějších – kočičím infekcím. Koneckonců, jsou to infekce v celé své rozmanitosti, které při absenci správné léčby mohou způsobit nenapravitelné poškození zdraví ocasatého mazlíčka.
Co jsou infekční onemocnění koček a co je může způsobit?
Abychom lépe porozuměli povaze infekčních onemocnění, stojí za to začít s definicí samotného pojmu „infekce“. Infekce – je infekce živých organismů mikroorganismy (bakterie, houby, prvoci). Infekční onemocnění jsou tedy skupinou onemocnění způsobených pronikáním patogenních mikroorganismů, virů a prionů do těla. Aby patogenní mikrob mohl způsobit infekční onemocnění, musí mít virulenci nebo, odkloněný od lékařské terminologie, toxicitu. To znamená schopnost překonat odpor těla a vykazovat toxické účinky.
Charakteristickým rysem infekčních onemocnění je přítomnost inkubační doby, to znamená období od okamžiku infekce do objevení prvních klinických příznaků. Délka tohoto období závisí na způsobu infekce, typu patogenu a může trvat několik hodin až několik let. Jinými slovy, někdy je na dlouhou dobu nemožné pochopit, že kočka, která se nakazila infekcí, je nemocná, ale někdy je to přesně naopak – kočka, která ještě před pár hodinami vypadala zdravě, může nyní vykazovat známky jednoho resp. další infekční onemocnění.
Mezi nejčastější mikroorganismy, které způsobují infekce u koček, patří: bakterie, mikroskopické houby, viry, rickettsie, mykoplazma. Všechny mohou svou přítomností v těle zvířete způsobit značné poškození zvířete, to platí zejména v případě, kdy je nezbytná léčba předepsána pozdě nebo není předepsána vůbec.
Jsou všechny kočky náchylné k infekcím: rizikové faktory
Specialisté v centru Murkosha se často ptají, zda jsou všechna zvířata ohrožena infekčními chorobami? Praxe bohužel ukazuje, že kočky se 100% imunitou vůči všem infekčním chorobám neexistují. To znamená, že přítomnost jednoho nebo více rizikových faktorů pravděpodobně povede k onemocnění zvířete. Mezi takové faktory patří přeplněné ustájení koček, které nesplňuje zoohygienické normy, nekvalitní krmivo, kontakt s nemocným zvířetem nebo skrytým mikrobiálním přenašečem. Stres je také důležitým rizikovým faktorem – je to stres, který oslabuje imunitu zvířete a činí kočku náchylnou k různým typům infekcí. Jinými slovy, jakékoli faktory, které negativně ovlivňují její stav, mohou zvýšit náchylnost kočky k infekcím, a tím oslabit tělo zvířete.
Moderní medicína odhalila, že kotě může chytit infekci různými způsoby: přes poškozenou vnější kůži, trávicí trakt a dýchací cesty. Nejnebezpečnější cestou šíření je přímý přímý kontakt mezi vnímavým zvířetem a nemocným zvířetem. Infekční nemoci se přenášejí i vzduchem. Proto je nesmírně důležité sledovat stav vašeho mazlíčka a chránit ho před možnými rizikovými faktory, čímž se sníží pravděpodobnost onemocnění.
Virové infekce
Infekční onemocnění se v závislosti na patogenu obvykle dělí na virové, plísňové a bakteriální infekce. Mezi nejčastější virové infekce u koček patří:
Panleukopenie (parvovirová enteritida nebo „kočičí psinka“). Panleukopenie je nebezpečné onemocnění, které otravuje tělo zvířete. Tento virus je velmi stabilní a může zůstat aktivní mimo tělo měsíce a dokonce roky. K přenosu infekce na kočku dochází přímým kontaktem, výkaly, lidmi a jakýmikoli kontaminovanými předměty.
Panleukopenie je extrémně nakažlivé onemocnění s inkubační dobou 3 až 12 dnů. Virus infikuje buňky kostní dřeně, sliznice tenkého střeva a lymfoidní tkáně. Příznaky infekce jsou zvracení, průjem, pokles počtu bílých krvinek a vysoká horečka (nad 40ºC). Vzhledem k tomu, že onemocnění je extrémně závažné, úmrtí je zaznamenáno ve více než 50% případů. Panleukopenie se může vyskytovat jak v mírné formě (kočka se s infekcí vyrovná do týdne a uzdraví se), tak ve formě těžké, kdy se onemocnění rozvine hyperakutně a zvíře uhyne hned v prvních dnech nebo dokonce hodinách po objevení se alarmujících příznaky (odmítání jídla, pití, vysoká teplota, apatie). Hlavní rizikovou skupinou jsou koťata do 3 měsíců, i když k onemocnění jsou náchylná i dospělá zvířata.
Léčba panleukopenie je pouze podpůrná: fyziologický roztok k prevenci dehydratace, vitamíny, glukóza. Po infekci si kočka vyvine silný imunitní systém.
Čtěte více: Co je panleukopenie u koček?
Koronaviry. Existuje mnoho typů koronavirů. Většina z nich způsobuje u koťat pouze krátkodobé průjmy, ale existují i kmeny, které způsobují nebezpečná a často smrtelná onemocnění. Na koronavirus jsou náchylná především malá koťata. Virus napadá sliznici tenkého střeva, což má za následek průjem. Prvním příznakem je však zvracení a teprve poté přechází v průjem, který trvá 2-4 dny. Poté nastává buď smrt zvířete nebo zotavení. I po úplném uzdravení však zůstává nosičem viru, což znamená, že je potenciálně nebezpečný pro své příbuzné.
Kočičí enteritida, jak se jí také říká, se přenáší z jedince na jedince. Zdrojem infekce jsou výkaly nemocných přenašečů. Nebezpečí navíc nepředstavují jen samotné tácy. Patří sem také naběračky a pečovatelské předměty a také hračky. Veterináři podotýkají, že průběh onemocnění může být různý, to znamená, že kotě může onemocnět infekcí již v raném věku a pak nějakou dobu zůstat asymptomatickým nosičem, v jiném případě může mít onemocnění chronickou formu a připomíná se po celý život zvířete pravidelnými průjmy a zvracením. V nejtěžších případech může virus zmutovat do těžké formy – infekční zánět pobřišnice. Právě tato těžká forma onemocnění se nepřenáší ze zvířete na zvíře, ale rozvíjí se v konkrétním organismu a téměř ve 100 % případů vede ke smrti.
Co se týče metod léčby koronaviru, zde jde především o to, aby se nemoc nezhoršovala. S prvními příznaky byste měli okamžitě kontaktovat kliniku, kde odborník po obdržení úplného obrazu onemocnění vybere vhodnou terapii, která může zahrnovat antivirové léky a imunomodulátory. V některých případech se navíc používají antibiotika a kortikosteroidy. Správná péče a starost, symptomatická léčba – to vše dohromady dává dobrou šanci na uzdravení.
Přečtěte si více o koronaviru: Příznaky a léčba kočičího koronaviru
Kalciviróza. Kalcivirová infekce koček (kalcivirová rhinotracheitida) je akutní onemocnění charakterizované převážně poškozením dýchacího systému a dutiny ústní. Původcem onemocnění je malý RNA virus patřící do čeledi Picornaviridae.
Infekce kočky nastává prostřednictvím nutričních prostředků, přímým kontaktem, aerogenně, prostřednictvím oblečení a pečujících předmětů. Zdrojem onemocnění jsou nemocná zvířata. Virus se uvolňuje výtokem z ústní a nosní dutiny, se slznými sekrety, stolicí a močí po dobu několika měsíců. Mezi hlavní příznaky patří horečka, serózní výtok z nosu a očí, stomatitida, projevující se přítomností pustul nebo aft v dutině ústní, hojné slinění v důsledku stomatitidy, u koťat – virová pneumonie, laryngotracheitida. Při generalizovaném poškození se objevují vředy na hlavě a končetinách, otoky kůže, doprovázené silnou horečkou.
Léčba spočívá v prevenci sekundární bakteriální infekce a také v kombinaci symptomatické a substituční terapie. Při tomto přístupu k léčbě je tělo zvířete nuceno se s infekčním agens vyrovnat samo za pomoci imunitního systému. S nástupem moderních léků se však stala možná etiotropní a patogenetická terapie kalcivirové infekce u koček.
Přečtěte si o tomto onemocnění: Příznaky a léčba kalcivirózy u koček
Kočičí imunodeficience (FIC). Další poměrně běžná virová infekce charakterizovaná poškozením imunitního systému zvířete. Zdrojem infekce pro kotě jsou nemocná zvířata (vysoká koncentrace viru ve slinách a krvi), kousnutí hmyzem sajícím krev a možná intrauterinní infekce z matky na plod. První příznaky onemocnění se objevují po 3-6 týdnech: vyčerpání, horečka, zvětšené lymfatické uzliny. Dále onemocnění vstupuje do latentního období, které může trvat od 3 měsíců do 5 let, po kterém se jevy chronické imunodeficience postupně zvyšují. Vyléčit tuto nemoc je nemožné, ale to neznamená, že domácímu mazlíčkovi nelze pomoci. Léčba FIV u koček je založena na prevenci sekundárních infekcí a snížení závažnosti klinických infekcí. Často se používají antibiotika, jejichž správný režim může předepsat pouze lékař.
Specialisté z centra Murkosha poznamenávají: navzdory skutečnosti, že příznaky infekčních onemocnění u koček jsou různé, mnohé z nich jsou stále charakterizovány příznaky, jako je zvracení, průjem, horečka a infekce zdravého domácího mazlíčka je pravděpodobnější od nemocný příbuzný.
Přečtěte si více o FIV: Imunodeficience u koček: co dělat
Bakteriální a plísňové infekce
Nejčastější bakteriální infekce u koček jsou infekční anémie a salmonelóza. Při prvním se pozoruje zvýšená teplota, letargie, odmítání jídla a bledost ústní sliznice, u salmonelózy se k výše uvedeným příznakům přidává zvracení a rýma. Léčba těchto infekcí u koček probíhá pomocí antibiotik, homeopatických léků a hyperimunních sér.
Existuje spousta plísňových infekcí, kterým mohou být naši mazlíčci vystaveni. Takové patologie ovlivňují vnější a vnitřní orgány zvířete. Nejběžnější z nich jsou histoplazmóza, kandidóza a kryptokokóza. K infekci dochází kontaktem se spórami plísní – ranou, při příjmu potravy nebo vzduchem.
Čtěte více: Jaká jsou plísňová onemocnění u koček?
Jak vidíme, existuje mnoho infekčních chorob a ne všechny jsou léčitelné. Proto pouze lékař může určit, jakému druhu infekce bylo zvíře vystaveno, a také předepsat správnou terapii. Úkolem majitele zvířete je okamžitě kontaktovat veterinární kliniku, pokud se u člena rodiny s ocasem objeví sebemenší příznaky onemocnění.
Prevence infekce
Nejúčinnější prevencí šíření infekčních onemocnění u koček je včasné očkování. V moderní veterinární medicíně existuje mnoho účinných vakcín, které mohou ochránit vašeho mazlíčka před takovými nemocemi.
Přečtěte si podrobně seznam povinných očkování: Očkování pro kočky – co, jak, proč?
Kromě vakcinace by se kočkám nemělo dovolit volně se toulat nebo mít kontakt s potenciálními přenašeči infekcí (divokými příbuznými). Rovněž stojí za to věnovat zvláštní pozornost kočičí imunitě, protože právě oslabená imunita s největší pravděpodobností povede k tomu, že se zvíře nakonec nakazí tou či onou „infekcí“. Kvalitní vyvážená výživa, vitamínové komplexy a zdravé emoční zázemí jsou klíčem k úspěchu v boji proti různým typům infekcí.
Na závěr bychom rádi dodali: milujte své mazlíčky, buďte pozorní k jejich zdraví a nebojte se znovu kontaktovat odborníka, pokud dojde ke změnám v chování kočky. A pokud infekce přesto přemůže vaše předení, nevzdávejte se a bojujte. Moderní veterinární medicína pokročila daleko dopředu a i v těch nejpokročilejších případech je vždy šance vyhrát!
