V pondělí v hlavním městě Čečenska se konalo hromadné shromáždění na podporu muslimů Rohingya žijících ve státě Rakhine v Myanmaru (Barma), kde demonstranti vystupovali s plakáty požadujícími zastavení „genocidy muslimů v Myanmaru“.
Den předtím se v Moskvě sešlo asi tisíc muslimů na nepovolené shromáždění poblíž myanmarské ambasády v Moskvě vyzývající ruské úřady, aby reagovaly na situaci v Myanmaru.
Pokusili jsme se odpovědět na řadu otázek o tom, kdo jsou Rohingové muslimové, proč jsou utlačováni a o původu konfliktu v Myanmaru.
Co se děje s Rohingy v Myanmaru?
Převážně buddhistická země, kde po desetiletí vládne vojenská diktatura, má dlouhou historii vzájemné nedůvěry a třenic mezi různými etnickými a náboženskými komunitami, které se úřady rozhodly zavírat oči nebo zneužít vnitřní boje ve svůj prospěch.
Ve státě Rakhine na západě země žijí kromě původního buddhistického obyvatelstva také muslimové Rohingové, kteří původně pocházeli z historické oblasti Bengálsko, nyní území Bangladéše.
Myanmarské úřady označují muslimy Rohingy za nelegální přistěhovalce a odmítají jim udělit občanství.
Kdy začala současná exacerbace?
Jaké to bylo?
Rychle, jednoduše a srozumitelně vysvětlíme, co se stalo, proč je to důležité a co se bude dít dál.
Konec příběhu Reklama podcastů
Zhoršování situace v Myanmaru začalo poté, co militanti z Arakan Rohingya Salvation Army (ARSA) provedli 25. srpna 2017 koordinovaný útok na více než 30 policejních stanovišť a základnu myanmarské armády, při kterém zahynulo nejméně 12 bezpečnostních sil. Ozbrojenci jsou navíc obviněni ze zabití 14 civilistů.
Vedení Myanmaru tvrdí, že islamistická povstalecká skupina ARSA je napojena na mezinárodní teroristické organizace, dostává od nich finanční a jinou pomoc. Sami členové ARSA jakékoli spojení s terorismem popírají.
Poté vojáci zahájili protiteroristickou operaci.
Myanmarská armáda uvedla, že při střetech mezi vládními silami a rohingskými militanty z provincie Rakhine bylo zabito asi 400 lidí, téměř všichni ozbrojenci.
Přístup novinářů do této provincie je extrémně omezený, takže je obtížné potvrdit nebo vyvrátit konkrétní čísla.
Human Rights Watch na základě satelitních snímků uvedla, že nepokoje se rozšířily do nejméně 10 okresů, přičemž novináři na místě hlásili hořící vesnice podél hranice s Bangladéšem.
Úřady tvrdí, že požáry jsou dílem islamistických militantů, kteří úmyslně zapálili muslimské vesnice, ale rohingští muslimové prchající do Bangladéše tvrdí, že požáry způsobila myanmarská armáda a davy rozhněvaných buddhistů ničí muslimské domy.
Interaktivní Wa Peik (Kai Kan Pine) po vypuknutí násilí v roce 2016
listopadu 2016
2014
Co je ARSA?
Armáda spásy Arakan Rohingya (také známá jako Arakan al-Yaqeen nebo hnutí víry) poprvé dala najevo svou přítomnost v říjnu 2016, kdy její ozbrojenci provedli podobný útok na policejní stanice a zabili devět důstojníků.
Skupina tvrdí, že jejím cílem je chránit etnickou menšinu Rohingů před represí ze strany myanmarských úřadů.
Myanmarské úřady tvrdí, že jde o teroristickou skupinu, jejíž vůdci absolvovali výcvik ve výcvikových táborech v zahraničí.
Jak uvedl šéf vyšetřovacího týmu, který zatčené ozbrojence vyslýchal, cílem ARSA je „vybudovat demokratický islámský stát pro Rohingy“.
Podle International Crisis Group je jejím vůdcem Ata Ullah, Rohingya narozený v Pákistánu, ale vyrostlý v Saúdské Arábii, kde získal náboženské vzdělání v Mekce a stále udržuje úzké vazby s touto zemí.
Mluvčí Arakan Rohingya Salvation Army však pro Asia Times řekl, že nemá žádné vazby na džihádistické skupiny a že její členové jsou mladí Rohingové, kteří jsou rozrušeni tím, jak se situace od střetů v roce 2012 vyvinula.
Mezitím International Crisis Group ve své zprávě o situaci ve státě Rakhine ze dne 15. prosince 2016 zdůrazňuje: „Vznik této dobře organizované a zjevně dobře financované skupiny zcela mění situaci, pokud jde o pokusy Myanmaru. úřady, aby se vypořádaly se složitými problémy státu Rakhine, které zahrnují dlouhodobou diskriminaci muslimského obyvatelstva, odpírání práv a občanství.”
Měsíce před vypuknutím násilností začali vyslanci ARSA rekrutovat stovky mladých mužů z muslimských vesnic, kteří byli poté vyškoleni v Bangladéši, uvedly myanmarské úřady s odkazem na informace od místních obyvatel.
