Skloňování slov po pádech: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál, předložka. V množném i jednotném čísle. Pohodlné vyhledávání deklinací slov, více než 93727 XNUMX slov v naší databázi. Podívejte se na videonávod, jak správně vyslovovat slova.
Jedno číslo
Případ smrti | otázka | Slovo |
---|---|---|
nominativní | Kdo co? | kočka |
genitiv | Kdo co? | kočky |
dativ | Komu; komu? | kočka |
akustika | Komu, co? | kočka |
instrumentální | Kým, čím? | kočka |
předložkový | O kom o čem? | kočka |
Pluralitní
Případ smrti | otázka | Slovo |
---|---|---|
nominativní | Kdo co? | kočky |
genitiv | Kdo co? | kočky |
dativ | Komu; komu? | kočky |
akustika | Komu, co? | kočky |
instrumentální | Kým, čím? | kočky |
předložkový | O kom o čem? | kočky |
Je důležité vědět o skloňování slov
Skloňování podstatných jmen
Záměna podstatných jmen podle pádů se vyznačuje změnou jejich koncovek, které se nazývají tvary pádů. V ruském jazyce je celkem šest případů, z nichž každý má svou pomocnou otázku.
Chcete-li určit pád podstatného jména, musíte se pokusit položit mu jednu z pomocných otázek.
Existují i podstatná jména nesklonná, tzn. ty, které mají ve všech případech stejný tvar. Nesklonná jména zahrnují jak obecná podstatná jména (například „káva“ nebo „kakao“), tak vlastní jména (například „Goethe“).
Nesklonná podstatná jména jsou zpravidla slova přejatá z cizích jazyků. Mohou patřit ke všem třem rodům.
Skloňování číslovek
Skloňování číslovek nemá jediný vzor, je reprezentováno několika typy:
- Číslovka jedna se skloňuje jako přídavné jméno v jednotném čísle: jeden – jeden (nový – nový).
- Číslovky od pěti do deseti a číslovky -dvacet a -ten se jako podstatná jména 3. deklinace skloňují. Číslice s -ten mají dvě koncovky, protože obě části se mění: padesát, padesát.
- Číslovky čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl a jeden a půl sta, měnící se podle pádů, mají pouze dva tvary: nominativní a akuzativní pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jedna a a půl stovky; genitiv, dativ, instrumentál, předložkové pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jeden a půl sta.
- Číslice od dvou set do čtyř set a od pěti set do devíti set se skloňují podle zvláštního typu.
- Hromadná čísla se také snižují podle zvláštního typu. Obě číslovky, obě mají dvě různé možnosti skloňování.
- Jednoduché řadové číslovky se skloňují jako přídavná jména: první (nový) – první (nový). Složité řadové číslovky mají pouze jednu koncovku. U složených řadových čísel se mění pouze poslední část.
- U zlomkových číslovek se při skloňování obě části mění.
Skloňování přídavných jmen
Skloňování přídavných jmen je mění podle rodu, pádu a čísla.
Ne všechna přídavná jména se však mění podle rodu, čísla a velikosti písmen. Krátká přídavná jména se nemění od písmen a přídavná jména v jednoduchém komparativním tvaru neklesají vůbec.
Abyste správně odmítali přídavná jména, musíte znát jejich případové otázky v obou číslech.
Je důležité pochopit, že konec přídavného jména lze zkontrolovat koncem otázky.
Video tutoriál. Skloňování podstatných jmen
Pravopis slov jako Koláče teta-stroj, ženy – Valinův dům, strýc – Colinovo auto? Nebuďte překvapeni, vše je správně: druhé slovo je rozděleno a velká písmena. A také existuje Stůl Anny-Petrovny, kancelář Ivana-Nikolajeviče, kde jsou obě části velkými písmeny – správně. A dokonce Romány Waltera Scotta, hrdinové Julese Verna, Boyle-Marriottův zákon – s pomlčkou, ale s malým písmenem – také pravda.
Co jsou to za slova s tak zvláštním pravopisem? Jedná se o složená adjektiva, která označují individuální identitu. Abyste ale pochopili princip jejich psaní, musíte porozumět obecně kategorii přídavných jmen označujících individuální příslušnost. Mohou být jednoduché a složité. Jednoduché jsou tvořeny z jednoho podstatného jména – vlastního jména: Káťa – Káťin zápisník, Nikita – Nikitinův batoh, Murka – Murčina miska.
Složitá jsou tvořena kombinací jména a příjmení, jména a patronyma nebo dvou příjmení, obecného podstatného jména s vlastním jménem nebo jménem zvířete: Lev Tolstoj – styl Lva Tolstého, Anna Petrovna – stůl Anny Petrovny, teta Máša – koláče tetičky; kočka Murka – kočky jsou Murčina koťátka.
S jednoduchými přídavnými jmény označujícími sounáležitost je vše jednoduché (téměř). Pokud jsou tvořeny pomocí přípon -ov(y) nebo -in-, pak se píší s velkým písmenem: Murkova koťátka, Dalevův slovník, Sašin telefon. Ale ve frazeologických frázích a vědeckých termínech jsou taková přídavná jména psána malým písmenem: Achillova pata, Ezopský jazyk, Gravesova choroba, voltaický oblouk.
A pokud má takové přídavné jméno příponu -sk-, pak se píše s malými písmeny: Puškinův styl, Darwinovo učení, Beethovenova sonáta. „Ale“ je tam také: přídavná jména zapnutá -sky (-skaya, -skoe), obsažené ve jménech s významem „jméno nebo vzpomínka na toho a toho“, se píší s velkým písmenem: Stroganovova škola, Nobelova cena, Lomonosova čtení.
Je to tak jednoduché: pokud přípony -ov(-ev), -in- – pak píšeme velkými písmeny (ale pamatujte na frazeologické jednotky a termíny). Pokud je přípona -sk- – pak s malými písmeny (s výjimkou „jména toho a toho“).
U složených přídavných jmen je to trochu složitější. Zde je třeba se zamyslet nejen nad tím, zda psát s malým nebo velkým písmenem, ale také zda psát dohromady nebo se spojovníkem.
Při volbě velkého nebo malého písmene ve složených přídavných jménech platí stejné pravidlo o příponách. A se souvislým nebo spojovníkovým psaním je situace taková: píší se složitá přídavná jména tvořená kombinací jména a příjmení, jména a patronyma nebo dvou příjmení, běžného podstatného jména s vlastním jménem (jako je teta Máša, Baba Valja). s pomlčkou: Bunda Sergei-Petrovichev, Auto strýce Colina, Leo je učení Tolstého, kočky jsou Murkova koťátka.
Někdy se ale taková přídavná jména píší dohromady. V referenční knize D. E. Rosenthala najdeme následující poznámky:
– v některých případech je kombinovaný pravopis: Veropavlovsky workshopy (od jména a patronyma hrdinky románu N. G. Chernyshevského „Co dělat?“) (je těžké si představit, v jakém kontextu je potřeba toto použít slovo vyvstává, ale protože to Rosenthal uvádí jako příklad, znamená , takové případy existují);
– při tvoření přídavného jména od cizího příjmení, kterému předchází funkční slovo, se toto druhé píše společně: hypotéza de Broglie (z de Broglie), de Gaulle republic (z de Gaulle), Vandamme roles (z van Damme);
– přídavná jména odvozená od čínských, korejských, vietnamských a dalších východních složených vlastních jmen se píší společně: Čankajškova klika (z Čankajška), Mao Ce-tung reforma (z Mao Ce-tunga).
Samozřejmě, přídavná jména jako Sergej-Petrovichev se vyskytují zřídka a hlavně v beletrii. Ale neuškodí vědět, jak jsou napsány. A pokud jste najednou spisovatel nebo se jím plánujete stát, určitě se vám tyto znalosti budou hodit, minimálně vám pomohou rozšířit slovní zásobu. Takže si vzpomeňte na Veropavlovského dílny a kočky-Murkinova koťátka.
Připravila vedoucí redakčního a vydavatelského oddělení O. V. Osipova
- Zobrazení 309