Jak jsem již řekl, slovesa jsou páteří věty. Proto hned na začátku – než se dostanete k podstatným jménům, předložkám atp. – postarejte se o přípravu jednoduchých frází s nejdůležitějšími slovesy. Pak bude velmi vhodné na tyto připravené fráze navléknout detailní korálky.
S některými z těchto důležitých sloves jste se již seznámili v lekci 1. Nabízím vám svůj seznam na pokračování.
Rád říkám, že první tři věty, které chcete umět mluvit novým jazykem, jsou:
Mám …
Chci …
Mám rád …
Souhlasíte, tyto fráze jsou mnohem užitečnější než „Jmenuji se. “, protože se jedná o konstruktorové fráze, na jejichž základě můžete vytvořit neomezený počet nových! Tak:
Mám = Jag je
V souladu s tím „mít/mít“ – (att) ha. Rusky mluvící mají někdy problém kvůli doslovnému překladu: „Protože v ruštině říkáme „U mě“, v jiném jazyce by to mělo být přeloženo úplně stejně. Vznikají tak podivné varianty jako „Mig (me) har“. Takhle to nefunguje! Švédská fráze je v tomto ohledu bližší anglické: I have = Jag har.
S potěšením konstatuji, že na rozdíl od angličtiny není třeba hádat „mít nebo má?“ Zbytek zájmen bude mít stejný obrázek: Du har, Vi har, Han har.
Možná vaše první věty budou:
Jag har en familj. – Mám rodinu.
Jag har en pojkvän/flickvän. – Mám přítele/přítelkyni.
Jag har en katt/hund. – Mám kočku/psa.
má du že jo? – Máte práci?
má du bil? – Máte auto?
Har du många kompisar? – Máš hodně přátel?
Jag je ne stodola. – Nemám děti. (Připomínám, že”ne“ je položeno po sloveso!)
Jag je ne uklidit. – Nemám čas.
Chci = Jag vil
Zde je důležité poznamenat dvě věci:
1) Na rozdíl od ruštiny a angličtiny, kde můžete jednoduše říct „chci (šálek) kávy“, „chci kávu“, ve švédštině po “vil“Vždycky existuje sloveso! Ano, i když to logicky nepotřebujete.
Chci šálek kávy. – Jag vill ha en kopp kaffe.
Již známé „ha“ – „mít, vlastnit“.
Jag vill ha en bil. – Chci auto.
Jag vill ha min egen lägenhet. – Chci svůj vlastní byt.
Vill du ha/dricka kaffe? – Chtěli byste (pít) kávu?
To mimochodem platí pro všechny situace – i ty nejprimitivnější a nejpřímější. Jako například taková přímočará fráze z filmů: „Chci tě“. Co si myslíte o tom, že to řeknete švédsky? Zatím se zamyslete a správná odpověď bude na konci článku.
2) Nikdy nepoužito po „vile“na“.
Ano, za slovem „chci“ bude samozřejmě v infinitivu sloveso (logické: „chci udělatbýt/hodinkybýt/pibýt“). Ale žádné „att“ není potřeba, navzdory skutečnosti, že mnozí dělají paralelu s anglickým „chci“ na koupit.”
Ve švédštině je sloveso „chtít“ považováno za modální a po něm není nikdy potřeba částice „att“ (mimochodem v angličtině, stejný příběh s modálními slovesy a částicí „to“: „You umět do to.”,”My by go Nyní”).
Jag vil gå på bio. – Chci jít do kina.
Jag vil stříbrný med kopat. – Chci s tebou mluvit.
Jag vill inte gå hem. – Nechci jít domů.
(Ano, chápu, že toho ještě moc nevíte o „mechanice“ sloves. Tomu všemu se budeme věnovat v příští lekci. Obecně se lekce 2 a 3 hodně překrývají, takže pokud máte hodně „ proč?“ v polovině této lekce si přečtěte o slovesech v lekci 3 a vraťte se sem).
Mám rád …
A opět není třeba překládat slovo „já“ doslovně. Zde jako v angličtině „I like“ = Jag gillar.
Obecně lze říci „líbí se mi“ dvěma způsoby:
Jsem si jistý, že fanoušci sociálních sítí se již zajímali: jak se jmenuje tlačítko „To se mi líbí“ na Facebooku nebo VKontakte?
Říká se tomu “gilla”. Tedy „mít rád“.
Mimochodem! My Rusové často říkáme:Miluji tento film!“, „O víkendu I láska uvař něco dobrého!“, „A ty milovat Procházka?” Proto, když jsem poprvé začal komunikovat se Švédy, 2-3 měsíce poté, co jsem se začal učit švédsky, vydal jsem následující emotivní fráze v ruském stylu: „Jag älskar (=láska) svenska! Jag älskar svenskar och Sverige!“
Ve skutečnosti v takových případech obvykle říkají „Líbí se mi. “ nebo „Moc se mi to líbí“.
Pozor na výslovnost: gillar [jillar]
Vaše první možné fráze:
Jag tycker om Svenska. – Miluji švédštinu/mám rád švédštinu.
Gillar du Sverige? – Máte rádi Švédsko?
Jag gillar att läsa. – Rád čtu.
Jag tycker om att titta på amerikanska/svenska/brittiska teve-serier. – Rád sleduji americké/švédské/britské televizní seriály.
Tycker du om att plugga na universitetet? – Studujete rádi na univerzitě?
Gillar du ditt jobb? -Máte rádi svou práci?
Jag tycker (inte så mycket) om mitt jobb. – (Ne)mám svou práci rád.
Min man gillar inte sushi. – Můj manžel nemá rád sushi.
Vi gillar na cestovat . – Rádi cestujeme.
Podrobnější příklady a vysvětlení najdete v tomto článku.
Existuje další velmi užitečná fráze, která se překrývá s výrazem „villa“.
Lebka vilja… – Rád bych…
Opět platí, že za touto frází je vždy sloveso – a také bez částice „att“.
Jag skulle vilja ha en kaka. – Chtěl bych cookies (“cookie”).
Jag skulle vilja lära mig franska. – Chtěl bych se naučit francouzsky.
Lebka du vilja åka na Španělsko? – Chtěli byste jet do Španělska?
Můžete použít „inte“, ale proč? „Jag skulle vilja. “ se obvykle používá jako zdvořilejší možnost než „Jag vill“. Li NOT Pokud chcete, řekněte to: „Jag vill inte. “.
Mimochodem, obě fráze se obvykle používají při nákupu něčeho v obchodě, objednávání v kavárně atd.
Jag vill ha en stor kaffe och en bulle, připínáček. – Chtěl bych jednu velkou kávu a housku, prosím. (Doslova: „Chtěl bych jednu velkou kávu a housku, prosím“).
Skulle du vilja ha något att dricka? – Přejete si něco k pití? (Doslova: “Chtěl bys. “)
Jag skulle vilja ha ett glas vin, připínáček. – Chtěl bych sklenku vína, prosím.
Mějte na paměti, že zatímco mnoho Švédů se neobtěžuje a řekne jen „Jag vill ha“, „Jag skulle vilja ha“ je mnohem zdvořilejší a příjemnější. Ano, tuto frázi stále používají, když nejsou líní 🙂
Víte, jaká je nejčastější chyba s „skulle vilja“? Doslovný překlad.
Pokud myslíte v ruštině, pak „Já rád bych“generuje následující mutanty:
Jag skulle ville… (ville = hledané)
Jag skulle vill. (protože „vill“ často bolí oči a „vilja“ – „chtít“ – je vzácné. A vůbec, proč se „chtěl bych“ překládá jako „chci lebka“?!)
Pamatujte: žádné takové možnosti neexistují! Bez ohledu na to, jak moc ruský mozek protestuje 🙂
Jediná správná možnost: Jag Měly by vilja !
Vaším dalším krokem je rozšířit své otázky o tato úžasná slova:
Vad – Co
var – kde
När – když
(Pro začátek se můžete zastavit zde, ale pokud opravdu, ale opravdu chcete znát pokračování, zde je: „proč“ – varför, „kolik“ – hur mycket/många, „kdo“ – vem).
var bor du? – Kde bydlíš?
När träffas vi? – Kdy se setkáme?
Vad gör du (på Helgen/ikväll/imorgon)? – Co děláš (tento víkend/dnes/zítra)?
Vad pluggar du på universitetet? – Co studuješ na univerzitě?
Varför studerar/läser/pluggar du svenska? – Proč se učíš švédsky?
(Proč existuje tolik možností „učit/studovat“? Přečtěte si tento článek).
Ti, kteří umí dobře anglicky, si mohou položit otázku: Je to opravdu pravda: „Co (teď) děláš? přeloženo jako „Vad gör du (nu)?“? A co anglické „What jsou vy dělá? “
Všechno je správně. Ve švédštině prostě neexistuje žádný tvar slovesa, který by znamenal „toto se děje právě teď/v určitém konkrétním okamžiku“. Proto, milí Angličané, není třeba překládat fráze jako „Mluvím s tebou“ přes anglické „Mluvím s tebou“! Výsledné „Jag är pratar med dig“ prostě nedává smysl!
Abych to posílil, nabízím vám dva úkoly.
Za prvé: řekněte nám o 3 lidech a jejich práci.
Du har et exempel:
Jag vill berätta om min mans jobb.
Han jobbar s IT. Han arbetar na kontor förstås.
Muži han är inte programmerare, han är projektledare.
Han tycker mycket om jobbet.
Jag vill berätta om min mammas arbete.
Hon är ekonom.
Hon arbetar också på kontor.
Muži hon gillar inte arbetet.
Hon tycker inte om att jobba med siffror, Hon vill jobba med människor.
Men det är bra att hennes arbete är nära hemmet.
Jag vill berätta om mitt jobb.
Jag är lärare i främmande språk.
Men jag jobbar inte i skolan, jag jobbar hemmifrån, på nätet.
Jag har student från Ryssland och andra länder.
Jag lär dem engelska och svenska.
Jag tycker jättemycket om mitt jobb.
(Konkrétně jsem napsal tři příklady, protože situace jsou zcela odlišné.
Jak vidíte, pokud uvedeme ČEHO práci (přivlastňovací případ, pokud jste chytrý) – pak se k podstatnému jménu přidá -s.
Práce mého manžela – min mans jobb
Mámina práce – mammas arbete
Kočka mé sestry – min systers katt
tátov počítač – pappas dator
Leninovo dítě – Lenasova stodola
Kniha Marie – Marias bok
Ještě jeden úkol. Procvičte si odpovědi na otázky o tom, co se vám líbí nebo nelíbí:
Tycker du om te eller kaffe?
Tycker du om att cykla eller gå (chůze)?
Gillar du att åka tåg (vlak)?
Gillar du husdjur (dům + zvířata)?
Gillar du att bo ensam (jeden)?
Tycker du om naturen?
Tycker du om stora städer eller små lugna (klidný) städer?
Vad gillar du mest (=nejvíce) – sommaren eller vintern?
Tycker du om kinesisk mat?
Tycker du om att laga mat?
Vad gillar du mest – att köpa presenter eller att få (=přijmout) presenter?
No, nedávno tu byla první lekce se základními frázemi jako „Nemluvím švédsky“ a teď už víte, jak mluvit trochu švédsky!
Nyní je čas dozvědět se více o tom, jak slovesa fungují! To je to, co budeme dělat v lekci 3.