Obyvatelé vesnice Chomutovo v Irkutské oblasti kontaktovali státní zastupitelství a policii – stěžovali si na národní koňskou hru kok-boru. Každý týden se poblíž konají členové místní kyrgyzské komunity. Podle vesničanů jsou koně při závodech vážně zraněni a umírají, při přípravě jsou mučeni, nuceni stát dvě hodiny se zdviženou hlavou a mrtví koně jsou nabízeni do útulku jako krmivo pro psy. Izvestija požádal obyvatele Chomutova, zástupce diaspory, právníky a veterináře na podrobnosti.
Tvrdý mužský sport
Horse-fire: proč Španělé posílají koně do ohně?
Zvířata musí podstoupit očistný rituál a zbavit se nemocí
Kok-boru je prastará nomádská hra běžná mezi obyvateli střední Asie. Je to podobné pólu, ale místo míče je zde mršina kozy nebo mladého býka. V ruštině se soutěž nazývá tahání koz. Koza je poražena těsně před hrou a použita jako projektil. Váží 30-35 kg. Hráči jsou rozděleni do dvou týmů. Jejich úkolem je zmocnit se mršiny a hodit ji do soupeřovy „brány“ – tai-kazan. Stejně jako pólo existují jasná pravidla, i když ve své moderní podobě se objevila až v roce 1996. Pravidla určují počet účastníků, hrací dobu, průběh hry a tresty.
Fanoušci kok-boru přiznávají, že jde o poměrně tvrdý sport. V boji o kozu se jezdci na koních sejdou, pronásledují a napadají se, padají a zraňují se. Mezinárodní pravidla hry jsou navržena tak, aby snížila počet zranění a nehod, a to i u zvířat. Vyžaduje se speciální vybavení, spodní klouby koní jsou chráněny podložkami z kůže nebo plátna. Kromě toho je účastníkům přísně zakázáno narážet do soupeře rychlostí a chovat své koně.
Hráči během zápasu kok-bor
Foto: RIA Novosti/Tabyldy Kadyrbekov
Poblíž vesnice Khomutovo v Irkutské oblasti se zhruba jednou týdně konají hry kok-boru. Účastníci – především z místní kyrgyzské diaspory – pocházejí nejen z okolních vesnic, ale dokonce i z Irkutska. Občas se k nim přidá místní mládež. Jedná se o čistě mužský sport – hrají pouze muži a pouze na hřebcích. Sledovat může každý, včetně dětí. Obyvatelé Chomutova, kteří kok-boru sledovali, pochybují o tom, že hry probíhají podle pravidel. Marina Melniková, trenérka jezdectví na místním hipodromu, viděla pouze jednu soutěž a zapřísahala se, že přijde znovu.
Záběr z lesa: flayer u Moskvy zahájil hon na domácí psy
Neznámá osoba střílí zvířata ze zálohy před jejich majiteli.
„Byly to velké prázdniny, chodil jsem s očekáváním té podívané. Už tam nevkročím. Zaprvé vůbec nepřipravili stránky. Vše se odehrálo na volném prostranství, ležely tam odpadky a zmuchlaný ostnatý drát. Při hře do ní koně vběhli a trhali si nohy – bylo to hrozné. Za druhé, jezdci v této hře koně vůbec nešetří, je důležité, aby dosahovali výsledků. Zvířata běhají se zdviženou hlavou, trhají tlamy, tvrdé zatáčky, koně po sobě skáčou. Noční můra,“ řekla listu Izvestija. Hřebci byli podle ní špatně vybaveni a nebyli připraveni na hru: ne všichni byli podkutí nebo špatně podkutí, s domácími uzdy a udidla (kovové udidla v tlamě). „Udidlo je vyrobeno z nějakého kusu železa. Naši sportovní koně mají hladká, nafouknutá udidla, aby nezpůsobovala bolest. Vypadají, jako by tam měli velké nehty, rezavé a ohnuté. To je naprosto abnormální,“ poznamenala Melniková.
Vesničanka Ksenia Romanenko často jezdí se svým koněm poblíž hřiště, kde hrají kok-bora, ale snaží se držet stranou. To, co se děje, děsí ji i zvíře. „Koně jsou velmi těžce zraněni. Jejich nohy a záda trpí a jsou biti bičem, takže stopy zůstávají. Dělají biče z jakýchsi hadic a něčím je omotávají – silně narážejí. Když zaženou koně do řeky, spadnou a udusí se. Hráči proti sobě postaví zvířata v davu, aby odrazili tuto kozu. Koně mají neustále roztrhanou nebo odřenou hubu od silného tahu. A jezdci nejsou lehcí, někteří váží 100–120 kg (váha jezdce by neměla překročit 70–80 kg – pozn. red.),“ sdělila dívka.
Koně během soutěže kok-bor
Foto: RIA Novosti/Alexander Kryazhev
Předseda kyrgyzské diaspory – Irkutské regionální veřejné národně-kulturní organizace “Jednota” – Ermamat Turganov přirovnal hru s boxem, bojem bez pravidel a fotbalem, kde jsou sportovci také často zraněni. Zdůraznil, že koně při soutěžích neutrpí vážná zranění. „Koně jsou dobře připraveni. Pokud náhodou nespadnou – v zimě nebo v dešti, když to klouže. V běžné dny nedochází k žádnému zranění, jsou to jen příběhy. Myslíte si, že kdyby bylo všechno tak kruté, Kok-Boru by se konal v rámci World Nomad Games? Přijďte a uvidíte sami,“ řekl publikaci.
Podle zákonů tundry
Proč začali jeleni v Yamalu hromadně umírat?
Podle Turganova mají Kyrgyzové jako bývalí kočovníci zvláštní vztah ke koním. “Pro Kyrgyze je kůň jako druhý vítr, druhé křídlo. Ani jeden Kyrgyz nemůže žít bez koně. Tato zvířata máme moc rádi a chováme se k nim s velkým respektem. Dokonce i ti, kteří žijí ve městech a pohodlných bytech, stále často chovají koně na vesnicích. Pro Kyrgyzy je to ještě lepší než auto,“ vysvětlil předseda diaspory.
Příprava nebo mučení
Místní milovníci koní se starají nejen o hru samotnou, ale také o přípravu zvířat. Podle národní tradice jsou svázáni tak, že hlava je vyhozena zpět nahoru a kopyta se sotva dotýkají země. To je vysvětleno svalovým tréninkem: říkají, že tímto způsobem „houpají“ břišní svaly a záda koní. V této poloze by měli stát jednu a půl až dvě hodiny denně. Celkově, Turganov poznamenal, příprava hřebce na kok-bor trvá několik měsíců až šest měsíců. „Hry trvají dvě až tři hodiny, koně jsou celou dobu na nohou, musí na to být připraveni,“ vysvětlil.
Foto: vk.com/Proti krutosti na koních
Obyvatelka Chomutova a majitelka koní Oksana Litvinová uvedla, že i sportovní zvířata jsou někdy tvrdě připravena. „Skáčeme také docela dlouhé vzdálenosti. Některé kultury chovají hříbata stejným způsobem: natahují si krk, vyhrabávají díru do země a musí stát vzpřímeně, aby měli krk delší. Jsem proti, ale je to sakra národnost. Pro mě to byl divoký šok, dokonce jsem se skoro rozbrečel, když jsem to viděl. Ale na druhou stranu taky nutím koně cválat na 8 km – brutálně, dalo by se říct. Ale aspoň má na výběr – běžet, nebo neutíkat, ale když jste přivázaní ke sloupu, nemůžete se nikam přisát,“ řekla Litvinová.
Bezuzdná povaha: Gauchos soutěží v jízdě bez sedla
Jak se jihoameričtí jezdci stali symbolem národní kultury
Další majitelé koní z Chomutova do publikace vysvětlili, že stát v této pozici je pro koně obrovskou zátěží. „Je to, jako když člověk stojí dvě hodiny na špičkách. Chudák zvíře se už třese, už začaly křeče. Jednou jsme zkoušeli mluvit s majitelem: říkají, proč to děláš, nevidíš, že ten kůň už má svalové křeče? Ne, říká, takovou přípravu máme. To není příprava, ale výsměch,“ rozhořčuje se Marina Melniková. Izvestija se obrátil o radu na veterináře. Podle veterinářky Aliny Slabunové povede zvednutá poloha nakonec u hřebců k problémům se zády. “Obratle se o sebe brousí a jejich trnové výběžky se mohou navzájem spojit, když zvíře neustále stojí nebo běží hlavou dolů. To způsobuje bolesti zad, a pokud dojde k sevření nervu, může dojít ke kulhání. Hřbet koně musíte „pumpovat“ jinak: aby sklonil hlavu a natáhl se dopředu. V tomto případě se zádové svaly dobře zahřejí a fungují správně“, vysvětlila.
Starověká nomádská hra kok-boru
Foto: RIA Novosti/Alexander Kryazhev
Tak takový jste: jak na Čukotce připravují smrtící pochoutku
Dušená zvěřina s borůvkami, tatarák, palgyn – dietní tajemství národů Severu
Obyvatelé Chomutova a okolních vesnic si jsou jisti, že koně hráčů kok-boru nežijí dlouho a čas od času po soutěžích umírají. Dobrovolnice z útulku pro zvířata „Road to Home“ ve vesnici Talka, Daria Chudnovskaya, řekla listu Izvestija, že organizace několikrát nabízela mrtvé koně jako psí žrádlo. “Konkrétně mi samozřejmě neřekli, že tito koně jsou z této hry.” Ale protože všichni bydlíme tady poblíž, víme, kdo co dělá. Tyhle koně jsme jim nikdy nevzali. I když s jídlem jsou problémy. Aby alespoň přemýšleli, kam mrtvoly později uložit,“ řekla. Zástupci kyrgyzské diaspory tuto informaci nepotvrdili.
Hrajte podle pravidel
Hry Kok-boru se u Chomutova konají asi tři roky, ale vedení města o ničem neví, zjistil Izvestija. „Slyším o tom poprvé,“ odpověděl zástupce místních úřadů na otázku z publikace. Obyvatelé vesnice už mezitím kontaktovali policii a státní zastupitelství. Právnička Natalya Filimonova poznamenala, že majitelům koní hrozí za týrání zvířat minimálně správní pokuty. Dodala, že koně jsou přiváženi kamionem do vesnice Pozdnyakovo (součást Chomutovského obecního útvaru). „Stojí v samostatné opuštěné stáji, svázaní se zvednutými hlavami. Hřebci se kupují za málo peněz, máme jistotu, že nejsou očkovaní a neprošli sanitárním ošetřením. Požádali jsme o kontrolu veterinární službu, další postup se bude odvíjet od závěru veterinářů,“ poznamenala.
Foto: RIA Novosti/Alexander Kryazhev
Vyšetřovací výbor prověří zprávy o týrání koní v Moskvě
V únoru 2019 se kok-boru konal na centrálním moskevském hipodromu, což vyvolalo vlnu rozhořčení na sociálních sítích. Ochránci zvířat upozornili na tvrdou povahu soutěže, zveřejnili fotografie a videa a trvali na tom, že budoucím osudem těchto koní je masokombinát. Prezident Mezinárodní federace Kok-Boru Jyrgalbek Samatov zdůraznil, že po zápase nedošlo k žádnému vážnému zranění koní. Veterináři zkontrolovali všechny koně a zjistili, že pouze jeden je zraněný. Vyšetřovací oddělení ruského vyšetřovacího výboru pro Moskvu proto zahájilo vyšetřování pro podezření z týrání zvířat. Poté se již v hlavním městě nehrálo. Tento sport je velmi populární ve střední Asii. Mezinárodní federace Kok-Boru, která zahrnuje deset zemí včetně Ruska, sídlí v Kyrgyzstánu. V roce 2018 byla hra zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na velkých soutěžích se pečlivě hlídá dodržování pravidel a nezbytná ochrana lidí i zvířat. V běžných hrách pro zábavu o víkendu už je to složitější.
