Schipperke – Plemeno belgického ovčáka. Podivné vlámské slovo „schipperke“ je přeloženo velmi jednoduše: „pastýř“. Psi byli vyšlechtěni jako neúnavní a energičtí pomocníci na farmě. Historie těchto psů sahá až do 15. století, ale oblibu si získali až o dvě století později. Je zřejmé, že to bylo v 17. století, kdy se Schipperke konečně zformovaly do samostatného plemene. A přestože přesný původ „pastýřů“ není znám, existuje verze, že měli společného předka s belgickým ovčákem.
Tito psi byli mezi domorodci z Flander mimořádně oblíbení. Vychovávali je nejen pastevci, ale i ševci a dělníci. Obyvatelé města se starali o své mazlíčky a chovali je a krky si zdobili složitými obojky. První výstava plemene se konala již v 19. století a v Bruselu dokonce vznikl Royal Schipperke Club. Postupně se psi přesunuli z venkovských pastvin do módních salonů a šlechtických obývacích pokojů.
Proč si „pastýřky“ získaly takovou lásku mezi městským obyvatelstvem? Plemeno je nízkého vzrůstu. Dospělý pes dosahuje v kohoutku maximálně 33 cm a váha zvířete zůstává do 8 kg. Ale to hlavní: Schipperke – vynikající lapače krys. Loví všechny drobné škůdce. Myši a krysy byly až do začátku 20. století skutečnou metlou Evropy. Rozšiřovali nemoci a ničili úrodu. Kočky si s velkým množstvím hlodavců neporadily. Proto byli psi chytající krysy nezbytností, mohli se dokonce brát na námořní plavby. Schipperke by se však neměly zaměňovat s německými špicemi – člunovými psy, nerozlučnými společníky holandských námořníků.
Dnes už se Schipperke k odchytu krys a myší nepoužívají, na pastvinách je zahlédnete jen zřídka. Tento malý belgický pejsek se dokonale přizpůsobil potřebám nové doby, stal se výborným hlídačem a společníkem. Přestože jsou psi malého vzrůstu, mohou se pochlubit záviděníhodnou silou a nebojácností, snadno je poznáte podle charakteristického černého zbarvení. Schipperke žít asi 15 let a užívat si záviděníhodného zdraví. Průměrné náklady na čistokrevné štěně – 1 000 dolarů.
Vzhled. Hlavním poznávacím znakem těchto inteligentních a zvědavých psů je jejich uhlově černá barva. Existují psi s tmavě šedou podsadou, ale v tomto případě by to nemělo být vidět. Srst Schipperke je hustá a poměrně hrubá, slouží jako výborná ochrana před chladem a vlhkostí. Na těle a hlavě srst těsně přiléhá k tělu, ale kolem krku je nadýchaná a dlouhá. Schipperke se snadno pozná podle výrazného límce nebo hřívy. Na zadních nohách vytváří prodloužená srst efekt „kalhot“. Ocas je dlouhý, ale jako u všech krysařů je u tohoto plemene zvykem ho mít kupírovaný.
Klínovitá hlava není příliš široká, s mírným prodloužením. Tlama „pastýřů“ se směrem k nosu zužuje. Oči mají krásný mandlový tvar. Tito psi se vyznačují živým, inteligentním vzhledem tmavě hnědých očí. Oční víčka, nos a rty jsou také černé. Malé trojúhelníkové uši stojí vzpřímeně. Měly by být zasazeny dostatečně vysoko.
Krk je středně dlouhý, zdá se masivní pouze díky hojnosti srsti, ale ve skutečnosti je úměrný tělu. Podsadité, silné tělo Schipperke je krátké, ale široké. V ideálním případě by se měl vejít do čtverce. Ovčáci mají velmi půvabné tlapky. Tento tvar se často nazývá “kočičí tlapka”: kulatá malá noha s krátkými černými drápy.
Charakter a zvyky. Za dominantní povahové rysy Schipperke lze považovat aktivitu a energii. Pastevečtí psi nejsou stvořeni k tomu, aby klidně seděli. Jsou velmi zvědaví a šikovní. Zajímají je všechny pohyblivé předměty bez výjimky, baví je pozorovat a lovit malá zvířata, jako jsou myši. Pokud je pes „na válečné stezce“, dá znamení štěkáním a zvednutím vlasů. Obvykle toto chování naznačuje přístup cizí osoby nebo vzhled hlodavců.
Schipperke je výborný hlídač. „Pastýři“ se vyhýbají cizím lidem. Nejsou agresivní, ale cizinec s nimi těžko naváže kontakt. Zároveň může být pes pověřen hlídáním předmětu nebo osoby. V tomto případě je pes schopen zaútočit, pokud se cizinec přiblíží k objektu, který má hlídat. Pokud se pokusíte odebrat chráněný předmět, pes je schopen kousání. Přesto je Schipperke ideální volbou pro rodiny s dětmi. Pes je velmi přítulný k dětem, rád si hraje a dovádí. Pes nikdy nebude projevovat agresi vůči dětem. Miluje hlučné dětské společnosti.
Pes nepotřebuje speciální výcvik. Při procházkách ale potřebuje mazlíček volně pobíhat, aby si mohl uvědomit svou vrozenou aktivitu. Schipperke se nebrání zvyšovat hlas, má hlasitý a zvonivý štěkot. Jednoduché se naučit.
Péče. Vykoupejte svůj Schipperke podle potřeby. Psa je ale potřeba minimálně 3-4x týdně důkladně vyčesat. Vlna prakticky nepouští a slouží jako výborná ochrana před chladem, nevyžaduje zvláštní péči. Ani „ovčáci“ nepotřebují speciální zimní oblečení – před mrazem toto plemeno chrání sama příroda. Dlouhodobý pobyt na slunci je ale pro psa škodlivý. Schipperke by neměl být ponechán v autě se zavřenými okny po dlouhou dobu, mohlo by dojít k úpalu.
Je důležité dodržovat dietu. V důsledku přejídání se u „ovčáků“ mohou rozvinout vážná onemocnění, včetně epilepsie. Dospělému psovi postačí jedno jídlo denně, v noci může být váš mazlíček pohoštěn sušenkami. Schipperke jí skoro každý, ale je lepší volit specializované jídlo a nepřehánět „těžká“ jídla. Je také nutné pravidelně čistit psovi zuby a vymývat mu oči.
Při přetištění tohoto článku je aktivní odkaz na zdroj POVINNÝ, jinak bude použití článku považováno za porušení autorského zákona.
