Indický Zlatý trojúhelník je oblíbená turistická trasa sestávající z mnoha chrámů, pevností a autobusových linek. Příkaz “Pozor na slona!” Rozhodl jsem se to projít na vlastní pěst a zároveň studovat rysy indické kuchyně centrální oblasti.
Jaipur a okolí
Džajpur je hlavním městem Rádžasthánu, nejbohatšího státu Indie. Jaipur je nazýván jak růžovým městem, protože budovy Starého města jsou vyrobeny z růžového kamene, tak městem řemeslníků, protože hlavním řemeslem ve státě je potisk textilu. Zde na každém kroku najdete velký výběr bloků pro tištěný tisk a pokud si budete přát, můžete si objednat své vlastní – s libovolnými, nejneuvěřitelnějšími vzory.
Džajpur je poměrně velké město, takže se vyplatí ho objíždět tuk-tukem, hlavní je umět zhruba určit vzdálenosti a náklady, které za ně musíte zaplatit, jinak se mazaní tuk-tukeři jistě zeptají ty dvakrát tolik. Nyní cena za stěhování ve městě nepřesahuje 100–150 rupií.
Vintage obchody a jídlo
První věc, kterou jsme v Džajpuru udělali, bylo hledat vintage obchody, kde jsme chtěli najít věci na ozdobu naší kavárny. Měli jsme štěstí a ještě před začátkem cesty jsme měli seznam od zasvěcence z Jaipu, podle kterého jsme se řídili.
Prvním bodem naší cesty byl obchod Royal Treasure. Hlavním sortimentem je zde nábytek – starožitné židle, regály a stoly. Najdete zde také plakáty, dekorativní masky, prvky vnější výzdoby budov, nádobí a různé drobnosti. DHL může doručit jakoukoli velkou položku. Hledali jsme drobné předměty a odešli jsme s několika barevnými papírem maché talíři (samozřejmě se slonem), několika zábavnými krabičkami na šperky a několika zábavnými, světlými dřevěnými krabičkami na klíče.
Vedle obchodu jsme měli štěstí na první gastronomický zážitek z tohoto výletu. Ocitli jsme se v dosti vzácné restauraci pro Jaipur, která podávala kuřecí pokrmy (téměř všechny podniky ve městě podávají výhradně vegetariánská jídla). Výhled: příště se s kuřecím masem setkáme až poslední den výletu. Toto místo si opravdu pamatujeme a rozhodně jej můžeme doporučit jako velmi chutné a příjemné k návštěvě, jmenuje se Spice Court.
Pokračováním naší cesty po vintage obchodech jsme navštívili Manglam Arts. Na jeho místě jsme byli zmateni, když jsme našli obchod s oblečením, ačkoli tip byl čerstvý a náš kontakt se nemohl splést.
Co dělat? Začali jsme se zaměstnanců vyptávat, kde je vintage showroom, ale oni pokrčili rameny a vzali nás jen do šicí dílny, kde nám nabídli ušití něčeho na zakázku. Tvrdošíjně jsme se dál ptali na výzdobu a interiérové předměty a pak nás odvedli do třetí místnosti, kde už bylo něco podobného, ale stále ne to samé a ve velmi malém množství.
Když jsme ani s tím nebyli spokojeni, přivedli k nám staršího muže, který si nás pečlivě prohlédl, ujasnil, co přesně hledáme, po obdržení odpovědí řekl „dobře“ a vedl nás dál. Vběhli jsme na verandu, jejíž dveře byly zakryté kovovými okenicemi, po jejich zvednutí jsme našli další dveře, za nimi další – a tak dále celkem čtyři! A po překonání všech těchto překážek se nám konečně podařilo dostat do království starožitností. Pravda, jak nám sám majitel vysvětlil, všechny tyto předměty nelze podle pravidel nazývat starožitnostmi, protože jejich stáří nepřesahuje 100 let, ale jsou docela přitahovány k vintage produktům; stáří tam prezentovaného zboží se liší od 30 do 70 let.
Figurky všech velikostí, nádobí, ilustrace, retro fotografie, celá místnost textilu, krabice, lustry, hračky, spousta neuvěřitelně krásných věcí – to vše je prezentováno v obrovské rozmanitosti ve třech patrech v Manglam Arts!
Strávili jsme na tomto místě tolik času, vybírali poklady a komunikovali s jeho tvůrci, že jsme si nevšimli, že nastal večer a bylo na čase vydat se hledat nové chutné jídlo. Požádali jsme našeho průvodce světem starožitností o doporučení a on nám s radostí nabídl, že nás vezme do jednoho ze svých oblíbených podniků. Skončili jsme tedy na místě, jehož jméno nelze vyslovit, protože je bez cedulky a na vizitce je jméno uvedeno pouze v hindštině. Orientační body můžeme uvést pouze přibližné – Chaura Rasta Road naproti chrámu Tadkeshwar. Na tomto – samozřejmě vegetariánském – místě jsme mohli vyzkoušet lahodný shahi paneer a rádžasthánskou gattu. Gatta je druh kotlety z cizrnové mouky a koření, plave v husté jogurtové omáčce, zatímco shahi paneer je sýr ve sladké rajčatové omáčce.
Jantarová pevnost
Večer jsme se rozhodli navštívit jednu z hlavních atrakcí města – pevnost Amber. Jedná se o extrémně turistickou lokalitu, ale náš nápad jet tam při západu slunce se ukázal jako velmi úspěšný. Pevnost se nachází na kopci pár kilometrů od města. Večerní návštěva vám umožní vychutnat si skutečně působivý západ slunce (jako byste byli v animovaném filmu „Aladdin“), nezemřít na 30stupňové vedro a turisty a navíc zaplatit za vstup do pevnosti pětkrát méně: 100 rupií místo 500. Mimochodem, v Indii Místní cestovní ruch je velmi rozvinutý, vizuálně 90 % cestujících na turistických místech jsou Indové. Jako super bonus se nám tam podařilo dostat během natáčení bollywoodského filmu a navštívit kulisu, což, jak vidíte, je velmi vzrušující a zajímavé, i když vás fenomén Bollywood nezajímá.
Sloní farma
Na druhý den jsme měli v plánu navštívit farmu, kde žijí sloni. V Džajpuru je mnoho míst, kde se můžete projet na slonech, ale všechny tyto atrakce jsou pro zvířata podobné cirkusu a nepřinášejí jim ty nejpříjemnější pocity, ale v Elefantastic se ke slonům chovají se vší úctou.
Sloni tam chodí na rehabilitaci po cirkusech a dalších turistických atrakcích. Návštěva farmy zahrnuje komunikaci se zvířetem, přímý hmatový kontakt s ním, proces krmení a koupání! Koupání lze právem nazvat nejnapínavějším okamžikem komunikace se slonem, protože ho nejprve jednoduše zalijete hadicí a poté dostanete příležitost vylézt na koni (samozřejmě bez sedla, aby ne neublížit) a užijte si pořádnou sprchu, kterou vám slon organizuje svým chobotem! Po koupání, pokud opravdu chcete, to můžete zatočit na koni a rozloučit se se slonem.
Jako příjemné překvapení jsme měli veganský oběd v domě matky majitele farmy. Dovnitř pravého indického domu, kde žijí radikální vegani, kteří dokonce krmí své psy pouze vejci ze živočišných produktů, se nám podařilo dostat jen o svátcích a pouze mimo dům. Ale to samozřejmě nezabránilo tomu, aby byl oběd vynikající! Tradičně se skládal z rýže a mazanců, dále cizrny, dušeného zelí a ananasu.
Жилье
V Džajpuru doporučujeme ubytovat se v hotelu Arya Niwas. Je čistý a krásný, navržený v koloniálním stylu, s dobře udržovaným pozemkem a dobrou snídaní, včetně evropských jídel. A to vše za více než dostupnou cenu 3 tisíce rupií za noc.
Агра
Cesta do Agry
Poté, co jsme vyřešili vintage obchody v Jaipuru, rozhodli jsme se zamířit k dalšímu vrcholu našeho trojúhelníku – Agra. Právě tam se nachází jeden z divů světa – palác Tádž Mahal. Při cestě do Agry jsme cestou nečekaně potkali půjčovnu motorek a usoudili, že cestu na kole zvládneme celkem snadno. Půjčovna se jmenuje Rajasthan Bike Rent, ale nebudeme vám ji doporučovat, protože se později ukázalo, že kluci, kteří tam pracují, nejsou nejčestnější lidé. Ale každopádně, pokud jste motorkář a představujete si, jak ujet 250 kilometrů v kuse, klidně si půjčte kolo a projeďte se na něm do Agry.
Silnice Jaipur-Agra se téměř celá skládá z placených úseků, které jsou samozřejmě pro motorkáře zdarma, je vybavena obrovským množstvím čerpacích stanic a obecně se neliší od mnoha evropských dálnic. Bylo to pro nás překvapivé, ale věřte mi, všechno je pravda. Jedna maličkost: tato zázračná cesta končí asi deset kilometrů před Agrou a pak se budete muset obrnit trpělivostí, protože končí úplně. Půjčení motocyklu na den stojí 1 500 rupií, k tomu připočtěte 2 500 rupií jako zálohu. No, pokud vám není motorkářská tematika blízká, můžete počítat s tím, že zaplatíte 5 500 rupií, abyste se do Agry snadno dostali taxíkem, včetně zastávky u prastaré studny Chand Baori.
Chand Baori se nachází na půli cesty mezi Jaipurem a Agrou, asi tři kilometry od hlavní silnice.
Taj Mahal
Nedoporučujeme zůstat v Ágře déle než jeden den. Město je hodně špinavé a kromě známých památek tam není nic k vidění. A při projíždění bychom doporučili navštívit mnoho památek.
Musíte se zastavit v bezprostřední blízkosti vchodu do Tádž Mahalu, abyste si brzy ráno mohli koupit vstupenku a vrhnout se na golfovém vozíku k branám paláce. Ubytovali jsme se v Moustache Hostel, kde nás jedna noc v soukromém pokoji stála asi 800 rupií. Vcelku obstojná možnost ubytování na jednu noc, vzhledem k tomu, že v této lokalitě jsou pouze hostely.
Vstupenka do Tádž Mahalu stojí pro cizince 1 rupií, pro místního turistu 000 a s tím se nedá nic dělat. V ceně vaší vstupenky je ale bezplatný transfer ke vchodu, láhev vody, návleky na boty pro chůzi po staletém mramoru a samostatná fronta 30krát kratší než ta hlavní.
K návštěvě Tádž Mahalu doporučujeme najmout si průvodce, v našem případě to lze provést přímo v hostelu, jeho služby stojí 500 rupií. Průvodce nám nezištně sdělil všechna data, která si zapamatoval, a poukázal na optické klamy a architektonické rysy stavby. Celkově návštěva Tádž Mahalu, pokud nespěcháte, zabere asi dvě hodiny. Poté jsme šli do Baby Taj, ale už to nebylo tak působivé ve svém měřítku. Vstup do Baby Taj je mnohem levnější a bude vás stát 200 rupií na osobu.
Ohledně jídla je třeba říci, že ve státě Uttar Pradesh existují dvě daně, z nichž název každé je zkratkou čtyř písmen. Není známo, co znamenají, ale připravte se, že v každé restauraci s pokladnou vám k účtu přidají dvakrát 9 %. A značka „rodinná restaurace“ na ceduli by vám měla napovědět, že uvnitř je místnost vybavená klimatizací.
Nové Dillí
Po vrácení kola v Džajpuru jsme si koupili letenku do Nového Dillí a vydali se na třetí vrchol trojúhelníku. Pár čísel pro orientaci: vnitrostátní letenka se zavazadlem stojí 2 500–3 000 rupií, letadlo trvá 45 minut, taxi na letiště v Jaipuru stojí 400 rupií a trvá 30 minut, taxi z letiště Nové Dillí do centra stojí 450 rupií, pokud si objednáte Uber a trvá to hodinu.
V Novém Dillí Uber funguje dobře a je zde možnost objednat si Uber Go – volbou tohoto tarifu souhlasíte s tím, že vás spolucestující vyzvednou po cestě, to znamená, že si nerezervujete auto z adresy na adresu, ale zarezervujte si místo v autě a tajně se dohodněte, že během své cesty vybočíte z trasy a někoho naberete. Tato možnost trvá déle, ale stojí 100-120 rupií na osobu. Cesta může být docela únavná, ale dá se na ní ušetřit.
Všichni cestovatelé, kteří přijedou do Nového Dillí na jeden nebo dva dny, se usazují hlavně v blízkosti ulice Main Bazar (stanice metra Ramakrishna). Za všechny naše pobyty v Dillí se nám v této oblasti nepodařilo najít slušný hotel, takže nebudeme nic doporučovat. Jen se musíte připravit na to, že je tato oblast velmi hlučná a v recenzích na Bookingu si určitě dejte pozor na hodnocení hlukové izolace, zvláště pokud váš pobyt připadne na pátek nebo sobotu večer – místní si opravdu rádi pijí a poslouchat hlasitou hudbu.
Jídlo
Velmi slušná vegetariánská restaurace, kterou při našich návštěvách Dillí vždy navštěvujeme, se jmenuje Dar Bar by Bikaner, podává nejen indickou kuchyni, ale i trochu čínskou, takže pokud hledáte to nejlepší thali a flatbready, pak je to vaše místo a Pokud vám chybí wok a jarní závitky, přijďte sem také. Je pozoruhodné, že ke každé objednávce servírují zdarma sadu dobrot v podobě nakládané limetky, mátové omáčky a malé čerstvé červené cibule.
O koření
Konečnou destinací se pro nás ukázalo Dillí, kde jsme se museli nejen kulturně obohatit, ale také nakoupit velké množství koření do naší kavárny. Pro takové účely je kupodivu lepší používat supermarkety než trhy: koření v Indii je velmi aromatické a voňavé, i když je baleno v továrně, a cena na trhu se může snadno zvýšit pětkrát. Nejlepší výrobce koření je MDH, doporučujeme je hledat na pultech obchodů.
Důležité: v Indii výrobce vždy vytiskne na balení cenu a také datum spotřeby nebo složení, takže nebuďte líní otočit balení ve svých rukou a zjistit jeho skutečnou cenu, takže určitě nebudete. nebýt oklamán.
Při odjezdu z Dillí pamatujte, že i v noci jsou práce na silnici a dopravní zácpy a na letišti vás kdykoli během dne přivítá mnoho cestujících a fronty, takže si naplánujte čas a rezervujte si náhradní hodiny, abyste nepromeškali tvůj let!
