Rozhodli jste se pořídit si psa, ale místo něžného, přátelského psa jste dostali zlou příšeru, která štěkotem a vrčením napadá nejen cizí lidi, ale i členy rodiny? Nespěchejte s odesláním zvířete do země nebo jej dejte do dobrých rukou. Agresivita má téměř vždy svůj důvod, a pokud pochopíte, co vašeho žáka provokuje, snadno jeho chování napravíte a uděláte z něj čtyřnohého kamaráda, o kterém jste vždy snili.
Příčiny špatného chování psů
Pokud váš mazlíček vykazuje známky agrese, musíte se v první řadě zamyslet nad tím, proč a v jakých situacích k tomu dochází. Agrese se neděje jen tak, a pokud nemůžete přijít na dno její příčiny, znamená to, že je skryta velmi hluboko. Pokud tedy pes zlobí, neměli byste mu nadávat ani používat fyzické tresty – tím se problém jen prohloubí a v očích zvířete se stanete nepřítelem.
Nejprve se pokusme zjistit, proč se váš mazlíček chová agresivně vůči vám nebo ostatním. A první z možných variant je špatný výběr plemene. Málokdo chápe, že i k takové zdánlivě triviální záležitosti je třeba přistupovat vědomě a promyšleně. Například křehká miniaturní dívka by neměla mít jako svého prvního mazlíčka ovčáka nebo jiného velkého psa, který se může považovat za vůdce ve „smečce“. Také odborníci nedoporučují mít zástupce bojových plemen, přehnaně aktivních nebo loveckých psů, kteří vyžadují profesionální výcvik pro domácí chov.
Dalším problémem je nekvalitní výchova zvířete nebo jeho absence. K výchově psa dochází nepřetržitě, i když se majitel stará o své věci, spí nebo pracuje. Jak se chováme v přítomnosti zvířete, jak s ním komunikujeme, jak reagujeme na některé jeho činy – to vše je uloženo ve čtyřnohé hlavě a tvoří její model chování. Aby pes vyrostl vychovaný a poslušný, je velmi důležité věnovat mu dostatek času a nepřehlížet ani drobné prohřešky jako žebrání či obtěžování kolemjdoucích na ulici. Pes, který pravidelně dostává přísnou kritiku, si postupně zvyká na dodržování určitých pravidel. Pokud ale svého prcka nevychováte, v dospělosti mu bude docela těžké vysvětlit, proč nemůžete štěkat na členy rodiny a proč nemůžete dítěti násilím vzít koláč nebo hračku.
Příčinou čtyřnohé agresivity může být také nedostatek pozornosti. Pokud si pořídíte psa, připravte se, že s ním strávíte spoustu času. Dlouhé odloučení od majitele, neustálá samota, nedostatek komunikace a procházky mohou ve zvířeti vyvolat strach a stres, a to má velmi špatný vliv jak na jeho chování, tak na duševní zdraví. Pokud tedy vidíte, že je pes stále agresivnější a vzteklejší, zamyslete se nad tím, zda mu věnujete dostatečnou pozornost? Možná váš mazlíček prostě nemá dost vaší náklonnosti a velmi se bojí, že ho brzy opustíte. Nebo možná žárlí na vaše ostatní mazlíčky nebo členy rodiny.
A samozřejmě agrese může být způsobena potřebou chránit své území, odehnat cizince a bránit svá práva v domě. Zvíře může napadnout vaše hosty nebo dokonce členy domácnosti, pokud se mu zdá, že někdo zasahuje do jeho území. Aby se taková myšlenka nedostala do hlavy vašeho mazlíčka, měli byste mu dát osobní prostor v domě nebo na dvoře. I když se jedná o malý koutek s lehátkem a hračkami, nejdůležitější je, aby se tam pes cítil jako plnohodnotný majitel, a aby se jeho okolí co nejméně přibližovalo k hranicím jeho pozemku.
Efektivní metody převýchovy
Odborníci tvrdí, že bez ohledu na to, jak agresivní a nespolupracující může být váš mazlíček, můžete jeho chování zlepšit s trochou trpělivosti a sebekázně. Je důležité, aby se pes necítil ohrožen ani vámi, ani ostatními. Měli byste jednat velmi opatrně, abyste si udrželi/navázali vztah se svým mazlíčkem a netraumatizovali jeho psychiku.
Tip 1
Hlavní roli při převýchově psa hraje majitel nebo člověk, kterému pes bezvýhradně důvěřuje. Pokud zvíře začne vrčet, štěkat nebo na někoho spěchat, měli byste ho zastavit příkazem „ne“ nebo „fu“. Ale „objekt“ agrese by měl reagovat na útoky psa co nejklidněji – neměli byste hlasitě křičet, dělat náhlé pohyby nebo reagovat agresí. To zvíře ještě více vyprovokuje a nepovede to k ničemu dobrému.
Na obojek navíc připevněte stuhu dlouhou až 20-30 cm, aby psovi nepřekážela a nezpůsobovala mu nepohodlí. Když váš mazlíček začne na někoho agresivně reagovat, nebo se vám jeho chování zdá nesprávné, stačí lehce zatáhnout za stuhu. Pravidelné opakování tohoto postupu pomůže vašeho psa odnaučit tvrdě vyjadřovat své emoce. Hlavní je, že zvíře ovládá někdo, komu důvěřuje.
Tip 2
Je třeba se snažit se psem spřátelit, aby vás nevnímal jako nepřítele. Nechte toho, vůči komu zvíře projevuje agresi, co nejčastěji venčit, ručně ho krmit různými pamlsky a všemožně ho povzbuzovat ke slušnému chování a poslušnosti. Měli byste věnovat čas i hře se psem, ale zároveň vyloučit takové možnosti, kdy psovi odeberete hračku a vyprovokujete ho ke konfliktu. Když si zvíře na člověka zvykne a přestane na něj negativně reagovat, můžete přejít k dalšímu kroku.
Tip 3
Chcete-li zlepšit chování svého psa a navždy zapomenout na agresi z jeho strany, musíte se vážně zapojit do výcviku. Tento proces nejen učí mazlíčka pravidlům chování, ale také mu umožňuje najít své místo „ve smečce“, tedy ve vaší rodině. Pokud totiž pro čtyřnohého psa nejsou stanoveny žádné úkoly, ale zároveň potlačuje touhu stát se vůdcem, může se cítit uražený, nepotřebný a ponechaný napospas osudu.
Proto bez ohledu na to, jakého plemene a jaké velikosti je váš ocasatý mazlíček, určitě ho cvičte, chvalte ho za dodržování povelů a všemožně mu ukazujte, jak je pro vás důležitý. Mimochodem, aby bylo zvíře poslušné a klidné, stačí ho naučit alespoň základní povely – „ne“, „pojď ke mně“, „vedle“, „sedni“. A aby pes ochotně interagoval s ostatními, lze ho naučit i povel „podej tlapku“.
Je výsledek 100% zaručen?
Velmi často si majitelé psů ještě před začátkem převýchovy kladou otázku, zda se jejich mazlíček skutečně zcela „vyléčí“ a napraví? Samozřejmě neexistují žádné záruky, že váš pes už nikdy nebude projevovat agresi, protože to závisí nejen na něm, ale i na vás a také na mnoha vnějších faktorech. Ale poslechem výše uvedených rad snížíte pravděpodobnost agrese téměř na nulu.
Aby ocas žil v harmonii s okolním světem a neprožíval strach, úzkost a potřebu se bránit, musíte si s ním vybudovat dobrý, důvěryhodný vztah. Je důležité, aby všichni členové domácnosti byli ke psovi přátelští, projevovali o něj upřímný zájem a trávili spolu co nejvíce času. Pokud se zvíře nebude cítit ohroženo svým směrem, nebude muset zapínat „režim agresora“ a aktivně bránit svou pozici.
Milujte svého žáka, komunikujte s ním častěji, chvalte ho a buďte si jisti, že se časem stane přesně takovým, jaký ho chcete mít – laskavým, přítulným, přátelským a veselým.