Aditiva: 1 krmná síra 4,1g; 2 kyselina sírová železnaté železo 244,5×4,979=1217,3 3 síran zinečnatý 140×4,405=616,7 mg; 4 uhličitan kobaltnatý 4,05 x 2,016 = 8,16 mg; 5 olejový roztok vitaminu D 1 ml – 50000 2800 IU vitamin D X – 0,056 IU vitamin D X = 1,15 ml Poměr cukr-bílkoviny 1:1,6 Poměr vápníku a fosforu 1:1 Spotřeba krmiva na 0,84 kg mléka -1 k. jednotek Spotřeba koncentrátu na 250 kg mléka -38,4 g. Struktura stravy zdaleka není doporučená: Aktuální: Doporučeno: hrubé -41% hrubé – 33,8% šťavnaté -35% šťavnaté – 28,8% koncentráty -24% koncentráty – XNUMX% Normy biochemických ukazatelů
| ukazatele | Krev | mléko |
| Celkové bílkoviny (g/l) | 60,0-89,0 | 28,0-65,0 |
| Glukóza (mmol/l) | 1,32-4,89 | – |
| Laktóza (g/l) | – | 29,8-69,8 |
| tuky (g/l) | – | 30,0-54,0 |
| Ketolátky (g/l) | 0,01-0,109 | – |
| Alkalická rezerva (mmol/l) | 45,0-65,0 | – |
| vápník (mmol/l) | 1,62-3,37 | 26,3-38,0 |
| Anorganický fosfor (mmol/l) | 0,81-2,72 | 19,4-40,7 |
| karoten (mmol/l) | 0,95-66,5 | 0,15-1,32 |
| Vitamín A (mmol/l) | – | 0,19-2,87 |
Regulace mléčného cukru se provádí díky dodávce glukózy s jídlem. V kravském mléce je obsažen až 3,8-5,4 %. Tuky jsou koncentrovaným zdrojem energie, jsou také rozpouštědlem pro vitamíny A, D a E. Obsah tuku ve stravě by neměl přesáhnout 8 % sušiny. Přidání velkého množství nenasycených mastných kyselin může být toxické pro bachorové bakterie, inhibovat trávení vlákniny a snižovat pH bachoru. To vše negativně ovlivňuje obsah tuku v mléce. Velký vliv na vstřebávání karotenu u přežvýkavců má bachorová mikroflóra. Potřeba karotenu u dojnic je asi 40 mg/kg sušiny potravy. Při nedostatku karotenu dochází ke keratinizaci epitelu, v důsledku čehož dochází k narušení trávení, zhoršení vstřebávání živin, snížení sexuální aktivity, narušení cyklu říje, zvýšení embryonální úmrtnosti a pozorování poporodních komplikací. Kritériem pro zásobování skotu karotenem a vitamínem A je obsah karotenu a vitamínu A v séru nebo krevní plazmě, jakož i jejich koncentrace v játrech, mlezivu a mléce. Retinol se podílí na metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů a dalších látek v těle zvířat a je nezbytný pro zajištění normální funkce epiteliální tkáně a pro růst a reprodukci buněk. Nedostatek vitamínů: neplodnost, potraty, těžký porod, narození slabých, mrtvých, někdy slepých potomků, špatná kvalita chovu, špatný růst a vývoj mláďat, nízký obsah vitamínů v mlezivu, mléce, krvi. Obsah vápníku v krevním séru je nízký – od 10 do 25 mg/100 ml. Pokles na 8 mg/100 ml je spojen s patologií. Na základě ukazatelů krevního séra v diagnostice je prakticky nemožné posoudit stupeň přísunu vápníku z krmiva. Již mírný pokles vápníku v krevním séru však vede k výrazným poruchám vč. k funkčním poruchám nervového systému. U mladých zvířat se fosfor z mléka a doplňků zcela vstřebá, pro vstřebávání fosforu je nezbytná přítomnost vápníku. Parathormon reguluje metabolismus fosforu. Při nedostatku fosforu v krmivu se fosfor z kostí využívá k produkci mléka. Nedostatek fosforu způsobuje neplodnost. Dlouhodobý nedostatek fosforu vede k poklesu fosforu v krevním séru a u zvířat se rozvíjí křivice, osteomalacie nebo osteoporéza. U skotu s nedostatkem fosforu dochází ke zvrácenosti chuti k jídlu, zvířata žvýkají dřevo krmítek a další nepoživatelné materiály. Nedostatek fosforu v potravě způsobuje svalovou slabost, zhoršenou plodnost, negativně ovlivňuje užitkovost krav a růst mláďat. Biochemické složení a nutriční hodnota krmiva je ovlivněna mnoha faktory. Je třeba je znát pro správné používání krmiva. Závěr Pro dojnice má pro zajištění zvýšené užitkovosti a udržení zdraví prvořadý význam organizace správného biologicky kompletního krmení. Mléčná užitkovost krávy závisí na jejích dědičných vlastnostech, podmínkách růstu v období mleziva a mléka a intenzivním vývoji v období po dojení. Mezi četnými environmentálními faktory ovlivňujícími tělo zvířat hraje hlavní roli krmení. Správné krmení je nejdůležitějším prostředkem prevence metabolických poruch v organismu a udržení zdraví zvířat. Krmení je předpokladem pro udržení normální reprodukční schopnosti. A konečně má rozhodující vliv na produktivitu a kvalitu výsledného produktu. Vytvoření a organizace silného zásobování potravinami na základě biologicky kompletního, tzn. přídělové krmení je podmínkou úspěšného rozvoje chovu hospodářských zvířat, jeho rentability a rentability. Různorodost krmiv a jejich vysoká kvalita jsou nepostradatelnou podmínkou pro zvýšení nutriční hodnoty a zlepšení využití živin v dietách. Množství koncentrátů ve stravě je určeno jejich cenou, potřebou vyvážení diety na bílkoviny a fosfor a úrovní užitkovosti krav. Koncentrovaná krmiva je vhodné krmit formou krmných směsí Seznam použité literatury. I. Bakanov V.N., Menkin V.K. Krmení hospodářských zvířat – M.: Agropromizdat, 1989-511s. 2. Bogdanov G.A. Krmení hospodářských zvířat – 2. vyd., přepracováno. a doplňkové M.: Agropromizdat, 1990-622s. 3. Krmné standardy a složení krmiva: Reference. příspěvek / A.P. Shpakov, V.K. Nazarov, I.L. Pevzner a kol., Mn.: Urajai, 1991-384s. 4. Krmení hospodářských zvířat: Adresář/ A.M.Venediktov, P.I. Viktorov, N.I. Gruzdev a další; Comp. DOPOLEDNE. Venediktov – 2. vyd., přepracováno. a doplňkové – M: Rosselchozdat, 1988-388s. 5. Normy a dávky pro krmení hospodářských zvířat: referenční příručka / A.P. Kalašnikov, N.I. Kleimenov, V.N. Bakanov a další/- M.: Agropromizdat, 1985 -352 s. 6. Petruchin I.V. Krmiva a doplňkové látky: Adresář – M.: Rosagroprom-izdat, 1989-526s. 7. Příručka pro kontrolu krmení a chovu zvířat/‘ V. A. Ali-kaev a kol. – M.: Kolos, 1982. 24
