K onemocnění dochází, když normální ústní bakteriální flóra proniká do kůže vpichy v kůži. Obvykle lze doložit historii nedávných bojů s kočkami nebo psy. Subkutánní abscesy jsou běžné u psů a koček, zejména u nekastrovaných koček. Subkutánní abscesy jsou charakterizovány lokalizovaným, často bolestivým otokem nebo krustovým abscesem nad bodnou ranou, ze které může unikat hnisavý materiál. Léze se nejčastěji nacházejí na kořeni ocasu, rameni, krku, tlamě nebo noze. Běžná je regionální lymfadenomegalie. Zvířata mohou mít horečku, nechutenství a deprese.
Diferenciální diagnózy
Diferenciální diagnóza zahrnuje absces způsobený cizím tělesem, jinými bakteriemi (např. aktinomykóza, nokardióza, mykobakterióza) nebo neoplazie.
Diagnóza
1. Historie, klinická data.
2. Cytologie (exsudát): hnisavý zánět se smíšenou bakteriální populací.
3. Testování polymerázové řetězové reakce (PCR), pokud je k dispozici, může usnadnit diagnostiku.
Léčba a prognóza
1. Absces by měl být zbaven vlasů, otevřen a omyt 0,025% roztokem chlorhexidinu.
2. Systémová antibiotika by měla být podávána po dobu 7 až 10 dnů nebo do úplného zhojení lézí. Mezi účinná antibiotika patří:
■ Amoxicilin 20 mg/kg perorálně, subkutánně nebo intramuskulárně každých 8-12 hodin (kočky)
■ Klavulanát-amoxicilin 22 mg/kg denně perorálně každých 8-12 hodin
■ Klindamycin 10 mg/kg perorálně nebo intramuskulárně každých 12 hodin.
■ Cefovecin sodný (Convenia) 8 mg/kg subkutánně.
3. Prognóza je dobrá. Kastrace kocourů je dobrým preventivním opatřením.
Fotografie 1-2 z knihy „Barevná příručka kožních onemocnění psů a koček“ 2009
foto 1 Rána po kousnutí na kočičí hlavě.
Foto 2 Absces po kočičím kousnutí na krku.
Foto 3 Subkutánní abscess.u psů a koček. Otok dolní čelisti tohoto dobrmana byl způsoben rozšířeným podkožním abscesem.
Foto 4 Subkutánní absces u psů a koček. Absces u kočky způsobený kočičím kousnutím. Stříkačka obsahuje hnisavý materiál odsátý z abscesu.
Foto 5 Subkutánní absces u psů a koček. Stejná kočka z fotografie 4. Absces byl proříznut a hnis byl snadno vytlačen.
Foto 6 Subkutánní absces u psů a koček. Velký podkožní otok v oblasti krku, typický pro absces.
Foto 7 Subkutánní absces u psů a koček. Stejný pes z fotografie 6. Stříkačka obsahuje tekutinu nasátou z hmoty. Všimněte si, že serosanguinózní tekutina je typičtější pro serom.
Foto 8 Subkutánní absces psů a koček. Hnisavý exsudát pokrývající velký vřed na zádech kočky. Nekrotická kůže pokrývající absces se odstraní a umístí na gázový polštářek.
Foto 9 Subkutánní absces psů a koček. Hnisavý exsudát je vytlačován z abscesu v oblasti třísel kočky.
Foto 10 Subkutánní absces u psů a koček. Velký vřed na hrudi kočky je pokryt hnisavým exsudátem. Kůže nad ním byla nekrotická a byla odstraněna.
Foto 11. Subkutánní absces u psů a koček. Pro abscesy u koček je charakteristické množství hnisavého exsudátu.
Abscesy a abscesy se mohou tvořit jak u starého psa, tak u mladého a silného psa. Nejčastěji jsou způsobeny různými druhy poranění, řezných ran, kousnutí, kdy infekce proniká zvenčí. Někdy dochází k zánětu uvnitř těla, v mazové žláze nebo jiném útvaru.
Takové hnisání se samy otevřou nebo je vyčistí veterinární lékař. Hojí se bez problémů, ale ve vzácných případech lékař říká, že kvůli nim se psovi vytvořila píštěl. V tomto případě je nutná zcela jiná léčba než u abscesu. V takovém případě je třeba jednat rychle, jinak pes bude velmi trpět.
Mnohem horší je, pokud tento útvar spojuje tělesné dutiny svým povrchem, což může vést k těžké infekci, sepsi a úhynu psa.
Co je to píštěl a jak se liší od prasklého abscesu?
Fistuly jsou kanálky ve formě trubice komunikující se zanícenou oblastí a povrchem těla. Prostřednictvím nich vytéká obsah abscesu. Jejich otvory mají jasný tvar, stěny jsou hladké, tvořené hustým pojivem a mají vzhled trubice.
Běžný absces se otevírá zubatými, roztrhanými okraji, po vyčištění dutiny se zjizví a zahojí. V případě vytvoření stabilního kanálu k tomu nedochází. Zvířeti se vytvoří neustále otevřená rána, ze které vytéká hnis. Navíc se přes něj mohou dostat do těla patogeny, což stav psa dále zhoršuje.
Takové útvary se mohou vyskytovat v blízkosti ocasu v řiti kvůli zablokování paraanálních žláz. Toto je poměrně častý problém, ale pokud jej nespustíte, problémům se lze vyhnout.
Někdy psí noha trpí. To je problém hlavně u starých psů s artrózou a artritidou. Onemocnění způsobuje silné bolesti, omezuje pohyblivost a hrozí zánětem kostní tkáně s hrozivými následky na zdraví.
Důvody pro vzdělávání
V důsledku tvorby píštělí mohou být následující:
Vrozené stavy jsou vzácné, objevují se jako důsledek poruch nitroděložního vývoje plodu. Pokud spojují vnitřní orgány s povrchem těla, mohou vést k extrémně nebezpečným stavům a vyžadují okamžitý chirurgický zákrok.
Častějším jevem jsou získané píštěle. Tvoří se na následujících místech:
- V blízkosti řitního otvoru, v oblasti paraanálních žláz. Tato lokalizace vede k silné bolesti a má extrémně negativní dopad nejen na zdraví psa, ale i na jeho chování.
- Na tlapce. Důvod vzniku díry zde může být různý – od poranění až po poškození kosti. Častěji než u jiných vzniká absces, protože pes píchne do tlapky ostrým předmětem, do rány se dostane infekce a absces se nehojí a vytvoří průchozí otvor.
- Na břiše. V tomto případě může vývod komunikovat s dutinou břišní nebo vnitřními orgány, což je nejnebezpečnější, nebo zdrojem zánětu může být útvar na kůži, mléčné žláze a podobně.
- Na obličeji. Zde tkví hlavní příčina problému ve špatném chrupu a zubním kameni. Výsledný zánět se obvykle otevírá přes tvář zvířete.
Bez ohledu na to, co onemocnění způsobilo, musí být léčeno profesionálně, protože samo nebo s léčbou doma nezmizí. To je důležité zejména v případě hlubokých útvarů postihujících vnitřní orgány nebo žlázy.
Příznaky
Rozpoznat píštěle není těžké. Mají hladké okraje otvoru a vypadají jako hustá trubka. Pokud je běžný absces doprovázen klasickými příznaky hnisání, to znamená zvýšením místní a celkové tělesné teploty, zimnicí, letargií, odmítáním jídla, zvýšenou spotřebou vody, otokem zanícené oblasti, pak v případě píštěle tyto známky nemusí být přítomny.
V podstatě vše, co majitelé uvidí, je otevřený kanál, ze kterého vytéká hnisavý nebo serózní výtok s extrémně nepříjemným zápachem. Kolem rány nemusí být zvýšená teplota nebo dokonce otok, ale nejčastěji je pozorováno vypadávání vlasů.
Pokud dojde k sekundární infekci, může být kůže pokryta šupinatými nebo mokvajícími šupinami a otoky. Zčervená a na jeho povrchu se vytvoří hnisavé oblasti.
Vývod je neustále pokryt hnisem, někdy se na něm tvoří krusta, z níž dále vytéká tekutina. Takový útvar se samozřejmě nikdy nezjizví a i když se chvíli zahojí, může se kdykoliv znovu otevřít.
Léčba
Jen zkušený veterinář ví, jak zacházet s píštělí u psa. Pokud se ho člověk pokusí vyléčit doma, podaří se mu odstranit pouze následky problému, nikoli však jeho příčinu. V důsledku toho se znovu vrátí a může se otevřít na novém místě, což dále zhorší stav zvířete.
Poté, co veterinář psa vyšetří a určí, co vedlo ke vzniku píštěle, pokusí se odstranit příčinu.
Pokud se jedná o zkamenělý plak, musíte nejprve psovi odstranit zubní kámen. Pokud se jedná o nemocný zub, buď se ošetří, nebo odstraní. Teprve poté se začnou zbavovat píštěle.
Pokud jsou problémy s paraanálními žlázami a přítomností formací, budete se s největší pravděpodobností muset uchýlit k chirurgické resekci žláz. Konzervativní léčba zde bude zjevně zbytečná.
Totéž bude muset být provedeno pro dlouhodobou píštěl kdekoli v těle psa. Po chirurgickém odstranění a úplném vyčištění rány jsou stopy zásahu sešity a zvířeti je předepsána léčba silnými antibiotiky. Tato léčba je navržena tak, aby zabránila rozvoji nového zánětlivého procesu.
O způsobu léčby psa rozhoduje kromě antibiotik veterinář v závislosti na složitosti onemocnění, věku zvířete a přítomnosti dalších zdravotních problémů. Při vysoké horečce může být nutné použít protizánětlivé léky, antihistaminika, léky proti bolesti a antipyretika.
Majitelé psů by měli pochopit, že používání „lidských“ léků na zvířatech může být velmi nebezpečné. Vždy je nutné se nejprve poradit s ošetřujícím veterinárním lékařem, ten Vám řekne, jaký lék pomůže a uvede optimální dávkování pro konkrétní zvíře.
Pro urychlení rekonvalescence je třeba ránu udržovat v dokonalé čistotě, zamezit tak škrábání a olizování psa. K tomu bude muset nosit speciální „límec“ a pravidelně ošetřovat šev přípravky předepsanými veterinářem.
Pro urychlení rekonvalescence by měl pes dostávat lehké, ale výživné krmivo a zajistit, aby měl vždy čistou pitnou vodu.