Často žijeme „na doraz“, nevíme, jak správně odpočívat a zvládat stres. Výsledkem jsou nervové zhroucení a emoční vyhoření.
Jak se vyrovnat s neurózami a je možné se navždy zbavit zvyku zajíždět do kouta? Novináři z deníku Pravda Severa o tom hovoří s Marií Shchurovou, vedoucí psychoterapeutického oddělení Arkhangelské psychoneurologické ambulance.
Neuróza je psychogenní onemocnění,“ říká Maria Gennadievna. – To znamená, že neuróza se neobjevuje z ničeho nic, ale vždy má své vlastní důvody. Mohou být buď viditelné, pro člověka srozumitelné, např. konkrétní nepříznivá situace, která způsobuje emoční nepohodlí, nebo skryté.
– Podle jakých známek můžeme sami určit, že už to nemůžeme oddalovat a je čas navštívit lékaře?
— Pokud bolestivý stav trvá déle a ovlivňuje kvalitu života, měli byste se poradit s lékařem, nečekat, až „samo odezní“.
Pokud mluvíme o projevu neurózy, pak se nejčastěji setkáváme s úzkostí. Stává se, že vše v životě je klidné, ale člověk zažívá nemotivovanou úzkost, „vnitřně neklidný“. Spánek je narušen, objevuje se „špatný pocit“, vzrušení, starost o blízké, o zdraví, o budoucnost. Někdy doslova „není kam uniknout“ před úzkostnými myšlenkami. Objevuje se podrážděnost nad maličkostmi, citlivost k maličkostem adresovaným sobě samému: “Někdo se na to špatně podíval, řekl něco špatně.” Člověk se také začíná bát určitých konkrétních věcí.
– Ale to už jsou fobie?
— Fobie je silný nemotivovaný strach spojený s určitými předměty nebo situacemi. V důsledku toho se člověk snaží těmto situacím vyhnout. Každý zná takové fobie jako klaustrofobie – strach z uzavřených prostor, akrofobie – strach z výšek, aerofobie – strach z létání. Nejvýznamnější věcí pro moderního člověka ale může být strach být ve společnosti jiných lidí. V některých situacích může být strach a napětí tak silné, že je člověk nucen se jim vyhýbat, což omezuje jeho společenský život, do té či oné míry se izoluje od společnosti. Takové poruchy nezmizí samy o sobě, ale vyžadují léčbu.
Dalším projevem neurotické poruchy mohou být somatické, tedy tělesné příznaky: závratě, bolesti hlavy, necitlivost paží, nohou, bolesti břicha, srdce, pocit „knedlíku“ v krku, ztráta hlasu. Obvykle se v takových případech člověk obrací na terapeuta, neurologa, gastroenterologa, kardiologa. A to se musí udělat! Když ale jiní specialisté žádné somatické onemocnění nenajdou, nabízí se otázka, zda tato porucha není neurotická.
Neprolité slzy
– Říká se, že všechny naše problémy pocházejí z dětství.
– Ne vše. Ale opravdu hodně. Vztahy v rodičovské rodině hrají obrovskou roli při utváření naší osobnosti. Nedostatek i přemíra lásky, pozornosti a péče v dětství může mít v dospívání negativní důsledky. Například poté, co se člověk stal dospělým, nadále touží po takové pozornosti od ostatních, na jakou je zvyklý přijímat nebo tolik, kolik chtěl dostávat ve své rodině. Což často odporuje reálné možnosti. A v důsledku toho to způsobuje utrpení: „Chci, nedají to, ale budu se snažit. “
– Sklon k hysterii?
– To nejsou nutně slzy a skandály. Často fyzická porucha. Ale pro samotného člověka zůstává příčina utrpení nejasná nebo nevědomá.
– Neprolité slzy. Možná nějaké psychické trauma utrpěné v dětství nebo dospívání vyvolává neurózu v dospělosti?
– Ano, mohou to být zážitky, které byly za účelem sebezáchovy vytlačeny z našeho vědomí, protože v té době bychom to nezvládli. Ale samotná zkušenost nezmizela.
– Takže, obrazně řečeno, potřebujeme odmotat míč a dostat se na jeho dno. Opravdu je možné se takto vrátit do minulosti, ke zdroji vašeho problému?
– Je možné se dostat ke zdroji zážitků. Ale je to práce, která vyžaduje čas a úsilí. Je těžké si poradit sami bez psychoterapeuta.
jak si poradit?
– Může být několik způsobů?
– Rozhodně. Například léčba drogami umožňuje poměrně rychle zmírnit příznaky: odstranit úzkost, normalizovat spánek. Existují ale i různé psychoterapeutické techniky. Jaký způsob pomoci zvolit, rozhoduje specialista individuálně.
K přesnější diagnóze slouží patopsychologické vyšetření. Je důležité pochopit, že psychoterapeut není kouzelník, který vyřeší všechny problémy. Ale toto je průvodce, který bude nablízku během cesty člověka k vyřešení jeho problému. Jedná se o společné dílo, které zcela závisí na obou.
– Ale je ještě možné vyléčit neurózu?
— Neuróza je reverzibilní stav. Můžete se z toho vlastně dostat. Nebo alespoň výrazně snížit intenzitu jeho příznaků a zlepšit kvalitu života.
– Pokud mluvíme o statistice, kdo častěji trpí neurózami?
– Toto je nemoc mladých lidí. Chodí k nám pacienti starší 18 let. Většina neuróz se vyskytuje před 40. rokem života.
– Proč zrovna mladí lidé? Cítí se akutněji?
– Mnoho důvodů. Individuální vlastnosti člověka, určité věkové krize, které je třeba překonat. Například fáze dospívání, kdy se odtrhneme od rodičů.
– Strach z dospívání?
– Můžete to tak říct. Strach ze změny. Strach převzít zodpovědnost, přiznat si chyby, starat se o druhé, vstupovat do nových vztahů, mít vlastní touhy. Strach z toho, že nezvládnu roli „dospělého“.
– Kdo je náchylnější k neurózám – muži nebo ženy?
– Muži i ženy. Ženy k nám chodí častěji. To ale neznamená, že muži nemají neurózy. Muži se obecně často vyhýbají návštěvě lékaře, vnímají to jako projev slabosti a ztráty kontroly nad situací.
– Ale pak se ukáže, že každý může dostat neurózu?
– Přesně tak. A to je v našem moderním světě docela běžná porucha. Člověk je nucen spěchat, hodně pracovat, stává se, že zátěž a zodpovědnost jsou příliš velké a na odpočinek a regeneraci není čas. Pak jsou tělesné zdroje vyčerpány a tělo začíná trpět.
– Tohle je efekt hnaného koně.
— Stav chronické únavy, když přijdete domů z práce na „autopilota“ a je to – chcete si lehnout a nikoho nevidět ani neslyšet. Navíc je jasné, že normálně může být člověk někdy tak unavený. Ale pokud se to děje den za dnem a neexistuje způsob, jak obnovit sílu, pak je to signál, že něco není v pořádku, tělo si neví rady, pomozte si.
Nejvhodnější možností svépomoci je proto najít si čas na zotavení a odpočinek. Každý by měl mít svůj čas a prostor.
– To se snadněji řekne, než udělá.
– Ano. A výmluva jako: “Teď je čas – není čas na odpočinek,” tu bude vždy. Proto se musíte v první řadě dohodnout sami se sebou. Je jasné, že když si dovolíte chvíli odpočívat, můžete o něco přijít. Pokud ale budete pokračovat v „závodu“ bez přemýšlení o vlastním zdraví, můžete ztratit mnohonásobně více.
