Jaká kyselina je v žaludku ptáků?

Použití komplexní vícekyselé krmné přísady při krmení masné drůbeže napomáhá optimalizovat metabolické procesy v těle a dodává mu energii nezbytnou pro růst.

Klíčová slova: komplexní vícekyselé krmné aditivum ve výživě drůbeže, krmení brojlerů

Použití komplexního vícekyselého krmného aditiva při krmení masné drůbeže podporuje optimalizaci metabolických procesů a dodává tělu energii nezbytnou pro růst.

Klíčová slova: komplexní vícekyselá krmná přísada pro krmení drůbeže krmení brojlerů

Vícekyselinová přísada do krmení brojlerů

Dmitrij SOBOLEV, kandidát biologických věd
Pavel SANDUL
VGAVM

V dnešní době se v drůbežářství široce používají ke krmení rychle rostoucí drůbeže vysoce energetické krmné směsi bohaté na bílkoviny, které mají výrazné vlastnosti vázat kyseliny. Z tohoto důvodu se aktivace pepsinu v žaludku brojlerů zpomaluje, což znamená, že živiny jsou hůře stravitelné a nejsou zcela absorbovány v těle. V tomto případě není vynaložené krmivo zaplaceno nárůstem živé hmotnosti.

Hlavním úkolem průmyslového chovu brojlerů je zvýšení jejich produktivity a udržení zdraví při dobré konverzi krmiva. Genetický potenciál moderních kříženců to umožňuje. Navíc je reálná potřeba vytvořit optimální podmínky pro okyselení a lepší rozklad krmiva a také statické působení na patogenní mikroorganismy.

Při konzumaci energeticky bohatého krmiva se zvyšuje zejména riziko vzniku patogenní mikroflóry Escherichia coli, salmonela, stafylokok, proteus a další mikroby (důležitou podmínkou pro jejich intenzivní růst je hodnota pH 6–8). Z tohoto důvodu vzniká průjem a značná část nestráveného krmiva prochází střevy spolu s výkaly.

Aby se zabránilo nadměrné alkalizaci obsahu gastrointestinálního traktu, běloruští vědci A.P. Kurdeko, D.G. Gotovský, D.T. Sobolev aj. doporučují používat okyselovače – přípravky obsahující organické kyseliny. Díky průmyslové technologii chovu jsou brojleři často diagnostikováni s různými onemocněními jater a gastrointestinálního traktu neinfekční etiologie. Využití dostupných preventivních a terapeutických prostředků je proto naléhavým úkolem, jehož řešení do značné míry určuje rentabilitu výroby drůbežího masa (M.V. Bazylev, D.T. Sobolev a P.A. Sandul).

Ke snížení pH v různých částech gastrointestinálního traktu brojlerů je nutné použít kombinaci několika organických kyselin s různými disociačními konstantami (to je způsobeno zvláštnostmi fungování gastrointestinálního traktu drůbeže). Díky nestejnému stupni uvolňování volných vodíkových iontů lze pH tráveniny při pohybu trávicím traktem úspěšně upravovat.

ČTĚTE VÍCE

Proč nemá čivava ráda děti?

Jako okyselovadla se nejčastěji používají kyseliny mravenčí, fumarová, sorbová, citrónová, mléčná a další organické kyseliny (A.P. Kurdeko, D.G. Gotovsky aj.). Působí komplexně na zvířecí organismus (aktivují syntézu enzymů v žaludeční šťávě, slinivce a střevech, zlepšují vývoj klků v tenkém střevě, stimulují množení prospěšných bakterií mléčného kvašení atd.).

Díky použití organických kyselin dochází ke snížení pH tráveniny na optimální úroveň, potlačení růstu patogenních bakterií a plísní (předchází se tak vzniku mykotoxinů a vzniku mykotoxikóz). Ovocné organické kyseliny, účastnící se citrátového cyklu (Krebsův cyklus), přispívají k produkci dodatečné energie v těle oslabených zvířat (O.A. Timin, D.G. Gotovsky a D.T. Sobolev).

Při dostatečném objemu kyseliny chlorovodíkové v žaludku je stimulována tvorba pepsinu, který zajišťuje kompletní zpracování zkonzumovaného krmiva, jeho trávení a vstřebávání živin v podložních částech trávicího traktu, jakož i likvidaci mikrobů, houby a některé toxiny, které se dostávají do těla s krmivem a prostřednictvím kontaktu ptáků s vybavením kontaminovaným bakteriemi.

Je důležité, aby složení okyselovacích činidel nezahrnovalo soli organických kyselin, protože nepřispívají k uvolňování vodíkových protonů během disociace. Kromě toho bylo zjištěno, že různé kyseliny mají různé účinky na biologické procesy probíhající v trávicím traktu. pH střevního obsahu se nejúčinněji snižuje při použití kombinace kyseliny fosforečné, mravenčí a fumarové. Kyselina octová, sorbová a mravenčí mají vynikající baktericidní vlastnosti. Kyselina sorbová, propionová a benzoová působí antimykoticky. K aktivaci tvorby trávicích enzymů, stimulaci klků tenkého střeva a zvýšení jeho absorpční plochy se používá kyselina máselná, jablečná, citrónová a mléčná.

Vliv acidifikátorů na metabolické procesy v těle drůbeže byl stanoven zavedením vícekyselé přísady do krmení brojlerů, která zahrnovala nejpoužívanější organické kyseliny. Ve své nativní formě je vícekyselinová přísada nažloutlý roztok s charakteristickým zápachem, který se dobře mísí s vodou. Roztok neobsahuje geneticky modifikované produkty a je kompatibilní se všemi krmnými složkami, léky nebo jinými krmnými přísadami. Po použití vícekyselinového doplňku lze drůbeží maso konzumovat bez omezení.

Ve studovaném doplňku tvořila kyselina mravenčí 50 % z celkového množství všech kyselin, kyseliny propionové a mléčné – po 5 %, kyselina octová a citrónová – po 1 %.

Po zkrmení komplexní vícekyselé krmné přísady jsme provedli biochemické studie, na základě jejichž výsledků jsme hodnotili metabolický stav brojlerů. Experiment probíhal v terapeutické klinice Kliniky vnitřních přenosných nemocí VSAVM. Brojleři křížence Ross 308 (100 hlav) ve věku čtyř dnů byli rozděleni do dvou skupin – kontrolní a experimentální – v každé bylo 50 hlav. Ptáci obou skupin byli chováni za stejných podmínek.

ČTĚTE VÍCE

Jak se nazývá svrab u koček?

Po celou dobu výzkumu byly sledovány ukazatele jako klinický stav ptáků experimentální a kontrolní skupiny, spotřeba krmiva a vody, chování a fyzická aktivita, reakce na vnější podněty, stav trusu, úroveň úhynu a klování. zaznamenané. Růst byl sledován týdně individuálním vážením brojlerů na elektronické váze. Bezpečnost hospodářských zvířat a spotřeba krmiva byly brány v úvahu denně. V krevním séru byl stanoven obsah vápníku, fosforu, mědi a aktivita některých indikátorových enzymů.

Kontrolní skupina ptáků dostávala směsné krmivo (základní strava): od 1. do 10. dne – PK-5-1B, od 11. do 24. dne – KD-P5-2-810/1, od 25. do 35. dne – KD-P6-804 (růst), od 36. do 40. dne – KD-P6-808/1 (dokončení). Vrstevníkům v experimentální skupině spolu s hlavní stravou byly od 10. do 40. dne podávány organické kyseliny přes napáječku ve formě vícekyselého krmného aditiva (dávkování – 0,5 ml nativního roztoku na 1 litr artézského voda). Brojleři byli krmeni v souladu s obecně uznávanými standardy pro kříženou drůbež Ross 308, nebylo použito žádné jiné krmivo ani léčivé přípravky. Podmínky ustájení byly stejné pro hospodářská zvířata obou skupin.

Krevní sérum bylo získáno obecně uznávaným způsobem 14. a 30. den experimentu. Obsah metabolitů a aktivita enzymů v krevním séru byly stanoveny standardními metodami. Zpracování biometrických dat probíhalo na počítači.

Tabulka ukazuje takové ukazatele, jako je obsah vápníku (Ca), fosforu (P), mědi (Cu) v krevním séru brojlerů a aktivita alaninaminotransferázy (ALT), aspartátaminotransferázy (AST) a alkalické fosfatázy.

Bylo zjištěno, že v krevním séru brojlerů pokusné skupiny se obsah vápníku a mědi mírně snížil a hladina fosforu naopak vzrostla. Je to pravděpodobně způsobeno vlivem kyselin dodávaných s pitnou vodou. 14. den studie se aktivita transamináz a alkalické fosfatázy v krevním séru ptáků experimentální skupiny snížila: ALT – 3,9krát (р ≤ 0,01), AST a alkalické fosfatázy – o 6,7 a 10,5 %, v tomto pořadí (р ≤ 0,05). 30. den aktivita ALT v krevním séru brojlerů experimentální skupiny nadále klesala a byla 3,6krát nižší než aktivita ALT v krevním séru analogů kontrolní skupiny (р ≤ 0,001). Zároveň nebyly zjištěny významné rozdíly v ukazatelích aktivity zbývajících enzymů.

ČTĚTE VÍCE

Je možné krmit psa syrovým?

Je tedy vědecky dokázáno a v praxi potvrzeno, že použití komplexního vícekyselého krmného aditiva na bázi kyseliny mravenčí, propionové, mléčné, octové a citrónové při krmení masné drůbeže přispělo ke snížení aktivity alaninaminotransferázy a alkalická fosfatáza v krevním séru. To ukazuje na optimalizaci syntetických funkcí jater a posílení metabolických procesů v nich, a tedy zlepšení v zásobování těla brojlerů energií potřebnou pro zvýšení živé hmotnosti.

Znalost zvláštností trávení a metabolismu drůbeže je zásadní pro zvýšení její produktivity při řízení průmyslu na průmyslové bázi.
K udržení života a produkci produktů musí pták přijímat dostatečné množství energie a nezbytný komplex živin: příjem potravy, trávení a vstřebávání živin jsou počáteční fáze koordinovaného funkčního řetězce, jehož dalšími články jsou intermediární metabolismus a vylučování.
Při krátkém pobytu v dutině ústní je pozřená potrava zvlhčena slinami bohatými na mucin a spolknuta a poté se dostává do plodiny, tvořené levým a pravým váčkem (u hus dochází místo plodiny k expanzi v horní část jícnu). V plodině se potrava mísí s vodou, slinným mucinem, sekretem jícnu obsahujícím mucin a je částečně vystavena enzymům (amylázám a proteázám) obsaženým v potravě a vylučovaným mikroflórou.
Vzhledem k tomu, že krmné prostředí je obvykle kyselé, je pH obsahu plodiny výrazně nižší než 7 (4,5-5,8). Kyselé prostředí je příznivé pro intenzivní bakteriální procesy rozkladu krmiva.
Při neustálém přístupu ptáka ke krmivu je množství obsahu plodiny omezeno (ačkoli úroda kuřat pojme 100-120 g krmiva) a doba strávená v ní nepřesahuje 1-1,5 hodiny.
Obsah plodiny vstupuje peristaltickými kontrakcemi její a jícnu do žláznatého žaludku, který obsahuje pepsin, kyselinu chlorovodíkovou, syřidlo a mucin; pH obsahu žlázového žaludku je 4,7-3,6 u kuřat a 3,4 u kachen.
Pro zajištění normální sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku je nutné přidávat do krmiva kuchyňskou sůl.
Potrava vstupující do žlázového žaludku se smíchá s její šťávou a poté se přesune do svalnatého žaludku.
Krmné hmoty ve svalovém žaludku se intenzivně melou pomocí svalových kontrakcí, které vedou k pohybu kutikuly a štěrku v žaludku, a mísí se se sekrecí žlázových a svalových žaludků a jejich mikroflórou. pH tráveniny je 3,9-2,6 u kuřat a 2,3 u kachen. Kyselé prostředí svalového žaludku podporuje působení pepsinu, který štěpí snadno stravitelné bílkoviny na polypeptidy a enzymy mikroflóry pokračují v hydrolýze sacharidů.
Ze svalového žaludku se obsah dostává do tenkého střeva – dvanáctníku, dále do jejuna a nakonec do ilea.
Při průchodu tenkým střevem se tráva mísí se střevními šťávami (obsahuje amylázu, invertázu a trypsin) a slinivkou (obsahuje amylázu, invertázu, trypsin, erepsin, lipázu) a žlučí, což přispívá k dalšímu odbourávání hlavních živin krmivo: peptony, polypeptidy a proteiny působením proteáz na aminokyseliny; sacharidy vlivem invertáz a amyláz na monosacharidy; tuků vlivem lipáz a žluči na glycerol a mastné kyseliny.
Hlavním dodavatelem trávicích enzymů je pankreatická šťáva. Trávení bílkovin v tenkém střevě začíná předběžným trávením za působení kyseliny chlorovodíkové, pepsinu a chymazinu žaludeční šťávy v duodenu a končí v jejunu a ileu ve stadiu aminokyselin působením proteáz pankreatické šťávy. U drůbeže jsou bílkoviny živočišného krmiva tráveny o 85-95%, rostlinné krmivo – o 80-85%, přesto však využití dusíkaté složky krmiva drůbeží nepřesahuje 45-55%.
Sacharidy se štěpí na monosacharidy především působením amylázy pankreatické šťávy a částečně amylázy žluči. Určitou roli při štěpení sacharidů, zejména škrobu, hrají procesy bobtnání v porostu a další míchání krmiva s flórou trávicího traktu. Tuky se začnou rozkládat po vstupu do dvanáctníku pod vlivem směsi žluči a pankreatické šťávy; tento proces končí tvorbou monoglyceridů, glycerolu a mastných kyselin.
Ve slepém střevě je za působení zbytkových enzymů tenkého střeva a enzymů vylučovaných mikroorganismy dokončen rozklad sacharidů, bílkovin a tuků.
Účast mikrobiálních enzymů na trávení vlákniny je malá, protože pouze malá část tráveniny procházející trávicím traktem se dostává do slepého střeva. Vzhledem k rychlému průchodu krmiva trávicím traktem, intenzivnímu trávení v tenkém střevě a nevýznamné účasti cekální mikroflóry na trávení vlákniny by se drůbeži nemělo podávat krmivo bohaté na vlákninu. Obecně lze říci, že energii krmiva, transformovanou ze sacharidů, tuku, vlákniny a částečně z bílkovin, využívá pták ze 70–80 %.
Rychlost, kterou se trávenina pohybuje trávicím traktem u ptáků, závisí především na typu krmení, složení a velikosti částic složek potravy. U suchého typu krmení kompletními krmnými směsmi projdou krmné hmoty trávicím traktem kuřat a nosnic během 3-4 hodin.
U drůbeže byla pozorována kompetitivní inhibice absorpce aminokyselin v tenkém střevě. Methionin tedy inhibuje vstřebávání leucinu, fenylalaninu a kyseliny glutamové. Absorpce methioninu může být inhibována fenylalaninem a leucinem a není ovlivněna přítomností kyseliny glutamové. Fruktóza a manóza se vstřebávají 1,5-2krát pomaleji než galaktóza a glukóza.
Absorpce nasycených mastných kyselin (palmitová a stearová) se zvyšuje v přítomnosti nenasycených kyselin. V tomto ohledu lze efektivitu využití tuku u drůbeže zvýšit zařazením složky s příznivým poměrem mastných kyselin, který je 3:1 do jídelníčku.
Intenzita vstřebávání vápníku závisí na sloučeninách vápníku používaných ve stravě, stejně jako na přítomnosti žluči a vitamínu D3. Jeho využití u nosnic nepřesahuje 50–60 %.
Vstřebávání a využití fosforu je ovlivněno jeho vztahem k vápníku a potřebou těla.
Obecně platí, že využití živin ve směsných krmivech drůbeží závisí na úrovni dostupnosti a intenzitě vstřebávání vitamínů.
Nestrávená část krmiva se hromadí v konečníku a je vylučována kloakou ve formě trusu (trus a moč). Soli kyseliny močové (hlavně amoniakální soli) jsou vylučovány močí.
Natrávené živiny z krmiva používá pták k výstavbě orgánů a tkání nebo jako zdroj energie. V druhém případě dochází k oxidaci živin a uvolněná energie se vynakládá na udržení životně důležitých procesů a slouží jako zdroj energie pro růst mladých zvířat a tvorbu vajíček a spermií u dospělých ptáků.