Virová hepatitida je jednou z nejčastějších infekčních chorob na Ukrajině. Tato patologie má často nepříznivý průběh, který je dán přítomností imunologických poruch. U těchto onemocnění jsou zaznamenávány výrazné změny v T-imunitním systému v podobě deficitu celkového počtu T-lymfocytů, nerovnováhy imunoregulačních subpopulací, ale i poruch funkčního stavu makrofágů.
Patologie gastrointestinálního traktu (GIT), která se vyskytuje na pozadí virové hepatitidy, hraje také důležitou roli v mechanismech rozvoje onemocnění a jeho klinického průběhu. Jak známo, v lidském těle existují dva hlavní detoxikační orgány: játra, která chrání tělo prostřednictvím oxidačních reakcí, a gastrointestinální mikroflóra, která k těmto účelům využívá hydrolytické redukční procesy. Porušení interakce těchto systémů vede k vzájemným funkčním a strukturálním změnám v nich samotných a v těle jako celku. Snížení detoxikační funkce mikroflóry gastrointestinálního traktu při střevní dysbióze zvyšuje zátěž systémů jaterních enzymů a za určitých podmínek podporuje a komplikuje metabolické a strukturální změny [4; 5].
Střevní mikroflóra se aktivně podílí na tvorbě imunitně-biologických reakcí organismu. Bakteriální moduliny bifidobakterií a laktobacilů stimulují syntézu imunoglobulinů, interferonů, cytokinů, zvyšují množství komplementu, zvyšují aktivitu lysozymu, stimulují zrání makrofágově-histiocytárního systému, podílejí se na metabolismu cholesterolu a žlučových kyselin, které je nepochybně důležitý v patologii jater [3].
V podmínkách narušení syntézy a transportu žluči existují předpoklady pro změny střevní biocenózy, což podporuje rozvoj nejen podmíněně patogenní, ale také patogenní mikroflóry. Cirkulace střevních bakteriálních endotoxinů v těle takových pacientů vytváří další zátěž pro Kupfferovy buňky jater, podporuje zánětlivé změny, což často komplikuje fungování a regeneraci jater, a virová infekce zase může přispět k perzistence patogenních bakterií v těle pacienta [3]. Akutní a chronická virová hepatitida je doprovázena výraznými patologickými změnami ve složení střevní mikroflóry, jmenovitě: vznikem deficitu obligátních mikroorganismů a zvýšením kontaminace tlustého střeva [2; 5; 6; 7].
Účelem studie bylo zjistit charakteristiku průběhu virové hepatitidy v kombinaci s dysbiotickými poruchami, dále možnost korekce těchto poruch enterosorbentem Enterosgel a studium jeho vlivu na imunologické parametry.
Enterosorbent Enterosgel má selektivní detoxikační účinek ve vztahu k toxinům s malými a středně velkými molekulami [8]. Lék také působí selektivně ve vztahu k mikroorganismům: bude sorbovat pouze patogenní typy bakterií a normální mikroflóra nemůže být absorbována a není potlačena. To vše dává důvod k použití léku Enterosgel u pacientů s virovou hepatitidou se současnou střevní dysbiózou [1; 9].
Materiály a metody
Studie zahrnovaly pacienty se středně těžkou akutní virovou hepatitidou B. Bylo vyšetřeno 144 pacientů ve věku od 19 do 57 let (průměrný věk byl 42,01±2,59 let). Diagnóza virové hepatitidy B byla potvrzena průkazem Hbsag a AbHBcIgM v krevním séru pomocí ELISA a 20 pacientů (13,8 %) podstoupilo jaterní punkční biopsii (LBP).
Pacienti byli randomizováni do 3 skupin: Skupina I (kontrola) zahrnovala 24 pacientů bez poruch střevní mikrobiocenózy; 120 pacientů s virovou hepatitidou B se současnou střevní dysbiózou, z toho 59 pacientů, kteří dostávali pouze základní léčbu, tvořilo skupinu II a 61 pacientů bylo zařazeno do skupiny III (hlavní), kterým byl předepsán lék Enterosgel spolu se základní léčbou. Skupiny byly srovnatelné co do věku, pohlaví a závažnosti onemocnění. Enterosgel byl předepsán 15 g třikrát denně po dobu 15 dnů.
Klinická účinnost léku Enterosgel byla určena následujícími ukazateli:
subjektivní údaje (slabost, únava, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, plynatost, pohyby střev, tíha v pravém hypochondriu, svědění);
objektivní údaje z vyšetření (barva kůže a sliznic, poklep a palpace břicha, změna barvy moči);
laboratorní parametry (obecný rozbor krve a moči, celkový protein, ALT, AST, bilirubin, protrombinový index, mikrobiologické vyšetření stolice);
imunologické ukazatele – stanovení počtu T-lymfocytů metodou kombinované tvorby rozet.
Dynamika klinických a laboratorních dat ve skupinách byla hodnocena 5., 10. a 20. den po zahájení terapie. Účinek léku na imunologické parametry byl hodnocen pomocí koeficientů imunostimulačního účinku (IAC) a imunomodulačního účinku (IC). CID byla stanovena podle vzorce: CID = (Tl2/Tl1)(Tlb2/Tlb1), kde Tl je hladina T-lymfocytů u pacientů, kteří dostávali Enterosgel před (1) a po (2) léčbě; Tlb – hladina T-lymfocytů u pacientů, kteří dostali základní terapii před (1) a po (2) léčbě. Pokud KID>1, pak má lék imunostimulační účinek. CM byla stanovena pomocí korelačního indexu mezi indikátory T a Tn (T = Tl2-Tl1, Tl = Tln – Tl1, Tl1 je procentuální obsah T-lymfocytů před léčbou, Tl2 – po léčbě, Tln je průměrný obsah T- lymfocyty u zdravých jedinců).
Pro stanovení charakteristik průběhu hepatitidy B se současnou dysbakteriózou byla porovnána přítomnost a rychlost vývoje hlavních klinických příznaků ve skupinách I a II pacientů.
Při analýze délky trvání objektivních projevů onemocnění (žloutenka a změny barvy moči) bylo zjištěno, že u pacientů s hepatitidou B se střevní dysbiózou se ve srovnání s pacienty v kontrolní skupině doba trvání žloutenky prodloužila (26,1 ± 1,17 versus 22,5 ± 0,92 ,47,5) a později nastala „močová krize“. V ikterickém období se u pacientů s hepatitidou B s dysbakteriózou zvyšuje frekvence téměř všech symptomů, ale významně se zvyšuje pouze stolice: 10,8±25,0 % versus 8,83±2,06 % (t=0,05 při P>66,1, 10,2). Frekvence nadýmání břicha byla znatelně vyšší, i když bez významného rozdílu – 37,5±9,87 % oproti 76,2±9,25 %, ale žaludeční diskomfort – 62,5±9,87 % oproti XNUMX±XNUMX %, který je u těchto pacientů spojen se střevní dysbiózou .
Pozornost si zaslouží i trvání projevů onemocnění v ikterickém období. Mezi příznaky, které u obou skupin přetrvávaly nejdéle, patřila slabost, tíha v pravém hypochondriu a nevolnost. Trvání žaludečního dyskomfortu (33,3 ± 10,2 % oproti 12,6 ± 6,74 %) a nadýmání (14,3 ± 7,62 % versus 4,16 ± 4,07 %) se však ukázalo být delší, i když bez významného rozdílu u pacientů s hepatitidou s dysbakteriózou.
Změny v mikrobiocenóze tlustého střeva u 120 pacientů s HBV byly charakterizovány porušením kvantitativního a kvalitativního složení mikroflóry. Kompenzovaná dysbióza byla nalezena u 48 pacientů (40 %), subkompenzovaná – u 72 pacientů (60 %).
Nejčastěji byla zjištěna aerobní mikroflóra – Escherichia coli se slabými enzymatickými vlastnostmi a Escherichia s hemolytickou aktivitou. Bylo zjištěno, že nedostatek bifidobakterií ve střevním obsahu byl kombinován jak s poklesem E. coli, tak s přítomností Escherichie se slabými enzymatickými vlastnostmi a hemolyzační aktivitou.
Při analýze vývoje klinických projevů ve skupinách II a III pacientů bylo zjištěno, že použití Enterosgelu vedlo k rychlejší regresi symptomů ikterického období hepatitidy (tabulka 1). U pacientů ve skupině III přetrvávalo nadýmání do 5. dne terapie u 42 % pacientů, do 10. dne u 21 % pacientů, do 20. dne u 5 % pacientů; Poruchy evakuace byly pozorovány do 5 dnů u 37 % pacientů, do 10 dnů – u 21 % pacientů, do 20 dnů – u 10 % pacientů. U pacientů skupiny II byla doba trvání těchto poruch delší: nadýmání přetrvávalo do 5. dne u 57 % pacientů, do 10. dne u 33 % pacientů, do 20. dne u 14 % pacientů; Poruchy evakuace byly pozorovány do 5 dnů u 43 % pacientů, do 10 dnů u 28 % pacientů a do 20 dnů u 14 % pacientů. To znamená, že dyspeptické poruchy přetrvávaly až 20 dní u 1/3 pacientů skupiny II a 1/5 pacientů skupiny III. Absenci jakýchkoli potíží 20. den po zahájení terapie zaznamenala 1/2 pacientů ve skupině II a 1/4 pacientů v kontrolní skupině.
U pacientů skupiny III, kteří dostávali Enterosgel, byla pozorována rychlejší dynamika celkového sérového bilirubinu. Takže 5. den léčby byla hladina celkového bilirubinu 255 ± 14,35, 10. den – 162,3 ± 13,01; v den 20 – 49,5 ± 3,85. U pacientů skupiny II byl 5. den tento ukazatel 258,0 ± 12,66, 10. den – 193,5 ± 12,4, 20. den – 80,9 ± 3,71. Hladiny ALT a AST se ve srovnávaných skupinách významně nelišily. Po terapii Enterosgelem došlo u většiny pacientů (51; 83,6 %) k normalizaci střevní mikrobiocenózy, na rozdíl od pacientů v kontrolní skupině, u kterých byly pozitivní změny pozorovány pouze u 25 (42,3 %) pacientů (rozdíl je významný). . Analýza vlivu Enterosgelu na imunologické parametry (na základě stavu imunity T-buněk) ukazuje na zlepšení, i když ne významné, imunitní homeostázy u vyšetřovaných pacientů (tabulka 2). U pacientů ze skupiny III tedy bylo CID 1,00 au pacientů ze skupiny II – 0,89. Je však třeba poznamenat, že došlo k významné pozitivní dynamice hladiny cirkulujících imunitních komplexů (pokles CEC na 136±23 ve skupině III, s 245±20 ve skupině II, P<0,05). Co se týče imunomodulačního účinku: i když byl tento ukazatel nejlepší při použití Enterosgelu, rozdíl oproti skupině II (se základní léčbou) také nebyl významný: CM ve skupině III byla 0,58, ve skupině II - 0,50. Je možné, že další údaje o vlivu Enterosgelu na imunologické parametry v léčbě této kategorie pacientů lze získat z dodatečného výzkumu stavu jiných sektorů imunitního systému.
Indikátory buněčné imunity u pacientů s virovou hepatitidou B (M±m)
Skupiny pacientů Populace lymfocytů, %
T T-aktivní T-tr T-tch
Skupina II: Před léčbou Po léčbě 54,70±2,52 36,89±1,79 44,80±4,00 8,10±1,90
55,46±2,58 41,30±1,00 45,50±2,27 8,30±1,33
Skupina III: Před léčbou Po léčbě 53,62±3,19 38,76±3,16 45,61±3,45 7,94±1,51
54,53±3,21 40,83±3,57 46,17±3,70 8,50±1,33
V důsledku toho je použití enterosorbentu Enterosgel u pacientů s virovou hepatitidou B se středně těžkým průběhem a současnou střevní dysbiózou oprávněné, protože zlepšuje subjektivní stav pacientů (eliminuje dyspeptické a intoxikační syndromy), urychluje pozitivní dynamiku biochemických parametrů a normalizaci střevního mikrobiocentózy a do jisté míry ovlivňuje obnovení imunologické homeostázy.
Během léčby nebyly zjištěny žádné komplikace ani vedlejší účinky léku.
1. Průběh virové hepatitidy B se současnou střevní dysbiózou je charakterizován nárůstem endogenní intoxikace a také delším trváním dyspeptických poruch, což vyžaduje použití detoxikačních prostředků.
2. Zařazení enterosorbentu Enterosgel do komplexní terapie pacientů s virovou hepatitidou B s dysbiotickými poruchami nejen eliminuje toxikózu, ale také podporuje rychlou regresi hlavních klinických příznaků onemocnění a normalizaci střevní mikrobiocenózy.
3. Lék Enterosgel do určité míry pomáhá zlepšit některé imunologické parametry u pacientů s virovou hepatitidou B se střevní dysbiózou, ale nejvýraznějším efektem užívání Enterosgelu je výrazné snížení hladiny cirkulujících imunokomplexů.
4. Terapie Enterosgelem je pro pacienty bezpečná díky dobré snášenlivosti a absenci vedlejších účinků.
5. Výsledky studie dokazují nutnost zařadit enterosorbent Enterosgel do komplexní terapie pacientů s akutní virovou hepatitidou B, která se vyskytuje při dysbiotických poruchách, což umožňuje zlepšit výsledky léčby pacientů a zkrátit její trvání.
1. Andreichin M.A., Ishchuk I.S., Gospodarsky I.Ya. Klinická a imunologická kritéria pro účinnost enterosorpce při léčbě pacientů s virovou hepatitidou B // Infekční onemocnění. – Kyjev, 1995. – č. 2 – S. 17-21.
2. Ardatskaya M.D., Dubinin A.V., Minushkin O.N. Střevní dysbióza: moderní aspekty studia problému, principy diagnostiky a léčby // Terapeut. archiv. — 2001 — č. 2. — S. 67-72.
3. Bříza N.N. Problémy střevní dysbiózy a její náprava // Gastroenterologie. – Dněpropetrovsk, 2000. – Vydání. 31. – s. 432-435.
4. Bondarenko V.M., Boev B.V. Lykova E.A., Vorobiev A.A. Dysbakterióza gastrointestinálního traktu // Ross. časopis gastroenterol., hepatol., koloprokol. – 1998. – T.7. – č. 1 – str. 66-70.
5. Grigoriev P, Yakovenko E. Porušení normálního složení střevní mikroflóry, klinický význam a otázky terapie / Metodická příručka. – M., 2000. – 15 s.
6. Kucherenko N.P., Bobrovitskaya A.I., Vereshchagin I.O. Mikrobiocenóza tlustého střeva u pacientů s virovou hepatitidou // Materiály vědecko-praktické konference a pléna Asociace infekčních nemocí Ukrajiny. – Ternopil, 2004. – s. 115-116.
7. Maliy V.P., Gololobova O.V., Sklyar A.I. Stav mikrobiocenózy tlustého střeva u pacientů s akutní virovou hepatitidou // Materiály vědecko-praktické konference a pléna Asociace infekčních nemocí Ukrajiny. – Ternopil, 2004. – s. 129-131.
8. Sheiman B.S., Bagdasarova I.V., Osadchaya O.I., Semenov V.G. Studium selektivního detoxikačního účinku enterosorbentu Enterosgel v komplexní léčbě nefrologických onemocnění u dětí. Časopis praktického lékaře č. 2, 2004, -S.52-54.
9. Mosunov A.I., Pozdnyakov A.V. Klinická studie účinnosti sorpčně-detoxikačního léku Enterosgel u difuzní patologie jater doprovázené hepatodepresivním syndromem // Klinické použití léku Enterosgel u pacientů s patologií trávicích orgánů: nové přístupy k terapii / Pokyny pro lékaře / Editoval Maeva I.A. , Shevchenko Yu N., Petukhova A.B. – Moskva. – 2000. – S. 61-63.
Článek prezentuje výsledky podávání léku „Enterosgel“ v komplexní terapii pacientů s akutní virovou hepatitidou B se současnou střevní dysbiózou. Prováděná léčba vede k odstranění toxikózy, rychlé regresi hlavních klinických příznaků onemocnění, normalizaci střevní mikrobiocenózy a snížení některých imunologických ukazatelů.
Článek představuje výsledky použití léku “Enterosgel” v komplexní terapii pacientů s akutní virovou hepatitidou B a souběžnou střevní dysbiózou. Léčba vede k odstranění toxikózy, podporuje rychlou regresi hlavních klinických příznaků onemocnění, normalizaci střevní mikrobiocenózy a zlepšení některých imunologických parametrů.
V článku jsou uvedeny výsledky aplikace přípravku „Enterosgel“ v komplexní terapii pacientů s akutní virovou hepatitidou B se současnou disbakteriózou střeva. Provedené lékařské ošetření ukazuje odstranění toksikózy, rychlou regresi základních klinických příznaků onemocnění, normalizaci mikrobiálního stavu střeva a zlepšení některých imunologických indexů.
Forma uvolňování, balení a složení léku Enterosgel ®
Pasta pro perorální podání ve formě homogenní hmoty od bílé po téměř bílou, bez zápachu.
| 100 g | |
| polymethylsiloxan polyhydrát | 70 g |
Pomocné látky: čištěná voda – 30 g.
22.5 g – sáčky z kombinovaného materiálu (2) – kartonové obaly.
22.5 g – sáčky z kombinovaného materiálu (10) – kartonové obaly.
22.5 g – sáčky z kombinovaného materiálu (20) – kartonové obaly.
90 g – laminované tuby z kombinovaného materiálu (1) – kartonové obaly.
225 g – laminované tuby z kombinovaného materiálu (1) – kartonové obaly.
Klinická a farmakologická skupina: Enterosorbent
Farmakoterapeutická skupina: Enterosorbent
Farmakologický účinek
Enterosorbent, střevní adsorbent.
Enterosgel ® má porézní strukturu organokřemičité matrice (molekulární houba) hydrofobní povahy, která se vyznačuje sorpčním účinkem pouze ve vztahu ke středněmolekulárním toxickým metabolitům (mm od 70 do 1000).
Enterosgel ® má výrazné sorpční a detoxikační vlastnosti. V lumen gastrointestinálního traktu léčivo váže a odstraňuje z těla endogenní a exogenní toxické látky různé povahy, včetně bakterií a bakteriálních toxinů, antigeny, potravinové alergeny, léky, jedy, soli těžkých kovů a alkohol. Droga také vstřebává některé metabolické produkty těla vč. přebytek bilirubinu, močoviny, cholesterolu, lipidových komplexů a také metabolitů odpovědných za vývoj endogenní toxikózy.
Enterosgel ® nesnižuje vstřebávání vitamínů a mikroelementů, pomáhá obnovit narušenou střevní mikroflóru a neovlivňuje její motorické funkce.
Farmakokinetika
Lék není absorbován z gastrointestinálního traktu.
Vylučuje se v nezměněné podobě do 12 hodin.
Indikace pro lék Enterosgel ®
U dospělých a dětí jako detoxikační činidlo:
| Kód ICD-10 | čtení |
| A02 | Jiné infekce salmonelou |
| A03 | Shigellez |
| A04 | Jiné bakteriální střevní infekce |
| A05 | Jiné bakteriální otravy jídlem, jinde nezařazené |
| A09 | Jiná gastroenteritida a kolitida infekčního a blíže nespecifikovaného původu |
| A40 | Streptokoková sepse |
| A41 | Jiná sepse |
| B15 | Akutní hepatitida A |
| B16 | Akutní hepatitida B |
| B17.1 | Akutní hepatitida C |
| B18.1 | Chronická virová hepatitida B bez delta agens |
| B18.2 | Chronická virová hepatitida C |
| K59.1 | Funkční průjem |
| K63 | Jiná onemocnění střev |
| L20.8 | Jiná atopická dermatitida (neurodermatitida, ekzém) |
| L50 | kopřivka |
| N18 | Chronické onemocnění ledvin |
| R54 | Akutní intoxikace |
| T50.9 | Ostatní a blíže neurčené léky, léčiva a biologické látky |
| T51 | Toxické účinky alkoholu |
| T56 | Toxický účinek kovů |
| T78.3 | Angioedém (Quinckeho edém) |
| T88.7 | Patologická reakce na lék nebo léky, blíže neurčená |
| Z29.8 | Další stanovená preventivní opatření |
Dávkovací režim
Enterosgel ® se užívá perorálně 1-2 hodiny před jídlem nebo po jídle nebo po užití jiných léků s vodou.
Potřebné množství drogy se doporučuje smíchat ve sklenici s trojnásobným objemem vody při pokojové teplotě nebo užívat perorálně s vodou.
Dospělí – 15-22.5 g (1-1.5 polévkové lžíce) 3krát denně. Denní dávka – 45-67.5 g.
Děti ve věku 5 až 14 let – 15 g (1 polévková lžíce) 3x denně. Denní dávka – 45 g.
Děti do 5 let – 7.5 g (0.5 polévkové lžíce) 3x denně. Denní dávka – 22.5 g.
Kojencům se doporučuje rozmíchat 2.5 g (0.5 čajové lžičky) drogy v trojnásobném objemu mateřského mléka nebo vody a podávat před každým kojením – 6x denně.
Pro prevenci chronické intoxikace – 22.5 g 2krát denně po dobu 7-10 dnů měsíčně.
V případě těžké intoxikace lze dávku léku během prvních 3 dnů zdvojnásobit.
Délka léčby akutní otravy je 3-5 dní, u chronické intoxikace a alergických stavů – 2-3 týdny. Opakovaný kurz na doporučení lékaře.
Nežádoucí účinek
Z trávicího systému: možné – nevolnost, zácpa.
Jiné: při těžkém selhání ledvin nebo jater se může objevit pocit averze k léku.
Kontraindikace pro použití
Použití v těhotenství a laktaci
Enterosgel ® není kontraindikován během těhotenství a kojení.
Použití u dětí
Používá se u dětí podle indikací podle dávkovacího režimu.
Zvláštní instrukce
Enterosgel ® lze použít v komplexní terapii s jinými léky, při dodržení pravidla oddělené doby podávání – 1-2 hodiny před nebo po užití jiných léků.
Nadměrná dávka
Nebyly zjištěny žádné případy předávkování lékem Enterosgel ®.
Lékové interakce
Při současném použití s Enterosgelem ® může být snížena absorpce jiných léků.
Podmínky skladování léku Enterosgel ®
Lék by měl být skladován mimo dosah dětí při teplotě ne nižší než 4 °C a ne vyšší než 30 °C. Po otevření obalu chraňte před vyschnutím. Chraňte před mrazem.
