Abstrakt vědeckého článku o psychologických vědách, autor vědecké práce – Rodion Aleksandrovich Kudrin
Článek demonstruje vyšší význam emoční inteligence (EQ) pro efektivní práci operátorů potenciálně nebezpečných objektů oproti psychometrické inteligenci. Ukázalo se, že operátoři s vysokým EQ provádějí simulovanou práci operátora v průměru o 8,3 % efektivněji a skuteční operátoři pracují o 4,9 % efektivněji než operátoři s průměrným EQ.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce v psychologických vědách, autor vědecké práce – Kudrin Rodion Aleksandrovich
Posouzení míry vlivu emoční a psychometrické inteligence na efektivitu činností operátora
Efektivita činnosti operátora na různých úrovních emoční a psychometrické inteligence
Výkon operátorů potenciálně nebezpečných objektů jako výsledek psychometrické inteligence
Vlastnosti inteligentních procesů podporujících činnosti operátora
Biorezonanční korekce efektivity práce s kamerou na různých úrovních emoční inteligence
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
VLIVY EMOČNÍ A PSYCHOMETRICKÉ INTELIGENCE NA EFEKTIVNOST PRÁCE OPERÁTORA U POTENCIÁLNĚ NEBEZPEČNÝCH OBJEKTŮ
V tomto článku bylo prokázáno, že vyšší emoční inteligence je pro efektivní práci operátorů u potenciálně nebezpečných objektů důležitější než psychometrická inteligence. Ukázalo se, že operátoři s vysokým EQ dělají práci simulovaných operátorů v průměru o 8,3 % efektivněji a práci skutečných operátorů o 4,9 % efektivněji než operátoři s průměrným EQ.
Akademická výzkumná práce na téma “Vliv emoční a psychometrické inteligence na výkon operátorů potenciálně nebezpečných objektů”
| P2. skupina A 3. skupina |
Rýže. 3. Biochemické změny v plazmě pokusných potkanů, % ukazatelů intaktních zvířat. • — p < 0,05 vzhledem k intaktním zvířatům; a — p < 0,05 vzhledem k potkanům na PPA za odpovídající období
1. Před objevením se morfologických známek chronického zánětu slinivky břišní dochází ke zvýšení studovaných parametrů systému AOD v játrech, který je nahrazen tvorbou ECAP inhibicí aktivity katalázy, na pozadí aktivace SOD a glutathionový systém.
2. V myokardu je po celou dobu experimentu pozorován postupný nárůst všech studovaných parametrů systému AOP.
3. K zapojení jater a myokardu do patologického procesu dochází ve větší míře při modelování ECAP než při alkoholizaci.
1. Maev I.V., Kazyulin A.N. Chronická pankreatitida. – M.: Medicína, 2005. – S. 504.
2. Mikashinovich Z. I. et al. // Bulletin. – 2010. – č. 19. – 3. str.
3. Kamyshnikov V. S. Příručka klinických a biochemických studií a laboratorní diagnostiky. – M.: MEDpress-inform, 2004. – S. 920.
4. Příručka laboratorních výzkumných metod / Ed. L. A. Danilová. – Petrohrad: Petr, 2003. – S. 736.
Letunovský Andrej Vladimirovič – Ph.D.,
Docent, Ústav obecné a klinické biochemie č. 1 Rostovská státní lékařská univerzita, e-mail: kbunpk-rostov@yandex.ru
VLIV EMOČNÍ A PSYCHOMETRICKÉ INTELIGENCE NA EFEKTIVNOST OBSLUHY POTENCIÁLNĚ NEBEZPEČNÝCH OBJEKTŮ
Ústav normální fyziologie Volgogradská státní lékařská univerzita
Článek demonstruje vyšší význam emoční inteligence (EQ) pro efektivní práci operátorů potenciálně nebezpečných objektů oproti psychometrické inteligenci. Ukázalo se, že operátoři s vysokým EQ provádějí simulovanou práci operátora v průměru o 8,3 % efektivněji a skuteční operátoři pracují o 4,9 % efektivněji než operátoři s průměrným EQ.
Klíčová slova: emoční inteligence, psychometrická inteligence, operátorská činnost, operátoři potenciálně nebezpečných objektů.
VLIVY EMOČNÍ A PSYCHOMETRICKÉ INTELIGENCE NA EFEKTIVNOST PRÁCE OPERÁTORA U POTENCIÁLNĚ NEBEZPEČNÝCH OBJEKTŮ
V tomto článku bylo prokázáno, že vyšší emoční inteligence je pro efektivní práci operátorů u potenciálně nebezpečných objektů důležitější než psychometrická inteligence. Ukázalo se, že operátoři s vysokým EQ dělají práci simulovaných operátorů v průměru o 8,3 % efektivněji a práci skutečných operátorů – o 4,9 % efektivněji než operátoři s průměrným EQ.
Klíčová slova: emoční inteligence, psychometrická inteligence, práce operátorů, operátoři potenciálně nebezpečných objektů.
Bohužel počet nehod způsobených člověkem zůstává velmi vysoký [5].
faktorem v různých odvětvích lidské činnosti.Zejména v řízení letecké dopravy se od sebe výrazně liší, ale zároveň je lidský faktor příčinou nehod v 91 %
62 Vydání 3 (39). 2011
případů, při řízení jaderných elektráren – v 70 % případů a při řízení proudových letadel – v 65 % případů [6]. V důsledku toho zůstává velmi aktuální problém posouzení faktorů, které určují spolehlivost práce lidského operátora u potenciálně nebezpečných objektů.
Podle aktuálně platných státních norem [3] metodika hodnocení náročnosti pracovního procesu operátorů zahrnuje stanovení následujících ukazatelů: 1) intelektuální zátěž; 2) smyslová zátěž; 3) emoční stres; 4) monotónnost; 5) provozní režim; 6) obecné napětí pracovního procesu.
V důsledku toho jsou nejdůležitějšími složkami efektivní činnosti operátora, mimo jiné rovnocenné, schopnost adekvátně reagovat na intelektuální zátěž a také schopnost úspěšně překonat emoční stres [1]. I přes přítomnost velkého množství teoretických prací věnovaných různým aspektům inteligence však korelace jejích typů s efektivitou a spolehlivostí činnosti operátora zůstává do značné míry mimo rámec výzkumu. Navíc není zcela jasná závislost kvalitativních a rychlostních charakteristik činnosti lidského operátora na obecné úrovni, stejně jako struktura emoční a psychometrické inteligence.
Na základě vysoké důležitosti emocionálního, motivačního, volního pozadí, jakož i vlastností myšlení a inteligence pro efektivní práci operátorů potenciálně nebezpečných objektů se jeví jako možné a vhodné spolu s tradičně používaným konceptem intelektuálního kvocientu ( IQ), použít koncept emočního kvocientu (EQ) jako základ pro hodnocení a předpovídání výkonu operátora za různých podmínek.
Určení role emoční a psychometrické inteligence v efektivním provozu systému „člověk-stroj“ u potenciálně nebezpečných objektů.
Počet účastníků této studie byl 120 osob ve věku 18-45 let, z toho 93 osob (77,5 %) bylo žen a 27 osob (22,5 %) bylo mužů. Všichni účastníci studie byli profesionální provozovatelé potenciálně nebezpečných zařízení (operátoři zařízení řízení letového provozu, tepelné elektrárny, chemické závody).
Hodnocení emoční a psychometrické inteligence bylo provedeno podle odpovídajících metod Bear J.-M. a kol. [2]. Subjekty byly požádány, aby odpověděly na 42–45 testových otázek. Současně byly pro emoční inteligenci stanoveny: obecné EQ,
vnitřní EQ (postoj k sobě), sociální EQ (postoj k ostatním) a existenciální EQ (postoj k životu). U psychometrické inteligence byly stanoveny: obecné IQ, logická, verbální a matematická inteligence.
Efektivita reálných odborných činností operátorů byla zjišťována originální metodou. Práce operátora byla hodnocena pomocí integrovaného ukazatele v libovolných jednotkách, kde 1 bod odpovídal minimálním schopnostem operátora a 10 bodů odpovídalo maximálním schopnostem operátora. Efektivita simulované činnosti operátora byla stanovena metodou původního testování počítače pomocí programu „Seriya“ v. 2.0 na základě výsledků senzomotorického kompenzačního sledování [4].
A JEJICH DISKUZE
V první fázi studie byla hodnocena emoční podpora činnosti operátora. Bylo zjištěno, že mezi dotázanými operátory má 69,4 % průměrné EQ (81-120 bodů) a 30,6 % vysoké EQ (121-168 bodů). Všechny ukazatele struktury emoční inteligence se ukázaly být významně vyšší u zástupců skupiny s vysokým EQ ve srovnání s průměrnou skupinou EQ (p < 0,05). Zejména úroveň vnitřního EQ byla v průměru o 16,3 % vyšší, sociální EQ - o 15,2 % vyšší, existenční EQ - o 15,2 % vyšší ve skupině s vysokým EQ ve srovnání s průměrnou skupinou EQ, což naznačovalo relativně ekvivalentní příspěvek těchto parametrů k celkovému výsledku činnosti operátora.
Dále jsme hodnotili spolehlivost rozdílů v indikátorech senzomotorického sledování mezi operátory s různou úrovní emoční inteligence (tabulka 1).
Posouzení spolehlivosti rozdílů v senzorimotorických indikátorech sledování mezi operátory s různými úrovněmi EQ (Fisherův F test)
Senzoromotorické sledovací indikátory, typy mm EQ
Průměrný EQ (n = 80) M ± m Vysoký EQ (n = 40) M ± m Empirická hodnota kritéria F Kritická hodnota kritéria r
1. blok 1,90 ± 0,24 1,5 ± 0,3 1,28 0,56
2. blok 2,9 ± 0,2* 2,70 ± 0,21 1,8 0,56
3. blok 6,8 ± 0,3* 6,3 ± 0,2 4,34 0,56
Průměrná hodnota na základě výsledků 3 bloků 4,80 ± 0,22* 4,4 ± 0,2 2,59 0,56
* Statisticky významné rozdíly se skupinou s vysokým EQ, p < 0,05.
Vydání 3 (39). 2011
Ve skupině operátorů s vysokou emoční inteligencí se průměrná vzdálenost mezi pohybujícím se objektem a kurzorem manipulátoru podle výsledků všech bloků ukázala jako menší než u operátorů s průměrnou emoční inteligencí, což odpovídá vyššímu výkonu činností operátora. u jedinců s vysokým EQ. Zejména ve skupině operátorů s vysokým EQ byl výsledek sledování lepší než u operátorů s průměrným EQ o 21,1 % v 1. bloku, o 7 % ve 2. bloku, o 7,4 % ve 3. bloku. -tý blok a o 8,3 % – na základě průměrné hodnoty všech bloků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pro 2. blok aktivity operátora (p = 0,0441, F > F), 3. blok aktivity operátora (p = 2,82 x 10-5, F3im > F), stejně jako pro průměrné hodnoty na základě výsledků všech bloků činnosti operátora (p = 0,0047, F > F). Operátoři s vysokým EQ tak vykazovali v průměru o 8,3 % výrazně vyšší účinnost senzomotorického sledování na základě průměrné hodnoty pro téměř všechny bloky (kromě 1. bloku) než operátoři s průměrným EQ.
Dále jsme hodnotili spolehlivost rozdílů v integrovaném indikátoru aktivity operátorů mezi operátory s různou úrovní emoční inteligence (Tabulka 2).
Posouzení spolehlivosti rozdílů v integrovaném ukazateli činnosti operátora mezi operátory s různou úrovní EQ (Fisherovo F-kritérium)
Ukazatele výkonu operátora Typy EQ
Průměrný EQ (n = 80) M ± m Vysoký EQ (n = 40) M ± m Empirická hodnota F-testu Kritická hodnota F-testu
Integrovaný indikátor, konvenční Jednotky 5,80 ± 0,12* 6,10 ± 0,32 2,95 0,37
* Statisticky významné rozdíly se skupinou s vysokým EQ, p < 0,05.
Ve skupině operátorů s vysokou emoční inteligencí byl integrovaný ukazatel aktivity operátora o 4,9 % významně vyšší (p = 0,0113, F^ > F) než u operátorů s průměrnou emoční inteligencí, což odpovídá vyšší efektivitě aktivity operátora u osob s vysoký EQ.
V další fázi studie jsme hodnotili rysy kognitivní podpory pro činnost operátora. Mezi dotázanými operátory mělo 75 % průměrné IQ (85–115 bodů), 22,5 % mělo vysoké IQ (116–130 bodů) a 2,5 % mělo ultra vysoké IQ (131 bodů nebo více). Všechny ukazatele struktury psychometrické inteligence se ukázaly být významně vyšší ve skupině s vysokým IQ než ve skupině s průměrným IQ: logická inteligence o 26,8 %, verbální inteligence o 26 %, matematická inteligence o 22,1 % (p < 0,05). Tyto ukazatele ve skupině s ultravysokým IQ se ukázaly být výrazně vyšší než ve skupině s vysokým IQ: logická inteligence o 28,2 %, verbální inteligence o 9,2 %, matematická inteligence o 15,7 % (p < 0,05).
Poté byly analyzovány skupiny operátorů s průměrným a vysokým IQ. Protože data vzorku se týkají vzorků s malými odchylkami od normálního rozdělení, byl použit parametrický Fisherův F test, který je na tyto odchylky robustní (tabulka 3).
Ve skupině operátorů s vysokým IQ se průměrná vzdálenost mezi pohybujícím se objektem a kurzorem manipulátoru podle výsledků všech bloků ukázala jako menší než u operátorů s průměrným IQ, což odpovídá vyššímu výkonu operátorských činností u osob. s vysokou inteligencí. Zejména ve skupině operátorů s vysokým IQ byl výsledek sledování lepší než u operátorů s průměrným IQ o 35 % v 1. bloku, o 22,6 % ve 2. bloku a o 10 % ve 3. bloku. bloku ao 12 % – na základě průměrné hodnoty všech bloků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny u výsledků všech bloků: pro 1. blok (p = 0,0144, F > F), pro 2. blok (p = 0,0394,
F > F ), pro 3. blok (p = 3,16 x 10-11, F > F ),
Posouzení spolehlivosti rozdílů v indikátorech senzomotorického sledování mezi skupinami operátorů s průměrnou a vysokou úrovní IQ (Fisherův F test)
Senzoromotorické sledovací indikátory, typy mm IQ
Průměrné IQ (n = 90) M ± m Vysoké IQ (n = 27) M ± m Empirická hodnota F-testu Kritická hodnota F-testu
1. blok 2,00 ± 0,27* 1,30 ± 0,21 2,46 0,53
2. blok 3,10 ± 0,22* 2,40 ± 0,27 2,12 0,53
3. blok 7,00 ± 0,35* 6,30 ± 0,14 17,46 0,53
Průměrná hodnota na základě výsledků 3 bloků 5,00 ± 0,26* 4,40 ± 0,17 5,96 0,53
* Statisticky významné rozdíly se skupinou s vysokým IQ, p < 0,05.
Vydání 3 (39). 2011
pro průměrnou hodnotu všech bloků činnosti operátora (p = 5,78 x 10-6, F > F).
Dále jsme ověřili spolehlivost rozdílů v indikátorech senzomotorického sledování mezi operátory s vysokou a ultravysokou úrovní IQ. Protože se distribuce studovaných vzorků významně lišila od normální, použili jsme neparametrický Mann-Whitney U test. Ve skupině operátorů s ultravysokým IQ byl výsledek sledování lepší než u operátorů s vysokým IQ o 7,7 % v 1. bloku, o 8,3 % ve 2. bloku, o 6,3 % ve 3. bloku a do 9,1 % – na základě průměrné hodnoty všech bloků. Zjištěné rozdíly se však ukázaly jako statisticky nevýznamné p > 0,05; Tsamp > Tskr). U skupiny s vysokým a ultravysokým IQ navíc nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v efektivitě provádění skutečných činností operátora.
1. Operátoři s vysokým EQ vykazovali v průměru o 8,3 % vyšší výkon v senzomotorickém sledování (na úkolech vysoké a střední složitosti), stejně jako v průměru o 4,9 % vyšší efektivitu v reálné činnosti operátora než operátoři s průměrným EQ.
2. Operátoři s vysokým EQ mají ukazatele struktury emoční inteligence (interní, sociální, existenciální inteligence) v průměru o 15 % vyšší než obdobné ukazatele než operátoři s průměrným EQ, což ukazuje na relativně stejný příspěvek těchto parametrů k efektivnějšímu činnost operátora.
3. Operátoři s vysokým IQ vykazovali v průměru o 12 % vyšší účinnost senzomotorického sledování (u úloh různé složitosti) než operátoři s průměrným IQ. Mezi skupinami s vysokým a průměrným IQ nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výkonu skutečných činností operátora. Ultra vysoká hodnota IQ při provádění mod-
simulovaná a skutečná práce operátora neposkytuje výraznou výhodu oproti vysokému IQ.
4. Zjištěné typologické rozdíly v emoční a kognitivní složce efektivní činnosti operátora umožňují tvrdit, že emoční inteligence jako dynamická a zároveň relativně stabilní struktura v systému lidských schopností má rozhodující vliv na úroveň Úspěch osoby vykonávající práci operátora a psychometrická inteligence v tom hraje roli v tom má podpůrnou roli.
1. Alontseva E. N., Anokhin A. N. Analýza vlastností řízení energetického bloku JE v extrémních situacích / Vědecké zasedání MEPhI – 2005: Sb. vědecký tr. – M.: MEPhI. – 2005. – T 12. Informatika. Počítačové systémy a technologie. – str. 29-31.
2. Bear J.-M., Evsikova N., Andre K., Kiseleva K. // Psychologies. – 2007. – č. 18 (příd.). — S. 24-33.
3. Hygienická kritéria pro hodnocení a klasifikaci pracovních podmínek podle ukazatelů škodlivosti a nebezpečnosti faktorů pracovního prostředí a intenzity pracovního procesu // Návod 2.2.755-99 (Schváleno Ministerstvem zdravotnictví Ruské federace dne 23.04.1999. dubna XNUMX).
4. Kudrin R. A. Typologické rysy reakcí lidské kognitivní sféry na emoční a fyzický stres: abstrakt. dis. . Ph.D. Miláček. Sci. – Volgograd, 2001. – 21 s.
5. Medenkov A. A. // Problémy psychologie a ergonomie. Lidský faktor. – 2005. – č. 3. – S. 34-39.
6. Zhang J. a kol. // In: Sborník příspěvků z 22. výroční konference Společnosti kognitivních věd (CogSci2000). – Hillsdale, NJ: Erlbaum. — 2000. — 2 s.
Kudrin Rodion Aleksandrovich – Ph.D., docent katedry normální fyziologie Volžské státní lékařské univerzity, e-mail: rodion.kudrin@gmail.com
