Ve světovém rybolovu blackheads zaujímají malý podíl, ale až do 19. století byly vynikající potravou pro stůl obyvatelstva všech vrstev. Úhoř si i dnes zaslouží pozornost – výživný a úžasně chutný.
Než se biologové konečně shodli, že úhoř nemá s hady nic společného, uplynulo něco málo přes sto let. A legendární elektrický úhoř mimochodem není příbuzný skutečným úhořům. Tento tvor, který způsobil tolik zmatků ve vztahu k úhořům, žije v řekách Jižní Ameriky (a samozřejmě – v Amazonii!) a dokáže šokovat nejen ryby a nepřátelská zvířata (například krokodýly), ale také neopatrný člověk. Nárazový výkon přesahuje 580 V.
Běžní komerční úhoři, kteří žijí střídavě ve slaných a sladkých vodách, toho naštěstí nejsou schopni a hlavní hodnotu mají dva druhy – evropský a japonský.
Zkušený dravec, úhoř, s tlamou vystlanou zuby jako fantastický tvor, který přišel z vesmíru, se živí korýši a plži, stejně jako menšími rybami. Je mistrem maskování a dobře se aklimatizuje na nové podmínky.
Je pozoruhodné, že vědci dokázali, že úhoř je jedním z těch tvorů, kteří se vyznačují fenomenálně pomalým stárnutím – a tento druh výzkumu může být jednou užitečný pro lidi. Nejdéle se úhoř dožil ve Švédsku – 155 let.
Nutriční vlastnosti úhoře
Úhoří maso obsahuje trochu tuku a moře lehce stravitelných bílkovin a také esenciální aminokyseliny. Jeho energetická hodnota je 183 kcal. Úhoř obsahuje mnoho vitamínů:
– A – 1043,0 mcg, což odpovídá mrkvové šťávě;
— D – 23,3 mcg, lepší než červený kaviár a vaječný žloutek;
— E — 4 mg, což odpovídá konzervovaným olivám.
Doporučuje se zařadit úhoře do jídelníčku lidí, kteří:
– zažívat významnou fyzickou aktivitu;
– zapojit se do intenzivní duševní práce;
– starat se o zachování zraku;
– chtějí zvýšit odolnost vůči stresu;
– chtějí si zachovat mladistvou pleť i v dospělosti.
Funkce stanoviště úhoř ve volné přírodě jsou takové, že konzumuje výhradně čistou potravu a v zásadě má tendenci se vzdalovat od míst silně znečištěných lidskou činností. Lze ji tedy klasifikovat jako ekologicky nezávadnou potravinu.
Jak chutně uvařit úhoře
Obrovská popularita úhoř se v japonské kuchyni uchovává po mnoho staletí. V této zemi dávají při rozhodování, jak uvařit úhoře, přednost smažení nebo uzení. Dělají z něj i omáčku unagi – na bázi sójové omáčky, s přídavkem karamelizovaného cukru. Šťavnaté a hutné maso tohoto daru vodního světa lze přirozeně nalézt i na souši.
Úhoř postrádá běžné rybí šupiny, což značně usnadňuje jeho přípravu pro kulinářské zpracování. Jeho slupka ale obsahuje hlen, k jehož odstranění je potřeba 2-4x po sobě pokožku potřít hrubozrnnou solí a poté opláchnout pod tekoucí vodou. Většina kuchařů trvá na tom, že je ještě potřeba odstranit kůži. Přirozeně je potřeba úhoře ještě vykuchat. Pár kostí se z něj dá snadno odstranit.
Úhoře můžete vařit jako želé (nejlépe podávaného s křenem), stejně jako pečený se zeleninou. Teoreticky jimi mohou nahradit mihule v jakémkoli receptu. Úhoř je vynikající i na grilu.
