Jaké kapky jsou nejlepší na blefaritidu?

Blefaritida očního víčka je zánětlivá léze okrajů víčka postihující kůži a/nebo sliznici.

Toto onemocnění se léčí:

O nemoci

Blefaritida je jedním z rozšířených, extrémně perzistentních chronických recidivujících zánětlivých onemocnění očních víček.

Zánětlivá onemocnění očních víček mohou mít infekční nebo neinfekční povahu. Infekce mohou být způsobeny bakteriemi, viry a roztoči. Neinfekční formy mohou být lokálním projevem seboroického procesu, alergie nebo toxického poškození např. při používání nekvalitní kosmetiky.

Onemocnění se projevuje změnami barvy kůže (zarudnutí a/nebo hyperpigmentace), otoky, tvorbou hnisavého plaku, erodovanými povrchy, šupinami atd. Charakteristiky klinického obrazu jsou určeny povahou patogeneze. Pro diagnostiku onemocnění se provádí biomikroskopie a speciální studie.

Komplikace blefaritidy obvykle neovlivňují zrakové funkce. Ale zároveň rozvoj přidruženého syndromu suchého oka může zhoršit prognózu chirurgické léčby oční patologie.

Léčba subakutní a chronické blefaritidy není snadný úkol. K dosažení trvalého výsledku používá oftalmolog vícesložkový režim s přihlédnutím k příčinám a mechanismům vývoje onemocnění. Ve většině případů léčba blefaritidy zahrnuje dlouhodobou hygienu očních víček v kombinaci s protizánětlivými léky. Léky na blefaritidu jsou zaměřeny na blokování zánětlivých reakcí a boj proti původci. Pokud je zánět bakteriální povahy, předepisují se lokální antibiotika, při jejich nesnášenlivosti se používají antiseptika na vodní bázi, která nedráždí citlivé oční tkáně. K dosažení klinicky významného výsledku však oftalmologové SM-Clinic využívají individuální přístup.

Typy blefaritidy

Rozlišují se následující hlavní klinické formy blefaritidy:

• ulcerativní;
• šupinatý (seboroický);
• meibomský;
• demodektický;
• alergický (atopický) – toxicko-alergický a infekčně-alergický;
• seboroická – porušení neuroendokrinní regulace mazových žláz v oblasti očních víček;
• blefaritida s molluscum contagiosum očních víček;
• blefaritida u systémových autoimunitních patologií.

Na základě lokalizace patologického procesu existují 2 typy blefaritidy:

• přední okrajový (okrajový) – zánět kůže předního povrchu, který je často způsoben infekčními agens;
• zadní marginální – na patologickém procesu se podílí sliznice, přičemž dysfunkce meibomských žláz často působí jako predisponující faktor.

Přední typ je konvenčně rozdělen do 4 možností:

• jednoduché – s touto formou se ze žláz očního víčka uvolňuje patologicky změněná sekrece, chybí hnisavé krusty, ulcerace a šupiny;
• šupinaté – na řasách a kůži okraje očního víčka je detekováno velké množství malých šupin, dermis, pod kterou je oteklá a hyperemická;
• ulcerózní – tato možnost je stafylokokové povahy, tvoří se krusty a ulcerace podél okraje kůže, řasy jsou slepeny spolu s hnisavým výtokem (pod hnisavými krustami jsou obnaženy krvácející ulcerózní defekty epitelu);
• úhlové (úhlové) – na zánětlivém procesu se podílejí pouze rohy očí.

Zadní typ je meibomský a demodektický.

• Meibomská blefaritida je charakterizována zarudnutím a ztluštěním okrajů víček. Na pozadí dysfunkce meibomských žláz se ve vnějších rozích oka hromadí žlutošedý pěnivý exsudát. Spojivka očních víček je červená a oteklá.
• Demodektická blefaritida. Jedná se o zánět, který je způsoben roztoči demodex na pozadí snížené lokální nebo systémové imunity.

Příznaky blefaritidy

Příznaky blefaritidy mohou zahrnovat:

• stálé nebo periodické svědění;
• bolest v oblasti oční bulvy;
• pocit cizího předmětu v oku;
• pocit těžkých nafouklých víček;
• rychlá vizuální únava;
• lepení řas v seboroické formě;
• celkové nepohodlí a podrážděnost v důsledku chronického průběhu onemocnění.

Jak vypadá blefaritida očních víček, lze posoudit objektivním vyšetřením vč. pomocí očního mikroskopu. U některých forem onemocnění mohou být zjištěny specifické příznaky. U demodektické blefaritidy se tedy mohou objevit následující rysy:

• zvětšení folikulární části řasy;
• tmavé zbarvení kořenové části řasy;
• průsvitné manžety obepínající kořenovou zónu řas.

U některých pacientů s demodikózou mohou být detekovány lokální cévní výběžky podél okraje víčka, mnohočetné papilomatózní výrůstky a lokální hyperpigmentace interciliárního prostoru.

Příčiny blefaritidy

Blefaritida oka je nejčastěji oboustranný proces s chronickým průběhem, ale mohou se vyskytnout i jednostranné varianty. Následující stavy mohou působit jako predisponující faktory, které snižují odpor očí:

• refrakční vady (dalekozrakost a astigmatismus), které nejsou korigovány včas nebo je korekce nedostatečná;
• onemocnění očních víček přenášená klíšťaty (infekce roztočem Demodex);
• dysfunkční stav meibomských žláz;
• onemocnění trávicího traktu;
• diabetes mellitus;
• helmintická onemocnění;
• hypersenzitivní reakce, kdy imunitní systém nesprávně reaguje na „neškodný“ faktor;
• nedostatek vitamínů a tuků ve stravě;
• nepříznivé faktory prostředí.

Původcem blefaritidy je často Demodex folliculorum. Tento roztoč parazituje na mazových partiích, vč. meibomské žlázy, také ovlivňuje vlasové folikuly. Člověk se nakazí kontaktem a kontaktem v domácnosti. Pravděpodobnost této invaze se zvyšuje s věkem. Nositelem demodexu je tedy téměř každý druhý člověk nad 60 let. Klinické příznaky se však objevují pouze na pozadí snížené imunity.

Virová blefaritida je nejčastěji způsobena herpetickými viry. Může být kombinován s lézemi orofaciální zóny. Bakteriální zánět okrajů víček a očních koutků je obvykle spojen se stafylo- a streptokoky, což jsou zástupci oportunní flóry. Aktivuje se na pozadí oslabené imunity, infekcí a dysbakteriózy. Největší nebezpečí představují stafylokoky, které vylučují toxiny a enzymy. Tyto látky narušují fungování buněk, ty umírají, což vede k tvorbě erozivních defektů.

Alergická blefaritida může být způsobena léky a kosmetickými přípravky, které u predisponovaných jedinců spouštějí rozvoj opožděných reakcí přecitlivělosti. V některých případech se může vyvinout alergie v důsledku dlouhodobých toxických účinků bakteriálních, virových a parazitárních agens. U seboroické formy blefaritidy se zvyšuje produkce lipidů se změněným složením. Na tomto pozadí se aktivuje Corynebacterium acnes, které štěpí složité tuky na malé molekuly, které působí agresivně a vedou k poškození okraje očních víček.

Získejte konzultaci

Pokud se u vás tyto příznaky objeví, doporučujeme vám domluvit se s lékařem. Včasná konzultace zabrání negativním důsledkům pro vaše zdraví.

Více o onemocnění, cenách za léčbu a přihlášení ke konzultaci s odborníkem se dozvíte na tel:

Proč “SM-Clinic”?

Léčba se provádí v souladu s klinickými doporučeními
Komplexní posouzení podstaty onemocnění a prognózy léčby
Moderní diagnostické zařízení a vlastní laboratoř
Vysoká úroveň služeb a vyvážená cenová politika

Diagnóza blefaritidy

Diagnostika blefaritidy není obtížná. Oftalmolog zkoumá stav tkání očního víčka pod mikroskopem. Následující příznaky naznačují zánětlivý proces:

• zarudnutí a otok tkání;
• přítomnost patologického výboje;
• přítomnost jemného šupinatého peelingu;
• hnisavé krusty a epiteliální erodované defekty;
• přítomnost papilomatózních výrůstků;
• změna barvy kůže očního víčka atd.

U blefaritidy řas je indikován test na roztoče Demodex. K tomu se pečlivě odstraní 4 až 6 řas a podrobí se mikroskopické analýze. Normálně by na 16 řasách nemělo být více než 1-2 roztoči.

Do diagnostického programu pro pacienty s blefaritidou mohou být zahrnuty také následující metody:

• Schirmerův test, který umožňuje posoudit dostatečnost tvorby slzné tekutiny odděleně v pravém a levém oku;
• kompresní test k detekci dysfunkce meibomských žláz.

Znalecký posudek

Blefaritida je chronické onemocnění. Tuto patologii není možné úplně vyléčit, ale můžete se s ní naučit pohodlně žít. Aby se zabránilo progresi patologického procesu, musí pacient věnovat dostatečnou pozornost hygieně očních víček. Tyto postupy musí být prováděny pečlivě a pravidelně. Pouze v tomto případě přinesou požadovaný výsledek a zlepší stav slzného filmu a tím zvýší ochranné síly orgánu zraku. Pro hygienu očních víček existují speciální přípravky. Jsou k dispozici ve formě sterilních ubrousků, teplých obkladů, které zlepšují odtok meibu a mazu, a také peelingů, gelů a šamponů pro péči o pokožku očních víček. S výběrem optimálního hygienického přípravku vám pomůže oční lékař.

Oftalmolog, oční chirurg, Ph.D.

Léčba blefaritidy

V závislosti na povaze a příčině zánětlivého procesu, obecném stavu těla, léčba onemocnění vyžaduje integrovaný přístup. Terapie je zaměřena na boj s příčinným faktorem, nápravu lokálních a systémových změn. Radikální odstranění blefaritidy je nemožné, protože. proces je chronický.

Konzervativní léčba

Základem lokální terapie je kvalitní hygiena očních víček. V případě ulcerativního procesu se krusty a hnisavý výtok odstraní bavlněným tamponem namočeným ve vodném roztoku antiseptika. Pokud jsou krusty drsné, pak nejprve na 5-10 minut aplikujte pleťovou vodu na oční víčko, poté se pouze odstraní patologický výtok. Ke změkčení zaschlých sekretů lze použít i indiferentní mast.

Etiotropní léčba marginálních a blefaritid očních koutků spočívá v aplikaci masti s protizánětlivými a antimikrobiálními vlastnostmi na patologickou oblast. Při současném zánětu spojivky a rohovky oční lékař navíc předepíše kapky, které se vkapávají do spojivkového vaku.

V první fázi léčby blefaritidy se obvykle používají nesteroidní protizánětlivé léky. Pokud tyto léky zánět nezastaví, lékař předepíše kortikosteroidy, které mají silnější protizánětlivý účinek.

Po zhojení vředů nebo při počáteční absenci ulcerózního defektu je předepsána masáž očních víček. Dá se to udělat doma. „Pokročilejší“ verzí je masáž očních víček na skleněné tyči, kterou provádí oční lékař. Pomáhá vytlačovat patologický sekret ze žláz, na které je oční víčko bohaté.

Při komplexní léčbě bakteriální blefaritidy vč. spojené s dysfunkcí meibomských žláz se používají antibiotika. Blokují aktivitu patogenů a přispívají k rychlému ústupu zánětlivého procesu. Pokud je onemocnění alergické, předepisují se antihistaminika.

Pro zlepšení stavu tkání očních víček po odeznění aktivního zánětu se doporučuje soubor fyzioterapeutických postupů. Magnetoterapie, UHF terapie, elektroforéza a další se osvědčily jako pozitivní.

Blefaritida je často doprovázena syndromem suchého oka, který je spojen se změnami fyzikálně-chemických vlastností slzné tekutiny. Proto se k obnově lipidové vrstvy slzného filmu používají náhražky slz. Pokud však Schirmerův test, který odráží objem produkce slz, odpovídá normálním hodnotám, není použití umělých náhrad slz indikováno (jejich použití může u některých pacientů způsobovat diskomfort).

chirurgická léčba

Chirurgická léčba je indikována k nápravě komplikací, které vznikly v důsledku zánětu okraje víčka (blefaritida). Když se tedy oční víčko zatočí a růst řas je narušen, přistoupí se k příslušné plastické operaci.

Blefaritida je zánět očních víček. To je běžná příčina bolesti očních víček, zarudnutí a shlukování řas.

Zánět očních víček je velmi častý a může se objevit v každém věku.

Naštěstí vám váš oční lékař může předepsat účinnou léčbu blefaritidy, aby se zabránilo šíření zánětu očních víček a vážnému poškození vašich očí nebo očních víček.

Příčiny blefaritidy

Existuje několik možných příčin blefaritidy; mezi nimi:

Bakteriální infekce očních víček

• dysfunkce meibomské žlázy (MGD)
• Suché oči
• Plísňová infekce očních víček
• Paraziti (roztoč řas Demodex)

Blefaritida a suché oko se často vyskytují společně, což vyvolává otázku, zda suché oko způsobuje blefaritidu nebo zda blefaritida způsobuje suché oko.

To se stává tak často, že někteří vědci a oční lékaři se nyní domnívají, že tyto dva stavy mohou být projevem stejného chronického očního problému zvaného syndrom suchého oka blefaritidy (DEBS).

Podle zastánců této teorie je suché oko jednoduše pozdním projevem blefaritidy a léčba blefaritidy také pomůže předejít, snížit nebo odstranit příznaky suchého oka.

Blefaritida je obvykle spojena s přemnožením bakterií, které žijí podél okraje očních víček a na bázi řas. Postupem času se tyto bakterie množí a vytvářejí strukturu zvanou biofilm.

Stejně jako plak na zubech je tento biofilm zdrojem bakterií. Stává se zdrojem potravy pro roztoče parazitující na řasách, tzv. Demodex, který podporuje jejich množení a zhoršuje záněty očních víček.

Bakterie v biofilmu na víčkách také produkují látky zvané exotoxiny, které způsobují zánět mazových žláz v očních víčkách, nazývaných meibomské žlázy. To vede k rozvoji tzv. dysfunkce meibomské žlázy, která způsobuje (a zhoršuje) suché oči.

Blefaritida je také často spojena s kožními onemocněními, jako je oční růžovka, ekzém, lupy a psoriáza. Kromě toho je blefaritida často doprovázena konjunktivitidou.

Příznaky blefaritidy

Nejčastější příznaky blefaritidy jsou:

• Pálení nebo brnění v očích
• Strupy na bázi řas
• Podráždění očí a slzení očí
• Svědění očních víček
• Pocit písku nebo cizího tělesa v očích

V závislosti na závažnosti vaší blefaritidy můžete pociťovat některé nebo všechny tyto příznaky a příznaky blefaritidy mohou přicházet a odcházet nebo být přítomny neustále. V některých případech vede blefaritida také ke ztrátě řas (madaróza).

Kromě toho je blefaritida častou příčinou nepohodlí při nošení kontaktních čoček, což způsobuje, že mnoho lidí přestává nosit kontaktní čočky.

Léčba blefaritidy

Léčba blefaritidy by měla začít návštěvou oftalmologa, aby se zjistila příčina zánětu očních víček. Oční lékař vyšetří vaše oči a oční víčka, aby zjistil, zda je vaším stavem blefaritida, a určí, jaký typ léčby blefaritidy je pro vás nejlepší.

Léčba blefaritidy obvykle zahrnuje:

Hygienické ošetření očních víček

Jemně si očistěte oční víčka a odstraňte veškeré nahromaděné biofilmy a přebytečné bakterie z okrajů očních víček. Váš oční lékař vám obvykle doporučí denně používat teplé obklady a hygienu očních víček, abyste oční víčka očistili a snížili množství bakterií a roztočů Demodex na nich.

Mezi hygienické produkty patří přípravky na čištění očních víček na předpis, volně prodejné polštářky na víčka nebo zředěný dětský šampon.

Zákroky prováděné na klinice

I když čištění očních víček doma má určité výhody, často se pro účinnější léčbu blefaritidy doporučuje podstoupit hygienické procedury prováděné na klinice. Mezi možné postupy patří:

1. Elektromechanické ošetření okrajů víček pro účinné odstranění bakterií, biofilmu a roztočů Demodex, stejně jako pro čištění úst ucpaných meibomských žláz.

2. Tepelná pulsace pomocí zařízení, které taví a odstraňuje materiál, který blokuje tok sekretů z meibomských žláz.

3. Terapie intenzivním pulzním světlem (IPL). k otevření ucpaných žláz očních víček a obnovení normálního toku sekretu do slzného filmu.

Léčivé oční kapky a/nebo masti

Váš oční lékař může také předepsat topické léky k zabití přebytečných bakterií blefaritidy nebo jiných bakterií na očních víčkách – zvláště pokud máte riziko vzniku oční infekce nebo pokud máte růžové oko nebo některé jiné oční infekce spolu s blefaritidou.

Tipy pro hygienu očních víček

Při správném provádění je hygiena očních víček velmi užitečná při léčbě a kontrole blefaritidy.

Nejprve použijte čistý, teplý obklad k uvolnění všech zachycených sekretů meibomských žláz ve vašich očních víčkách. Pro tohle:

• Umyjte si ruce a poté navlhčete čistý flanelový hadřík teplou (téměř horkou) vodou.
• Přiložte hadřík na několik minut na zavřená víčka.
• Poté hadříkem jemně otřete okraje očních víček, aniž byste otevřeli oči. (Nevyvíjejte příliš velký tlak na oko.)

Dodržujte doporučení očního lékaře ohledně frekvence a délky používání teplého obkladu na víčka. Když poprvé zahájíte léčbu, můžete být instruováni, abyste přikládali obklady několikrát denně, pokaždé po dobu asi pěti minut. Později možná budete muset aplikovat obklad pouze jednou denně.

Čištění očních víček

Pomocí vatového tamponu naneste čisticí roztok doporučený vaším oftalmologem. Jemně si otřete horní a spodní víčka, aby se vám čisticí roztok nedostal do očí.

Cílem léčby blefaritidy je vrátit oční víčka do jejich normálního, zdravého stavu.

Dalším důležitým krokem je vyčištění očních víček. Oční lékař vám doporučí čisticí prostředek. Možnosti zahrnují teplou vodu, zředěný dětský šampon nebo volně prodejný přípravek na čištění očních víček nebo na předpis.

K čištění očních víček:

• Umyjte si ruce a poté namočte čistý flanelový hadřík, vatový tampon nebo gázový tampon do čisticího roztoku.
• Jemně otřete řasy a okraj očního víčka.
• Opláchněte teplou vodou.
• Opakujte tento postup na druhém oku s použitím jiného hadříku, tamponu nebo polštářku.

Váš oční lékař vám může dát pokyn, abyste si čistila oční víčka nejprve několikrát denně a později pouze jednou denně.

Pokud máte blefaritidu, měli byste nosit oční make-up co nejméně, protože řasenka a další make-up mohou snížit účinek hygieny očních víček.

Pokud vám váš oční lékař doporučí používat šampon proti lupům na pokožku hlavy a obočí, snažte se držet šampon mimo vaše oči, aby nedošlo k podráždění.

Co dělat, aby se zabránilo relapsu blefaritidy

Blefaritida je obvykle chronické onemocnění, které se často opakuje.

Nejlepším způsobem, jak zabránit rozvoji nebo opakování blefaritidy, je každodenní čištění očních víček, aby se zabránilo hromadění bakterií, tvorbě biofilmu a roztočům Demodex na okraji víček. Na trhu je k dostání několik volně prodejných čističů očních víček nebo můžete využít výše popsanou hygienu očních víček.

Existuje také několik přípravků na čištění očních víček na předpis, které mohou být účinnější než dětský šampon nebo volně prodejné přípravky.

Váš oční lékař může také doporučit doplňky výživy, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají udržovat zdravé meibomské žlázy a správnou vlhkost a pohodlí očí.

Pokud nosíte kontaktní čočky nebo brýle

Pokud se u Vás objeví blefaritida při nošení kontaktních čoček, měli byste přestat nosit kontaktní čočky, dokud nebude blefaritida úspěšně léčena. Nošení kontaktních čoček při zánětu očních víček může způsobit, že se na čočky přilepí bakterie a jiné částice, což má za následek růžové oko nebo potenciálně závažnější oční onemocnění.

Pokud nemáte náhradní brýle a potřebujete je dokoupit, vyplatí se objednat brýle s fotochromatickými skly, které na slunci automaticky ztmavnou a v interiéru zesvětlí. Pokud máte stejně jako někteří lidé, kteří mají suché oči, zvýšenou citlivost na světlo (fotofobii), může být pro vaše oči přínosem nošení brýlí s fotochromatickými čočkami, jako jsou Transitions, když jste venku. Další výhoda: pro venkovní nošení nepotřebujete samostatný pár dioptrických slunečních brýlí.

Po úspěšné léčbě blefaritidy můžete pokračovat v nošení kontaktních čoček, pokud je to pro vás vhodnější. Pokud v současné době nosíte opakovaně použitelné kontaktní čočky, zvažte přechod na jednodenní kontaktní čočky nebo kontaktní čočky propustné pro plyn, které představují nižší riziko vzniku problémů spojených s blefaritidou.

Stránka zveřejněna v pátek 13. listopadu 2020