Nemoci hepatobiliárního systému jsou palčivým problémem moderní medicíny, takže vznik nových léků pro léčbu této běžné patologie přirozeně vzbuzuje značný zájem jak ze strany odborníků, tak samotných pacientů. Nedávno byl na ukrajinský farmaceutický trh uveden lék URSOCHOL, vyráběný farmaceutickou společností Darnitsa. Účinnou složkou léčiva je kyselina ursodeoxycholová (INN – kyselina ursodeoxycholová), netoxická žlučová kyselina syntetizovaná v játrech a je jednou z přirozených složek žluči. Oblast terapeutického použití URSOCHOL je velmi široká a zahrnuje různá onemocnění jater a žlučových cest: chronickou aktivní hepatitidu s cholestatickým syndromem, akutní hepatitidu, toxické jaterní léze různého původu, primární biliární cirhózu, primární sklerotizující cholangitidu, biliární dyskinezi , atd. Ale možná největší zájem je o možnost použití tohoto léku pro konzervativní léčbu cholelitiázy (GSD). Je třeba poznamenat, že začátek používání kyseliny ursodeoxycholové v medicíně je spojen právě s léčbou této patologie: v roce 1975 byla odhalena schopnost této látky rozpouštět cholesterolové kameny a poté začali aktivně studovat její terapeutické účinky. účinky na patologii jater (Lazebnik L. B. et al., 2002).

GSD je jedním z nejčastějších onemocnění hepatobiliárního systému. Žlučové kameny jsou ve vyspělých zemích detekovány u 10–15 % populace. U žen se cholelitiáza vyskytuje 2–3krát častěji než u mužů; s věkem dochází ke zvýšení incidence u jedinců obou pohlaví (Leishner U., 2001). Toto onemocnění již není kazuistikou ani v dětství (Kharitonova L.A., 2003). Proto je v současnosti cholelitiáza interdisciplinárním problémem, protože pacienty s touto běžnou patologií léčí lékaři různých specializací: gastroenterologové, terapeuti, chirurgové, pediatři.

Jaké jsou moderní přístupy k léčbě cholelitiázy? Je zřejmé, že v pozdějších stadiích tohoto onemocnění, charakterizovaných závažnými klinickými příznaky, častou recidivou biliární koliky, rozvojem akutní nebo chronické kalkulózní cholecystitidy a dalšími nebezpečnými komplikacemi (empyém, perforace žlučníku, obstrukční žloutenka), musí podstoupit chirurgickou léčbu. Značná část z nich však nemá výrazné klinické projevy onemocnění a lze je úspěšně léčit konzervativními metodami. Mnoho pacientů má navíc kontraindikace k chirurgické léčbě kvůli přítomnosti závažné doprovodné patologie nebo z určitých subjektivních důvodů odmítají chirurgický zákrok. Dnes je jedinou neinvazivní metodou léčby cholelitiázy orální litholytická terapie – lékové rozpouštění žlučových kamenů. Tento způsob léčby cholelitiázy má řadu významných výhod: není spojen s rizikem rozvoje pooperačních komplikací, včetně potenciálně fatálních, a lze jej provádět ambulantně.

Existují 3 typy žlučových kamenů: cholesterolové, pigmentované a smíšené. Je třeba poznamenat, že pomocí přípravků žlučových kyselin lze rozpustit pouze cholesterolové kameny. Téměř v 80 % případů cholelitiázy je však zjištěn cholesterol a smíšené kameny, které obvykle obsahují alespoň 70 % cholesterolu (Perederiy V.G., Tkach S.M., 1998). Podle jiných údajů tvoří cholesterolové kameny 80–90 % všech žlučových kamenů (Leishner U., 2001). Cholesterolové kameny o průměru do 20 mm jsou podrobeny rozpuštění léčiva. Povinnými podmínkami takové terapie je přítomnost funkčního žlučníku a zachování průchodnosti cystických a společných žlučovodů.

ČTĚTE VÍCE
Proč byl vyšlechtěn miniaturní pudl?

Cholesterolové kameny se tvoří ve žlučníku pouze při určitých změnách chemických vlastností žluči: snížení obsahu žlučových kyselin a zvýšení obsahu cholesterolu. Předpokladem pro tvorbu kamenů je přítomnost žluči přesycené cholesterolem. Žlučové kyseliny v tomto případě k udržení cholesterolu v rozpuštěném stavu nestačí a z jeho vysrážených krystalů se vlivem glykoproteinů v hlenu žlučníku tvoří mikrolity. Pak se z nich postupně tvoří kameny, které lze již zobrazit při ultrazvukovém vyšetření (ultrazvuk). Kromě toho hraje důležitou patogenetickou roli v procesu tvorby kamenů snížení motorické funkce žlučníku a stagnace žluči, přítomnost anatomických anomálií žlučníku, což ztěžuje odstranění mikrolitů do střeva a vytváří podmínky pro další zvyšování jejich velikosti.

Je tedy zřejmé, že medikamentózní korekce narušené chemie žluči by měla být zaměřena na stimulaci syntézy a sekrece žlučových kyselin, jakož i na potlačení syntézy nebo sekrece cholesterolu (Maslovsky L.V. et al., 1998). Tyto požadavky plně splňuje URSOCHOL, jehož použití pro perorální litolytickou terapii je patogeneticky opodstatněné: lék inhibuje syntézu cholesterolu v játrech, tvoří tekuté krystaly s molekulami cholesterolu a brání jeho vstřebávání ve střevě, snižuje litogenitu žluči snižuje poměr cholát-cholesterol, čímž podporuje rozpouštění cholesterolových kamenů a zabraňuje jejich tvorbě. Je třeba si uvědomit, že čím dříve je léčba zahájena, tím větší je šance na dobrý výsledek, protože při dlouhodobé existenci cholesterolových kamenů dochází k jejich zvápenatění a nelze je již rozpustit. Pro sledování účinnosti litolytické terapie se doporučuje každých 6 měsíců provádět ultrazvukové a rentgenové vyšetření žlučových cest.

Vše výše uvedené nám umožňuje konstatovat, že rozsah potenciálního použití přípravků žlučových kyselin a zejména URSOCHOLu u cholelitiázy je poměrně široký. Dnes je kyselina ursodeoxycholová považována za lék volby pro konzervativní léčbu cholelitiázy (Loginov A.S. et al., 1997). Navíc u významné části pacientů po litotrypsii nebo cholecystektomii opět dochází k tvorbě kamenů ve žlučových cestách. Proto se také používají různá schémata pro použití kyseliny ursodeoxycholové k prevenci relapsů cholelitiázy (Lazebnik L.B. et al., 2002). Už užívání nízkých dávek léku (250 mg 1krát denně) vede ke snížení litogenity žluči a zabraňuje opakované tvorbě kamenů (Jungst D. et al., 1989).

Vzhledem k tomu, že léčba léky na žlučové kyseliny je poměrně dlouhá – až několik měsíců a někdy i let, je velmi důležitá compliance pacienta a farmakoekonomické aspekty terapie. Mezi ostatními přípravky kyseliny ursodeoxycholové dostupnými na ukrajinském farmaceutickém trhu vyniká URSOCHOL svou relativně nízkou cenou, takže litolytická terapie je dostupná širšímu okruhu spotřebitelů. Na základě výsledků analýzy velkoobchodních cen od 1. března do 12. března 2004 bylo zjištěno, že cena 50 tobolek URSOCHOL je nižší než u jiných léků registrovaných na Ukrajině obsahujících stejnou účinnou látku (tab. 1).

ČTĚTE VÍCE
Jaký olej pomáhá na ekzém?

Tabulka 1

Odhad nákladů na URSOCHOL a další přípravky kyseliny ursodeoxycholové*

Příprava

Střední velkoobchodní cena, UAH.

URSOCHOL čepice. 250 mg č. 50

Čepice Ursofalk. 250 mg č. 50 (Dr. Falk, Německo)

jim. Akademik G.M. Saveljevová

Informace +7(499) 432-9653

ГКБ №31 в москвеГКБ №31 в москве

  • Hlavní
  • Nemocnice
    • O nemocnici
    • Historie nemocnice
    • Správa
    • Lékaři a specialisté
    • Jobs
    • Zprávy
    • Recenze
    • Pomoc dobrovolníků
    • Věda a praxe
    • gynekologie
    • Chirurgie
    • Endoskopie
    • urologie
    • Gastroenterologie
    • neurologie
    • terapie
    • Traumatologie a ortopedie
    • Kardiologie
    • Arytmologie
    • Rentgenová chirurgie
    • Flebologie
    • Plastická chirurgie
    • diagnostika
    • Radioterapie
    • Rehabilitační léčba
    • Proctologie
    • UPC
    • Dermatokosmetologie
    • Robotické operace
    • Pohotovostní místnost
    • Porodnice č. 4
    • Gynekologické oddělení
    • Poporodní oddělení
    • Oddělení porodní chirurgie
    • Klinika anesteziologie a reanimace
    • Novorozenecká jednotka intenzivní péče
    • Oddělení ultrazvukové diagnostiky a metod fyzikální léčby
    • Oddělení hrazených lékařských služeb
    • Užitečné informace
    • Zprávy
    • Porod pro nerezidenty
    • Konzultace pro ženy
    • CVRT
    • Pravidla pro návštěvu a pobyt
    • Pro žádosti občanů
    • Pojišťovny
    • Pro pacienty mimo město
    • Právní informace
    • Mapa stránek
    • Oddělení placených služeb
    • Postup poskytování a cena služeb
    • Placené služby perinatologického centra
    • Zdravotní turistika
    • Rozpis lékařů
    • Přihlaste se na placenou schůzku
    • specialisté CDC
    • Promoční
    • Komplexní kontrolní programy

    Státní rozpočtová zdravotnická instituce města Moskvy „Městská klinická nemocnice č. 31 pojmenovaná po akademikovi G.M. Savelyeva ministerstvo zdravotnictví města Moskvy”

    Žlučové kameny

    Mnoho žen nosí žlučové kameny. Je v tomto případě vždy nutné odstranit žlučník? Existuje alternativa k operaci?

    Vedoucí oddělení nemocniční chirurgie Ruské státní lékařské univerzity, chirurg 31. městské klinické nemocnice v Moskvě, doktor lékařských věd, profesor říkáSergey Georgievich Shapovalyants.

    – Je nutné odstranit žlučník, pokud se v něm vytvořil pouze jeden malý kamínek? Vyplatí se obětovat celý orgán?

    – Tuto otázku klade mnoho pacientů, protože jen málo lidí chce okamžitě přijmout radikální opatření. Věří, že malé žlučové kameny nepředstavují žádné nebezpečí a lze je jednoduše pozorovat. A někdy se taková taktika skutečně používá. Musíme však přiznat, že je to velmi, velmi nebezpečné. I malé kamínky totiž mohou způsobit vážné komplikace. Pokud velké útvary mohou vést k proleženinám a prasknutí žlučníku, pak jsou malé kameny svým způsobem zákeřné. Mohou migrovat a pronikat do žlučovodů. Při putování po nich se kameny dostanou na úroveň soutoku s dvanácterníkem a tam uvíznou. V důsledku narušení odtoku žluči se v krvi začíná hromadit pigment bilirubin a dochází k obstrukční žloutence. Navíc se může rychle rozvinout těžký záchvat akutní pankreatitidy. V tomto případě není čas na přemýšlení – je potřeba sanitka od lékaře.

    Všichni pacienti by také měli vědět, že pokud se ve žlučníku objeví kámen, nikdy se zcela nevyřeší. Přítomnost i těch nejmenších kamenů naznačuje, že funkce žlučníku je narušena a žluč se začíná srážet. A pokud se tento trend objevil, bude se rozvíjet.

    – Existuje však metoda, jak kameny rozpouštět pomocí léků. Proč to nezkusit, než půjdete k chirurgovi?

    – Skutečně existují léky, kterými se lze pokusit ovlivnit některé žlučové kameny. Ale ne je úplně rozpustit – to se nestane, ale pouze mírně zmenšit jejich velikost. Toho lze dosáhnout pouze přísnou kombinací velikosti kamene, jeho chemického složení, kontraktilní funkce žlučníku a lékové tolerance.

    K rozpouštění kamenů se používají žlučové kyseliny. Dvě z nich se používají jako léky – kyselina chenodeoxycholová a kyselina ursodeoxycholová. Tyto léky vyrábí mnoho společností pod různými názvy. Některé z nejznámějších jsou Henofalk a Ursofalk. Pomocí těchto prostředků můžete působit výhradně na cholesterolové kameny. Pokud je v kamenech hodně vápníku nebo bilirubinu, pak je použití žlučových kyselin zbytečné. Tyto látky nikdy nerozpustí.

    Žlučové kameny by neměly mít průměr větší než 2 cm.Větší útvary lze samozřejmě zkusit zmenšit. To však bude trvat velmi dlouho, až několik let, protože v průměru kameny ubývají o 1 mm za měsíc.

    Kameny lze navíc rozpustit pouze při zachování funkce žlučníku, kdy se dále normálně stahuje a odvádí žluč. Ale v případě akutních zánětlivých onemocnění žlučníku a žlučových cest, onemocnění jater, peptických vředů žaludku a střev je to kontraindikováno a nemá smysl.

    Za zmínku také stojí, že užívání žlučových kyselin je velmi často doprovázeno nežádoucími reakcemi, zejména rozrušením stolice. Ale i přes to musí pacient tyto léky užívat pravidelně a dlouhodobě, minimálně několik měsíců. Stačí přerušit léčbu a kameny znovu dorostou. Takže léková metoda má velmi omezenou účinnost.

    -Co můžete říci o metodě drcení žlučových kamenů? Drtí ledvinové kameny?

    – Ve skutečnosti se často objevují analogie mezi drcením ledvinových a žlučových kamenů. Svého času byly žlučové kameny rozdrceny mimotělní litotrypsií. Navíc byla tato metoda velmi oblíbená. Během litotrypse bylo na kámen nasměrováno několik rázových vln z vnějšku těla. V důsledku tohoto nárazu byl kámen rozdrcen na úlomky. Poté malé úlomky nezávisle opustily tělo žlučovými cestami a střevy. Ve žlučníku přitom zůstaly velké úlomky, které neprošly vývodem.
    Ale to není tak špatné. Úlomky vzniklé v důsledku drcení často uvízly ve žlučových cestách, ucpaly je a narušily celý proces vylučování žluči.

    Je tu ještě jeden důležitý bod. Před litotrypsií jsou kameny obvykle rovné, hladké, přizpůsobené tvaru žlučníku. A člověk je často necítí. Jakmile ho rozdrtíte, proměníte ho v masu malých, ale ostrých úlomků, objeví se žlučová kolika, žloutenka a zanítí se slinivka. Stav pacienta se může výrazně zhoršit. Tuto metodu lze tedy považovat za jednoduše nebezpečnou a mnoho zahraničních i tuzemských klinik ji odmítá.

    – Je jasné, že všechny konzervativní metody nepřinášejí velký úspěch. Pokud se ale rozhodnete pro operaci, proč je nutné odebrat celý orgán? Je možné odstranit pouze kameny a nechat žlučník?

    – Bohužel, tato metoda je dnes uznávána jako neúčinná, i když se na některých místech stále praktikuje. Existuje názor, že některým pacientům, zejména mladým, by neměl být žlučník odstraněn. Přesto plní v těle určité důležité funkce.

    Zastánci tohoto přístupu provádějí operaci, při které se provede malý řez ve žlučníku. Přes něj se odstraní žlučové kameny, následně se sešije močový měchýř a po dvou třech dnech se spokojený pacient vrací domů. Žádné kameny a žlučník je na svém místě.

    Ne všechno je však tak jednoduché. Asi 2-3 měsíce po takové operaci cholelitiáza znovu zvedá hlavu. Vracejí se stejné příznaky a komplikace, které měl člověk před intervencí. Míra relapsů v různých intervalech dosahuje téměř 100 %. Je to dáno tím, že jedním z předpokladů pro tvorbu kamenů ve žlučníku je jeho špatná stažlivost. Taková bublina se nazývá stagnující. Dalším důvodem jsou vrozené rysy struktury žluči. Když se žluč, při jakékoli dietě, i čistě vegetariánské, koncentruje a sráží. V tomto případě samotné odstraňování kamenů prostě nemá smysl. Problém lze nakonec vyřešit pouze úplným odstraněním žlučníku.

    – Je k tomu vždy nutná operace břicha?

    – Jistě, že ne. Ve velkých klinikách a nemocnicích se odstranění žlučníku provádí laparoskopií. Operace se provádí třemi nebo čtyřmi vpichy do břišní stěny. Uvnitř je zaveden optický systém. Vyšetří se břišní dutina a speciálními nástroji se odstraní žlučník.

    Zde zpravidla všechny potíže pacienta končí. Po krátké době adaptace může na cholelitiázu navždy zapomenout. Absence žlučníku pro něj navíc zůstane prakticky neviditelná. Ve skutečnosti k jeho „biologické ztrátě“ došlo mnohem dříve – dokonce i ve fázi tvorby kamene. Už tehdy přestal žlučník normálně fungovat a práci převzaly jiné části žlučového systému.

    – Upřímně, znám případy, kdy se po takové operaci lidé necítili lépe, ale ještě hůř. Co na to říkáte?

    – Máte pravdu, existuje něco jako postcholecystektomický syndrom. Znamená to přesně to zhoršení blahobytu, o kterém mluvíte. Nejčastěji se tak stane, pokud je operace provedena v již pokročilé fázi onemocnění. Když jsou sousední orgány zapojeny do zánětlivého procesu. V této situaci lze říci jediné – nehnat to do extrémů. Proveďte operaci podle plánu, a ne když „udeří hrom“.

    Špatný stav má ale ještě jeden důvod. A to je poměrně vážný problém s hlubokými kořeny. Faktem je, že operace odstranění žlučníku je pro lékaře považována za technicky jednoduchou a pro pacienty poměrně snadno tolerovanou. Z těchto důvodů se do toho mnoho lidí pouští bez velkého přemýšlení. I když ve skutečnosti se to vždy nevyplatí dělat.

    Rozsah vyšetření prováděných u pacienta je často omezen na jeden ultrazvuk dutiny břišní. Navíc podle jeho výsledků člověk nemusí mít kameny jako takové, ale jsou detekovány „shluky“ nebo „suspenze“. Je pravda, že pacient vykazuje některé stížnosti podobné příznakům cholelitiázy. Jsou brány jako základ pro rozhodnutí.

    Pacient je rychle operován, ale operace nepřináší úlevu. Nabízí se otázka: byl opravdu žlučník příčinou špatného zdravotního stavu? Koneckonců, stejné příznaky se mohou objevit kvůli jiným problémům, zejména kvůli duodenální dyskinezi. A pokud je v takové situaci odstraněn žlučník – jakýsi nárazník, který zmírňuje nepříjemné projevy – pak se stávající problémy okamžitě zhorší. Objeví se syndrom bolesti a objeví se celý komplex příznaků.

    – Co dělat v takové situaci?

    – Bez ohledu na to, jak smutné je otevřít novou anamnézu. Obecně, abyste se vyhnuli takovému vývoji událostí, musíte před operací podstoupit důkladné vyšetření nejen žlučníku, ale také všech blízkých orgánů. Je nutné pečlivě zhodnotit stav žlučových cest, slinivky břišní, dvanáctníku, pravé ledviny, žaludku. Ne všechna zdravotnická zařízení jsou k tomu vybavena potřebným vybavením. Proto je lepší kontaktovat velké kliniky a centra.

    Při podezření na konkrementy se nyní úspěšně používá endoskopická ultrasonografie žlučových cest. Koneckonců, pokud tam jsou také kameny, musíte je nejprve odstranit a teprve potom se ujmout žlučníku. Aby se předešlo stejným komplikacím.

    Počítačová tomografie pomůže vyšetřit játra a slinivku břišní. Biochemický krevní test vám řekne mnoho potřebných podrobností. Samozřejmě ne každý potřebuje tyto studie. Ale pokud existují nějaké pochybnosti, nelze je ignorovat.

    Tak na sebe dávejte lepší pozor. Přijměte drastická opatření promyšleně a důvěřujte svému lékaři.

    Mějte na paměti! Předpoklady pro výskyt onemocnění žlučových kamenů jsou:

    1. Nadváha;

    2. Sedavý životní styl;

    3. Těhotenství.

    Domluvte si schůzku s našimi specialisty

    Můžete se přihlásit za placené vstupné k lékaři telefonicky konzultační a diagnostické centrum +7 (499) 936-99-89nebo vyplněním poskytnutého formuláře.

    Podmínky poskytování placených služeb naleznete zde

    Zarezervujte si termín pro povinné zdravotní pojištění и směr Můžeš volat +7 (499) 936-99-71.