Zprávy o novinkách v oblasti umělé inteligence se objevují se záviděníhodnou frekvencí. V lednu tohoto roku tedy Google oznámil své plány ve spolupráci se společností Movidius na vytvoření mobilních procesorů se schopnostmi strojového učení. Deklarovaným cílem partnerství je přinést schopnosti strojové inteligence lidem v jejich kapesních zařízeních. A v únoru už inženýři z MIT představili procesor Eyeriss, díky kterému se umělá inteligence může objevit v přenosných zařízeních. A to na pozadí toho, že objem investic do vývoje systémů umělé inteligence rok od roku roste.
Vše nasvědčuje tomu, že brzy umělá inteligence pronikne i do našich smartphonů, které budou výrazně chytřejší. Takže nejsme daleko od povstání strojů? O kolik chytřejší musí být stroje, aby převzaly moc nad lidmi? A jak moc je to skutečné?
Umělá inteligence jedna, umělá inteligence dvě, umělá inteligence tři
Když čteme nebo slyšíme o umělé inteligenci, mnozí z nás si představí SkyNet a stroje ze slavného filmu Terminátor. Co si pod tímto pojmem myslí výzkumníci a vývojáři?
Existují tři typy AI, které musíme nebo možná budeme muset vytvořit:
Úzce zaměřená umělá inteligence. To je přesně to, co v blízké budoucnosti dostaneme do našich nových smartphonů. Taková inteligence je v určitých činnostech nebo operacích nadřazena lidské inteligenci. Počítač s vysoce cílenou umělou inteligencí dokáže porazit mistra světa v šachu, zaparkovat auto nebo vybrat nejrelevantnější výsledky ve vyhledávači.
Síla takové umělé inteligence spočívá ve výpočetních schopnostech procesorů. Čím větší jsou tyto příležitosti, tím efektivněji se řeší zadané úkoly. A se zvýšením výkonu procesoru nyní nejsou žádné problémy. Úzce zaměřená AI se ve filozofii umělé inteligence (taková věc existuje) nazývá slabá.
Samotné výpočetní schopnosti ale podle vědců k vytvoření skutečně chytrých strojů nestačí. I když právě fiktivní případ samovolného přechodu slabé umělé inteligence na silnou tvořil základ scénáře filmů Terminátor. SkyNet, superpočítač amerického ministerstva obrany určený k ovládání systému protiraketové obrany, získává vědomí a začíná činit vlastní rozhodnutí.
Obecná umělá inteligence. Pokud jsme již vytvořili systémy s úzce cílenou AI a našli pro ně praktické aplikace, pak s General AI je vše mnohem složitější. Tento typ AI je již inteligence na lidské úrovni. Je univerzální a schopný provádět stejné intelektuální operace jako lidský mozek.
Pokud za svého života uvidíme plně humanoidní roboty, budou mít přesně tento typ inteligence. Vzpomeňte si na androida Andrewa z filmu Chrise Columbuse Bicentennial Man. Roboti s takovou AI se budou moci samostatně učit, myslet a rozhodovat se jako lidé. Budou schopni budovat vztahy s lidmi kolem sebe, stanou se přáteli a pomocníky. Právě tomuto druhu umělé inteligence se říká silná.
Mezi silnou a slabou umělou inteligencí je ale propast. Chcete-li přejít od jednoho k druhému, nestačí zvýšit výpočetní výkon počítačů, musíte jim dát také inteligenci. Vědci zatím neviděli jasný způsob, jak toho dosáhnout.
Umělá superinteligence. Právě tento typ umělé inteligence přitahuje širokou pozornost. Z velké části proto, že možnost jeho vzniku je mnohými vědci vnímána jako nebezpečí pro lidstvo. SkyNet je příkladem takové hrozby.
Superinteligence bude chytřejší než kdokoli jiný. Téměř ve všech oborech bude nadřazený člověku. Bude schopen řešit složité problémy a dělat vědecké objevy. Jak se zachová inteligentní stroj ve vztahu k lidstvu?
Vědci navrhují tři modely interakce:
Oracle – můžeme získat odpověď na jakoukoli složitou otázku.
Gin – vše, co potřebujeme, udělá sám, použije k tomu alespoň molekulární assembler, dokonce i robotické laboratoře a továrny fungující bez lidského zásahu.
suverénní – Sám si najde problém a sám ho vyřeší.
Jak vidíte, pojem „umělá inteligence“ obsahuje tři formy existence umělé inteligence. A jejich vzájemné rozdíly jsou značné, stejně jako důsledky přechodu z jedné AI na druhou. Dokážeme určit úroveň inteligence chytrých strojů, abychom pochopili, s kým máme co do činění?
Jak měřit umělou inteligenci?
Lidé se od sebe liší úrovní inteligence. K jeho kvantifikaci se používají speciální testy. IQ test znají mnozí. Jak se měří inteligence strojů?
Pokud se ke zprávám v médiích postavíme nekriticky, pak se intelektuální úroveň moderních strojů pohybuje mezi IQ 4letého dítěte a 13letého teenagera. Tato dvě čísla ilustrují dva přístupy k měření inteligence strojů.
V roce 2015 tým vědců z Illinois testoval systém umělé inteligence ConceptNet vytvořený na Massachusetts Institute of Technology pomocí standardního IQ testu pro děti ve věku 2,5 až 7 let. Výsledky stroje odpovídaly průměrnému výkonu čtyřletého dítěte.
Kromě použití testů určených pro lidi je široce známý a používaný speciální test určený pro stroje. Turingův test je navržen tak, aby určil, zda stroj může myslet.
Test je následující. Jedna osoba – soudce – komunikuje se dvěma partnery, které nevidí. Veškerá interakce se provádí korespondenčně pomocí zprostředkujícího počítače. Jeden z účastníků rozhovoru je osoba a druhý je počítačový program, který se vydává za osobu. Pokud soudce nemůže s jistotou říci, který z jeho partnerů je program, pak se má za to, že stroj testem prošel.
Do dnešního dne byl Turingův test splněn pouze jednou. V roce 2014 dokázal program Eugene Goostman, který napodoboval 13letého teenagera pojmenovaného vývojáři jako Zhenya Goostman, uvést soudce v omyl a vydávat se za osobu.
Proti takovým testům však existuje mnoho námitek. Počítače i jejich programy jsou dnes nositeli slabé, úzce zaměřené umělé inteligence. Taková inteligence může pouze napodobovat osobu, která test podstupuje.
Vše se změní, když přejdeme od slabé umělé inteligence k silné. Stroj obdařený obecnou umělou inteligencí, která bude podobná lidské inteligenci, již bude mít vědomí a sebeuvědomění, a tedy bude myslet. Takový počítač by prošel standardním IQ testem a odpovídal by na otázky vědomě jako člověk.
Lidské IQ se pohybuje od 85 do 130. Stejné ukazatele bude mít k dispozici i obecná AI. Ale horní úroveň IQ umělé superinteligence nebude mít žádná omezení. Může to být 1 000 nebo 10 000. Co nás čeká, když se AI zlepší?
Nejnovější od Sergeje Sobola
- Sedm planetek, které potřebujete poznat zrakem
- Éra vesmírných plachetnic
- Městská doprava blízké budoucnosti
- Svět! Robot! Smět! | Nechají nás roboti nezaměstnaní?
- Kognitivní stroje – bezpečná umělá inteligence?
Související obsah (podle značky)
- Facebook, Amazon, Microsoft a Google důrazně varují před AI Invasion
Tento trend se stal tak zřejmým, že hráči vyjadřují zmatek. A pokud se pokusíme ten nejasný a znepokojivý pocit formulovat co nejpřesněji, pak otázka odvozená z několika desítek vypadá takto: proč nás Facebook, Amazon, Microsoft a Google tak vytrvale varují před invazí AI?
DeepMind už dost sledoval televizi a odečítal ze rtů
Britská pobočka Google se náhle stala závislou na programech BBC. Byly sledovány stovky hodin nejrůznějších pořadů a výběrová kritéria zůstala velmi vágní. Vznikl dojem, že lidé sledují televizi bez přestání, jen sledují to, co se ukazuje. Ukázalo se však, že nejde o náhlou posedlost kluků z Googlu anglickou televizí, ale o vzdělávací proces. Software DeepMind se takto naučil číst ze rtů.
Intel uspořádal konferenci, na které se pokusil nastínit všechny své nejnovější úspěchy a také mluvit o plánech do budoucna. Klukům se podařilo přesvědčit mnoho odborníků a kritiků, ale obecný názor se stále nezměnil. Intel udělal dobrý pokrok, ale stále je horší než NVIDIA.
Je příliš brzy se bát AI
Kdy AI konečně zahájí svou expanzi? A jak dlouho lidstvu zbývá žít bez přímé hrozby zotročení železem a ne tak potomky moderních chytrých domácností, robotů a superpočítačů?
Google AI nezávisle šifruje korespondenci
Google připravil další zajímavý experiment zahrnující umělé neuronové sítě a strojové učení. Výzkumníci Martín Abadi a David G. Andersen pověřili tři testovací umělé sítě, Alici, Boba a Evu, aby si navzájem posílaly zprávy pomocí jejich vlastního šifrovacího algoritmu.
