Jaké oči mají bílé kočky?

Charles Darwin ve svém Origin of Species napsal: „Bílé kočky s modrýma očima jsou obvykle hluché; ale jak nedávno dosvědčil pan Tate, tato vlastnost je vlastní pouze kočkám.“ Friedrich Engels, který byl obeznámen s dílem Britů, také v „Dialectics of Nature“ poznamenal, že „zcela bílé kočky s modrýma očima se vždy nebo téměř vždy ukáží jako hluché“. S podobnými prohlášeními se často setkáváme na sociálních sítích.

Jak vědci poznamenávají, hluchota bílých modrookých koček (spolu s dalmatinami) je nejznámějším příkladem vlastnictví podobného majetku ve světě zvířat. Je zřejmé, že genetici mohou odpovědět na otázku o přítomnosti a míře závislosti mezi takovými různými charakteristikami. Obraťme se na ně.

Pro začátek je třeba poznamenat, že jakékoli bílé kočky jsou často mylně nazývány albíny. Mezitím je albinismus dědičné onemocnění, při kterém je úplná absence barvy nebo pigmentace. Aby se kotě narodilo jako albín, musí k tomu mít genetické předpoklady oba jeho rodiče. Srst albínské kočky se může zdát bílá, ale při bližším zkoumání existuje řada rozdílů.

Zejména oči skutečné bílé kočky mohou mít téměř jakoukoli běžnou barvu a mohou být také heterochromní (každé oko je jedné barvy). Ale oči albínských koček mají velmi omezenou škálu odstínů kvůli úplnému nedostatku pigmentace. Mohou být buď světle modré, narůžovělé nebo narůžovělé modré.

Případ, který zvažujeme, se týká koček s pravou bílou srstí, protože právě u nich je zjištěna genetická závislost. Je spojena s přítomností dominantní alely (formy genu) W, která je zodpovědná za bílou barvu srsti zvířete. Pokud se alespoň jedna z alel v genotypu zvířete ukáže jako dominantní mutant W, pak tělesné buňky ztrácejí schopnost organizovat se a neprodukují pigment a kočka až na vzácné výjimky zůstává nezbarvená, tedy bílá , až do konce své životnosti.

Pro nás je mnohem důležitější, že dominantní gen bílé barvy dokáže narušit tvorbu nejen budoucích pigmentových buněk, ale i blízkých buněk odpovědných za tvorbu dalších struktur. Modrá barva očí tedy vzniká v důsledku nedostatku pigmentu a úplné absence tapetu (vrstvy cévnatky) v očích zvířete a hluchota je způsobena nedostatkem pigmentu v Cortiho orgánu (části zařízení pro příjem zvuku). Výsledkem jsou modrooké (na jedno nebo obě oči) a hluché kočky s mutantní alelou W.

ČTĚTE VÍCE

Jaké jsou příznaky stomatitidy u koček?

Chápeme tedy podstatu souvislosti mezi barvou srsti, modrýma očima a hluchotou, ale co říkají statistiky? Jaká je pravděpodobnost, že se tyto tři znaky shodují? Existují nejméně tři klasické studie na toto téma provedené západními vědci (Bosher a Hallpike, 1965; Mair, 1973; Bergsma a Brown, 1971) na celkem 256 kočkách. Celkově se prevalence hluchoty pohybovala od 65 % do 85 % u koček se dvěma modrýma očima, 39 % až 40 % u koček s jedním modrým okem a 17 % až 22 % u koček bez modrých očí. Další studie prevalence hluchoty u 84 čistokrevných bílých koček patřících k deseti známým plemenům poskytla následující výsledky: 9,5 % bylo jednostranně hluchých a 10,7 % bylo oboustranně hluchých, tj. 20,2 % koček bylo hluchých. Není uvedeno, kolik z těchto koček bylo modrookých.

Podle aktuálně známých studií je tedy procento bílých modrookých koček s vrozenou hluchotou skutečně vysoké, ale charakteristika „všechny“ nebo „skoro všechny“ je zde stále nevhodná. Všimněte si také, že u albínských koček, které jsou považovány za „bílé“, není taková genetická odchylka běžná. Pokud se budeme bavit o kočkách obecně, pak podle studie z roku 1991 tvoří bílé kočky asi 5,7 % celkové populace a 15 % z nich má modré oči.

Titulní obrázek: Pixabay.