Leishmanióza je protozoální onemocnění přenášené vektory. Způsobeno původcem středomořské leishmaniózy, Leishmania infantum. Sérologický test na IgG protilátky proti leishmanii je důležitý při diagnostice horečky kala-azar (Dum Dum) a analýze odolnosti imunitní obranné reakce vůči patogenu.
Proč je předepsán krevní test na IgG na leishmanii?
Sérologické vyšetření na specifické IgG imunoglobuliny anti-Leishmania spp. je určeno pro:
- detekce viscerální leishmaniózy v přítomnosti určitých klinických příznaků;
- stanovení reakce imunitního systému na L. infantum.
Kromě toho je studie předepsána pro účely diferenciální diagnostiky autoimunitních protilátek proti patogenu leishmaniózy na pozadí horečky neznámého původu u pacientů, jejichž anamnéza zahrnuje dlouhodobý nebo krátkodobý pobyt v endemických oblastech (analýza je předepsána paralelně s testem na imunoglobuliny na malárii, tuberkulózu, bronchopneumonii, lymfogranulomatózu, tyfus, paratyfus, jaterní absces, histoplazmózu, sepsi) nebo infekci HIV.
Tento test je důležitou diagnostickou metodou pro leishmaniózu. Díky němu je zjednodušeno hodnocení koncentrace IgG protilátek proti patogenu. V první řadě se při podezření na chronickou infekci doporučuje vyšetření na protilátky proti leishmanii. Analýza umožňuje diagnostikovat onemocnění v rané fázi a zvolit/upravit terapii.
Obecné informace o analýze
Leishmanióza je zoonotické infekční onemocnění způsobené bičíkovitým prvokem parazitem L. infantum. Způsoby šíření infekce jsou přenašeči viru a nemocná domácí a divoká zvířata.
Onemocnění se projevuje následujícími příznaky:
- náhlá ztráta tělesné hmotnosti;
- otrava;
- oznobom;
- léze kůže a viscerálních orgánů;
- horečka.
Leishmanióza se vyskytuje po celém světě, převážně v tropických a subtropických zeměpisných šířkách, včetně středomořské oblasti. Nemoc se přenáší kousnutím komárem. Existují tři známé klinické projevy leishmaniózy způsobené různými druhy:
- Viscerální leishmanióza. Tento typ onemocnění je charakterizován proliferací parazitů v retikulohistiocytárním systému sleziny, jater, lymfatických uzlin, míchy, střevní sliznice a dalších orgánů. Pokud se neléčí, je nemoc do dvou let smrtelná, ačkoli pokud nemoc postupuje rychle, může během několika týdnů dojít k úmrtí.
- Slizniční leishmanióza. Jeho klinický obraz a histopatologické nálezy jsou zpočátku k nerozeznání od kožní formy. Patogen však následně infikuje sliznice a způsobuje bolestivé léze hrtanu, nosní přepážky a patra.
- Kožní leishmanióza. Jedná se o nejmírnější formu onemocnění, při které dochází k šíření infekce na kůži, která vyvolává tvorbu rozkládajících se ulcerózních papulí. Kožní leishmanióza je nejmírnější formou onemocnění.
Leishmanióza je charakterizována chronickým průběhem, ve většině případů postihuje malé děti a osoby s pozitivním HIV statusem. U zdravých lidí je pozorována latentní infekce, kterou je obtížné diagnostikovat pomocí neinvazivních technik. Detekce onemocnění je zpravidla založena na studiu biomateriálů vybraných biopsií. Specifická role je přiřazena imunologickým testům. Po vstupu patogenu do lidského těla jsou v séru detekovány zvýšené titry IgG protilátek, které fungují jako diagnostický marker pro detekci infekce L. infantum na samém počátku rozvoje onemocnění.
Analýza IgG protilátek umožňuje detekovat původce infekce téměř u všech lidí infikovaných viscerální leishmaniózou. Účinnost léčby je sledována poklesem titrů protilátek.
V případě slizniční leishmaniózy jsou protilátky detekovány tímto testem pouze u 85 % nakažených. U kožní leishmaniózy je testování neúčinné.
Kdy je test předepsán?
Pro zjištění leishmaniózy a provedení diferenciálního vyšetření doporučují kvalifikovaní lékaři infekčního, terapeutického a gastroenterologického profilu sérologické vyšetření na IgG protilátky spolu s testy na plísňové infekce vnitřních orgánů, lymfogranulomatózu, jaterní absces a sepsi.
Krevní test na leishmania IgG je indikován pro:
- Přítomnost kožních vyrážek charakteristických pro leishmaniózu.
- Podezření na hemoragický syndrom, selhání jater, ledvin po několika týdnech od návštěvy oblastí, kde je leishmanióza častá.
- Potřeba diferenciální diagnostiky původce viscerální leishmaniózy na pozadí jiných infekcí.
- Zhoršení zdravotního stavu, progredující po několika dnech/týdnech od okamžiku návratu z oblasti, kde je L. infantum endemický.
Jak se připravím na analýzu?
Pro studii se používá žilní krev. Biomateriál se odebírá nalačno do vakuové nádoby, která je předem naplněna separačním gelem. Poznáte ho podle žlutého víčka.
Po odebrání krve k analýze do vakuových, gelem naplněných zkumavek se obsah nádobky důkladně promíchá krátkým převrácením (4-6x). Poté je zkumavka označena: jsou uvedeny údaje o pacientovi (příjmení, iniciály), číslo vzorku, laboratorní centrum (informace musí odpovídat údajům uvedeným v referenční bance).
Pro získání séra z biomateriálu se zkumavka s gelem, označená žlutým uzávěrem, ponechá na stole půl hodiny a poté se odstředí.
Jednou z podmínek kvalitní diagnostiky krevního vzorku je odběr nalačno v 1. polovině dne.
Před provedením testu (12 hodin den předem) se také pacientovi doporučuje, aby se zdržel cvičení, jídla, kouření a alkoholu.
Odběr krve se provádí přísně před zahájením jakýchkoli diagnostických postupů. Několik dní před studií je navíc nutné vyloučit medikamentózní léčbu. Pokud některé z nich nelze po určitou dobu zcela zrušit, je třeba tento bod projednat s ošetřujícím lékařem a laborantem zdravotnického střediska, kde se vyšetření provádí.
Metoda výzkumu
Pro stanovení IgG imunoglobulinů proti Leishmania spp. Jedná se o diagnostickou techniku založenou na interakci antigenu s protilátkou. Test umožňuje detekovat fragmenty parazita a jeho biologické tekutiny za účelem etiologie onemocnění a fází jeho progrese.
Vyčištěný vzorek antigenu patogenu je laborantem distribuován do jamek speciální laboratorní destičky. Dále do něj odborník představí biomateriál. Když dojde k interakci mezi vzorkem krve a antigenem patogenu, přidá se k výsledné suspenzi enzymatická sloučenina (značený chromogen). Po vytvoření enzymatické reakce obarvené imunitním komplexem se stanoví stupeň intenzity barvy, který závisí na titru protilátek IgG.
Výklad analýzy
Referenční hladiny titrů imunoglobulinů IgG v krvi se pohybují mezi 0-0,83 U/l. Titry s takovými údaji indikují negativní výsledek, pokud není infekce potvrzena.
Počet protilátek 0,84-1,13 U/l je považován za falešný a může znamenat chyby ve studii nebo nedávnou infekci. Pokud obdržíte nespolehlivé výsledky, doporučuje se opakovat test po 10 dnech.
Koncentrace specifických protilátek IgG nad 1,14 U/l je hodnocena jako pozitivní diagnostický výsledek, na jehož základě je (pokud má pacient patřičné známky onemocnění) stanovena diagnóza „leishmanióza“.
Po úplném zotavení dostává lidské tělo stabilní imunitní ochranu. K opětovné infekci může dojít pouze v případě, že je imunitní stav narušen v důsledku dlouhodobé hormonální terapie nebo léčby imunosupresivy.
